V první reportáží Kulturního okénka navštívíme loutkovou scénu Bajka českotěšínského divadla. Momentálně tady herci připravují pohádku Pinokio, která měla již premiéru před třemi roky tak, aby ji mohli vidět diváci i když nemohou navštívit divadlo. Bude zveřejněna na kanálu YouTube.

Českotěšínská Bajka natáčí pohádku Pinokio

JAKUB TOMOSZEK, šéf Loutkové scény Bajka Těšínského divadla: Je to formou, že točíme ne na jeden záběr, ale jako film. Tedy, snažíme, se, protože se učíme dělat tyto věci za pochodu.

Pinokia bychom chtěli dát jako dárek k Velikonocům dětem, které budou zase po distanční výuce a mohly se kouknout zase na něco divadelního. Pinokio se zkouší a hraje v českém i polském jazyce. Pro českého herce Ondřeje Vyhlídala je to náročnější, ale zvládnout se to dá.

ONDŘEJ VYHLÍDAL, herec: V Brémských muzikantech hraji jednu z hlavních rolí, tu jsme se taky musel naučit polsky, to byla pro mě těžká práce, ale myslím si, že to šlo. Neznám jiné divadlo, které by hrálo dvojjazyčně, myslím si, že v tomto je náš soubor Bajka unikátní.

V této sezóně byli herci připraveni vystupovat před diváky například s Velkou policejní pohádkou, Hobitem nebo Brémskými muzikanty. Covidová situace vše zastavila, nezačala se zkoušet třeba další pohádka Čtyři princezny a drak. Na léto by chtěla mít Bajka připravenou pohádku Čert a Káča, pro případ, že by byla povolena venkovní představení pro zámky nebo školky.

JAKUB TOMOSZEK, šéf Loutkové scény Bajka Těšínského divadla: Vidíme to jako jedinou šanci, jak se dostat k divákovi. Podle mého budou po lockdownu spuštěny tyto akce.

Pokud ano, jsou herci připraveni vzdát se letních divadelních prázdnin, aby se konečně setkali se svými diváky.

Galerie výtvarného umění v Ostravě, výstava Metakódy

A teď vás zavedeme do Galerie výtvarného umění v Ostravě na výstavu Václava Rodka s názvem Metakódy. Určena je jak návštěvníkům, kteří autora dobře znají a které překvapí zejména jednoduše čitelnými díly, tak lidem, kteří se s jeho tvorbou ještě nesetkali.

Jaroslav Michna, kurátor výstavy: Metakódy je pojem, který je pro Václavovu tvorbu charakteristický, protože malíř velmi rád vrství formální výstavbu obrazu, ale pracuje i s vrstevnatou strukturou obsahu, takže celková jeho tvorba vlastně by se dala nazvat jakýmsi metakódem, který musí divák velmi komplikovaně rozkličovávat. Ale výstavu jsem pojal i tak, aby fungovala jako autonomní vizuálně významná výstava, která neklade na diváka nároky ji rozklíčovat.

Jedním z charakteristických obrazů, kde Rodek experimentuje a překračuje hranice klasické malby. 

Jaroslav Michna, kurátor výstavy:  Obraz je definován různými abstrahujícími skvrnami v podstatě vpíjením různých mořidel, laků a materiálovou nástavbou ve formě dýhy, která vlastně vytváří nějakou prostorovou charakteristiku obrazu

Václav Rodek, malíř: Nejblíže k tomu názvu mají obrazy které vlastně vytvářejí buďto číselný kód, nebo si pohrávají s textem vlastně narušují tu textovou část nebo mění vlastní čísla, takže se dají jak logicky přečíst, ale vlastně jsou tou svoji vizualitou rušeny, takže ten kód není dekodovatelný. Je to jistý metakód, kdy spojíme vlastně logický kód nějakou nástavbou a zpětně se nedá logicky rozšifrovat.

K výstavě Metakódy probíhají i virtuální komentované prohlídky, ta další se uskuteční 30. března od 17 hodin. Připravuje se také beseda a stejnojmenná doprovodná publikace bohatá na Rodkova díla.

Redakčně upraveno / zkráceno.