Lukáš Zavadil, TV Polar: Je tady pořad Léta běží, dnes speciální vydání o bezdomovectví. Potýkají se s ním také města v Moravskoslezském kraji. Ve studiu vítám Tomáše Hrušku z Armády spásy. Dobrý den.
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Dobrý den.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Nejprve úplně na začátek pro takovou alespoň hrubou představu našich diváků. Kolik lidí je aktuálně bez domova v Ostravě, kde působíte?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Záleží to na tom, jakou typologii bezdomovectví použijeme, ale reálně jich je něco přes tisíc, takových těch opravdu ohrožených pobytem na ulici.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Dá se z toho nějakým způsobem také alespoň nahrubo odvodit, kolik lidí je bez domova aktuálně v celém Moravskoslezském kraji?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Většinou lidé bez domova se mají tendenci stahovat do větších měst, takže v Moravskoslezském kraji jich bude někde kolem dvojnásobku.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Vy konkrétně v Armádě spásy, v azylových domech Adelante a v dalších službách s lidmi bez domova pracujete už několik let. Jak se ta situace vyvíjí podle Vás? Co se zlepšilo, co naopak stagnuje a nedaří se změnit?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Lepší se postupně, minimálně u nás v Armádě spásy, nějaké technickomateriální zabezpečení těch služeb. Azylový dům pro muže se postavilo v roce 2011, v roce 2018 jsme postavili nové noclehárny. Co se ale naopak zhoršuje, je zdravotní stav našich klientů, protože ta populace zkrátka stárne. Ono v podstatě bezdomovectví vzniklo po revoluci a už je to řádka let, kdy ti lidé, kteří v té době měli třeba třicet, tak dneska to jsou šedesátníci a už ten jejich zdravotní stav není tak dobrý.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Předpokládám, že Armáda spásy pracuje s lidmi bez domova i v dalších městech našeho regionu. Kde přesně?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Je to Krnov, Opava, Havířov, Bohumín, Frýdek-Místek, Kopřivnice, Frenštát pod Radhoštěm. Díky tomu, že máme prevenci bezdomovectví, což je sociální služba poskytovaná v bytech, jsou to i různá další města, kde sociální pracovníci dojíždí.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Čili všude tam se na vás lidé, kteří mají problémy s bydlením, respektive ztratili ho, mohou obrátit. Co jste vlastně schopni jim poskytnout?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Jako každá sociální služba začínáme základním poradenstvím, když přijde kdokoliv. To bych možná chtěl říct, že pokud člověk neví kam, tak právě může přijít kamkoliv. Sociální pracovník se ho vyptává, co potřebuje, jaká je jeho situace. Když zjistíme, že je naší cílovou skupinou, že opravdu nemá kde bydlet, pohybuje se někde po známých nebo právě někde v parcích, v lesích, v ten moment už začínáme řešit právě konkrétní pomoc, kdy ten první stupeň je dostat toho člověka někam do tepla v eufemisticky řečeno do postele, aby se mohl vyspat, odpočinout si. Dostane právě to mýdlo a polévku, aby byl zaopatřený po té faktické stránce. Pak už začneme tu klasickou sociální práci, která má vést k nějakému posunu.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Co tedy následuje? Jak ta práce samotná vypadá?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Zmapuje se, co třeba tomu člověku chybí. U našich klientů je to často, že třeba už deset, patnáct let nemají ani občanský průkaz. Oni nejsou nikde evidováni, nedostávají žádné prostředky a úplně vypadli z toho systému. Takže typický velký krok je získat občanský průkaz, aby ten člověk mohl začít řešit i jednání s úřady.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Myslím, že se vás lidé asi často ptají na tu klasickou otázku, kolik procent lidí se vám daří dostat zpět? O tom jsme se bavili. Jak to tedy je?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Na procenta to nevypadá až tak optimisticky, protože třeba naše nízkoprahové denní centrum loni mělo skoro osm set unikátních klientů. Takže těch lidí je opravdu velké kvantum, ale jsou to vyšší desítky lidí, kteří v průběhu toho roku opravdu úplně opustí ty služby, odejdou do vlastního bydlení, seženou si práci. Takže je to třeba deset, dvacet procent, ale to znamená opravdu vyšší desítky, ne-li nižší stovky osob.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Armáda spásy s lidmi bez domova také aktivně pracuje například v terapeutických skupinách. Jak vypadá tato práce? Co to obnáší?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Terapeutické skupiny vychází z toho, že ti lidé sami mají obrovské zkušenosti s tím, jak řešit situaci, když jsou bez domova, a proto pod vedením psychoterapeuta sdílí ty zkušenosti, které mohou pomoc tomu druhému. Třeba tohle nedává smysl, už to tři z nich zkusili, proto není důvod, aby to zkoušeli další, na opačnou stranu, tohle to zase zkusili. Je to v podstatě svépomocná skupina. Získávají tam hlavně motivaci v tom, že to opravdu jde, protože se tam setkají s lidmi, kteří byli třeba před půl rokem ve stejné situaci jako oni a už jsou dál.
Lukáš Zavadil, TV Polar: My jsme nedávno vysílali dokonce o dvou matkách s malými dětmi. Jedna tuším bydlela v lesíku, druhá v opuštěné budově. Musím říct, že zvlášť v této době se lidé ozývají na sociálních sítích a spojují to, dá se říct, asi výjimečné případy s Ukrajinou, že vláda nepomáhá českým lidem. Má otázka tedy zní, jestli má skutečně člověk, který skončil na ulici z jakýchkoliv důvodů, příčin možnost a přístup k té pomoci?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: U nás je to nastaveno celkem jednoduše, že my neřešíme, jestli ten člověk přišel z Ukrajiny nebo z Ostravy-Jih, když se u nás objeví, my mu poskytneme veškeré služby v těch nízkoprahových a na ulici v terénním programu se v podstatě osoby z Ukrajiny skoro nevyskytovali. Respektive pokud, tak jenom byly třeba přivezeny na jednu noc, aby se zkrátka pořešila ta akutní potřeba. Řekl bych, že devadesát devět, celých osm procent klientů ambulantních a terénních služeb jsou opravdu lidé z Ostravy, okolí, z ČR a maximálně ze Slovenska.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Lidé mohou bezdomovcům pomoct například přímou podporou Armády spásy nebo také tzv. nocleheženkami, což je váš projekt. Je podle Vás žádoucí pomoct nějakým způsobem i bezdomovci, kterého potkám na ulici? Možná to není dobré přirovnání, ale potkám člověka, který je slepý, můžu mu pomoct, pokud potřebuje přes silnici. A když vidím bezdomovce?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Nejdřív bych se podíval, jestli vypadá zdravotně v pořádku, protože se může stát, že on to ani nemusí být bezdomovec, ale člověk, který má nějakou indispozici. To se samozřejmě týká i osob bez přístřeší. Může se něco stát, uklouznout na ledě, cokoliv. Tam platí to klasické: oslovím, když to vypadá na zdravotní problém, volám záchrannou službu. Pokud ale ten člověk opravdu sedí, říká, že mu nic není, určitě je dobré zeptat se, jestli spolupracuje s nějakou sociální službou. Pokud řekne, že neví, tak třeba vyhledat na internetu nejbližší kontakt. Může to být třeba i městský sociopoint, který dokáže také poradit, kam se může obrátit, anebo prostě říct, kde je Armáda spásy a tam ho poslat, ať si tam zkrátka zajde. Vždycky někdo mu tam to základní poradenství dá. I kdyby nebyl naše cílová skupina, tak mu najde službu, která je přímo pro něj.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Úroveň společnosti se údajně pozná podle toho, jak se chová k těm nejslabším, tedy k postiženým, nemocným, starým lidem. Přidám, že možná i k lidem bez domova. Jak se jako společnost v Česku v roce 2023 chováme k lidem bez domova?
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Myslím, že se chováme hezky v tom, že se opravdu ta společnost snaží zabezpečit. Takže služby třeba posouváme díky těm nocleženkám. Díky tomu i člověk, který nemá ani korunu, může využít tu postel, může se osprchovat, může někde přespat a dostat najíst a dostane třeba i tu terapeutickou péči, protože jí právě může uhradit z nocleženek i v rámci nějakých ambulantních služeb. Ale lidé jsou takoví v Čechách zatím ještě trochu lhostejní, kdy ty peníze jsou jedna část, ale druhá část je třeba i ta aktivní pomoc, kdy v Čechách moc nemá tradici dobrovolnictví, anebo například naše cílová skupina není až tak vyhledávaná, pokud jde o zaměstnání. Takže pokud někdo by chtěl pomáhat a je sociální pracovník nebo chce být pracovníkem v sociálních službách, může pomáhat dokonce za peníze, a to ještě u nás příliš prestiže nemá.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Doufejme, že se toto změní. Přeju hodně štěstí, ať se Vám daří a děkuju za rozhovor.
Tomáš Hruška, ředitel azylových domů Adelante v Ostravě, Armáda Spásy: Také děkuju.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Loučím se i s vámi. Uvidíme se příště u pořadu Léta běží.
Redakčně upraveno / zkráceno.