Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy, 80 let od hrůz holocaustu. Jaké stopy zanechal v MS kraji?

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Letos si připomínáme osmdesáté výročí holocaustu. Tragédie, která navždy změnila dějiny i životy milionům lidí. Ostrava a další města v regionu měla kdysi početné židovské komunity, které byly během druhé světové války téměř zcela vyhlazeni. Co o osudech tehdejších obyvatel víme? Jaké dokumenty a svědectví se dochovaly a jak se dnes uchovává památka na oběti? Téma pro ředitelku ostravského archivu Hanu Šustková. Vítejte u nás a Dobrý den.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, jaké nejvýznamnější dokumenty o holocaustu uchovává archív města Ostravy?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: V Archivu města Ostravy se do dnešních dní dochovaly seznamy Židů z takzvaného nízkého transportu, který začal už v říjnu 1939 a de facto se jedná o vůbec první židovský transport v dějinách holocaustu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik Židů bylo deportováno z Moravskoslezského kraje a jaké byly jejich osudy? Víme o nich něco?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: To číslo se pohybuje kolem 15 000 osob. Ne všichni byli českoslovenští občané, mohli to být také občané Polska nebo Německa, ale byli to lidé, kteří zde dlouhodobě žili. A samozřejmě se dochovaly vzpomínky na ně, protože mnozí z nich byli významnými představiteli městských obcí. Byli to podnikatelé, živnostníci, lékaři, advokáti a mnoho z nich mělo významné postavení ve svých komunitách, takže jejich vzpomínky i vzpomínky jejich spoluobčanů přetrvaly. Dochovaly se také fotografie, i když vzácně, protože ve chvíli, kdy byli Židé nuceni odcházet do ghett a byli transportováni, mohli si s sebou vzít pouze malou část svého majetku, maximálně padesát kilogramů. Jejich domovy byly následně okamžitě zabaveny gestapem. Byty, vily a další nemovitosti, které obývali, byly předávány dál „správným“ novým obyvatelům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z těch patnácti tisíc obyvatel, o kterých jste hovořila, se někdo vrátil zpět?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Vrátili se, ano, ale jen velmi málo. Po druhé světové válce, když byla znovu ustanovena židovská obec, čítala pouze dvě stě osob. To však neznamená, že všichni ostatní zahynuli. Někteří na poslední chvíli uprchli do různých zemí světa a tam se zachránili, jiní sice přežili, ale už se nevrátili, ať už do Ostravy, nebo vůbec do Československa. Z toho si můžeme udělat jasný obrázek o rozsahu této tragédie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou v Ostravě nebo v rámci Moravskoslezského kraje nějaká místa, která připomínají tragédii holocaustu?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Samozřejmě, když se zaměříme třeba jenom na Ostravu, tak už u hlavního nádraží je památník právě upomínající na onen Niský transport. Samozřejmě na Zeyerově ulici, kde byla hlavní synagoga v Ostravě, je památník, který upomíná na to, že tam takováto stavba v minulosti stála. Je tu i památník šoa, který je v sadu Dr. Milady Horákové. A určitě bych zmínila také tzv. "Stolpersteiny" které vznikají posledních 15 let, které upomínají na místa, odkud byli naši židovští spoluobčané během druhé světové války transportováni do koncentračních táborů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkala, že v archivu máte fotografie a nějaké fragmenty z té doby a vystavujete je, nebo ukazujete veřejnosti při nějakých příležitostech?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Samozřejmě je těch příležitostí bylo několik, protože my se snažíme právě upomínat obzvláště na ten "Niský transport", který je takový, řekla bych, pomyslným začátkem té celé tragédie, aspoň tedy v českých zemích. Takže o výročích většinou ty dokumenty jsou k vidění, případně upozorňujeme na ně média, že něco takového u nás je a samozřejmě také to slouží i pro řekněme edukaci dětí a studentů. Takže samozřejmě to také i k této činnosti využíváme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč ten název "Niský transport"?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Podle obce Nisko, které se nalézalo v Polsku na tehdejší hranici tzv. Generálního gouvernementu a Sovětského svazu, Nisko. Byla to de facto pohraniční oblast mezi Třetí říší a Sovětským svazem, kam byli transportováni v říjnu 1939 první Židé. Byli to muži z Ostravy od 16 respektive 17 do 60 let a byla to taková příprava na to, co budeme s těmi Židy dělat, to ty nacisty hrozně trápilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Máte nějaký příběh zaznamenán v archívu, který byste mohla našim divákům přetlumočit?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Těch příběhů je opravdu celá řada, ale právě z toho Niského transportu je několik několik příběhů, které jsou myslím velmi ilustrativní pro to, jaká hrůza ta druhá polovina dvacátého století byla. Lidé, kteří v Ostravě podnikali, měli své krásné životy a byli z těchto životů vytrženi. Muži byli transportováni tady do toho Niska. Když se ukázalo, že to ještě ti nacisté nejsou schopni zvládnout tak, jak si představovali, tak ten tábor vlastně rozehnali. Část tedy těch mužů odešla zpátky do Ostravy, odkud je pak čekal po několika letech transport do ghett v Terezíně a posléze do vyhlazovacích táborů. Ale někteří byli vyhnáni přes tu sovětskou hranici, kde byli, pochytáni a zavřeni do gulagů. A v těchto gulazích, pokud to přežili, protože samozřejmě na té Sibiři nepanovaly žádné příjemné podmínky, tak potom vstupovali do československého armádního sboru budovaného v Sovětském svazu od roku 1943. Takže málokdo možná si uvědomuje, že základ Svobodovy armády tvořili právě Židé dnešního Moravskoslezského kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hovoří se o tom, že hrůzy holocaustu, druhé světové války a válečné události obecně by si měla připomínat i nastupující generace, včetně dětí. Jakým způsobem tuto myšlenku podporujete vy v archivu?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: My právě v letošním roce, v souvislosti vůbec s 80. výročím ukončení druhé světové války máme připraveny pro školy edukační programy. Tu naši činnost představujeme právě pomocí těchto pramenů, které upomínají na hrůzy druhé světové války a budeme to připomínat i v rámci Mezinárodního dne archivů. To je pro nás taková vcelku prioritní záležitost pro letošní rok.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když jsme se bavili o tom, co se podařilo archivu uchovat, jakým způsobem se vám daří získávat takové dokumenty těch novodobých dějin, ale je třeba je uchovat pro ty budoucí generace. Tak, jak je získáváte?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Tak samozřejmě je to i o osobních kontaktech, které člověk má a vlastně díky tomu, že známe celou řadu, tedy rodin, kterých se šoa vlastně dotkla, tak se daří, některé ty dokumenty získávat třeba pro náš archiv. Ale spousta těch dokumentů samozřejmě třeba odchází do Židovského muzea v Praze, které je na to samozřejmě asi nejpovolanější, ale máme také už do roku 2006 spolupráci s londýnským kroužkem Ostraváků, což byla iniciativa Davida Lawsona z Londýna, který tedy není Čech, je to Žid z Velké Británie, ale vzhledem k tomu, že svitek Tóry z moravskoostravské synagogy se shodou mnoha okolností, které by bylo na dlouhé vyprávění, dostal právě do jejich synagogy, tak se začal zajímat o Moravskou Ostravu. A v průběhu těch necelých 20 let se mu podařilo vytvořit celosvětově propojený kruh bývalých Ostraváků a jejich potomků židovského původu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jakým způsobem potom uchovávat takové ty staré fotografie nebo dokumenty? Fotografie žloutnou dokumenty, papír také je z toho takový tenký blanket, tak jak s nimi můžete zacházet?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: My už dneska ani nepotřebujeme, aby nám lidé ty věci dávali v originále. Nám stačí, když si je přeskakujeme a zdigitalizuje a de facto tímto je uchováváme pak pro budoucnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A ten originál?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Originál je pro nás samozřejmě velmi cenný. Význam samozřejmě má, ale my chápeme, že mnoho těch rodin je nějakým způsobem k tomu dokumentu, že má pro ně emocionální hodnotu. Tu vzhledem k tomu, že tím, čím ty rodiny prošly, nechceme na ně naléhat, nechceme je z toho vytrhávat. Nechceme jim ten dokument prostě vzít. Takže pokud oni sami nemají nějaký důvod, proč chtějí, aby to bylo uchováno v originále v archivu, tak pro nás samozřejmě je cenný i ten digitalizát, který z toho vytvoříme. Ale samozřejmě pokud je ta příležitost, že můžeme dostat ten originál, tak my ho velice rádi přijmeme a opatrujeme, ale přesto vytváříme tu digitální kopii, která pak slouží pro veřejnost. Tím právě dochází také k ochraně toho původního materiálu, že je uložena v depozitáři, kde má speciální režim a není vystavena dennodenní manipulaci. Třeba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a za Váš čas, který jste věnovala tomuto tématu a Vám děkuji za pozornost.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy, 80 let od hrůz holocaustu. Jaké stopy zanechal v MS kraji?
04. února 2025, 17:13

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Letos si připomínáme osmdesáté výročí holocaustu. Tragédie, která navždy změnila dějiny i životy milionům lidí. Ostrava a další města v regionu měla kdysi početné židovské komunity, které byly během druhé světové války téměř zcela vyhlazeni. Co o osudech tehdejších obyvatel víme? Jaké dokumenty a svědectví se dochovaly a jak se dnes uchovává památka na oběti? Téma pro ředitelku ostravského archivu Hanu Šustková. Vítejte u nás a Dobrý den.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, jaké nejvýznamnější dokumenty o holocaustu uchovává archív města Ostravy?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: V Archivu města Ostravy se do dnešních dní dochovaly seznamy Židů z takzvaného nízkého transportu, který začal už v říjnu 1939 a de facto se jedná o vůbec první židovský transport v dějinách holocaustu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik Židů bylo deportováno z Moravskoslezského kraje a jaké byly jejich osudy? Víme o nich něco?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: To číslo se pohybuje kolem 15 000 osob. Ne všichni byli českoslovenští občané, mohli to být také občané Polska nebo Německa, ale byli to lidé, kteří zde dlouhodobě žili. A samozřejmě se dochovaly vzpomínky na ně, protože mnozí z nich byli významnými představiteli městských obcí. Byli to podnikatelé, živnostníci, lékaři, advokáti a mnoho z nich mělo významné postavení ve svých komunitách, takže jejich vzpomínky i vzpomínky jejich spoluobčanů přetrvaly. Dochovaly se také fotografie, i když vzácně, protože ve chvíli, kdy byli Židé nuceni odcházet do ghett a byli transportováni, mohli si s sebou vzít pouze malou část svého majetku, maximálně padesát kilogramů. Jejich domovy byly následně okamžitě zabaveny gestapem. Byty, vily a další nemovitosti, které obývali, byly předávány dál „správným“ novým obyvatelům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z těch patnácti tisíc obyvatel, o kterých jste hovořila, se někdo vrátil zpět?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Vrátili se, ano, ale jen velmi málo. Po druhé světové válce, když byla znovu ustanovena židovská obec, čítala pouze dvě stě osob. To však neznamená, že všichni ostatní zahynuli. Někteří na poslední chvíli uprchli do různých zemí světa a tam se zachránili, jiní sice přežili, ale už se nevrátili, ať už do Ostravy, nebo vůbec do Československa. Z toho si můžeme udělat jasný obrázek o rozsahu této tragédie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou v Ostravě nebo v rámci Moravskoslezského kraje nějaká místa, která připomínají tragédii holocaustu?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Samozřejmě, když se zaměříme třeba jenom na Ostravu, tak už u hlavního nádraží je památník právě upomínající na onen Niský transport. Samozřejmě na Zeyerově ulici, kde byla hlavní synagoga v Ostravě, je památník, který upomíná na to, že tam takováto stavba v minulosti stála. Je tu i památník šoa, který je v sadu Dr. Milady Horákové. A určitě bych zmínila také tzv. "Stolpersteiny" které vznikají posledních 15 let, které upomínají na místa, odkud byli naši židovští spoluobčané během druhé světové války transportováni do koncentračních táborů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste říkala, že v archivu máte fotografie a nějaké fragmenty z té doby a vystavujete je, nebo ukazujete veřejnosti při nějakých příležitostech?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Samozřejmě je těch příležitostí bylo několik, protože my se snažíme právě upomínat obzvláště na ten "Niský transport", který je takový, řekla bych, pomyslným začátkem té celé tragédie, aspoň tedy v českých zemích. Takže o výročích většinou ty dokumenty jsou k vidění, případně upozorňujeme na ně média, že něco takového u nás je a samozřejmě také to slouží i pro řekněme edukaci dětí a studentů. Takže samozřejmě to také i k této činnosti využíváme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč ten název "Niský transport"?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Podle obce Nisko, které se nalézalo v Polsku na tehdejší hranici tzv. Generálního gouvernementu a Sovětského svazu, Nisko. Byla to de facto pohraniční oblast mezi Třetí říší a Sovětským svazem, kam byli transportováni v říjnu 1939 první Židé. Byli to muži z Ostravy od 16 respektive 17 do 60 let a byla to taková příprava na to, co budeme s těmi Židy dělat, to ty nacisty hrozně trápilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Máte nějaký příběh zaznamenán v archívu, který byste mohla našim divákům přetlumočit?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Těch příběhů je opravdu celá řada, ale právě z toho Niského transportu je několik několik příběhů, které jsou myslím velmi ilustrativní pro to, jaká hrůza ta druhá polovina dvacátého století byla. Lidé, kteří v Ostravě podnikali, měli své krásné životy a byli z těchto životů vytrženi. Muži byli transportováni tady do toho Niska. Když se ukázalo, že to ještě ti nacisté nejsou schopni zvládnout tak, jak si představovali, tak ten tábor vlastně rozehnali. Část tedy těch mužů odešla zpátky do Ostravy, odkud je pak čekal po několika letech transport do ghett v Terezíně a posléze do vyhlazovacích táborů. Ale někteří byli vyhnáni přes tu sovětskou hranici, kde byli, pochytáni a zavřeni do gulagů. A v těchto gulazích, pokud to přežili, protože samozřejmě na té Sibiři nepanovaly žádné příjemné podmínky, tak potom vstupovali do československého armádního sboru budovaného v Sovětském svazu od roku 1943. Takže málokdo možná si uvědomuje, že základ Svobodovy armády tvořili právě Židé dnešního Moravskoslezského kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hovoří se o tom, že hrůzy holocaustu, druhé světové války a válečné události obecně by si měla připomínat i nastupující generace, včetně dětí. Jakým způsobem tuto myšlenku podporujete vy v archivu?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: My právě v letošním roce, v souvislosti vůbec s 80. výročím ukončení druhé světové války máme připraveny pro školy edukační programy. Tu naši činnost představujeme právě pomocí těchto pramenů, které upomínají na hrůzy druhé světové války a budeme to připomínat i v rámci Mezinárodního dne archivů. To je pro nás taková vcelku prioritní záležitost pro letošní rok.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když jsme se bavili o tom, co se podařilo archivu uchovat, jakým způsobem se vám daří získávat takové dokumenty těch novodobých dějin, ale je třeba je uchovat pro ty budoucí generace. Tak, jak je získáváte?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Tak samozřejmě je to i o osobních kontaktech, které člověk má a vlastně díky tomu, že známe celou řadu, tedy rodin, kterých se šoa vlastně dotkla, tak se daří, některé ty dokumenty získávat třeba pro náš archiv. Ale spousta těch dokumentů samozřejmě třeba odchází do Židovského muzea v Praze, které je na to samozřejmě asi nejpovolanější, ale máme také už do roku 2006 spolupráci s londýnským kroužkem Ostraváků, což byla iniciativa Davida Lawsona z Londýna, který tedy není Čech, je to Žid z Velké Británie, ale vzhledem k tomu, že svitek Tóry z moravskoostravské synagogy se shodou mnoha okolností, které by bylo na dlouhé vyprávění, dostal právě do jejich synagogy, tak se začal zajímat o Moravskou Ostravu. A v průběhu těch necelých 20 let se mu podařilo vytvořit celosvětově propojený kruh bývalých Ostraváků a jejich potomků židovského původu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jakým způsobem potom uchovávat takové ty staré fotografie nebo dokumenty? Fotografie žloutnou dokumenty, papír také je z toho takový tenký blanket, tak jak s nimi můžete zacházet?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: My už dneska ani nepotřebujeme, aby nám lidé ty věci dávali v originále. Nám stačí, když si je přeskakujeme a zdigitalizuje a de facto tímto je uchováváme pak pro budoucnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A ten originál?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Originál je pro nás samozřejmě velmi cenný. Význam samozřejmě má, ale my chápeme, že mnoho těch rodin je nějakým způsobem k tomu dokumentu, že má pro ně emocionální hodnotu. Tu vzhledem k tomu, že tím, čím ty rodiny prošly, nechceme na ně naléhat, nechceme je z toho vytrhávat. Nechceme jim ten dokument prostě vzít. Takže pokud oni sami nemají nějaký důvod, proč chtějí, aby to bylo uchováno v originále v archivu, tak pro nás samozřejmě je cenný i ten digitalizát, který z toho vytvoříme. Ale samozřejmě pokud je ta příležitost, že můžeme dostat ten originál, tak my ho velice rádi přijmeme a opatrujeme, ale přesto vytváříme tu digitální kopii, která pak slouží pro veřejnost. Tím právě dochází také k ochraně toho původního materiálu, že je uložena v depozitáři, kde má speciální režim a není vystavena dennodenní manipulaci. Třeba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní ředitelko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a za Váš čas, který jste věnovala tomuto tématu a Vám děkuji za pozornost.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/host-dne/host-dne-04-02-2025-17-13