Léta běží – pořad, který vás na Polaru provádí světem sociálních témat a příběhů, které často zůstávají nepovšimnuté. A bude tomu tak i dnes. Přeji hezký den a díky, že jste s námi.

Hendikepovaní umělci obdrželi Cenu hejtmana

V Ostravě opět po roce ocenili výjimečné umělce s hendikepem. V rámci soutěže pořádané Moravskoslezským krajem a Galerií výtvarného umění si převzali ceny za svou tvorbu, která nejen inspiruje, ale také pomáhá překonávat životní překážky.

Slavnostní ocenění umělců s hendikepem opět proběhlo v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Akce každý rok upozorňuje nejen na jejich výjimečný talent, ale také na problémy, se kterými se lidé se zdravotním postižením každodenně potýkají.

Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Byla to pro mě nová zkušenost, velmi příjemná. A co mě zarazilo, tak to bylo to hodnocení sama sebe těch umělců, kdy o sobě mluví jako že nemají s ničím problém, že jsou šťastní, že žádná překážka pro ně neexistuje a že rádi chodí mezi lidi. Toto je pro mě inspirací a možná by to mělo být inspirací nejenom v předvánočním čase, ale přes celý rok pro nás pro všechny.”

Třetí místo obsadil Jiří Navrátil s dřevořezbou Dravci. Na druhém místě skončil Martin Szurman se svou Sovou z přírodních materiálů. A první místo si odnesli Monika Kochová a Vladimír Król za soubor pláten nazvaný Odvaha.

Mirka Zehnulová, EFFATHA Karviná: “Naše dílo vlastně vznikalo asi tak půl roku v sociálně-terapeutických dílnách Slezské diakonie Effatha Karviná. Zaměřili jsme se na vybarvování anilinovými barvami. Tvary, které si pan Vladimír a paní Monika vlastně zvolili, nazdobili si je, nejdříve voskovými barvami a pak rozpíjeli anilinovými barvami. S vystřižením jsem jim pomáhala já a nalepili jsme to na čtyři plátna.”

Monika Kochová, oceněná umělkyně: “Jsem ráda a šťastná, opravdu. Ráda maluju cokoliv.”

Vladimír Król, oceněný umělec: “Mě to moc baví chodit do dílen, tam chodím rád.”

Jiří Koluch, oceněný umělec: “Jsem rád, že se mi vůbec podařilo něco takového. Vždycky, když jsme někde přijeli, tak jsem si fotil nějaká zákoutí a potom namaloval. Zkusím to namalovat, jestli se to podaří.”

Vedle soutěžních děl byla v Domě umění vystavena také tvorba účastníků projektu Svět podle nás. Ten zahrnuje výtvarné dílny, muzikoterapie a další aktivity, kterých se účastní lidé se smyslovým, duševním či mentálním hendikepem.

Zuzana Grulichová, lektorka GVUO: “Výstava se jmenuje Dotek jinakosti. Tentokrát je to pod jiným názvem, než minulý rok. Minulý rok jsme měli název “Jiným pohledem”. Ale zaštítěné je to pod projektem Svět podle nás. Jsou velice šikovní. Myslím si, že je to vidět na těch dílech, které tady můžete sami posoudit. Co se týká té kreativity jako takové. Já si myslím, že tady chodívají, že je to tady těší. Je to pro ně nový zážitek, je to pro ně něco nového. Nejsou jen v těch organizacích, které se opakují a je to pro ně něco nového.”

Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Hodnotím ta díla a s velkým respektem já, který opravdu neumím vyjádřit své pocity tímto způsobem, tak se skláním před nejenom tou tvůrčí iniciativou, ale i tím, že ten člověk dokáže přes to své dílo otevřít svou duši a nám dává možnost nahlédnout do nitra té duše.”

Umělecké dílo nemá hranice – a právě umělci s hendikepem to dokazují. Jejich tvorba není jen o kráse, ale i o odvaze, empatii a radosti, kterou dokážou sdílet se svým okolím.

Proběhl 12. ročník konference Dejme dětem rodinu

Jaké výzvy přináší dnešní doba dětem, které vyrůstají v náhradní péči? Nejen na to hledal odpovědi XII. ročník konference Dejme dětem rodinu s mottem Děti ve 21. století – co je ohrožuje a jaké výzvy musí zvládat. Akce proběhla pod záštitou první dámy Evy Pavlové.

Konference Dejme dětem rodinu na jednom místě sdružuje odborníky a další lidi, kterým leží na srdci osudy ohrožených dětí. Účastníci si vyslechli přednášky od předních odborníků na sociální práci, psychologii i rodinné vztahy.

Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA, přednášející: “Případy násilí na dětech nemůžeme dobře řešit, pokud o násilí nemluvíme, nevím jak, a pokud dobře nespolupracujeme. Proto je pro mě strašně skvělá zpráva, že vlastně tato konference je věnována tomuto tématu a sešli se tady lidi z celého regionu a přišli s velkým zájmem o děti, které doma zažívají násilí a těžké věci, a chtějí spojit síly, jak jim pomoct.”

Já tu konferenci vnímám jako jeden z mnoha malých krůčků, které vlastně pomáhají řešit problematiku děti, které nemají to štěstí, že jsou v úplné funkční rodině. Pro mě to setkání lidí, kteří se touto problematikou zabývají, kterým jde o naše děti, o jejich budoucnost, to je prostě věc, která je tak významná, že se o tom nedá jinak hovořit.”

Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Dnes se tady setkávají odborníci, kteří mohou napomoci při výběru dětí, ale i provází tito odborníci celým procesem adaptace v rodinách a poté řeší i ty následné problémy nebo pochybení. Je to velmi důležité, že ty pěstouny nenecháme v té vodě plavat samotné a mají od nás tu podporu. Velmi si ceníme i práce naší příspěvkové organizace, je to Centrum psychologické pomoci, kde opravdu ti budoucí rodiče, kteří mají otevřenou náruč pro ty děti, které nemají možnost vyrůstat v biologické rodině, jim pomáhají a nabízí tu odbornou radu a pomoc.”

Děti, ale také jejich rodiče a pěstouni ve 21. století společně čelí výzvám, které lze překonat jedině otevřenou diskusí a spoluprací. Potvrdilo se to i během pěti tématicky zaměřených přednášek.

Renáta Chytrová, ředitelka Centra psychologické pomoci, p. o.: “Mnoho lidí může mít na dnešní mládež třeba negativní náhled. Ale ty děti jsou vlastně obětí této doby. Když už se to násilí děje, tak se dozvíme, jak pracovat s rodinou, jak té rodině pomoci. Nebo matce, která je třeba týraná, jak jí pomoci, ale také se dozvíme ze strany psychiatrů a psycholožky, jak pracovat s dětmi, které se sebepoškozují. A to sebepoškozování je způsobeno mnoha důvody. Je to například, že mají přemíru informací, neumí si je probrat. Jsou z toho zděšeni, neví, co mohou očekávat. Byl to covid, teď je to válka na Ukrajině, mnohé děti jsou na tuto problematiku citlivé. Jsou to také poruchy příjmu potravy, a to třeba i souvisí s tím prostředím nebo se situací, která se děje doma.”

Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA, přednášející: “Děti, které zažívají násilí od nás potřebují slyšet, že násilí není v pořádku a že to není jejich vina. A že si mohou říct o pomoc a že pomoc je dostupná i pro jejich rodiče. A potřebují ujištění, že se dostanou do bezpečí a že to, co dosud zažívali, není nějaká norma, něco, co by měli zažívat a že teď už to bude jinak.”

Nový Jičín poděkoval dobrovolníkům, bez nich by to nešlo

Novojičínská radnice poděkovala sedmi desítkám dobrovolníků, kteří nezištně pomáhají těm, kteří to potřebují. Působí v místních organizacích Charity, ADRY, Slezské diakonie a spolku stomiků ILCO Novojičínska, které město finančně podporuje.

Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Dobrovolníci jsou neoddiskutovatelnou součástí těchto organizací a nahrazují a doplňují portfolio pomoci kolem člověka.”

Třeba Eva Lhotská je studentkou a jako dobrovolnice působí ve službě RÚT Slezské diakonie, kde pomáhá lidem s duševním onemocněním.

Eva Lhotská, dobrovolnice Slezské diakonie: “Ze začátku jsem z toho měla strach, ale potom jsem si to začala si užívat. Baví mě trávit čas s klienty a zároveň má člověk i dobrý pocit, že dělá něco fajn pro ostatní.”

Jaroslava Petřkovská, dobrovolnice Charity Nový Jičín: “Takové uspokojení, že můžu pomoci lidem, kteří to potřebují.”

Ivana Kozáková, dobrovolnice ADRY v Domově Duha: “Když se mi ztratili rodiče, tak už jsem neměla nějakou náplň v životě. Viděla jsem plakát “Daruj hodinu týdně”, tak jsem se přihlásila.”

Město tuto akci pořádá každoročně v období, kdy se slaví Mezinárodní den dobrovolnictví, který připadá na 5. prosince.

Další vydání pořadu Léta běží je za námi. Mějte klidné dny a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.