Opava rozšiřuje kamerový systém u kontejnerových stání. Reaguje tak na opakované problémy s nepořádkem a vznikem černých skládek. Nově přibylo devět mobilních kamer, které mají pomoci odhalovat přestupky a snížit náklady na úklid.
Opava pokračuje v boji proti nepořádku u kontejnerových stání. Město nově dokoupilo devět mobilních kamer, které doplní stávající dohled. Cílem není kontrolovat poctivé občany, ale zaměřit se na ty, kteří odpad netřídí a nechávají jej poházený vedle kontejnerů.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Zaměřujeme se hlavně na ty občany, kteří ty odpady netřídí, nechávají vlastně odpady pohozené vedle popelnice nebo vedle kontejnerových stání. A v ten moment se z toho stává černá skládka."
Svozové vozy totiž odpad uložený mimo nádoby neodvážejí. Úklid pak musí zajistit další pracovníci technických služeb, což navyšuje náklady, které hradí město.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Technické služby, které to provádí pro město Opavu, si to nechávají zaplatit. A platíme to my všichni.”
anketa: obyvatelé Opavy: “Mi to docela vadí, když vidím nějaký větší kus nějakého bordelu vedle popelnice, tak to zvednu a vyhodím to tam.”
“Jo, to tady lidé dělají, takový bordel dělají, myslí si, že přijedou popeláři a nahážou do toho vozu, ale to je omyl.”
Po instalaci kamer se v Opavě podařilo odhalit řadu přestupků, jen v loňském roce jich bylo 125. Sankce za přestupky začínají na tisíci korunách.
Marek Dýčka, mluvčí MP Opava: “Všechny kamery jsou mobilní, jsou napojeny na operační středisko městské policie a pokud je zjištěno přestupkové jednání, tyto přestupy jsou oznamovány ke správnímu orgánu.”
Nově se město potýká také s dalším problémem. Lidé vhazují komunální odpad a plasty do kontejnerů na sklo. Proto bylo třicet nádob v pilotním projektu uzamčeno. Kontejnery jsou nyní zajištěny řetízky a sklo je možné vhazovat běžnými otvory.
---
Těžba dřeva patří k nedílným součástem práce ostravských lesníků. Občané kácení stromů ale často nesou nelibě. Povolené kvóty vytěženého dřeva přitom Ostravské městské lesy dlouhodobě nenaplňují.
Z Bělského lesa se aktuálně ozývají zvuky těžby. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň zde plní tradiční součást lesního hospodaření.
Michal Dočkal, správce revíru Ostrava-Jih, Ostravské městské lesy: "Tento porost, který momentálně těžíme, se těží z důvodu bezpečnosti okolních nemovitostí a přilehlé komunikace. Tyto těžby máme rozvržené po celém majetku města, kdy se snažíme vybírat porosty převážně přestárlé, zdravotně nestabilní a ohrožující bezpečnost návštěvníků lesa."
Nové zalesnění zde proběhne už na jaře, přestože mají lesníci podle zákona lhůtu až 5 let. Každý vykácený strom zde nahradí třicet nových sazenic. Veškerá těžba v městských lesích vychází z lesního hospodářského plánu a lesního zákona, ale i z dalšího dokumentu.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Rada města Ostravy nám také uložila za povinnost předkládat radě města ke schválení plán mýtní úmyslné těžby dříví, takže my se řídíme i tímto dokumentem."
Povolené kvóty vytěženého dřeva přitom ostravské městské lesy dlouhodobě nenaplňují.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Toto červené je skutečně prováděná těžba vykázaná a toto zelené je jenom mýtní úmyslná těžba. Takže vidíte, že společnost dlouhodobě nevyužívá svých těžebních možností."
Lesnickou činnost každoročně přibližuje také Festival dřeva zaměřený na osvětlení práce v lese veřejnosti, včetně ukázek těžby a zalesňování.
---
Riziková křižovatka v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku bude přestavěna na rondel. Ten by měl zabránit vážným kolizím, které se tam dosud stávají.
Nejčastější příčinou nehod v této křižovatce je nedání přednosti v jízdě, když řidiči vyjíždějící v hustém provozu z vedlejší ulice nesprávně vyhodnotí situaci a zkříží cestu autu na hlavní silnici.
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Křižovatka momentálně není takhle nepřehledná, akorát bohužel je tady velký provoz. Ten výjezd osobních aut z bočních ulic je složitý a ne každý řidič to odhadne, a proto nám vznikají právě ty nebezpečné situace, buď těžké ublížení na zdraví, nebo tam byla dokonce i smrtelná dopravní nehoda.“
Stavební práce začnou už za několik dnů. Po dobu výstavby bude v místě dopravní omezení. Nová okružní křižovatka by měla provoz na frekventovaném místě lépe rozdělit, aby k vážným nehodám už nedocházelo.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Je to velmi nebezpečná křižovatka, na které za posledních pět let bylo 22 nehod, velmi těžkých, kde bylo i smrtelné zranění. Takže jsme se s obcí Dobrá domluvili, že musíme tu okružní křižovatku postavit.“
Přínos k bezpečnosti vítají především lidé z Dobré a okolí.
Jiří Carbol (KDU-ČSL), starosta Dobré: „Na silnici se neustále navyšuje intenzita provozu a hlavně v dopravních špičkách, kdy se mění směny v Hyundai, je přes tu křižovatku skoro nemožné pořádně projet.“
Stavba rondelu přijde na 46 milionů korun, přičemž o náklady se dělí kraj a obec Dobrá.
---
Ostrava-Poruba si připomněla 40 let od ukončení provozu dvounápravových tramvají na trati Vřesinská-Budišovice, Zátiší. Nostalgické jízdy si užili nejen pamětníci, o akci byl velký zájem.
Provoz dvounápravových tramvají z Poruby do Budišovic byl ukončen slavnostní jízdou 22. února 1986, a to nejen v Ostravě. Tato trať byla poslední v celém tehdejším Československu.
Jiří Boháček, historik DPO: "Elektrická tramvaj jezdila co 40 minut, potom dokonce co 24 minut. A hlavně tady byl velký nápor o sobotách a nedělích, kdy tady vlastně je taková rekreační oblast Ostravy, a proto tady ta trať je zachovaná, protože vlastně nějaký dopravní generál ze 60. let, tak ten ty jednokolejné trati do Klimkovic, do Hlučína, do Hrabové Ščučí, všechny se zrušil."
Robert Hackenberg, řidič historických vozidel DPO: "Konec starých tramvají si pamatuji jako malé dítě. Pak se mi naskytla možnost ve 28 letech nastoupit k dopravnímu podniku jako řidič tramvaje."
účastníci historické jízdy: "Stará tramvaj, ta se mi líbí."
"Pamatuji si, že to jezdilo z Ostravy-Svinova do Klimkovic. Tato dřevěná tramvaj, dřevěné lavice, drncala, bylo to fajn."
Smyčka Poruba, Vřesinská odkud tramvaj do Budišovic, Zátiší dnes vyjíždí, byla postavena v roce 1969 a je nyní jediným místem v Ostravě, kde působí dispečer, který soupravu vypravuje hvizdem na píšťalku.
---
Včelařský kroužek z Havířova přiblížil veřejnosti tajemství zimního života v úlech. Návštěvníci se dozvěděli, jak si včely v chomáči udržují teplotu přes 30 stupňů, proč nebzučí křídly, ale zahřívají se chvěním svalů, i kdy vyrážejí na očistný prolet.
Včelařský kroužek Ambrožíci připravil pro veřejnost akci Zážitek s bzukotem včel. Lidé si tak mohli pomocí fonendoskopu poslechnout, jak zní úl během zimního období. Mnozí si mysleli, že bzukot vytvářejí včely křídly, což ale není pravda.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Včelky vytvářejí teplo pohybem hrudních svalů a látkovou přeměnou, tedy tím, že konzumují potravu, kterou mají uloženou. Když je pod deset stupňů, tak pořád uprostřed toho zimního chomáče je 31 až 33 stupňů tepla.“
Další zajímavostí, kterou se veřejnost dozvěděla, je, že během zimy se včely v úle běžně nevyprazdňují. Výkaly hromadí ve výkalovém váčku v zadečku a čekají na vhodné podmínky k očistnému proletu.
Anketa: „Přijde mi zajímavé, že dokáže žít tolik živočichů na jednom místě a že dokážou vytvářet něco takového, jako je med.“
Anketa: „Překvapilo mě, že jsou ty včely v úlech tak zabalené. Nevěděl jsem, že je to tak chráněné různými dekami a peřinami, i když to dává smysl.“
Anketa: „Nevěděli jsme, že bzučí i takto v zimě a mají tak aktivní život, i když je zimní období.“
Podobné akce ze života včel pořádá včelařský kroužek Ambrožíci pravidelně během celého roku, protože se snaží probudit v lidech zájem o včelaření v době, kdy aktivních včelařů postupně ubývá.
---
Nejlepší střelci z celého Česka se sjeli do Karviné na Mistrovství republiky. V souboji o tituly mistrů změřili své síly ve střelbě z víceranných vzduchových pistolí.
Do Karviné se sjeli špičkoví sportovní střelci z celé země. Středisko volného času Juventus se na jeden víkend proměnilo v dějiště napínavých soubojů.
Petr Korviny, předseda SSK Kovona Karviná: "Při střelbě se hodnotí především přesnost zásahu. Tady na tomto konkrétním mistrovství střílíme vzduchové disciplíny. Střílí se na 10 metrů a střílíme obyčejnými diabolkami průměr 4,5 mm."
Celkem 50 soutěžících se utkalo v několika disciplínách.
Petr Korviny, předseda SSK Kovona Karviná: "Sportovní střelba, zvlášť ta vzduchová, je velice příjemná. Může se střílet vlastně po celý rok. Nejčastěji se to situuje právě do zimního období. A mohou tady střílet třeba i 60, 70, 90letí."
Mezi domácími talenty nechyběl Petr Krajč mladší. Ke střelbě ho už v dětství přivedl dědeček a od té doby sbírá jeden úspěch za druhým. Dnes patří k české špičce a reprezentuje i v zahraničí.
Petr Krajč ml., účastník MČR ve sportovní střelbě: "Na světovém poháru čtvrté místo. A nebo třeba v Mnichově na Grand Prix. Tak tam jsem byl druhý."
O vítězi rozhodovalo maximální soustředění a pevná ruka.
Anketa soutěžící Benešov: "Mohlo to být lepší. Světlo se mi moc nelíbilo. Doufám, že to půjde do dalších disciplín lépe."
Další souboj těch nejlepších střelců uvidí Karviná zase za dva roky.
---
Opava rozšiřuje kamerový systém u kontejnerových stání. Reaguje tak na opakované problémy s nepořádkem a vznikem černých skládek. Nově přibylo devět mobilních kamer, které mají pomoci odhalovat přestupky a snížit náklady na úklid.
Opava pokračuje v boji proti nepořádku u kontejnerových stání. Město nově dokoupilo devět mobilních kamer, které doplní stávající dohled. Cílem není kontrolovat poctivé občany, ale zaměřit se na ty, kteří odpad netřídí a nechávají jej poházený vedle kontejnerů.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Zaměřujeme se hlavně na ty občany, kteří ty odpady netřídí, nechávají vlastně odpady pohozené vedle popelnice nebo vedle kontejnerových stání. A v ten moment se z toho stává černá skládka."
Svozové vozy totiž odpad uložený mimo nádoby neodvážejí. Úklid pak musí zajistit další pracovníci technických služeb, což navyšuje náklady, které hradí město.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Technické služby, které to provádí pro město Opavu, si to nechávají zaplatit. A platíme to my všichni.”
anketa: obyvatelé Opavy: “Mi to docela vadí, když vidím nějaký větší kus nějakého bordelu vedle popelnice, tak to zvednu a vyhodím to tam.”
“Jo, to tady lidé dělají, takový bordel dělají, myslí si, že přijedou popeláři a nahážou do toho vozu, ale to je omyl.”
Po instalaci kamer se v Opavě podařilo odhalit řadu přestupků, jen v loňském roce jich bylo 125. Sankce za přestupky začínají na tisíci korunách.
Marek Dýčka, mluvčí MP Opava: “Všechny kamery jsou mobilní, jsou napojeny na operační středisko městské policie a pokud je zjištěno přestupkové jednání, tyto přestupy jsou oznamovány ke správnímu orgánu.”
Nově se město potýká také s dalším problémem. Lidé vhazují komunální odpad a plasty do kontejnerů na sklo. Proto bylo třicet nádob v pilotním projektu uzamčeno. Kontejnery jsou nyní zajištěny řetízky a sklo je možné vhazovat běžnými otvory.
---
Těžba dřeva patří k nedílným součástem práce ostravských lesníků. Občané kácení stromů ale často nesou nelibě. Povolené kvóty vytěženého dřeva přitom Ostravské městské lesy dlouhodobě nenaplňují.
Z Bělského lesa se aktuálně ozývají zvuky těžby. Společnost Ostravské městské lesy a zeleň zde plní tradiční součást lesního hospodaření.
Michal Dočkal, správce revíru Ostrava-Jih, Ostravské městské lesy: "Tento porost, který momentálně těžíme, se těží z důvodu bezpečnosti okolních nemovitostí a přilehlé komunikace. Tyto těžby máme rozvržené po celém majetku města, kdy se snažíme vybírat porosty převážně přestárlé, zdravotně nestabilní a ohrožující bezpečnost návštěvníků lesa."
Nové zalesnění zde proběhne už na jaře, přestože mají lesníci podle zákona lhůtu až 5 let. Každý vykácený strom zde nahradí třicet nových sazenic. Veškerá těžba v městských lesích vychází z lesního hospodářského plánu a lesního zákona, ale i z dalšího dokumentu.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Rada města Ostravy nám také uložila za povinnost předkládat radě města ke schválení plán mýtní úmyslné těžby dříví, takže my se řídíme i tímto dokumentem."
Povolené kvóty vytěženého dřeva přitom ostravské městské lesy dlouhodobě nenaplňují.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Toto červené je skutečně prováděná těžba vykázaná a toto zelené je jenom mýtní úmyslná těžba. Takže vidíte, že společnost dlouhodobě nevyužívá svých těžebních možností."
Lesnickou činnost každoročně přibližuje také Festival dřeva zaměřený na osvětlení práce v lese veřejnosti, včetně ukázek těžby a zalesňování.
---
Riziková křižovatka v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku bude přestavěna na rondel. Ten by měl zabránit vážným kolizím, které se tam dosud stávají.
Nejčastější příčinou nehod v této křižovatce je nedání přednosti v jízdě, když řidiči vyjíždějící v hustém provozu z vedlejší ulice nesprávně vyhodnotí situaci a zkříží cestu autu na hlavní silnici.
Petr Štencel, vedoucí Odboru služby dopravní policie MSK: „Křižovatka momentálně není takhle nepřehledná, akorát bohužel je tady velký provoz. Ten výjezd osobních aut z bočních ulic je složitý a ne každý řidič to odhadne, a proto nám vznikají právě ty nebezpečné situace, buď těžké ublížení na zdraví, nebo tam byla dokonce i smrtelná dopravní nehoda.“
Stavební práce začnou už za několik dnů. Po dobu výstavby bude v místě dopravní omezení. Nová okružní křižovatka by měla provoz na frekventovaném místě lépe rozdělit, aby k vážným nehodám už nedocházelo.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Je to velmi nebezpečná křižovatka, na které za posledních pět let bylo 22 nehod, velmi těžkých, kde bylo i smrtelné zranění. Takže jsme se s obcí Dobrá domluvili, že musíme tu okružní křižovatku postavit.“
Přínos k bezpečnosti vítají především lidé z Dobré a okolí.
Jiří Carbol (KDU-ČSL), starosta Dobré: „Na silnici se neustále navyšuje intenzita provozu a hlavně v dopravních špičkách, kdy se mění směny v Hyundai, je přes tu křižovatku skoro nemožné pořádně projet.“
Stavba rondelu přijde na 46 milionů korun, přičemž o náklady se dělí kraj a obec Dobrá.
---
Ostrava-Poruba si připomněla 40 let od ukončení provozu dvounápravových tramvají na trati Vřesinská-Budišovice, Zátiší. Nostalgické jízdy si užili nejen pamětníci, o akci byl velký zájem.
Provoz dvounápravových tramvají z Poruby do Budišovic byl ukončen slavnostní jízdou 22. února 1986, a to nejen v Ostravě. Tato trať byla poslední v celém tehdejším Československu.
Jiří Boháček, historik DPO: "Elektrická tramvaj jezdila co 40 minut, potom dokonce co 24 minut. A hlavně tady byl velký nápor o sobotách a nedělích, kdy tady vlastně je taková rekreační oblast Ostravy, a proto tady ta trať je zachovaná, protože vlastně nějaký dopravní generál ze 60. let, tak ten ty jednokolejné trati do Klimkovic, do Hlučína, do Hrabové Ščučí, všechny se zrušil."
Robert Hackenberg, řidič historických vozidel DPO: "Konec starých tramvají si pamatuji jako malé dítě. Pak se mi naskytla možnost ve 28 letech nastoupit k dopravnímu podniku jako řidič tramvaje."
účastníci historické jízdy: "Stará tramvaj, ta se mi líbí."
"Pamatuji si, že to jezdilo z Ostravy-Svinova do Klimkovic. Tato dřevěná tramvaj, dřevěné lavice, drncala, bylo to fajn."
Smyčka Poruba, Vřesinská odkud tramvaj do Budišovic, Zátiší dnes vyjíždí, byla postavena v roce 1969 a je nyní jediným místem v Ostravě, kde působí dispečer, který soupravu vypravuje hvizdem na píšťalku.
---
Včelařský kroužek z Havířova přiblížil veřejnosti tajemství zimního života v úlech. Návštěvníci se dozvěděli, jak si včely v chomáči udržují teplotu přes 30 stupňů, proč nebzučí křídly, ale zahřívají se chvěním svalů, i kdy vyrážejí na očistný prolet.
Včelařský kroužek Ambrožíci připravil pro veřejnost akci Zážitek s bzukotem včel. Lidé si tak mohli pomocí fonendoskopu poslechnout, jak zní úl během zimního období. Mnozí si mysleli, že bzukot vytvářejí včely křídly, což ale není pravda.
Jiří Vavřík, včelařský kroužek Ambrožíci: „Včelky vytvářejí teplo pohybem hrudních svalů a látkovou přeměnou, tedy tím, že konzumují potravu, kterou mají uloženou. Když je pod deset stupňů, tak pořád uprostřed toho zimního chomáče je 31 až 33 stupňů tepla.“
Další zajímavostí, kterou se veřejnost dozvěděla, je, že během zimy se včely v úle běžně nevyprazdňují. Výkaly hromadí ve výkalovém váčku v zadečku a čekají na vhodné podmínky k očistnému proletu.
Anketa: „Přijde mi zajímavé, že dokáže žít tolik živočichů na jednom místě a že dokážou vytvářet něco takového, jako je med.“
Anketa: „Překvapilo mě, že jsou ty včely v úlech tak zabalené. Nevěděl jsem, že je to tak chráněné různými dekami a peřinami, i když to dává smysl.“
Anketa: „Nevěděli jsme, že bzučí i takto v zimě a mají tak aktivní život, i když je zimní období.“
Podobné akce ze života včel pořádá včelařský kroužek Ambrožíci pravidelně během celého roku, protože se snaží probudit v lidech zájem o včelaření v době, kdy aktivních včelařů postupně ubývá.
---
Nejlepší střelci z celého Česka se sjeli do Karviné na Mistrovství republiky. V souboji o tituly mistrů změřili své síly ve střelbě z víceranných vzduchových pistolí.
Do Karviné se sjeli špičkoví sportovní střelci z celé země. Středisko volného času Juventus se na jeden víkend proměnilo v dějiště napínavých soubojů.
Petr Korviny, předseda SSK Kovona Karviná: "Při střelbě se hodnotí především přesnost zásahu. Tady na tomto konkrétním mistrovství střílíme vzduchové disciplíny. Střílí se na 10 metrů a střílíme obyčejnými diabolkami průměr 4,5 mm."
Celkem 50 soutěžících se utkalo v několika disciplínách.
Petr Korviny, předseda SSK Kovona Karviná: "Sportovní střelba, zvlášť ta vzduchová, je velice příjemná. Může se střílet vlastně po celý rok. Nejčastěji se to situuje právě do zimního období. A mohou tady střílet třeba i 60, 70, 90letí."
Mezi domácími talenty nechyběl Petr Krajč mladší. Ke střelbě ho už v dětství přivedl dědeček a od té doby sbírá jeden úspěch za druhým. Dnes patří k české špičce a reprezentuje i v zahraničí.
Petr Krajč ml., účastník MČR ve sportovní střelbě: "Na světovém poháru čtvrté místo. A nebo třeba v Mnichově na Grand Prix. Tak tam jsem byl druhý."
O vítězi rozhodovalo maximální soustředění a pevná ruka.
Anketa soutěžící Benešov: "Mohlo to být lepší. Světlo se mi moc nelíbilo. Doufám, že to půjde do dalších disciplín lépe."
Další souboj těch nejlepších střelců uvidí Karviná zase za dva roky.
---
