Začíná další díl pořadu TV Medicína, jsem ráda, že jste s námi. Pokroky ve zobrazení, digitalizaci umožňují zvětšení zobrazení, barevné rozlišení i sledování nežádoucích pochodů. Jaký je přínos těchto technologií pro gastroenterologa? Hostem bude primář interny Nemocnice ve Frýdku-Místku Petr Vítek. O zdravotní péči v poslední fázi života je velký zájem. Čím dříve je paliativní péče zahrnuta do celkové péče o těžce nemocného pacienta, tím více prospěchu z ní pacient i jeho blízcí získají. 

Cílem paliativní péče je tišit bolest, mírnit tělesné a duševní utrpení a zachovávat důstojnost pacienta. Mobilní hospic Strom života funguje od roku 2015. Dva mladí lidé se už podruhé rozhodli pro osvětu a vyrazili na dlouhou cestu na koloběžkách. Podívejte se na reportáž. 

 Studenti Bára a Honza jedou jako o život za podporu paliativní péče

Mobilní hospic Strom života funguje od roku 2015. O zdravotní péči v poslední fázi života je velký zájem. Dva mladí lidé se už podruhé rozhodli pro osvětu a vyrazili na dlouhou cestu na koloběžkách. Jedna etapa vedla do Havířova.

Vyčerpaní, ale s dobrým pocitem dorazili na koloběžkách do Havířova za KD Radost tito dva studenti vysoké školy Bára a Honza. Jejich 442 kilometrů dlouhá cesta má už podruhé jediný cíl. Zvýšit mezi lidmi povědomí o tom, co je to paliativní péče a mobilní hospicová péče. Bára s Honzou během šesti dnů navštíví všechna města, kde má Strom života své pobočky.

Bára, podporovatelka paliativní péče: “Znamená to pro nás hrozně moc, protože chceme světu ukázat, že ta paliativní hospicová péče je strašně důležitá, aby lidé věděli, že tady ta služba je a mohou své blízké takhle krásně nechat umřít doma.”

Honza, podporovatel paliativní péče: “Lidé na nás reagují, je to pozitivní reakce. Máme možnost se setkat s lidmi, kteří také podporují hospic."

Pobočka Mobilního hospice Stromu života funguje v Havířově od roku 2017 a sídlí ve zdravotním středisku na Dlouhé třídě. Během té doby zdravotníci pomohli prožít závěr života mezi svými blízkými více než 250 lidem z Havířova a okolí.

Stanislava Gorecká (ANO), náměstkyně primátora: “Co se týče paliativní péče, tak bych řekla, že je velmi důležitou součástí našeho života a jsem moc ráda, že Strom života přišel propagovat paliativní péči, protože mezi lidmi není tolik informací, které by si paliativní péče zasloužila a které by měly být k dispozici každému člověku."

Každá ze šesti etap je někomu věnována. Zastávka v Havířově byla pro sedmiletého chlapce s nevyléčitelnou vadou srdce.

Pokroky v technologiích umožňují vidět už i nežádoucí pochody, 15. endoskopický workshop ve Frýdku-Místku, prim. Petr Vítek Beskydské gastrocentrum

Simona Součková, TV Polar: Pan primář Petr Vítek z interního oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku je naším dnešním hostem. Dobrý den.

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři vy v září pořádáte ve Frýdku-Místku už patnáctý endoskopický workshop. Pozvání přijali opět specialisté z celé ČR. Čili, kdo přijede a jak moc ovlivnil COVID pořádání takových workshopů?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Co se týká workshopu, tak jak jste říkala, už je to patnáctý ročník. Ten workshop má určitou přednáškovou část a jsou tam dále prezentovány zajímavé případy pacientů. Zároveň přímo na těch sálech, kde ti pacienti jsou ošetřování mohou kolegové sdílet některé zkušenosti a mohou se navzájem poučit. Jsme rádi, že dlouhodobě k nám jezdí špičky české do endoskopie. V letošním roce to bude pan primář Nosek z Jablonce nad Nisou, bude to pan docent Urban z Olomouce a další kolegové z Prahy, z Ostravy. Nebudu zde jmenovat všechny. Máme obvykle kolem šedesáti až sedmdesáti účastníků. COVID byl velká komplikace pro obecně všechny vzdělávací akce, kde se schází více účastníků. V současnosti si myslím, že ta akce bude moci proběhnout díky té příznivé epidemiologické situaci i v té prezenční formě, ale co se stalo, že část té akce je přesunuta do online formy především přednášky, případně prezentace některých případu. Teď je velkou výhodou, že zdravotníci jsou prakticky všichni naočkování a pacienti jsou buď očkování nebo testování, takže to prostředí si myslím, že bude bezpečné pro všechny, kteří se zúčastní.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, v tom přednáškovém harmonogramu jsou letos i zajímavé případy kazuistiky, jak jim říkáte vy odborníci. Nahlédnete společně s našimi diváky pod pokličku? Prozradíte třeba, co se bude řešit, s čím přichází vaši kolegové zajímavým?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Velkým trendem posledních let v terapeutické endoskopii je propojování metod endoskopické ultrasonografie a endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie. Dalo by se říci o tzv. ERCP můžeme si říci, že to je komplexní vyšetření slinivky žlučových cest a žlučníku různými metodami. Současná technika, současné nástroje a současné metody zobrazení umožnily vytváření i různých propojení nějakých anastomů mezi třeba trávicím ústrojím atd.

Simona Součková, TV Polar: Anastomóz je co?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Anastomózy jsou spojky mezi dvěma orgány. Takže jedno z témat pro letošní rok bude drenáž žlučníku. Pokud pacient má zánět žlučníku, často musí být akutně operován. Někdy ta operace může být velmi riziková a může ho svým způsobem i ta zátěž operační ohrozit na životě. A v těchto případech endoskopisté mohou žlučník propojit s nějakým jiným orgánem nejčastěji s dvanáctníkem a vést stopu toho zánětů. Ta vlastní operace není potom nutná a dojde k vyhovění toho zánětu.

Simona Součková, TV Polar: To se dřív nedalo?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Toto dříve nebylo možné, protože endoskopisté viděli jenom dovnitř trávicí trubice a nemohli se dívat skrze stěnu ven a ten žlučník my přímo nevidíme. On na tu trávicí trubici naléhá a my potřebujeme speciální přístroje, abychom viděli i za stěnu to, co tam je za stěnou například dvanáctníku.

Simona Součková, TV Polar: Teď mě to začalo bavit, protože já se musím zeptat, vy vlastně odpojíte žlučník, necháte ho zahojit nebo zahojíte ho a pak ho zase napojíte? Anebo už ho v podstatě necháte odpojený?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Tam existují různé přístupy. Někdy se jenom ta spojka zruší a ten žlučník zůstane v těle, ale nedělá takové problémy. V některých případech se nakonec stejně musí provést chirurgický výkon, ale ten pacient je třeba v lepší kondici. Může se na to připravit a není ta operace pro něho tak riziková. A v některých případech musíme tu spojku třeba nechat dlouhodobě. Závisí vždycky z jakého přesně důvodu, jestli to byl zánět nebo třeba i nějaké nádorové onemocnění. Z jakého důvodu se ten výkon dělá.

Simona Součková, TV Polar: Jaký je ten přínos pro vás ve Frýdku-Místku? Máte tam nějaké nové přístroje, nové technologie?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Musím říct, že posunula se hodně kvalita zobrazení, tak jak to vidíme ve fotografických aparátech v mobilních telefonech, tak i v medicínských přístrojích jsme si teď mnohem jistější, když prohlížíme například třeba tlusté střevo nebo nějaký jiný orgán, že nepřehlédneme nějaký třeba nález, který by potom mohl toho pacienta do budoucna ohrozit třeba nějaký předstupeň nádoru. Co je novinkou i v endoskopii se objevuje umělá inteligence. To znamená, některé přístroje, které připojíme k endoskopu nás upozorňují na to, že v některých částech toho obrazu nemusí být něco v pořádku. Obvykle je to takový čtvereček pohyblivý, kterým připoutá pozornost toho endoskopisty a ten ještě zvyšuje kvalitu toho vyšetření. Takže máme zde zlepšení zobrazení, máme umělou inteligenci a máme zde kombinaci často s těmi ultrazvukovými metodami, případně s nějakými metodami rentgenových. Takže možnosti endoskopie se opravdu výrazně rozvíjejí.

Simona Součková, TV Polar: To musíte být potom úplně nešťastný, když vidíte člověka, který přijde třeba už ve třetím stadiu rakovinového onemocnění. Kdyby byl přišel dřív a vy jste díky tomu na to přišli, tak třeba mohl žít. Je to tak?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Je to tak. Pokud se jedná o nádor, kterému se dá předejít díky účasti ve screeningových programech, což u nás je vlastně nejdůležitějším screeningovým programem screening nádoru tlustého střeva. Tak pokud pacient se zúčastní toho screeningového programu, riziko že u něho vznikne zhoubný nádor tlustého střeva nebo že přijde až ve třetím stádiu je opravdu minimalizováno.

Simona Součková, TV Polar: Já bych si dovolila jenom našim divákům říci, že k tomuto tématu chystáme další rozhovor s vámi. Nicméně poslední otázka, ta problematika vleklých zánětů střev nebo žaludku je poměrně teď hodně diskutovaná, protože se řada lidí potýká s tímto problémem. Budete mluvit i o tomto na zmíněném workshopu. A léčíte také ve Frýdku-Místku tento typ pacientů?

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Velkým pokrokem před lety bylo objevení se biologické léčby. Naše pracoviště jedno z center biologické léčby v Moravskoslezském kraji, takže tyto pacienty léčíme a samozřejmě ta problematika bude zmíněna i na workshopu. Bude zde mít přednášku paní doktorka Pipek z Ostravy na téma biologické léčby u pacientek v těhotenství. Protože tady tyto záněty postihují i ženy v produktivním věku. Takže musíme zde řešit určitá specifika u těhotných.

Simona Součková, TV Polar: Děkuji za vaše slova a vám děkuju za to, že jste se dívali a zase se těším příště na viděno, na shledanou.

Petr Vítek, primář, Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku: Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.