Magazín TV medicína
- Den zdraví v Nemocnici ve Frýdku-Místku se zaměřil na prevenci
- MUDr. Radomír Maráček, sportovní lékař: Začínáme se hýbat a nevíme, jak na to
- Vhodnou aktivitu může doporučit sportovní lékař
- Nejčastější chyby při sportu
Simona Součková, TV Polar: Začínáme se hýbat a nevíme jak na to. Vhodnou aktivitu může doporučit také sportovní lékař, který nám také poradí, jak se vyvarovat chyb. Konkrétně to bude host Radomír Maráček – z kliniky sportovní medicíny v Ostravě. Vítám vás u sledování pořadu TV Medicína televize Polar.
Den zdraví v Nemocnici ve Frýdku-Místku se zaměřil na prevenci
Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala Den zdraví. Představila se na něm řada zdravotních oddělení. Ta nejen prezentovala návštěvníkům svoji práci, ale také přímo na místě umožnila jednoduchá vyšetření nebo různá poradenství. Cílem akce bylo zaměřit se hlavně na prevenci.
Diabetologie, protikuřácké poradenství, spánková laboratoř nebo kardiologie a měření tlaku. Většina ambulantních pracovišť Nemocnice Frýdek-Místek se na jeden den přesunula na chodby nemocnice.
Jiří Strnadel, ambulance tělovýchovného lékařství: "Na mém stanovišti poreferuji o sportovní ambulanci a měření krevního tlaku. Je to velice důležité, protože krevní tlak, vysoký krevní tlak nebolí a říká se mu tichý zabiják. A lidé by měli vědět o svém krevním tlaku dost. Jde o prevenci, jak nemít vysoký krevní tlak. Jako například dostatek pohybu, redukce hmotnosti, méně solit. Doporučoval bych každopádně měřit pravidelně doma, protože se setkáváme v ambulancích se syndromem bílého pláště. Kdy pacienti mají trošku vyšší krevní tlak a vůbec tomu tak není. Že jsou nervózní z nás."
Iveta Elsnicová, vedoucí lékař stomatologické ambulance: "My jsme si tady připravili věci týkající se dentální hygieny a zubního ošetření. Takže máme tady pro zájemce barvení plaku. Nabarvíme plak, pacienti si vypláchnou pusu a mohou vidět v zrcátku, kolik ještě mají plaku na zubech. Potom tady máme obsah cukru v potravinách, kde se mohou podívat, kolik v běžných potravinách je kostiček cukru."
Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Tady můžete za mnou vidět laktační poradkyni, která radí maminkám s kojením. Jsou tady rehabilitační pracovnice, které poradí cviky při úniku moči, jak u žen, tak u mužů. Za chvíli dorazí gastroenterologie. Co si myslím, že je velká zajímavost a mohla by lidi zajímat, tak je představení patologie. Že patologie opravdu se zabývá nemocemi. Nejenom bohužel zemřelými, ale samozřejmě musí udělat histologický rozbor tkáně. A to jim tam děvčata pod mikroskopem ukáží, jak to vypadá."
Nemocnice totiž opět uspořádala tradiční a plnohodnotný Den zdraví. Každý se mohl na cokoliv zeptat, něco se naučit nebo si udělat na počkání různá základní vyšetření.
Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Cílem je vnést osvětu mezi lidi, aby se lidi opravdu naučili prevenci. Že lepší je nemocem předcházet než potom řešit zdravotní problém. My jsme tady ty dny dělali opakovaně, ale bohužel covid poslední dva roky nám s tím zamával, takže se nic takového nedělo. Takže se snažíme opravdu zase jít s osvětou mezi lidi."
Iveta Elsnicová, vedoucí lékař stomatologické ambulance: "Dále máme zubní instrumentárium, kde máme přehled veškerého instrumentária, které používáme, včetně potom protetických zubních náhrad. A v rámci dentální hygieny tady máme ukázky správného čištění zubů. Máme tady různé kartáčky, mezizubní kartáčky, zubní nitky."
Jiří Strnadel, ambulance tělovýchovného lékařství: "Seniorům třeba doporučujeme alespoň pohyb, třeba čtyři kilometry tady kolem Olešné. U nás krásný okruh. A sportovcům alespoň třikrát, čtyřikrát pohyb týdně. Máme vyšetření, kdy zatížíme srdce a na základě toho vyšetření zjistíme, jestli se tam nenachází nějaká vada srdce a je to prevence proti náhlému úmrtí při sportu."
Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Mohou pacienty s vysokým tlakem odhalit. S očními problémy, protože tady se představuje i oční ambulance, kde měří nitrooční tlak. Měří se hladina cukru."
Veronika Šigutová, koordinátor první pomoci a resuscitace: "Na našem stanovišti učíme návštěvníky, jak poskytnout kardiopulmonální resuscitaci. Mohou si na figurínách vyzkoušet nepřímou masáž srdeční, umělé dýchání. A máme tady i přístroj, který se nazývá automatizovaný externí defibrilátor, díky němuž může být pacientovi podán srdeční výboj. Funguje na principu maximálně dvou knoflíků, které při spuštění navigují toho zachránce, co má dělat. Samozřejmě také hlasově doprovází toho zachránce, kde má nalepit elektrody. Zda bude ten vývoj aplikován nebo ne a kdy má začít masírovat to srdce."
Začínáme se hýbat a nevíme jak na to, Vhodnou aktivitu může doporučit sportovní lékař, Nejčastější chyby při sportu, MUDr. Radomír Maráček, sportovní lékař
Simona Součková, TV Polar: Začínáme se hýbat, ale nevíme si rady. Proto je tady dnes pan doktor Radomír Maráček, sportovní lékař z Kliniky sportovní medicíny z Ostravy. Dobrý den.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Co je podle Vás nejtěžší a pro koho obzvlášť?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Nejtěžší je začít. Vždycky nejtěžší je začít a začít ještě s tím správným pohybem. To znamená s tím pohybem, který mi bude dělat radost, pro který mám i nějaké dispozice. Protože pokud začnu s pohybem, který mi apriorit nepůjde, tak nebudu se v něm zlepšovat a nikdo nechce zažívat takové to, že bude pořád něco dělat a pořád to nepůjde. Bude to pořád jako by takové neuspokojivé. Takže důležité pro to je správný výběr. Důležité začít. Pak je i důležité, s kým ten sport děláte. Protože zas bývá chybou, že někdo si koupí kolo a rozhodne se, že začne na kole jezdit se svými kamarády, který na nich jezdí už deset let a po první vyjížďce má pocit, že to kolo by už raději ani nedával do sklepa, ale rovnou, že ho dá do popelnice.
Simona Součková, TV Polar: Já Vám děkuju za tu odpověď, protože to se stává velice často. Takže abychom se neotrávili dřív, než pořádně začneme, poraďte ještě kromě toho, co jste řekl, jestli se dá těm nepříjemným problémům předcházet, protože předpokládám, že většinu z nás začne něco bolet, začne ho někde píchat, když se k tomu rozhodneme. Čili co by člověk měl dělat, aby se tomu vyvaroval, nebo případně si na to zvykl?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Obecnou chybou bývá, že lidé, když začnou sportovat nebo když sportují, mají pocit, že ten sport musí znamenat, že se u něho za dýchají, že se u něho zpotí, že musí být velmi intenzivní, aby opravdu to mělo nějaký efekt, což sebou potom může přinášet ty problémy. Třeba s klouby. To znamená, že při té vysoké intenzitě zátěže přetíží nějakou část lidského těla, kotník, koleno, které začne bolet. Což je aspekt, že to tělo dává nějaký varovný příznak jako něco není v pořádku. Ono to může být tím, že má třeba špatnou obuv, že má špatné nastavení třeba na kole, že přetěžuje nějaký ten klouby jenom z důvodu, že je nějaká chyba. Ale s tím i souvisí, že to tělo není zvyklé na nějakou zátěž a teď když tu zátěž dostane, tak prostě na to není ještě adaptován. Potřebuje si zvykat. Takže důležité je, aby tedy když začínají, aby začínaly opravdu pomalu, aby začali s nízkou intenzitou. Když začnou běhat, aby běželi pomalu, prokládali to chůzí, když jedou na kole, hned neměli první jako by výlet Lysá hora, ale opravdu začít pomalinku jezdit. Aby se tělo adaptovalo, aby i technicky se naučili, správně běžet, správně jezdit na tom kole, protože všechno má svoje důležité aspekty a tím předejdou i té bolesti a i tomu, že se nebudou cítit dobře.
Simona Součková, TV Polar: Vy dokážete třeba na klinice sportovní medicíny, když takového člověka amatéra třeba testujete, poznat, že třeba chodí špatně, nebo že má nějaké špatné návyky, které mu budou bránit třeba v jeho vybrané kategorii sportu?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Pokud je to velká chyba, tak ano. Protože součástí je test chůze, je vyšetření toho sportovce. Pokud se nám tam něco nezdá, jsme schopni zase poslat na pracoviště, kde se tím více zabývá a které to je schopno potom dopracovat do větších detailů. Ale určitě jsme schopni poznat, že ten člověk při chůzi, při běhu nebo i při jízdě na tom kole má nějaký pohybový stereotyp, který je špatný.
Simona Součková, TV Polar: Když se člověk takto rozhodne, může se u vás poradit a může projít takovým testováním, které vás i navede k tomu, aby se předešlo třeba nějakým opravdu vážným úrazům nebo příhodám zdravotním. Je to tak?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano, dá se to tak říct, protože při tom našem testu, který proběhne, se zjistí, jak na ten člověk na tom je po stránce vytrvalostní, to znamená, jak je opravdu schopen dlouhodobě, snášet zátěž a jak je schopen jít i do určitého maxima, to znamená do vysoké intenzity. Ono to s tím souvisí, protože ví se, že většina úrazů bývá v době, kdy už je organismus vyčerpaný, kdy se jako by přetěžuje, kdy už ztrácí takovou tu přirozenou koordinaci a kdy opravdu potom malinká chyba může znamenat opravdu velký úraz. To platí nejenom o amatérském sportu, ale i v tom profesionálním, že kde opravdu ty nejvážnější úrazy, pokud nejsou kontaktní, že a nejsou způsobeny někým jiným, jsou většinou opravdu až v tom závěru, že těch utkání, kdy opravdu už ty síly nejsou takové, jaké měly být. Ta koordinace už se ztrácí a kdy opravdu už mála nějaká nerovnováha může způsobit pád a katastrofální následky, protože opravdu u profesionálního sportovce že úraz katastrofa.
Simona Součková, TV Polar: Ještě se vrátím vlastně k té klinice sportovní medicíny. Je to multioborová spolupráce. Čili je tam lékař sportovní, je tam lékař, kardiolog nebo internista, je tam i rehabilitační.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano.
Simona Součková, TV Polar: Výborně. Ještě takový modelový příklad, zkusíme poradit i tam těmto. Já se soustředím na muže, protože mně přijde, že ty ženy bývají aktivnější?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Poslouchají více.
Simona Součková, TV Polar: Poslouchají více. Muž kolem padesátky s nadváhou a s vyšším krevním tlakem, který má životosprávu jako na houpačce a kolísá mu třeba plus mínus dvacet kilo, protože se rozhodne, že bude žít zdravě, redukuje jídlo všemožným způsobem, pak to zase naběhne zpátky. Jak takového člověka namotivovat? Pojďme manželkám třeba... Namotivovat, aby se sebou začala něco dělat? Tisíc výmluv: zítra začne.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ta motivace bude samozřejmě individuální. Protože na každého bude platit trošku něco jiného. Na někoho možná to, že manželka řekne, že se s ním rozvede, že pokud se nespraví, na druhého to může být naopak. Takže ta rada bude velmi těžká, ale obecně, mělo by to zdraví. Padesátka už je věk, kdy už se jakoby láme, že kdy už se člověk neříkám, každý den vzbudí a už ho něco bolí, ale už ty potíže začínají nějaké být. Už myslím, že každý vnímá, že to zdraví už není úplně v dobré kondici a pokud nezačne opravdu žít zdravě, to znamená žít jinak...
Simona Součková, TV Polar: Zodpovědně.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: ...tento jedinec, přijdou zdravotní problémy, to znamená přijdou opravdu nové problémy. Přijde problém s tlakem, se srdíčkem s cukrovkou, začne brát léky a jeho život se změní. Už ten život nebude plnohodnotný, jaký byl.
Simona Součková, TV Polar: Věříme, že spoustě lidem jsme teď pomohli, že se nastartují k tomu lepšímu svému já a že jejich život bude příjemnější, hezčí a že z toho začnou mít radost. Já Vám děkuju za Vaši návštěvu a přeji, abyste dal dohromady na klinice sportovní medicíny co nejvíc amatérských sportovců. A Vám, milí diváci, děkuju za pozornost a užívejte své dny. Mějte se hezky.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Simona Součková, TV Polar: Začínáme se hýbat a nevíme jak na to. Vhodnou aktivitu může doporučit také sportovní lékař, který nám také poradí, jak se vyvarovat chyb. Konkrétně to bude host Radomír Maráček – z kliniky sportovní medicíny v Ostravě. Vítám vás u sledování pořadu TV Medicína televize Polar.
Den zdraví v Nemocnici ve Frýdku-Místku se zaměřil na prevenci
Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala Den zdraví. Představila se na něm řada zdravotních oddělení. Ta nejen prezentovala návštěvníkům svoji práci, ale také přímo na místě umožnila jednoduchá vyšetření nebo různá poradenství. Cílem akce bylo zaměřit se hlavně na prevenci.
Diabetologie, protikuřácké poradenství, spánková laboratoř nebo kardiologie a měření tlaku. Většina ambulantních pracovišť Nemocnice Frýdek-Místek se na jeden den přesunula na chodby nemocnice.
Jiří Strnadel, ambulance tělovýchovného lékařství: "Na mém stanovišti poreferuji o sportovní ambulanci a měření krevního tlaku. Je to velice důležité, protože krevní tlak, vysoký krevní tlak nebolí a říká se mu tichý zabiják. A lidé by měli vědět o svém krevním tlaku dost. Jde o prevenci, jak nemít vysoký krevní tlak. Jako například dostatek pohybu, redukce hmotnosti, méně solit. Doporučoval bych každopádně měřit pravidelně doma, protože se setkáváme v ambulancích se syndromem bílého pláště. Kdy pacienti mají trošku vyšší krevní tlak a vůbec tomu tak není. Že jsou nervózní z nás."
Iveta Elsnicová, vedoucí lékař stomatologické ambulance: "My jsme si tady připravili věci týkající se dentální hygieny a zubního ošetření. Takže máme tady pro zájemce barvení plaku. Nabarvíme plak, pacienti si vypláchnou pusu a mohou vidět v zrcátku, kolik ještě mají plaku na zubech. Potom tady máme obsah cukru v potravinách, kde se mohou podívat, kolik v běžných potravinách je kostiček cukru."
Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Tady můžete za mnou vidět laktační poradkyni, která radí maminkám s kojením. Jsou tady rehabilitační pracovnice, které poradí cviky při úniku moči, jak u žen, tak u mužů. Za chvíli dorazí gastroenterologie. Co si myslím, že je velká zajímavost a mohla by lidi zajímat, tak je představení patologie. Že patologie opravdu se zabývá nemocemi. Nejenom bohužel zemřelými, ale samozřejmě musí udělat histologický rozbor tkáně. A to jim tam děvčata pod mikroskopem ukáží, jak to vypadá."
Nemocnice totiž opět uspořádala tradiční a plnohodnotný Den zdraví. Každý se mohl na cokoliv zeptat, něco se naučit nebo si udělat na počkání různá základní vyšetření.
Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Cílem je vnést osvětu mezi lidi, aby se lidi opravdu naučili prevenci. Že lepší je nemocem předcházet než potom řešit zdravotní problém. My jsme tady ty dny dělali opakovaně, ale bohužel covid poslední dva roky nám s tím zamával, takže se nic takového nedělo. Takže se snažíme opravdu zase jít s osvětou mezi lidi."
Iveta Elsnicová, vedoucí lékař stomatologické ambulance: "Dále máme zubní instrumentárium, kde máme přehled veškerého instrumentária, které používáme, včetně potom protetických zubních náhrad. A v rámci dentální hygieny tady máme ukázky správného čištění zubů. Máme tady různé kartáčky, mezizubní kartáčky, zubní nitky."
Jiří Strnadel, ambulance tělovýchovného lékařství: "Seniorům třeba doporučujeme alespoň pohyb, třeba čtyři kilometry tady kolem Olešné. U nás krásný okruh. A sportovcům alespoň třikrát, čtyřikrát pohyb týdně. Máme vyšetření, kdy zatížíme srdce a na základě toho vyšetření zjistíme, jestli se tam nenachází nějaká vada srdce a je to prevence proti náhlému úmrtí při sportu."
Jarmila Dostálová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Mohou pacienty s vysokým tlakem odhalit. S očními problémy, protože tady se představuje i oční ambulance, kde měří nitrooční tlak. Měří se hladina cukru."
Veronika Šigutová, koordinátor první pomoci a resuscitace: "Na našem stanovišti učíme návštěvníky, jak poskytnout kardiopulmonální resuscitaci. Mohou si na figurínách vyzkoušet nepřímou masáž srdeční, umělé dýchání. A máme tady i přístroj, který se nazývá automatizovaný externí defibrilátor, díky němuž může být pacientovi podán srdeční výboj. Funguje na principu maximálně dvou knoflíků, které při spuštění navigují toho zachránce, co má dělat. Samozřejmě také hlasově doprovází toho zachránce, kde má nalepit elektrody. Zda bude ten vývoj aplikován nebo ne a kdy má začít masírovat to srdce."
Začínáme se hýbat a nevíme jak na to, Vhodnou aktivitu může doporučit sportovní lékař, Nejčastější chyby při sportu, MUDr. Radomír Maráček, sportovní lékař
Simona Součková, TV Polar: Začínáme se hýbat, ale nevíme si rady. Proto je tady dnes pan doktor Radomír Maráček, sportovní lékař z Kliniky sportovní medicíny z Ostravy. Dobrý den.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Dobrý den.
Simona Součková, TV Polar: Co je podle Vás nejtěžší a pro koho obzvlášť?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Nejtěžší je začít. Vždycky nejtěžší je začít a začít ještě s tím správným pohybem. To znamená s tím pohybem, který mi bude dělat radost, pro který mám i nějaké dispozice. Protože pokud začnu s pohybem, který mi apriorit nepůjde, tak nebudu se v něm zlepšovat a nikdo nechce zažívat takové to, že bude pořád něco dělat a pořád to nepůjde. Bude to pořád jako by takové neuspokojivé. Takže důležité pro to je správný výběr. Důležité začít. Pak je i důležité, s kým ten sport děláte. Protože zas bývá chybou, že někdo si koupí kolo a rozhodne se, že začne na kole jezdit se svými kamarády, který na nich jezdí už deset let a po první vyjížďce má pocit, že to kolo by už raději ani nedával do sklepa, ale rovnou, že ho dá do popelnice.
Simona Součková, TV Polar: Já Vám děkuju za tu odpověď, protože to se stává velice často. Takže abychom se neotrávili dřív, než pořádně začneme, poraďte ještě kromě toho, co jste řekl, jestli se dá těm nepříjemným problémům předcházet, protože předpokládám, že většinu z nás začne něco bolet, začne ho někde píchat, když se k tomu rozhodneme. Čili co by člověk měl dělat, aby se tomu vyvaroval, nebo případně si na to zvykl?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Obecnou chybou bývá, že lidé, když začnou sportovat nebo když sportují, mají pocit, že ten sport musí znamenat, že se u něho za dýchají, že se u něho zpotí, že musí být velmi intenzivní, aby opravdu to mělo nějaký efekt, což sebou potom může přinášet ty problémy. Třeba s klouby. To znamená, že při té vysoké intenzitě zátěže přetíží nějakou část lidského těla, kotník, koleno, které začne bolet. Což je aspekt, že to tělo dává nějaký varovný příznak jako něco není v pořádku. Ono to může být tím, že má třeba špatnou obuv, že má špatné nastavení třeba na kole, že přetěžuje nějaký ten klouby jenom z důvodu, že je nějaká chyba. Ale s tím i souvisí, že to tělo není zvyklé na nějakou zátěž a teď když tu zátěž dostane, tak prostě na to není ještě adaptován. Potřebuje si zvykat. Takže důležité je, aby tedy když začínají, aby začínaly opravdu pomalu, aby začali s nízkou intenzitou. Když začnou běhat, aby běželi pomalu, prokládali to chůzí, když jedou na kole, hned neměli první jako by výlet Lysá hora, ale opravdu začít pomalinku jezdit. Aby se tělo adaptovalo, aby i technicky se naučili, správně běžet, správně jezdit na tom kole, protože všechno má svoje důležité aspekty a tím předejdou i té bolesti a i tomu, že se nebudou cítit dobře.
Simona Součková, TV Polar: Vy dokážete třeba na klinice sportovní medicíny, když takového člověka amatéra třeba testujete, poznat, že třeba chodí špatně, nebo že má nějaké špatné návyky, které mu budou bránit třeba v jeho vybrané kategorii sportu?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Pokud je to velká chyba, tak ano. Protože součástí je test chůze, je vyšetření toho sportovce. Pokud se nám tam něco nezdá, jsme schopni zase poslat na pracoviště, kde se tím více zabývá a které to je schopno potom dopracovat do větších detailů. Ale určitě jsme schopni poznat, že ten člověk při chůzi, při běhu nebo i při jízdě na tom kole má nějaký pohybový stereotyp, který je špatný.
Simona Součková, TV Polar: Když se člověk takto rozhodne, může se u vás poradit a může projít takovým testováním, které vás i navede k tomu, aby se předešlo třeba nějakým opravdu vážným úrazům nebo příhodám zdravotním. Je to tak?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano, dá se to tak říct, protože při tom našem testu, který proběhne, se zjistí, jak na ten člověk na tom je po stránce vytrvalostní, to znamená, jak je opravdu schopen dlouhodobě, snášet zátěž a jak je schopen jít i do určitého maxima, to znamená do vysoké intenzity. Ono to s tím souvisí, protože ví se, že většina úrazů bývá v době, kdy už je organismus vyčerpaný, kdy se jako by přetěžuje, kdy už ztrácí takovou tu přirozenou koordinaci a kdy opravdu potom malinká chyba může znamenat opravdu velký úraz. To platí nejenom o amatérském sportu, ale i v tom profesionálním, že kde opravdu ty nejvážnější úrazy, pokud nejsou kontaktní, že a nejsou způsobeny někým jiným, jsou většinou opravdu až v tom závěru, že těch utkání, kdy opravdu už ty síly nejsou takové, jaké měly být. Ta koordinace už se ztrácí a kdy opravdu už mála nějaká nerovnováha může způsobit pád a katastrofální následky, protože opravdu u profesionálního sportovce že úraz katastrofa.
Simona Součková, TV Polar: Ještě se vrátím vlastně k té klinice sportovní medicíny. Je to multioborová spolupráce. Čili je tam lékař sportovní, je tam lékař, kardiolog nebo internista, je tam i rehabilitační.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano.
Simona Součková, TV Polar: Výborně. Ještě takový modelový příklad, zkusíme poradit i tam těmto. Já se soustředím na muže, protože mně přijde, že ty ženy bývají aktivnější?
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Poslouchají více.
Simona Součková, TV Polar: Poslouchají více. Muž kolem padesátky s nadváhou a s vyšším krevním tlakem, který má životosprávu jako na houpačce a kolísá mu třeba plus mínus dvacet kilo, protože se rozhodne, že bude žít zdravě, redukuje jídlo všemožným způsobem, pak to zase naběhne zpátky. Jak takového člověka namotivovat? Pojďme manželkám třeba... Namotivovat, aby se sebou začala něco dělat? Tisíc výmluv: zítra začne.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ta motivace bude samozřejmě individuální. Protože na každého bude platit trošku něco jiného. Na někoho možná to, že manželka řekne, že se s ním rozvede, že pokud se nespraví, na druhého to může být naopak. Takže ta rada bude velmi těžká, ale obecně, mělo by to zdraví. Padesátka už je věk, kdy už se jakoby láme, že kdy už se člověk neříkám, každý den vzbudí a už ho něco bolí, ale už ty potíže začínají nějaké být. Už myslím, že každý vnímá, že to zdraví už není úplně v dobré kondici a pokud nezačne opravdu žít zdravě, to znamená žít jinak...
Simona Součková, TV Polar: Zodpovědně.
Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: ...tento jedinec, přijdou zdravotní problémy, to znamená přijdou opravdu nové problémy. Přijde problém s tlakem, se srdíčkem s cukrovkou, začne brát léky a jeho život se změní. Už ten život nebude plnohodnotný, jaký byl.
Simona Součková, TV Polar: Věříme, že spoustě lidem jsme teď pomohli, že se nastartují k tomu lepšímu svému já a že jejich život bude příjemnější, hezčí a že z toho začnou mít radost. Já Vám děkuju za Vaši návštěvu a přeji, abyste dal dohromady na klinice sportovní medicíny co nejvíc amatérských sportovců. A Vám, milí diváci, děkuju za pozornost a užívejte své dny. Mějte se hezky.
Redakčně upraveno / zkráceno.