Ostrava zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí

Lukáš Zavadil, TV Polar: Začíná pořad Léta běží. Dobrý den. Dnes začneme ve studiu, kde už vítám Lenku. Honusovou Russovou z ostravského magistrátu. Dobrý den.

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Dobrý den.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Naším hlavním tématem je dnes sociálně právní ochrana dětí. Jaké děti vlastně ochranu úřadů v Ostravě, a platí to i na dalším území nebo na dalších místech Moravskoslezského kraje, potřebují?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Děti, o které se staráme, jsou dětmi tzv. ohroženými. Je to dáno zákonem a jsou to nejčastěji děti, které se ocitají v nedostatku řádné péče ze strany svých rodičů nebo pečovatelů. Dětí, které jsou v rodině týrány, zneužívány. Děti, které žijí v rodinách, kde jsou různé patologie jako alkoholismus, užívání návykových látek apod.. A jsou to také děti v náhradním rodinném prostředí a v ústavní výchově.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Jak máte to území Ostravy, co se týká sociálně právní ochrany dětí rozděleno? Jaká je role jednotlivých obvodů a případně magistrátu?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Sociálně právní ochrana dětí je koncentrována na 6 největších městských obvodů Poruba, Mariánské Hory, Vítkovice, Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Ostrava jih. A Magistrát města Ostravy řeší náhradní rodinnou péči pro celé město a také 13 přidružených obcí.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Máte tím pádem možnost a vše je zařízeno tak, aby to ohrožené dítě našlo bezpečné místo, rodinu, ať už stálou nebo na přechodnou dobu. Jaké jsou tedy hlavní formy téhle péče?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Hlavními formami náhradní rodinné péče je určitě to nejvíc známé, a to je osvojení nebo adopce. Kdy žadatelé o tuto formu péče se stanou namísto biologických rodičů těmi zákonnými zástupci a jsou i v rodném listu dítěte a vlastně se vytvoří úplně nová rodina. Pěstounská péče je jiná forma náhradní rodinné péče, kdy pěstouni o dítě pečují, ale zákonnými zástupci jsou stále jeho biologičtí rodiče nebo jeden z rodičů. A povinností pěstouna je třeba i v případě zájmu té biologické rodiny udržovat tu sounáležitost s tou biologickou rodinou. A pak takovou speciální formou pěstounské péče je přechodná pěstounská péče neboli profesionální pěstounská péče ve smyslu zajištění dítěte v krizovém období. To znamená v době, kdy musíme dítě umístit mimo rodinu nebo kdy sama rodina požádá o umístění toho dítěte. A potom ti pěstouni na přechodnou dobu pečují o dítě maximálně jeden rok po dobu, než se najde dlouhodobá rodina anebo než se dítě může vrátit do té rodiny biologické.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Ostrava hledá náhradní rodiče pěstouny pro ohrožené děti. Koho konkrétně a kdo vám chybí?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Nám asi opravdu nejvíce chybí ti dlouhodobí pěstouni. Ostrava má docela širokou síť přechodných pěstounů i celý Moravskoslezský kraj. V tom máme prim v celé České republice. A nám v Ostravě více než osvojitelé, chybí opravdu dlouhodobí pěstouni. Ti, kteří přijmou dítě, které se mu nenarodilo, dítě, které potřebuje domov, bezpečí, lásku a jsou to i děti staršího věku. Nejsou to jenom miminka a děti jako do tří let věku, jsou to i sourozenecké skupiny a v ústavních zařízeních jsou také děti s nějakou formou handicapu, ať už mentálního nebo zdravotního. A i pro ty potřebujeme dlouhodobé náhradní rodiče.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Ostrava se zapojuje a byla iniciátorem kampaně Dejme dětem rodinu. Co je jejím cílem a kdy a jak probíhá?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Kampaň Dejme dětem rodinu, ano, funguje v městě Ostrava od roku 2011. Jejím cílem je, ideálním cílem je nalezení většího množství nových náhradních rodičů, pěstounů, osvojitelů, přechodných pěstounů. Ale naším cílem je také osvěta, přiblížení veřejnosti o tom, co to náhradní rodinná péče je, o těch formách, možná i vyvracení některých mýtů, které jsou s náhradní rodinnou péči spojeny.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Jak se naši diváci, pokud by měli zájem, stanou náhradními rodiči nebo pěstouny? Jak dlouho ten proces trvá?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Ten proces začíná u nás na Magistrátě města Ostravy podáním žádosti o náhradní rodinnou péči. Samozřejmě na webových stránkách ministerstva nebo kampaně Dejme dětem rodinu je spousta informací, ale ten proces začíná podáním žádosti právě u nás. Poté, co kolegyně vysvětlí, co všechno je k tomu potřeba, tak se ta žádost předává na krajský úřad. A ta nejdůležitější součást celého toho procesu je psychologické posouzení žadatelů a jejich příprava. Celý ten proces trvá 9 až 12 měsíců v průměru.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Pakliže se ten žadatel nebo žadatelé stanou náhradními rodiči, pěstouny. Vy je dokážete podpořit. Jak? To si ukážeme v následujícím příspěvku.

Andrea Holeszová, TV Polar: Manželé Brnovi dělají pěstouny 10 let. Za tu dobu pečovali už o 20 dětí. Nyní se zúčastnili vzdělávacího pobytu pro náhradní rodiny v Horní Bečvě. Jež byl zaměřen na pěstounství na přechodnou dobu, kdy se rodiče starají o dítě v krizi, než se pro něj najde stabilní trvalé prostředí.

Monika a Petr Brnovi, přechodní pěstouni: U dlouhodobých je to důležité, samozřejmě, protože ty děti nemají kam jít. Ale určitě nemůžu pomoct tolika dětem. Proto děláme přechodné pěstounství.

Monika a Petr Brnovi, přechodní pěstouni: Hodně pěkný je to, když potom vlastně vidíte ten příběh dál, jak pokračuje, že ty děti přišly do dobré rodiny a mají se dobře.

Zdeňka Štefanidesová, terapeutka: Vy jako dospělí se musíte velmi rychle na to dítě naladit. Poznat, jak to dítě podpořit, aby se adaptovalo, aby zvládlo situaci, aby věřilo světu, že to dopadne dobře.

Andrea Holeszová, TV Polar: Součástí pobytu je vzdělávací část pro rodiče a program pro děti. Pěstouni se musí vzdělávat 24 hodin ročně. Tato povinnost je v rámci pobytu splněna.

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Ty víkendy nejsou jenom o tom vzdělávání, ale i o tom, že se potkávají s lidmi, kteří vlastně dělají tu stejnou práci, mají ty stejné starosti a předají si ty zkušenosti, které jim žádný sociální pracovník nezprostředkuje tím, že jim podává nějaké poradenství.

Andrea Holeszová, TV Polar: Město Ostrava pobyty dotuje už přes dvacet let. Celkem ročně organizují šest pobytů pro různé typy náhradní rodinné péče.

Lukáš Zavadil, TV Polar: My jsme v reportáži viděli pobyt pro rodiče s dětmi na Horní Bečvě. Co dalšího ještě pro pěstouny jste schopni zorganizovat? Jak je podporujete?

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: My pěstouny podporujeme ze zákona, a to tím, že samozřejmě péčí v rodině, péčí o dané dítě sledujeme, poskytujeme jim poradenství, zajišťujeme odbornou pomoc, co je potřeba. Každá pěstounská rodina kromě spolupráce se sociálním pracovníkem Magistrátu města Ostravy je v kontaktu také se svým klíčovým sociálním pracovníkem z doprovázející organizace. A těch máme na území města také širokou síť. A tito lidé jim opravdu pomáhají už v těch každodennostech. Zajištění třeba i nějaké respitní péče, pokud pěstoun se nemůže o dítě v danou chvíli postarat se zajištěním psychologické péče apod..

Lukáš Zavadil, TV Polar: Možná ještě ta nejzásadnější otázka. Pro vás má to celé smysl? Je rozdíl, když dítě vyrůstá v bezpečném prostředí než dejme tomu v ústavní péči.

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Určitě tady nebudu odkazovat na všechny výzkumy, které říkají, že to smysl má. Pro mě to má obrovský smysl, a proto taky tu práci dělám.

Lukáš Zavadil, TV Polar: Lenka Honusová Russová, děkuji za rozhovor a za čas, který jste tady s námi strávila. Díky moc.

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Magistrát města Ostravy: Děkuji za pozvání.

Přechodní pěstouni se vzdělávají v Horní Bečvě 

Manželé Brnovi dělají pěstouny 10 let. Za tu dobu pečovali už o 20 dětí. Nyní se zúčastnili vzdělávacího pobytu pro náhradní rodiny v Horní Bečvě, jež byl zaměřen na pěstounství na přechodnou dobu, kdy se rodiče starají o dítě v krizi než se pro něj najde stabilní, trvalé prostředí.

Monika a Petr Brnovi, přechodní pěstouni: „U dlouhodobých je to důležité samozřejmě, protože ty děti nemají kam jít, ale určitě nemůžou pomoci tolika dětem. Proto děláme přechodné pěstounství.“ – „Hodně je pěkné u toho, že potom vidíte ten příběh dál, jak pokračuje, že ty děti přišly do dobré rodiny a mají se dobře.“

Zdeňka Štefanidesová, terapeutka: „Vy jako dospělí se musíte velmi rychle na to dítě naladit. Poznat, jak to dítě podpořit, aby se adaptovalo, aby zvládlo situaci a aby věřilo světu, že to dopadne dobře.“

Součástí pobytu je vzdělávací část pro rodiče a program pro děti. Pěstouni se musí vzdělávat 24 hodin ročně – tato povinnost je v rámci pobytu splněna.

Lenka Honusová Russová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: „Ty víkendy nejsou jen o vzdělávání ale i o potkávání s lidmi, kteří dělají tu stejnou práci, mají ty stejné starosti a předají si ty zkušenosti, které jim žádný sociální pracovník nezprostředkuje tím, že jim podává nějaké poradenství.“

Město Ostrava pobyty dotuje už přes 20 let. Celkem ročně organizují 6 pobytů pro různé typy náhradní rodinné péče.

Zkušenosti s náhradní rodinou očima dnes už dospělého

Zkušenost s náhradními rodiči má i dnes už 19letý Martin Horáček z Ostravy. Chvíli vyrůstal v kojeneckém ústavu, poté v dětském domově. Tam si ho vyhlédla jeho současní rodiče, se kterými bydlí dodnes.

Martin Horáček: “Co vám budu povídat, je to pro mě hlavní rodina. Mamka sem tam hodně upovídaná, ale to je dobře a taťka skoro pořád mlčí, což je ale taky dobře. Takže když chci pokoj, jdu za taťkou, když se chci bavit, tak jdu za mamkou.”

Celou dobu byl Martin v kontaktu s úřednicemi magistrátu. Spolupráci s nimi si dodnes pochvaluje a občas taky přijde na návštěvu.

Martin Horáček: “Třeba tady Lenku mám asi nejraději. Vždycky, když přijde k nám domů, tak má úsměv na tváři a bude u nás vždy vítána.”

Martin má také díky podpoře své rodiny docela jasné plány do budoucna.

Martin Horáček: “Teď právě studuju, jsem doučený strojní mechanik - zámečník, umím svařovat, řezat kyslíkem a rozhodl jsem se ještě pro další studium, kdy budu seřizovač, obráběč a maturita k tomu, takže vlastně tři obory v jednom, dohromady.”

Sledovali jste pořad Léta běží, pro dnešek je to vše, mějte klidné dny a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.