Den keramické zručnosti v Archeoparku Chotěbuz-Podobora

V první reportáži dnešního Kulturního okénka navštívíme jednu z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska - Archeopark v Chotěbuzi. Právě tady o víkendu proběhl Den keramické zručnosti.

Lenka Ježová Bichlerová, náměstkyně ředitele Muzea Těšínska: “Je to akce zaměřená na práci s keramickou hlínou. Především dětské návštěvníky se snažíme naučit jak vůbec tu hlínu zpracovat, jak s ní pracovat dále, válíme válečkem, v ruce vytváříme různé sošky nebo misky a takové gró - učíme je pracovat na hrnčířském kruhu, to je mezi návštěvníky nejoblíbenější, ať už mezi dětmi nebo dospělými.”

Anketa: účastníci akce: “Dělám si hlavu panáčka. Musel jsem to vyválet, vyřezal jsem pusinku, tady udělám oči a tady to je nosánek. Pak udělám oušíčka.”

“Tady jsem dělala Věstonickou venuši a vykrajovaná zvířátka. Jsem spokojená, jak se mi to povedlo.”

Na hrnčířském kruhu se děti učily tvarovat různé předměty.

Anketa: účastníci akce: “Na první pokus to nebylo moc dobré, na druhý mi to už šlo. Vytvořila jsem misku.”

“ Práce s hrnčířským kruhem byla těžká, moc to nešlo dát nahoru, dělám si tu hrnek na tužky a na něm modeluji kytičku:”

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku: “Práce na hrnčířském kruhu je náročnější pro někoho, kdo to v životě nedělal. Je těžké zpracovat tu hlínu tak, aby byla jemná, vláčná, aby se dala dát dobře na kruh.”

Z hlíny se už kdysi modelovaly i figurky, dokonce ještě dříve než nádoby

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku: “Nejstarší hliněný předmět je Věstonická Venuše, ale ta byla vyrobena ručně. Takový kruh, poháněný elektřinou je samozřejmě novodobá záležitost. Naši Slované měli také hrnčířský kruh, ale poháněný ručně. Rukou si to otáčeli. Nevytáčeli celou tu nádobu odspodu nahoru, ale nejdříve udělali nějaký základní tvar a pak to dotočili.”

Veřejnost se už teď může těšit na další akci. Připravuje se velký Muzejní vánoční jarmark, konat se bude v prostorách Muzea Těšínska 9. prosince.

---

V Bruntále proběhlo tradiční Zpívání na schodech

Na zámku v Bruntále Proběhlo tradiční Zpívání na schodech. Akce, kterou se tady každoročně prezentují vánočními koncerty nejlepší pěvecké sbory regionu. Po posledním Pěveckém sboru města Vrbna přijal letos pozvání známý sbor Brnardini z Břidličné.

Sbor vystoupil na bruntálském zámku vůbec poprvé a těšil se velkému zájmu návštěvníků.

Bernardina Mereďová, sbormistryně: „My jsme pěvecký sbor z Břidličné, vznikli jsme v roce 1994, takže příští roku budeme slavit 30. výročí založení sboru. Počet zpěváků se pohybuje kolem dvaadvaceti. 22 až 24. Hráváme v okolních obcích, na festivalech, zpívali jsme v zahraničí. Zpíváme skladby z různých žánrů za doprovodu různých nástrojů.“

Mezi členy sboru bylo několik nových tváří i zkušení zpěváci, kteří se sborem vystupují mnoho let. Ovládají i doprovody kytary, flétny či píšťal.

Emílie Pavlátová, členka sboru: „Zpívám se sborem tak 18 let, asi necelých 20 roků.“

Viktoria Fúziková, členka sboru: „Zpívala jsem v malém sborečku a teď už zpívám mezi velkýma, přes osm let asi.“

René Litvík, člen sboru: „Hraji tady tak přes 30 let s myslím. Od začátku sboru, ještě jsme zkoušeli jen tak chvilku. Zpívám bas a hraji na kytaru. Ještě máme kapelu, kluci z Morávky, z Bruntálu, z Břidličné, ale to je taková folkačina, takové věci hrajeme.“

Pro bruntálské vystoupení si sbor vybral pestrou škálu skladeb.

Bernardina Mereďová, sbormistryně: „My jsme na dnešní koncert vybrali takový průřez naší tvorby, zpíváme starou muziku, zpíváme z romantismu, z baroka, potom zpíváme folkové, lidové, populární skladby. Děláme jazykové verze.“

Na prahu adventu a Vánoc čeká sbor řada dalších vystoupení po celém okrese.

Bernardina Mereďová, sbormistryně: „Teď budeme mít spoustu adventních koncertů, příští týden rozsvítíme stromeček v Břidličné, potom budeme mít adventní koncert s Radimem Švábem v Břidličné v kostele, potom zpíváme v Kočově 16., v Leskovci, v Lomnici a pak už budou Vánoce, pak už budeme zpívat."

Diváky zaujaly skladby sboru v latině, angličtině, češtině, ale třeba i lotyšštině či skotšttině.

---