Hrad Sovinec patřil dravcům a Sokolnickým slavnostem

Hrad Sovinec patřil o víkendu dravým ptákům a Sokolnickým slavnostem. V hlavní roli už tedy nebyly historické skupiny, šermíři a žongléři. Ti byli jen doplňkem hlavního programu slavností.

Se sovami a dravými ptáky navštívil hrad sokolník Monty.

Monty, sokolník: „Na Sovinec jsem dovezl nějaké dravce, nějaké sovy, takže když to vezmeme od shora, tak máme tady Výra velkého, asi tříletého samečka, pak tady máme dvě Káně lesní, z toho jedna už je úplná babka, která tady s námi na Sovinci tráví už minimálně dvacátou sezónu, protože já ji mám v chovu 20 let, takže to je taková naše babička, která nás tady Sovincem provází už pěknou řádku let. Pak tady máme Poštolku asi osmiletou, Kalouse ušatého, což je jedna z dalších sov, pak tu máme dvě Sovy pálení, každá je v jiné barevné variantě, Raroha velkého, což je v podstatě jeden u největších sokolovitých dravců, je to tedy terček neboli sameček a pak tady máme jednoho pro Sovinec významného dravce, protože údajně první pár těchto dravců byl tady na Sovinci a to je harrisova Káně."

Největšímu zájmu dospělých a hlavně dětí se těšily ukázky letu dravců. Jejich odlet i přílet si mnozí mohli vyzkoušet z vlastní ruky. 

Monty, sokolník: „Ti zájemci si mohou vyzkoušet, jaké to je, když k nim ten dravec přilétává, byť je to na krátkou vzdálenost, ale spíš jde o ten zážitek, protože je to hodně zvláštní pocit.“

Pobavit se však mohli i ti, kteří k dravým ptákům nemají vztah. Mohli si také vyrazit vlastní minci nebo se účastnit kulturního programu.

Zdenek Zedek, průvodce: „Je tady jak občerstvení, ale hlavně to, co nejvíce lidi láká, tak kovář, který přímo nechává děti vyrábět podkovy a je o to velký zájem. Není to jenom o sokolnících. Je tady divadlo jihočeské Koňmo, jsou tady šermíři Nuncius Regis, v podstatě je celodenní program dneska.“

Věra Mertlíková, skupina Nuncius regis: „Jsme skupina, která se shází v Otrokovicích, což je odtud trochu daleko, ale ten hrad Sovinec je tak pěkný, že sem stojí za to vždycky přijet. No a my v této době se pokouším zpracovávat období raného středověku a to zejména Artušovsé legendy. Taky Vikingy a vůbec tady ty věci od 6. do 10. století. My spíše jezdíme tady tak po Moravě, to znamená hrad Sovinec, Plumlov, na Zlínsku a v zásadě, když nás někdo zavolá, tak přijedeme přes kraj světa."

Děti zaujalo zvláště středověké loutkové divadlo, v hlavní roli s kašpárkem.

Leopold Ullmann, průvodce: „My se musíme v první řadě návštěvníkům omluvit, protože od 16. do 21. dubna bude hrad zavřený. Ovšem bude zavřený z důvodu natáčení pohádky Zlatovláska a potom od dalšího úterý, do 23. dubna se na vás budeme zase velice těšit a všichni dohromady se budeme těšit po tom na tu pohádku. Pohádku natáčí tým, který se podílel na tvorbě pohádky Princezna, zakletá v čase.“

Za pár měsíců se tedy můžeme těšit na novou pohádku přímo ze Sovince.

---

Zmizelý duch frýdeckých hospod

Teď vás zveme na krátkou procházku po Frýdku Místku. Jedná se o další ze série komentovaných prohlídek Frýdku i Místku. Společně s historikem Muzea Beskyd a průvodcem si účastníci mohli připomenout zašlou slávu Fýdeckých hospod, restaurací i domů které už dnes mají jiné využití, nebo ani neexistují.

Hospod tady bylo skutečně nepočítaně, pro různě bohaté či chudé vrstvy obyvatel.

Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: „Navazujeme na podobnou akci před 3 týdny, která přibližovala Místek, tam jsme si přiblížili historii 24 a dneska ve Frýdku to bude třiadvacet podniků, které většinou už neexistují.“

Celý tento kraj v předválečných letech byl známý velkou výrobou a konzumací alkoholu. Jak toho v prodeji, tak i doma.

Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: „Produkce alkoholu v tomto kraji vždycky měla velikánský prim a nejvíce se tady pilo zhruba tak 1910 až 1912. Průměrná spotřeba činila 20,46 litru absolutního lihu na hlavu a rok. Kořalka, tady problémem byla konzumace brinu – brand spiritus denaturák, to znamená, v té době s metanolem.“

Jednou z dosud fungujících hospod je stylová hospoda Křivý pes z počátku 18. století.

Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: „Jsme vlastně u nejstarší fungující hospody ve Frýdku. Ta tady byla postavená v roce 1709 a hned vzápětí, zhruba 1712-13 si ji pronajal významný podnikatel židovského původu Moyzes Liebmann.“

Prohlídky se účastnili také místní pamětníci, kteří mohli doplnit výklad historika.

Pan Luska, pamětník: „Bydlím tady 81 roků. 1942 jsem se narodil právě naproti sokolovny ve Frýdku.“

Prohlídka se zastavovala také v místech s výhledy, kde už nebyly ani bývalé lázně ani restaurace. Hledání zmizelého ducha zašlých časů s Muzeem Beskyd bude pokračovat a pro svou zajímavost jistě stojí za účast nejen pamětníků.

---