Pohyb je nejlevnější lék – doporučuje se například na cukrovku, choroby srdce nebo nemoci kloubů. Kde je hranice mezi přílišnou a doporučenou dávkou aktivity, poví sportovní lékař Radomír Maráček. Dozvíte se, kam zajít bez obav, abyste zjistili svou kondici a věděli jak na to, aniž byste si ublížili. Další díl pořadu o zdraví je připraven a těší mě, že se díváte.

Nemocnice v Havířově bude mít novou dětskou JIP se šesti lůžky i školku pro děti zaměstnanců

Nemocnice v Havířově přestavuje dětskou jednotku intenzivní péče za padesát milionů korun. Investici zaplatí kraj. Současně probíhá rekonstrukce bývalé prádelny, kde vznikne prostor pro zaměstnaneckou školku. Tuto akci podpořila radnice. Více už v reportáži.

Přesně za rok by měla být dokončena rekonstrukce bývalých prostor dětské JIP, na kterou ještě bude navazovat přístavba. Celkově bude moci havířovská nemocnice na jednotku přijmout šest dětí.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Dětská JIP má v havířovské nemocnici tradici 40 let. Takže ta byla vždy součástí našeho spektra péče a jako dneska největší krajská nemocnice musíme v tom trendu i pokračovat. Ty stávající prostory, které jsme mohli vidět, ty už dávno neslouží jako JIP. Ta musela být relokovaná a decentralizovaná mimo to základní oddělení, což způsobuje personálně, organizačně problémy. Tam lítají lékaři ve dne, v noci. Takže my dneska navážeme na to dětské oddělení těch standardních lůžek.”

Celou padesáti milionovou investici zaplatí kraj. Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: “JIP je něco, co nebývá úplně běžné. A my si prostě musíme říct, že budou nemocnice, které budou takto vybaveny a budeme muset nabídnout ty služby ostatním okolním okresům, abychom nemuseli ty JIP stavět ve všech nemocnicích, protože to nejde i z pohledu zajištění lékařské péče personálem.” Práce začaly tím, že hosté symbolicky namíchali první maltu.

Petr Baránek, provozně technický náměstek Nemocnice Havířov: “Tyto prostory budou částečně zbourány a postaveny znovu. Plus do stávající zdi bude vybourán otvor a bude k němu postavena přístavba o rozměrech 17x11 metrů. V těch nových prostorách bude umístěno pět boxů pro celkem 6 JIP lůžek. ”Druhou významnou stavbou je přestavba bývalé prádelny na nemocniční školku pro děti od půl roku.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "V nemocnici pracuje více jak tisíc zaměstnanců, z nichž je 83% žen a z těch 83% žen je 400 žen ve věku do 40 let. Jsou mezi nimi druhorodičky, jsou mezi nimi, kteří plánují rodinu a i pro tatínky, kteří tady pracují, tak je možnost ty děti tady mít.” Kraj by přivítal, kdyby dětských nemocničních skupin přibývalo.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: “Já bych byl rád, kdyby to trend byl a také vítám to, co se stalo tady v Havířově, že se k tomu přihlásilo město, které pomohlo s financováním, protože přece jen těch peněz nemáme tolik, abychom mohli všude stavět školky takto jednoduše. Takže já jsem rád, že tady ta synergie kraj, město, nemocnice funguje a myslím, že to je dobře a do budoucna příklad i pro ostatní.”

Magistrát na nemocniční školku vyčlenil pět milionů korun. Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Rozvoj nemocnice je naše dlouhodobá priorita. Já jsem moc rád, že se na tom v rámci vedení města shodneme všichni. Byli jsme dneska pomoct zahájit bourací práce na objektu, ve kterém vznikne dětská skupina, respektive dětská školka pro zaměstnance nemocnice. Takže to jsou moc dobré zprávy pro nás pro všechny.”

Nemocnice by chtěla školku otevřít na počátku příštího roku.

MUDr. Radomír Maráček, sportovní lékař Klinika sportovní medicíny: Pohybem k prevenci různých nemocí

na Součková, TV Polar: Naším dnešním hostem je pan doktor Radomír Maráček z Kliniky sportovní medicíny z Ostravy. Dobrý den, pane doktore.

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Vy sám jste velký sportovec, celoživotní sportovec. Působil jste také jako aktivní člen horské služby.

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Kde pořád působím.

Simona Součková, TV Polar: Pořád působíte? Ano, takže kromě medicíny i ten sport je vaší součástí. Jak vnímáte to, že je vidět více lidí v ulicích? A tím nemyslím jenom ve městech, třeba s trekovými hůlkami nebo rodiny, které jezdí do přírody?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Určitě je to dobře, že lidé se začali více se hýbat a začali více sportovat, je to samozřejmě dobře. Na těch horách je to vidět hodně. Obzvlášť třeba opravdu na těch vrcholech, které mají nějaké zázemí jako je Lysá hora, Pustevny nebo Javorník, o těch víkendech, ale i v týdnu tam bývá spousta lidí. Specifikum Beskyd je, že tady se chodí na hory i v noci s čelovkou, což nemá obdoby možná na světě, nevím, ale určitě to nemá obdobu v ČR. Takže lidé opravdu více sportují. Nicméně zase možná dobré říct, že je dále skupina lidí, kteří nesportují, protože víme, že ta nedávná minulost zaznamenala snížení možnosti sportovat a spoustě lidí to ublížilo. Spousta lidí zvýšila svou hmotnost.

Simona Součková, TV Polar: A už se jim tak nechce jako dřív, že?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano, nechce.

Simona Součková, TV Polar: Ono to třeba už není ani tak jednoduché jako dřív, protože každé to kilo je znát. Souhlasíte s tím, že pohyb je vlastně nejlevnější lék, který se doporučuje například při cukrovce, při chorobách srdce nebo když nás bolí klouby? Někdo si myslí, že když mě bolí klouby, ba naopak, že se nesmím vůbec hýbat, ale přílišná zátěž zase asi může škodit. Takže souhlasíte s tímto tvrzením?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Souhlasím s tímto tvrzením a platí to i v té oblasti preventivní. To znamená ten, kdo se hýbe, hýbe se správným způsobem, nemívá tak časté toto onemocnění, protože nebývá obézní a i z toho rekrutuje, že potom řada onemocnění, ale obecně tito lidé nemívají takové potíže se srdíčkem, s dýcháním, když ne s cukrovkou, tak s tlakem. Zase naopak lidé, kteří už tyto potíže mají, tak tím, že začnou se hýbat, změní svůj životní styl tak opravdu může se i stát, že léky, které třeba používali na vysoký krevní tlak, mohou být úplně zrušeny, protože změní úplně svůj život.

Simona Součková, TV Polar: To je pozitivní zpráva a určitě i uklidňující pro ty, kteří dostali časem strach cokoliv dělat už s takovou diagnózou. Může se stát něco?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Je to riziko samozřejmě. A proto je dobré, než člověk začne sportovat, aby opravdu se poradil, aby se poradil na začátku třeba s praktickým lékařem, jak vidí jeho sportování. Pokud opravdu s tím sportem myslí vážně, chce sportovat častěji, pak už je vhodný opravdu sportovní lékař, který se na ně podívá a který si třeba i probere ten vhodný sport. Protože pro každého není úplně ideální každý sport. Pro některého i z důvodu třeba nějakých kloubních dispozic anebo nějakých genetických dispozic, že vhodnější, třeba sport vytrvalostní, u některého to může být silový, pro každého to může být něco jiného. Důležité je, aby ten člověk, když ten sport začne dělat, aby v něm pokračoval, protože pokud mu to nebude vyhovovat, nebude mít z toho dobrý pocit, bude při tom zažívat pocity, které nejsou úplně pro něho tím, že je tím, co očekává a tak s tím sportem přestane a nebude to mít ten správný efekt.

Simona Součková, TV Polar: Čili Vy jste už odpověděl na to, že se dá určitým rizikům i předejít tím, že se člověk hýbe. Existuje místo, taková klinika sportovní medicíny, kde jsou soustředěni odborníci, nejenom třeba Vy, jako lékař s titulem MUDr., ale jsou tam kolegové, kteří jsou schopni se na člověka, který tam přijde, podívat komplexně. Čili co potřebuje člověk vědět před takovou návštěvou?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Před takovou návštěvou tohoto zařízení není špatné si ujasnit, jestli člověk měl v minulosti nějaké potíže nebo je neměl, to znamená napsat si opravdu, co všechno ho v životě potkalo. Je dobré se i poptat na rodinnou anamnézu, to znamená svých rodičů, jak na tom byli oni, jaké také mají potíže zdravotní, což asi ne každý úplně víme, že co rodiče mají. Pak při tom příchodu do toho pracoviště opravdu být otevřený, říct, co očekávám, co chci dělat, jakým způsobem, opravdu chci sportovat, co jsem doteďka dělal, neříkat, že jsem sportoval každý den a přitom neběžel jsem posledních 10 let, tak opravdu je potřeba být upřímný, být pravdivý. Opravdu, aby ten personál věděl, s kým má tu čest a podle toho mohl nastavit to doporučení.

Simona Součková, TV Polar: Co se se mnou v kostce bude dít? S čím mám počítat?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Začíná to vždycky takovým tím základním vyšetřením, kdy se změří krevní tlak, natočí se EKG a pak přichází vyšetření lékařem, potažmo fyzioterapeutem. Je zase takové to klinické, když se šahá samozřejmě na toho pacienta, zjišťují se, jak jsou jednotlivé ty části toho lidského těla udělány. Potom tím optimum je, když si ten jedinec buď sedne na kolo, nebo stoupne na běžící pás, na tom se provede zátěžový test a zjistí se, jak to tělo reaguje na tu stoupající zátěž. V případě kola je to zvyšující se rychlost, v případě běhaní je to také zvyšující se rychlost na tom páse a optimálně, že ten člověk by se měl dostat opravdu až do svého maxima. To znamená, aby se ukázalo s toho zdravotního pohledu, jestli v průběhu té zátěže maxima je opravdu zdraví, to znamená nemá žádný problém na srdíčku, nemá problém s tlakem, nemá problém s dýcháním. Když i sám někde poběží nebo pojede až do plného maxima, nedopadne jako někteří fotbalisti v televizi.

Simona Součková, TV Polar: Jenom vzpomenu, ještě Vy jste říkal nebo připomenu, Vy jste říkal, že mu sledujete tepovou frekvenci, srdíčko, jak pracuje, dostane i masku?

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano, ale ta lepší varianta je vyšetření bez masky.

Simona Součková, TV Polar: To někomu třeba nemusí dělat dobře ta maska, že by třeba byl schopen podat lepší výkon bez té masky, ale ta maska mu psychicky nedělá dobře.

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Ano, psychicky, to je. To jste řekla dobře. Opravdu dělá problém psychicky, protože lidé mají pocit, že nemohou tak dýchat, ale přitom ten otvor v té masce je mnohem větší, než máme otvor v ústech. Takže jim opravdu nemůže bránit v tom dýchání. Ale ono pokud někdo se s tou maskou necítí dobře, tak je to ze zdravotního hlediska ten test bez té masky dostačující.

Simona Součková, TV Polar: Já Vám děkuju dneska za Vaši návštěvu a určitě se spolu ještě uslyšíme, protože je to téma, které naše posluchače a diváky zajímá. Vy se mějte hezky a zase příště se s vámi těším na viděnou a s Vámi na shledanou.

Radomír Maráček, sportovní lékař, Klinika sportovní medicíny Ostrava: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.