V Příboře se setkali přadláci a přadleny

Centrum tradičních technologií v Příboře, které je pobočkou Muzea Novojičínska uspořádalo společně s městem tvůrčí setkání přadlen a přadláků z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.

Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska: “V dnešní době je takový velký návrat k tradiční rukodělné výrobě a jedním z takových opravdu zajímavých projevů je tradiční předení. V minulosti, aby lidé mohli být oblečení, tak se musely sepříst statisíce kilometrů nití, ať už ze lnu nebo vlny a dalších materiálů. A dneska dneska je poměrně velká renesance, návrat tady k tomu a je celá řada žen, ale dokonce i mužů a různých věkových kategorií, kteří se tady tomu věnují.”

Jana Suchá, účastnice setkání: “Já jsem z Hranic na Moravě a pracuji takhle už delší dobu. Nejsem z žádného muzea, jsem muzeum sama o sobě a pracuji takhle, jak vidíte dá se říct na svou obživu, což v tomto státě je prakticky nemožné. Takže mé hobby se mi stalo mou prací.”

Daniela Rybářová, účastnice setkání: “To je malý stávek, na kterém se tkají náramky. Na těch větších se tkají plátna.”

Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska: “Je tady více než 70 přadlen a tři přadláci. Lidé se vlastně tady seznámili s tím, jak z vlákna třeba z ostříhané ovce, vzniká různými způsoby niť. Dneska třeba řada těch přadlen přede ovčí vlnu, protože ovčí vlna je dnešní době vnímána jako odpad, který se těžko likviduje. Dříve byla vykupována, teď je to odpad. A ony hledají upotřebení tohoto tradičního materiálu a ručně vyrábějí třeba ponožky nebo další oděvní součástky, které jsou velmi žádané. A takto tomu dávají ten nový život.”

---

Sovinecký šperk byl opět velkým lákadlem

V další reportáži se potěšíme uměním středověkých šperkařů. Akce Sovinecký šperk se každoročně na hradě Sovinci u Rýmařova těší největšímu zájmu návštěvníků. Je to především díky obrovskému výběru a pestrosti materiálů, ze kterých šperkaři vyrábějí.

Právě velký zájem o tuto akci byl důvodem proč pro její pořádání byly vybrány právě letní svátky.

Michal Koutný, kastelán Sovince: „Letos probíhá už jedenáctý ročník Sovineckého šperku. Poprvé v historii této akce probíhá šperk po celých 5 dní, to znamená od soboty až do středy nepřetržitě.

Šperkaři na Sovinci své výrobky nejen nabízeli, ale dali také nahlédnout do tajů jejich výroby.

Petr Dudek, výrobky z kůže: „Všechno je to z přírodní kůže, ty výrobky vlastně vyrábím já a všechny je postupně barvím."

Nela Kábelová, šité šperky z korálků: „Já vyrábím šité šperky z korálků. Tohleto zřejmě bude přívěsek ve tvaru kříže. Vlastně korálky se přišívají jehlou a nití eden ke druhému.“

Marta Nevrlá, výroba korálků: „Tady vineme korálky. Vyrábíme vlastní korálky do vlastních šperků. Budeme tavit sklo a poté ho navineme tady na ty nerezové tyče a uděláme z nich korálky.“

Kateřina Krejčová, viktoriánské šperky: „Mám tady aktuálně šperky, týkající se viktoriánské éry, kameje, šperky s litou pryskyřicí, vypadající jako opály, šperky s krajkou a podobně. Vyrábím sama a snažím se právě je zasadit zpátky do toho 19. století. Vycházím vlastně i z historických pramenů."

Paletu šperků ze dřeva, kamene, kůže i kovu doplnil neméně pestrý a barevný program.

Dagmar „Dagyna“ Moravcová, skupina Perchty von Bladen: „My jsme Perchty a jsme z Mladoňova. Tančíme a křepčíme a radujeme se na hradech, zámcích a na městských slavnostech. Budeme se na vás těšit kdykoli.“

Jan Kruba, skupina Bandiere e spade: „Předvádíme renesanční šermy, renesanční praporová představení a hlavně my jsme takoví improvizátoři."

Anketa, návštěvníci: „Mě se nejvíc líbilo, jak tady bylo vystoupení s praporama, jak házeli do výšky.“

„Mě se nejvíc líbilo, jak oni bojovali a s těmi prapory."

„Nejvíc se mě líbíly stánky se šperkama.“

Na své si na hradě přišli dospělí i děti. Nebyl snad nikdo, kdo by si ze Sovineckého šperku neodvezl nějaký ten stylový dárek.

---