Ostrava se snaží o modernizaci svozu odpadu a proto nakoupila nové vozy, které dokáží samy bez pomoci popelářů vysypat odpad do svých útrob. Samozřejmě jsou k tomu potřeba i speciální kontejnery, které jsou navíc větší a tak je nebude potřeba vysypávat tak často.
Ostrava nepřestává modernizovat své odpadové hospodářství. Jako první město v zemi začalo na automatické lince třídit směsný odpad, v rodinné zástavbě využívá takzvaný single stream, tedy třídění papíru, plastu, plechovek a kartónu do jedné nádoby a nyní město nakupuje nové popelářské vozy, schopné automaticky vysypat kontejner.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Udělali jsme pilotní projekt do tří oblastí. Jeden je právě sídliště, druhá oblast jsou podnikatelé a třetí oblastí jsou okolní oblasti kolem Ostravy, kde je toho odpadu méně a o to méně tam můžou jezdit popelářské vozy."
Kromě nových vozidel bylo k tomuto projektu potřeba nakoupit i nové kontejnery, které jsou 3x větší a nemusejí se tedy vysypávat tak často. Jsou komfortnější i pro občany, protože se dají otevřít sešlápnutím pedálu.
Martin Boháč, provozní náměstek OZO Ostrava: "Když půjdou lidé vyhazovat odpad, tak se kontejneru nemusí vůbec dotýkat, stačí sešlápnout. Víko se otevře. Jakmile ten odpad vhodí do toho kontejneru, tak se víko samo uzavře."
Řidiči si na novinku teprve zvykají. Kontejnery vysypávali ve dvojicích nebo ve trojicích. Teď je na to řidič sám.
Petr Lukovský, řidič: "Je to pro mě nové. Po 27 letech je to změna v té práci. Je to prakticky čistá práce, pořádek v kabině, je to zase něco nového. Líbí se mi to, vidím v tom budoucnost."
Náklady na pořízení téměř 300 kontejnerů dodaných ze Španělska a dvou vozů ze Španělska a Nizozemska jsou přibližně 25 milionů. Náklady na svoz se ale díky novince sníží.
---
Další fáze obnovy někdejšího hospodářského dvora v Hukvaldech je dokončena. V bývalém kravíně byla nedávno otevřena knihovna a nyní tam obec zprovoznila obřadní síň a další prostory využívá umělecká škola.
Více než 150 let starý objekt získává nové využití po dlouhých letech chátrání. Postupně se do něj vrací veřejný život.
Luděk Bujnošek (Hukvaldy 10 + 20), starosta Hukvald: „My jsme dnes slavnostně otevřeli budovu bývalého kravína v Hukvaldském dvoře. Už tady slouží knihovna, je tady obřadní síň a v prvním patře základní umělecká škola, kterou zde provozuje pobočka z Frenštátu.“
Nové prostory umělecké školy už využívají děti k tvůrčí činnosti nebo učení na hudební nástroje.
Valerie Grasblumová, žákyně ZUŠ: „Jsem z Frenštátu a chodím tady na Hukvaldy. Na klavír se teprve učím hrát.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Hukvaldský dvůr patří mezi nově zrekonstruované objekty, které využívá mimo jiné naše základní umělecká škola jako dílčí pracoviště Základní umělecké školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Já budu rád, když tyto prostory budou sloužit, protože jsou krásné a věřím, že budou využitelné nejen na několik následujících let, ale samozřejmě desítky let, během kterých naše základní umělecká škola, věřím, bude fungovat.“
Historický objekt sice není památkou, obec se u něj ale snažila zachovat původní vzhled.
Luděk Bujnošek (Hukvaldy 10 + 20), starosta Hukvald: „Tato budova se nachází v ochranném pásmu hradu, a i když není památkově chráněná, snažili jsme se zachovat původní vzhled. Dílem architektů zde vznikla i moderní přístavba – univerzální černá kostka v zadní části budovy. Je to spojení staré architektury s novou. Celková rekonstrukce trvala 2,5 roku. Částečně byla financována z Ministerstva pro místní rozvoj, kdy jsme získali dotaci 25 milionů, a dalších 25 milionů jsme uhradili z prostředků obce.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Kraj se podílel nejen finančně na projektové dokumentaci, ale také na vybavení právě základní umělecké školy, která zde má pobočku.“
Rekonstrukce celého hukvaldského dvora zdaleka nekončí. Obec připravuje projekty pro obnovu dalších objektů.
---
Městská policie Ostrava a BESIP vyrazili společně do ulic s preventivně informační akcí. S příchodem zimy a snížené viditelnosti se v Porubě zaměřili na osvětu chodců, kteří jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu.
S příchodem zimního období se dříve stmívá, častěji sněží, komunikace bývají namrzlé, proto strážníci městské policie s koordinátory BESIP připravili akci CHODEC. Na Hlavní třídě oslovovali kolemjdoucí a upozorňovali je na to, jak důležité je být v tomto období dobře vidět.
Helena Badurová, mluvčí MPO: ,,Základem je samozřejmě dodržovat obecná pravidla silničního provozu. To znamená především dobře se rozhlédnout, než vstoupím do vozovky a mít na paměti, že i vozidlo má, třeba zvláště teď v zimním období, delší brzdnou dráhu.”
Strážníci společně s koordinátory BESIP lidem rozdávali v rámci kampaně také reflexní prvky. Celkem oslovili téměř 350 chodců.
Martina Haroková, strážník MPO: ,,Máme pro ně reflexní pásky, nálepky pro děti, reflexní odznáčky a tkaničky do bot. Tato akce se zaměřuje opravdu hlavně na děti a vždy je zkoušíme takovou otázkou, kde musí chodit, jak se mají rozhlédnout a proč musí mít reflexní prvek.”
chodci: ,,Já se rozhlédnu doprava, doleva a když nic nepojede, tak můžu jít. Dostal jsem samolepku.”
,,Já jsem dostala reflexní prvek. Budu ho určitě používat, dám si ho na aktovku.”
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: ,,Sice v obci chodec nemá povinnost užít reflexní oděvní doplněk, mimo obec takovou povinnost má, ale i užívání těch oděvních doplňků právě v obci zvyšuje jeho bezpečí. Opravdu připomínáme, ať se chodci rozhlížejí tak, jak mají, ať nevstupují do vozovky třeba se sluchátky nebo s mobilním telefonem. Opravdu v tom provozu jsme všichni zajedno a podle toho bychom si měli chovat. Za celý rok je zhruba 80 dopravních nehod s fatálními následky na chodcích a z toho velká část se stává právě na přechodech pro chodce.”
V preventivně informačních akcích budou strážníci městské policie pokračovat i v dalších dnech, a to nejen na území Poruby, ale také v jiných částech města.
---
Novojičínská radnice poděkovala desítkám dobrovolníků, kteří nezištně pomáhají těm, jež to potřebují. Působí v organizacích Charity, ADRY, Slezské diakonie a spolku stomiků.
Dobrovolníky lze v Novém Jičíně najít na mnoha místech, kde jich přítomnost pomáhá a obohacuje život různým lidem. Teď si v kině Květen vyslechli poděkování města za ochotu věnovat svůj čas ve prospěch jiných.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsem nesmírně rád jako starosta města, že tyto lidi máme ve svém městě, protože nám ulehčují, ulehčují nám práci a dělají takový ten nadstandard. Je to koření sociální služeb a myslím si, že ti lidé, kteří jsou třeba nemocní nebo potřebují pomoc tak na tu svízel, nejsou sami a to je velmi důležité. Moc si toho vážím.”
Dobrovolníci nejvíce pomáhají ve čtyřech organizacích - v Charitě v šatníku a při Tříkrálové sbírce, prostřednictvím ADRY u osob se zdravotním postižením, dále v zařízeních Slezské diakonie, třeba v chráněném bydlení ARCHA, a také ve spolku stomiků ILCO Novojičínska.
Martina Petrůjová, dobrovolnice ADRY: ”Dobrovolnictví dělám již 13 let. Stále mě to naplňuje a baví pomáhat lidem. Pracuji vlastně v dobrovolnictví v chráněném bydlení v Novém Jičíně NaNovo.”
Marie Bezděková, dobrovolnice Charity Nový Jičín: “Pocit pomoci i naplnění volného času, že můžeme pomoci těm lidem, co tam přijdou.”
Růžena Marková, dobrovolnice Slezské diakonie: “Já pracuji v Arše jako dobrovolník, takže tam chodím s pejskem. Je tam takové souznění.”
Radnice tuto děkovnou událost každoročně směřuje k datu Mezinárodního dne dobrovolnictví, který připadá na 5. prosince.
---
Městský bazén v Karviné-Hranicích v těchto týdnech prochází rozsáhlou modernizací. V technickém zázemí objektu instaluje městská sportovní společnost STaRS Karviná novou recyklační technologii, která umožní znovu využít část vody, jež dosud po praní filtrů odtékala do kanalizace.
Městský krytý bazén byl před dvěma a půl lety kompletně zrekonstruován. Nyní dochází k další inovaci, a to týkající se technologie a ekologie.
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Snažíme se dlouhodobě všechny naše organizace, včetně společnosti STaRS, vést k tomu, aby šetrně a úsporně vynakládaly se svým majetkem. Nejinak je tomu i v případě krytého bazénu, kde šetříme vodu."
Petr Dyszkiewicz, ředitel společnosti STaRS: "Z tohoto důvodu instalujeme novou technologii, která nám ušetří až 80 % vody, kterou můžeme zpátky vracet, a bude to dělat zhruba kolem dvou milionů korun ročně."
Jakmile bude tato nová filtrační technologie uvedena do provozu, čeká ji půlroční monitoring a následné vyhodnocení. Čistota a kvalita vody jsou ale primárním základem. Samotná technologie vychází z inovativních procesů.
Petr Dyszkiewicz, ředitel společnosti STaRS: "Ta technologie je tak účinná, že umí udělat až 100 % té vody. Akorát legislativa nám nedovolí šetřit více než 80 %. 20 % čerstvé vody nadále budeme muset dolévat."
V roce 2024 prošlo městským bazénem celkem 173 tisíc návštěvníků.
---
Sportovní hala Polárka ve Frýdku-Místku nenabízí jen ledovou plochu, ale také profesionální střelnici. A právě tam se odehrávají pravidelné střelby strážníků Městské policie. Byli jsme u toho.
Strážníci Městské policie ve Frýdku-Místku musí absolvovat povinné střelby několikrát za rok.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to určeno pro všechny strážníky. Samozřejmě je to podle toho, jak jsou nasazeni do výkonu služby. To znamená, že není tady celá směna, protože je potřeba zajišťovat bezpečnost a ochranu veřejného pořádku ve městě. To znamená ti, kteří jsou schopni se uvolnit ze služby, tak jsou dnes na těch střelbách."
Jsou tam nějaké limity?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Limity úplně nejsou. Tím, že strážník má zkoušku strážníka městské policie, tak tyto střelby jsou pro něj povinné. Je tam akorát limit ten, že musí nastřílet nějaké určité množství nábojů za daný rok."
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "Jedná se o získávání dovedností nezbytných pro současný výkon služby, ale přejeme si, aby je strážníci v rámci tohoto výkonu nepoužili. Strážníci si zde osvojí bezpečnou manipulaci se zbraní a samozřejmě zlepšování své reakční doby při provádění jednotlivých střeleckých disciplín."
Město plánuje obnovu zbraní u městské policie.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Zbraně, které používá Městská policie Frýdek-Místek, jsou už trochu zastaralé. Proto jsem se osobně chtěl zúčastnit těchto střeleb a vyzkoušet, jak střílí, a zvážíme do budoucna i obměnu těchto zbraní."
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "Do budoucna bychom měli uvažovat o přezbrojení našeho zbraňového arzenálu na novější typy zbraní."
Pravidelné střelby mohou být také lákadlem pro nové adepty na pozici strážníka.
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "V současné době probíhá náborová kampaň pro získání uchazečů nebo strážníků k Městské policii ve Frýdku-Místku. A samozřejmě i to může být jedno z lákadel, jak se mohou lidé nějakým způsobem prezentovat nebo seberealizovat pracovně."
Co musím splňovat, abyste mě přijali?
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "Zákon o obecní policii tam má celou řadu podmínek. Člověk musí být starší osmnácti let, musí tam být dosažené nějaké vzdělání, občan České republiky. A samozřejmě nedílnou součástí těchto podmínek je bezúhonnost a spolehlivost."
---
Ostrava se snaží o modernizaci svozu odpadu a proto nakoupila nové vozy, které dokáží samy bez pomoci popelářů vysypat odpad do svých útrob. Samozřejmě jsou k tomu potřeba i speciální kontejnery, které jsou navíc větší a tak je nebude potřeba vysypávat tak často.
Ostrava nepřestává modernizovat své odpadové hospodářství. Jako první město v zemi začalo na automatické lince třídit směsný odpad, v rodinné zástavbě využívá takzvaný single stream, tedy třídění papíru, plastu, plechovek a kartónu do jedné nádoby a nyní město nakupuje nové popelářské vozy, schopné automaticky vysypat kontejner.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Udělali jsme pilotní projekt do tří oblastí. Jeden je právě sídliště, druhá oblast jsou podnikatelé a třetí oblastí jsou okolní oblasti kolem Ostravy, kde je toho odpadu méně a o to méně tam můžou jezdit popelářské vozy."
Kromě nových vozidel bylo k tomuto projektu potřeba nakoupit i nové kontejnery, které jsou 3x větší a nemusejí se tedy vysypávat tak často. Jsou komfortnější i pro občany, protože se dají otevřít sešlápnutím pedálu.
Martin Boháč, provozní náměstek OZO Ostrava: "Když půjdou lidé vyhazovat odpad, tak se kontejneru nemusí vůbec dotýkat, stačí sešlápnout. Víko se otevře. Jakmile ten odpad vhodí do toho kontejneru, tak se víko samo uzavře."
Řidiči si na novinku teprve zvykají. Kontejnery vysypávali ve dvojicích nebo ve trojicích. Teď je na to řidič sám.
Petr Lukovský, řidič: "Je to pro mě nové. Po 27 letech je to změna v té práci. Je to prakticky čistá práce, pořádek v kabině, je to zase něco nového. Líbí se mi to, vidím v tom budoucnost."
Náklady na pořízení téměř 300 kontejnerů dodaných ze Španělska a dvou vozů ze Španělska a Nizozemska jsou přibližně 25 milionů. Náklady na svoz se ale díky novince sníží.
---
Další fáze obnovy někdejšího hospodářského dvora v Hukvaldech je dokončena. V bývalém kravíně byla nedávno otevřena knihovna a nyní tam obec zprovoznila obřadní síň a další prostory využívá umělecká škola.
Více než 150 let starý objekt získává nové využití po dlouhých letech chátrání. Postupně se do něj vrací veřejný život.
Luděk Bujnošek (Hukvaldy 10 + 20), starosta Hukvald: „My jsme dnes slavnostně otevřeli budovu bývalého kravína v Hukvaldském dvoře. Už tady slouží knihovna, je tady obřadní síň a v prvním patře základní umělecká škola, kterou zde provozuje pobočka z Frenštátu.“
Nové prostory umělecké školy už využívají děti k tvůrčí činnosti nebo učení na hudební nástroje.
Valerie Grasblumová, žákyně ZUŠ: „Jsem z Frenštátu a chodím tady na Hukvaldy. Na klavír se teprve učím hrát.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Hukvaldský dvůr patří mezi nově zrekonstruované objekty, které využívá mimo jiné naše základní umělecká škola jako dílčí pracoviště Základní umělecké školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Já budu rád, když tyto prostory budou sloužit, protože jsou krásné a věřím, že budou využitelné nejen na několik následujících let, ale samozřejmě desítky let, během kterých naše základní umělecká škola, věřím, bude fungovat.“
Historický objekt sice není památkou, obec se u něj ale snažila zachovat původní vzhled.
Luděk Bujnošek (Hukvaldy 10 + 20), starosta Hukvald: „Tato budova se nachází v ochranném pásmu hradu, a i když není památkově chráněná, snažili jsme se zachovat původní vzhled. Dílem architektů zde vznikla i moderní přístavba – univerzální černá kostka v zadní části budovy. Je to spojení staré architektury s novou. Celková rekonstrukce trvala 2,5 roku. Částečně byla financována z Ministerstva pro místní rozvoj, kdy jsme získali dotaci 25 milionů, a dalších 25 milionů jsme uhradili z prostředků obce.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Kraj se podílel nejen finančně na projektové dokumentaci, ale také na vybavení právě základní umělecké školy, která zde má pobočku.“
Rekonstrukce celého hukvaldského dvora zdaleka nekončí. Obec připravuje projekty pro obnovu dalších objektů.
---
Městská policie Ostrava a BESIP vyrazili společně do ulic s preventivně informační akcí. S příchodem zimy a snížené viditelnosti se v Porubě zaměřili na osvětu chodců, kteří jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu.
S příchodem zimního období se dříve stmívá, častěji sněží, komunikace bývají namrzlé, proto strážníci městské policie s koordinátory BESIP připravili akci CHODEC. Na Hlavní třídě oslovovali kolemjdoucí a upozorňovali je na to, jak důležité je být v tomto období dobře vidět.
Helena Badurová, mluvčí MPO: ,,Základem je samozřejmě dodržovat obecná pravidla silničního provozu. To znamená především dobře se rozhlédnout, než vstoupím do vozovky a mít na paměti, že i vozidlo má, třeba zvláště teď v zimním období, delší brzdnou dráhu.”
Strážníci společně s koordinátory BESIP lidem rozdávali v rámci kampaně také reflexní prvky. Celkem oslovili téměř 350 chodců.
Martina Haroková, strážník MPO: ,,Máme pro ně reflexní pásky, nálepky pro děti, reflexní odznáčky a tkaničky do bot. Tato akce se zaměřuje opravdu hlavně na děti a vždy je zkoušíme takovou otázkou, kde musí chodit, jak se mají rozhlédnout a proč musí mít reflexní prvek.”
chodci: ,,Já se rozhlédnu doprava, doleva a když nic nepojede, tak můžu jít. Dostal jsem samolepku.”
,,Já jsem dostala reflexní prvek. Budu ho určitě používat, dám si ho na aktovku.”
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: ,,Sice v obci chodec nemá povinnost užít reflexní oděvní doplněk, mimo obec takovou povinnost má, ale i užívání těch oděvních doplňků právě v obci zvyšuje jeho bezpečí. Opravdu připomínáme, ať se chodci rozhlížejí tak, jak mají, ať nevstupují do vozovky třeba se sluchátky nebo s mobilním telefonem. Opravdu v tom provozu jsme všichni zajedno a podle toho bychom si měli chovat. Za celý rok je zhruba 80 dopravních nehod s fatálními následky na chodcích a z toho velká část se stává právě na přechodech pro chodce.”
V preventivně informačních akcích budou strážníci městské policie pokračovat i v dalších dnech, a to nejen na území Poruby, ale také v jiných částech města.
---
Novojičínská radnice poděkovala desítkám dobrovolníků, kteří nezištně pomáhají těm, jež to potřebují. Působí v organizacích Charity, ADRY, Slezské diakonie a spolku stomiků.
Dobrovolníky lze v Novém Jičíně najít na mnoha místech, kde jich přítomnost pomáhá a obohacuje život různým lidem. Teď si v kině Květen vyslechli poděkování města za ochotu věnovat svůj čas ve prospěch jiných.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsem nesmírně rád jako starosta města, že tyto lidi máme ve svém městě, protože nám ulehčují, ulehčují nám práci a dělají takový ten nadstandard. Je to koření sociální služeb a myslím si, že ti lidé, kteří jsou třeba nemocní nebo potřebují pomoc tak na tu svízel, nejsou sami a to je velmi důležité. Moc si toho vážím.”
Dobrovolníci nejvíce pomáhají ve čtyřech organizacích - v Charitě v šatníku a při Tříkrálové sbírce, prostřednictvím ADRY u osob se zdravotním postižením, dále v zařízeních Slezské diakonie, třeba v chráněném bydlení ARCHA, a také ve spolku stomiků ILCO Novojičínska.
Martina Petrůjová, dobrovolnice ADRY: ”Dobrovolnictví dělám již 13 let. Stále mě to naplňuje a baví pomáhat lidem. Pracuji vlastně v dobrovolnictví v chráněném bydlení v Novém Jičíně NaNovo.”
Marie Bezděková, dobrovolnice Charity Nový Jičín: “Pocit pomoci i naplnění volného času, že můžeme pomoci těm lidem, co tam přijdou.”
Růžena Marková, dobrovolnice Slezské diakonie: “Já pracuji v Arše jako dobrovolník, takže tam chodím s pejskem. Je tam takové souznění.”
Radnice tuto děkovnou událost každoročně směřuje k datu Mezinárodního dne dobrovolnictví, který připadá na 5. prosince.
---
Městský bazén v Karviné-Hranicích v těchto týdnech prochází rozsáhlou modernizací. V technickém zázemí objektu instaluje městská sportovní společnost STaRS Karviná novou recyklační technologii, která umožní znovu využít část vody, jež dosud po praní filtrů odtékala do kanalizace.
Městský krytý bazén byl před dvěma a půl lety kompletně zrekonstruován. Nyní dochází k další inovaci, a to týkající se technologie a ekologie.
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Snažíme se dlouhodobě všechny naše organizace, včetně společnosti STaRS, vést k tomu, aby šetrně a úsporně vynakládaly se svým majetkem. Nejinak je tomu i v případě krytého bazénu, kde šetříme vodu."
Petr Dyszkiewicz, ředitel společnosti STaRS: "Z tohoto důvodu instalujeme novou technologii, která nám ušetří až 80 % vody, kterou můžeme zpátky vracet, a bude to dělat zhruba kolem dvou milionů korun ročně."
Jakmile bude tato nová filtrační technologie uvedena do provozu, čeká ji půlroční monitoring a následné vyhodnocení. Čistota a kvalita vody jsou ale primárním základem. Samotná technologie vychází z inovativních procesů.
Petr Dyszkiewicz, ředitel společnosti STaRS: "Ta technologie je tak účinná, že umí udělat až 100 % té vody. Akorát legislativa nám nedovolí šetřit více než 80 %. 20 % čerstvé vody nadále budeme muset dolévat."
V roce 2024 prošlo městským bazénem celkem 173 tisíc návštěvníků.
---
Sportovní hala Polárka ve Frýdku-Místku nenabízí jen ledovou plochu, ale také profesionální střelnici. A právě tam se odehrávají pravidelné střelby strážníků Městské policie. Byli jsme u toho.
Strážníci Městské policie ve Frýdku-Místku musí absolvovat povinné střelby několikrát za rok.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to určeno pro všechny strážníky. Samozřejmě je to podle toho, jak jsou nasazeni do výkonu služby. To znamená, že není tady celá směna, protože je potřeba zajišťovat bezpečnost a ochranu veřejného pořádku ve městě. To znamená ti, kteří jsou schopni se uvolnit ze služby, tak jsou dnes na těch střelbách."
Jsou tam nějaké limity?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Limity úplně nejsou. Tím, že strážník má zkoušku strážníka městské policie, tak tyto střelby jsou pro něj povinné. Je tam akorát limit ten, že musí nastřílet nějaké určité množství nábojů za daný rok."
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "Jedná se o získávání dovedností nezbytných pro současný výkon služby, ale přejeme si, aby je strážníci v rámci tohoto výkonu nepoužili. Strážníci si zde osvojí bezpečnou manipulaci se zbraní a samozřejmě zlepšování své reakční doby při provádění jednotlivých střeleckých disciplín."
Město plánuje obnovu zbraní u městské policie.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Zbraně, které používá Městská policie Frýdek-Místek, jsou už trochu zastaralé. Proto jsem se osobně chtěl zúčastnit těchto střeleb a vyzkoušet, jak střílí, a zvážíme do budoucna i obměnu těchto zbraní."
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "Do budoucna bychom měli uvažovat o přezbrojení našeho zbraňového arzenálu na novější typy zbraní."
Pravidelné střelby mohou být také lákadlem pro nové adepty na pozici strážníka.
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "V současné době probíhá náborová kampaň pro získání uchazečů nebo strážníků k Městské policii ve Frýdku-Místku. A samozřejmě i to může být jedno z lákadel, jak se mohou lidé nějakým způsobem prezentovat nebo seberealizovat pracovně."
Co musím splňovat, abyste mě přijali?
Tomáš Zapletal, vedoucí přímého výkonu služby, MP Frýdek-Místek: "Zákon o obecní policii tam má celou řadu podmínek. Člověk musí být starší osmnácti let, musí tam být dosažené nějaké vzdělání, občan České republiky. A samozřejmě nedílnou součástí těchto podmínek je bezúhonnost a spolehlivost."
---
