Vítejte u televizních obrazovek, je čas na medicínská témata z Fakultní nemocnice Ostrava. V prvním příspěvku se přeneseme do virtuálního světa, s pacienty Kliniky dětského lékařství si zahrajete počítačovou hru, letos už popáté v prostorách Lékařské fakulty proběhl veletrh práce pro studenty medicíny a s primářem Kardiochirurgického centra Radimem Brátem si budu povídat o operacích srdce.

Klinika dětského lékařství se proměnila ve svět PC Minecraft

Vestibul Kliniky dětského lékařství se proměnil ve svět Minecraftu. Mezi dětmi jde o populární počítačovou hru současnosti, ve kterém má hráč neomezenou svobodu pohybu a cíle si určuje sám. Ve fakultní nemocnici ji přenesli z virtuálního do reálného prostředí.

Děti plnily různé úkoly. Vojta: Mně se líbilo, jak jsem si vyrobil lampu. Adélka: Nejvíce se mi líbilo, jak jsem střílela do panáčka.

Malá Adélka na jednom stanovišti měla za úkol trefit zápornou postavu Minecraftu – zeleného Creepera. Akci si užily nejen děti, ale i rodiče. Uspořádala je pro ně nezisková organizace Haima Ostrava při Klinice dětského lékařství, která pomáhá vážně nemocným dětem.

Lucie Zelinová, maminka Adélky: Haima je úplně super za nás, moc nám to pomáhá. I těm dětem, kteří jsou úplně separované. Můžou si to takhle užít, je to pecka pro nás. 

Dětští účastníci v nemocnici obcházeli celkem čtyři stanoviště.

Denisa Valová: Děti na tomto stanovišti mají čtyři různé postavičky, které můžou vyrobit. Následně u mě dostanou smajlíka a můžou pokračovat dále.

Na akci se významnou měrou podílela Dolní oblast Vítkovice. Jakmile děti obešly všechny stanoviště, zamířili k minecraftové postavě Vesničana, který je odměnil.

Lukáš Pazdera, Malý svět techniky, Dolní oblast Vítkovice: My jsme přijeli z Malého světa techniky U6 z Dolní oblasti Vítkovic. Máme tady program na téma Minecraft. Tady si děti můžou vyrobit své vlastní louče. Potom tam dál máme výrobu postaviček z ruliček toaletního papíru anebo si můžou zastřílet na zápornou postavu Creepera.

Haima Minecraftem v reálném světě navázala na další akce, které pro děti pravidelně pořádá.

Michaela Češková, ředitelka Haimy Ostrava a zdravotní sestra Kliniky dětského lékařství:  Doufám, že to bude zajímavý den pro všechny děti, které přijdou buď na ambulanci anebo jsou tady hospitalizované. Měli jsme různé světy pro děti. Byl to třeba Harry Potter anebo pohádkové odpoledne. Tento měsíc se snažíme přenést do světa Minecraftu. Jde o svět, ve kterém žijí. Všichni jsou na mobilech a hrají Minecraft. Zkusili jsme ho přenést do nemocnice.

Cílem bylo, aby se dětští pacienti aspoň na chvíli odpoutali od svých zdravotních problémů a přišli na jiné myšlenky. A to se ve světě Minecraftu podařilo s přehledem splnit.

KAM PAK?

Kam Pak? Odpovědět se studentům medicíny pokusil veletrh práce. Letos jej už popáté v prostorách Lékařské fakulty Ostravské univerzity zorganizoval Československý spolek mediků.

Lukáš Čumpelík, předseda Československého spolku mediků LF OU: Cílem veletrhu je prezentace zdravotnických zařízení z různých koutů České republiky a pomoc studentům a budoucím absolventům zdravotnických oborů a taky lékařům, zdravotním sestrám a veškerému zdravotnickému personálu najít si zaměstnavatele a to co přesně hledají.

Ve stánku Fakultní nemocnice Ostrava dostali studenti tištěné informační materiály, ale měli možnost vidět i reportáže.

Šárka Škulavíková, Útvar náměstka ředitele FNO pro personální řízení: Studenti na nich mohou vidět, co všechno je na daném oddělení čeká, jak ta práce na daném pracovišti vypadá.

Zájem vzbudila i reportáž z výjimečného pracoviště, kterým je Klinika hematoonkologie. Se studenty živě diskutoval její hlavní protagonista, nedávný absolvent ostravské medicíny Ondřej Šušol.

MUDr. Ondřej Šušol, Klinika hematoonkologie FN Ostrava a LF OU: Ptali se na takové ty otázky, které zajímají absolventy. To znamená, jaký je kolektiv u nás, jakou časovou dobu trvá, než se člověk posune profesně. Jak ta práce je časově náročná co do objemu, co do dalších úkonů, na praktické dovednosti, které jsou potřeba.

Primář kliniky často odpovídal studentům na otázku, proč by si měli zvolit právě tento obor.

MUDr. Jaromír Gumulec, primář, Klinika hematoonkologie FN Ostrava a LF OU:  Protože je to zajímavá práce, a protože na to máme buňky a je otázka, jestli ti medici, které chceme na to mají buňky, a když tak jim předáme know how .

Detailní informace k práci ve Fakultní nemocnici Ostrava si nakonec vyžádaly téměř dvě desítky studentů. Kliniky, které je zaujaly budou moci osobně navštívit a blíže poznat.

"Ve FNO už 30 let operují srdce, Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum"

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přesně před třiceti lety provedli ve Fakultní nemocnici Ostrava v nově vzniklém Kardiochirurgickém centru první operaci srdce. Bylo to ještě v areálu nemocnice v Zábřehu a byl u toho i současný a dlouholetý primář centra, docent Radim Brát. Dobrý den, vítejte.

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, vzpomínáte si na svou první operaci srdce?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Vzpomínám si na ni velice dobře, protože to byla velká událost, na kterou jsme se dlouho připravovali. V té době šéfem kardiochirurgie nově vzniklé byl doc. Tošovský. Nicméně s těmi prvními operacemi nám pomáhali kolegové z Polska, takže konkrétně tu první operaci prováděl prof. Ivoš z Katowic a já jsem u té operace asistoval, takže velmi dobře si to pamatuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč zrovna to byli polští kolegové a ne kolegové z jakékoli jiné nemocnice, kde se už ty operace v Česku prováděly?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: V té době v ČR byly kardiochirurgie v Praze, v Hradci Králové a v Brně, čili na těchto třech místech. Takže to Kardiochirurgické centrum v Ostravě vzniklo ve spolupráci jak polských, tak českých kardiochirurgů z Brna, z Prahy apod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Že si vzpomínáte na svoji první operaci, to jsme tady slyšeli. Od té doby, kolik jich asi jste už udělal? Kolik pacientů jste odoperoval?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Já nemám spočítáno, kolik jsem odoperoval já osobně, ale jako pracoviště jsme odoperovali asi osmnáct tisíc pacientů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když zavzpomínám do minulosti, ze svých osobních zkušeností mi kdysi připadalo i jsem takhle slyšela, že lidé, kteří šli na operaci srdce, tak ti jejich příbuzní měli strach, jestli se vůbec vrátí, že to byla náročná operace. Dnes těch operací, alespoň jak to sleduju ve svém okolí, slyším o těch operacích daleko častěji, že byli na bypassu apod. Jak to vnímáte Vy? Nebo jaká je skutečnost vlastně?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Těch operací nepochybně mnohonásobně přibylo. Od toho roku 1993, což také znamená, že se zkrátily čekací doby na tu operaci. Jsou to stále operace, které jsou závažné. Naprostá většina těch operací se provádí v mimotělní oběhu. To znamená, nahradíme po dobu té operace činnost srdce a plic přístrojem, což samo o sobě ukazuje, že to není úplně banální operace. Na druhou stranu dnes ty operace, které jsme dělali v roce 1993, jsou v podstatě ty nejjednodušší. Děláme mnohem složitější operace. Takže jsou to operace závažné, na druhou stranu jsou to operace, které děláme naprosto rutinně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My jsme tady řekli, že první operace srdce v Ostravě ve fakultní nemocnici proběhla před třiceti lety. Dnes máte k dispozici dva operační sály, dvě jednotky intenzivní péče. Jaké operační výkony teď nejčastěji děláte?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: V současné době to jsou nejčastěji tzv. kombinované výkony. To znamená operace, kdy při jedné operaci provedeme výkon na více chlopních, případně na koronárních tepnách, na vzestupné aortě, případně nějaký výkon pro srdeční arytmii apod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Robotické operace a operace srdce. Jde to k sobě? Dá se dát rovnítko?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Rovnítko ne, ale jde to k sobě. Samozřejmě obecně v chirurgických oborech je trend směrem k miniinvazivním výkonům a ty robotické výkony jsou asi vrcholem té miniinvazivy. Takže i v kardiochirurgii je snaha jít tímto směrem a je to podle mého názoru budoucnost. Na druhou stranu je to v kardiochirurgii poněkud obtížnější právě ve vazbě na tu komplikovanost těch operačních výkonů. Takže tam ta implementace, to zavedení té robotiky je o něco pomalejší než v ostatních oborech. Ale jsem přesvědčen, že to je cesta, kudy kardiochirurgie půjde, nebo jedna z cest.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké věkové kategorie dnes operujete? Myslím teď operaci srdce, o které se bavíme.

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Neoperujeme děti, ty se operují v Praze v Motole a z těch dospělých pacientů, celé široké spektrum. Od pacientů, řekněme, dvacetiletých, u kterých to většinou bývají nějaké záněty chlopní nebo nějaké disekce na hrudní aortě apod., až po pacienty přes osmdesát let. Věkový průměr je zhruba šedesát pět let až sedmdesát let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je potom návrat po této operaci těch lidí? Zařadí se do běžného života? Můžou pracovat, můžou sportovat?

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Můžou. Záleží samozřejmě na příčině, co operujeme, ale naprostá většina těch pacientů se vrací do plnohodnotného života. Ta doba hospitalizace bývá v průměru od šesti do dvanácti dnů po operaci. Podle typu výkonů potom následuje nějaká rehabilitační péče. Já vždycky pacientům říkám, že jim bude trvat zhruba tři měsíce, než se dostanou do plnohodnotného života. Samozřejmě u mladších pacientů, kteří jsou v dobré kondici, je to rychleji. Mám pacienta, který po šesti týdnech na kole vyjel na Lysou, což bych já ani dnes nezvládl. A samozřejmě, když je ten pacient starší s více přidruženými chorobami, tak to může trvat o něco dýl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: I tak se mi to zdá, že to je krátká doba, ta rekonvalescence. Já Vám děkuji, pane docente, za rozhovor.

Radim Brát, primář, Kardiochirurgické centrum FNO: Děkuji taky.

Tolik dnešní medicínská témata, mějte hezký a zdravý podzim.

Redakčně upraveno / zkráceno.