Dobrý den, u sledování TV medicíny. Dnes vás čekají tři silné medicínské příběhy, které spojuje jedno – boj o život. Největší středoevropský kongres intenzivní medicíny Colours of Sepsis přinesl zásadní poznatky i ocenění pro špičkové odborníky. V dětské intenzivní péči se podíváme na citlivé téma dárcovství orgánů, kde lékaři i rodiče čelí nejtěžším rozhodnutím. A nakonec vás vezmeme do ECMO centra, kde moderní medicína zachránila muže se zástavou srdce.
FNO je garantem největšího kongresu intenzivní medicíny Colours of sepsis
Největší středoevropský kongres zaměřený na intenzivní medicínu otevřel jeden z jeho zakladatelů a garantů odborného programu doktor Roman Kula ze spolupořadatelské Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Po úvodích projevech pak za svou více než 40letou práci převzal nejvyšší ocenění Slovenské lékařské společnosti.
Zcela zaplněný hlavní sál Clarion Congress Hotelu Ostrava se zaujetím vyslechl úvodní přednášku vzácného hosta kongresu.
P. Mgr. Marek Orko Vácha, Ph.D.: Lékaři a sestry, málo naplať, ať chceme nebo nechceme jsou vždycky na mnohem vyšších etických požadavcích, a mnohem vyšších etických standardech než všichni ostatní.
Zájem o týdenní konferenci s mezinárodní účastí přednášejících byl mezi lékaři i sestrami obrovský. 1800 míst bylo vyprodaných během několika dnů.
MUDr. Roman Kula, CSc., KARIM FNO a LF OU, spoluzakladatel kongresu: Já jsem strašně rád, že tady je stále obrovský entuziasmus, radost přijet do Ostravy, dozvědět se tady něco nového, je to cítit na každém kroku.
Hned první den byl nabitý tématy, o kterých se veřejně příliš nemluví. Sesterská sekce probírala i velmi citlivé dárcovství orgánů dětí.
MUDr. Tomáš Zaoral, Ph.D., primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Snažíme se rodičům splnit jakékoliv přání. Chcete jet v sanitce s dítětem, pokud se odváží do Prahy, můžete, chcete tam mít kněze, chcete tam mít rodinu, chcete se s ním tady loučit, všechno.
Primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Peter Sklienka vystoupil v sekci zaměřené na vědu a výzkum v intenzivní péči. Svou přednášku nazval jak analyzovat a interpretovat vědecké studie.
Tomáš Zaoral, primář Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství: Dětská intenzivní péče a dárcovství orgánů
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dobrý den, vítejte u sledování televizní medicíny. Dnes vás čekají tři silné příběhy, které spojuje jedno - boj o život. Největší středoevropský kongres intenzivní medicíny Colours of Sepse přinesl zásadní poznatky i ocenění pro špičkové odborníky. V dětské intenzivní péči se podíváme na citlivé téma dárcovství orgánů, kde lékaři i rodiče čelí nejtěžším rozhodnutím. A nakonec vás vezmeme do ekocentra, kde moderní medicína zachránila muže se zástavou srdce.
Roman Kula, KARIM FNO a LF OU, spoluzakladatel kongresu: Dobrý podvečer, dámy a páni, protože vás trochu překvapím, ale netradičně budu moderovat tuto slavnostní ceremonii ve slovenštině.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Největší středoevropský kongres zaměřený na intenzivní medicínu otevřel jeden z jeho zakladatelů a garantů odborného programu, doktor Roman Kula ze spolu pořadatelské Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Po úvodních projevech pak za svou více než čtyřicetiletou práci převzal nejvyšší ocenění Slovenské lékařské společnosti. Zcela zaplněný hlavní sál Clarion Congress Hotelu Ostrava se zaujetím vyslechl úvodní přednášku vzácného hosta kongresu.
P. Marek "Orko" Vácha: Lékaři a sestry, ať chceme nebo nechceme, jsou vždycky na mnohem vyšších etických požadavcích a mnohem vyšších etických standardech než všichni ostatní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zájem o týdenní konferenci s mezinárodní účastí přednášejících byl mezi lékaři i sestrami obrovský. 1800 míst bylo vyprodaných během několika dnů.
Roman Kula, KARIM FNO a LF OU, spoluzakladatel kongresu: Já jsem strašně rád, že stále tady je prostě obrovský entuziasmus a prostě radost přijet do Ostravy, dozvědět se tady něco nového. Prostě je to cítit na každém kroku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hned první den byl nabitý tématy, o kterých se veřejně příliš nemluví. Sesterská sekce probírala i velmi citlivé dárcovství orgánů dětí.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Snažíme se těm rodičům splnit jakékoliv přání. To znamená, chcete jet v sanitce s tím dítětem? Pakliže se bude odvážet do Prahy, můžete. Chcete tam být kněze, chcete tam mít celou rodinu? Chcete se s ním tady loučit? Samozřejmě to k tomu patří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Petr Sklienka vystoupil v sekci zaměřené na vědu a výzkum v intenzivní péči. Svou přednášku nazval "Jak analyzovat a interpretovat vědecké studie".
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes se budeme věnovat tématu, které je pro mnohé rodiny citlivé a zároveň nesmírně důležité, dětské intenzivní péči. Mým hostem je Tomáš Zaoral, vedoucí lékař Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství. Společně si přiblížíme, jak vypadá péče o nejmenší pacienty, jakou roli v léčbě hrají rodiče a kdy přichází ke slovu složitá etická témata, jako je dárcovství orgánů. Dobrý den, vítejte u nás.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si ještě na úvod ale vrátit k 22. Sympoziu s názvem Aktuality v dětské intenzivní péči. Naši diváci už viděli předchozí příspěvek, tak mají představu, o čem sympozium bylo, ale zkuste v krátkosti shrnout význam sympozia.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Ten význam je obrovský. Týká se zejména dětské intenzivní péče, ale v našem případě je to součást širšího souhrnu zkušeností jak mezi dospělými, tak mezi sestrami. Jsou tam i mladí lékaři a zabýváme se různými tématy, hlavně sepsi, ale také dalšími tématy, která bezprostředně ohrožují život, v našem případě dětí. Letos se konal dvaadvacátý ročník a myslím si, že byl úspěšný. Už se z něj stává nejen český a slovenský, ale i mezinárodní kongres.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme vstoupit do vašeho oddělení. Jaké nejčastěji pacienty přijímáte?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Tak k nám přijímáme pacienty od vlastně ukončeného novorozeneckého věku od jednoho měsíce až do osmnácti let. Ty diagnózy jsou zejména život ohrožující stavy, ať už jsou to úrazy, anebo to můžou být různé infekce nebo jiná onemocnění. Bohužel, patří sem i sebevraždy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pro vás je určitě důležitá i pro toho pacienta dětského komunikace s rodiči. Vztah lékař dítě, rodič. Je to tak?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Určitě. A samozřejmě ta nejdůležitější věc kromě té vlastní léčby. A to je přístup k těm rodičům a komunikace s nimi, což naším denním chlebem a velmi náročná profese. Vyžaduje to trpělivost, snahu o porozumění a empatii.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zkuste uvést nějaký příklad, ať už pozitivní ve smyslu tom, že prostě rodičům rodiče jste informovali o pozitivním vztahu stavu dítěte nebo jestli nechám to na vás. Negativní čili smutnou událost. Jak je těžké pro toho samotného lékaře vůbec navázat to téma tak, aby ti rodiče to co nejlépe v uvozovkách přijali tu informaci?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Tak je třeba si představit, že rodiče se k nám dostávají často v těch nejtěžších situacích v životě. To znamená opravdu, že se jedná o život jejich dětí. Takže pochopitelně snažíme se jim klidně a srozumitelně vysvětlit, co se stalo, jaký je aktuální stav a jaké máme léčebné možnosti. Nasloucháme, trpělivě opakujeme a snažíme se se k tomu vracet. Nebojíme se otázek. Chce to čas. A většinou to nevyřeší jenom jeden den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Někdy ale bohužel nastává situace, kdy se otevírá téma dárcovství dítě a dárcovství orgánů.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Ano, to je téma smutné. Samozřejmě to ve chvíli, kdy my víme, že medicína už není schopna poskytnout nějakou jinou péči a že ten stav je takzvaně neslučitelný s dalším životem. Ale je tady ještě jedna možnost a já musím tedy poděkovat všem, že za posledních pět let, i díky asi veřejně osvětě a vzdělávání jsme opravdu neměli nikoho, kdo by nám odmítnul. Prostě v jedné fázi, kdy slyšíte, že o dítě přicházíte, na druhé straně je tady ta možnost, že aspoň někomu může pomoct.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak často k těm případům u vás ve fakultní nemocnici dochází?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Co se týká dětí, naštěstí vzácně, i když minulý rok, mohu to říct, že jsme těch dětí měli celkem šest. Byly to většinou úrazy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A transplantace ve fakultní nemocnici probíhá u kterých orgánu?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Transplantace je ve Fakultní nemocnici v Ostravě probíhá jenom u dospělých, u dětí ne. U dětí probíhá jenom v Praze. Jsme malá země a ten počet dárců je do desíti zhruba plus mínus. Záleží na orgánu za každý rok. Takže my jsme v podstatě jenom ti, kteří pakliže dítě už nemá šanci na ten stav přežít. Bohužel přes veškerou snahu tak nabízíme po domluvě. Samozřejmě musí tam být vždycky souhlas těch rodičů obou. Tak pak se domlouváme přes tzv. transplantačního koordinátora.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já Vám děkuji za rozhovor. Za Vaši odpovědi. Hodně štěstí, hodně spokojených pacientů a vy s námi pokračujete s dalším tématem.
Yvona Fajtová, TV POLAR: U pacienta došlo k selhání základních životních funkcí a jeho kritický stav se záchranářům, přestože dělali vše, co mohli, nedařilo zvrátit. Zachránil ho rychlý převoz do ECMO centra Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl napojen na mimotělní oběh.
Marcel Kosa, zachráněný pacient: Nebýt těch záchranářů, že tam byli včas a tady těch přístrojů, tady těch doktorů na té fakultce, kteří jsou, tak bych se tady s vámi nebavil. Nemůžu řídit auto ještě dva měsíce, takže to mě rozčiluje.
Filip Burša, vedoucí lékař ECMO centra FNO: V našem centru máme ten obrat zhruba 75 ECMO případů za rok, z čehož asi těch 25 pacientů jsou pacienti s ECPR. To znamená, kde se ECMO využije, protože konvenční resuscitační postupy nevedly k obnově srdečních činností.
Yvona Fajtová, TV POLAR: Největší šanci vrátit se do normálního života mají pacienti, kteří se do ECMO centra dostanou do jedné hodiny.
Filip Burša, vedoucí lékař ECMO centra FNO: Jde o to, aby to byla spatřená zástava, aby ten pacient byl masírování laiky, protože my tam nebudeme dřív než za pět minut. Po pěti minutách vám začnou nevratně odumírat mozkové buňky.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MSK: Pokud pak na místě provádíme veškeré ty naše standardní procedury a zhruba tak do těch devíti, deseti minut člověk, který nereaguje a to srdce se mu rozběhne, tak ho telefonicky kolegům nabízíme, abychom to zhruba do jedné hodiny dovezli.
Yvona Fajtová, TV POLAR: Takzvaný řetězec přežití tak zafungoval po všech stránkách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnešní témata jsme vyčerpali beze zbytku. Mějte pohodové a zdravé dny.
Muž přežil srdeční zástavu díky souhře záchranářů a zdravotníků
Tři týdny před Vánocemi se šedesátiletému Marcelu Kosovi na ulici náhle zastavilo srdce. Dnes se opět raduje ze života, a to díky okamžité pomoci lidí a výborné spolupráci záchranářů se zdravotníky ostravské fakultní nemocnice.
U pacienta došlo k selhání základních životních funkcí a jeho kritický stav se záchranářům i přes to, že dělali vše co mohli, nedařilo zvrátit. Zachránil ho rychlý převoz do ECMO centra Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl napojen na mimotělní oběh.
Marcel Kosa, zachráněný pacient: “Podruhé jsem se narodil. Nebýt těch záchranářů, že tam byli včas a tady těch přístrojů, tady těch doktorů, kteří tady jsou, tak bych se s vámi nebavil, nemůžu řídit auto ještě dva měsíce, to mě rozčiluje.”
Filip Burša, vedoucí lékař ECMO centra FNO: “V našem centru ECMO máme 75 případů za rok, z čehož asi těch 25 pacientů jsou pacienti s ECPR, to znamená kde se ECMO využije, protože konvenční resuscitační postupy nevedly k obnově srdeční činnosti. Z té skupiny přesně vybraných pacientů, kteří by téměř nade vší pochybností zemřeli, jsme schopni 30 procent těch pacientů vrátit do denního života.”
Největší šanci vrátit se do normálního života mají pacienti, kteří se do ECMO centra dostanou do jedné hodiny.
Jan Staněk, záchranář, ZZS MSK: “Jde o to, aby to byla spatřená zástava a aby ten pacient byl masírován laiky, protože my tam nebudeme dřív než za 5 minut jako záchranná služba. Po 5 minutách vám začnou nevratně odumírat mozkové buňky.”
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MSK: “Pokud pak na místě provádíme veškeré naše standardní postupy, zhruba do těch 9, 10 minut, člověk který nereaguje a to srdce se mu nerozběhne, tak ho telefonicky kolegům nabízíme a všechno je podřízeno tomu, abychom ho zhruba do té jedné hodiny dovezli.”
Takzvaný řetězec přežití, tak zafungoval po všech stránkách.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, u sledování TV medicíny. Dnes vás čekají tři silné medicínské příběhy, které spojuje jedno – boj o život. Největší středoevropský kongres intenzivní medicíny Colours of Sepsis přinesl zásadní poznatky i ocenění pro špičkové odborníky. V dětské intenzivní péči se podíváme na citlivé téma dárcovství orgánů, kde lékaři i rodiče čelí nejtěžším rozhodnutím. A nakonec vás vezmeme do ECMO centra, kde moderní medicína zachránila muže se zástavou srdce.
FNO je garantem největšího kongresu intenzivní medicíny Colours of sepsis
Největší středoevropský kongres zaměřený na intenzivní medicínu otevřel jeden z jeho zakladatelů a garantů odborného programu doktor Roman Kula ze spolupořadatelské Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Po úvodích projevech pak za svou více než 40letou práci převzal nejvyšší ocenění Slovenské lékařské společnosti.
Zcela zaplněný hlavní sál Clarion Congress Hotelu Ostrava se zaujetím vyslechl úvodní přednášku vzácného hosta kongresu.
P. Mgr. Marek Orko Vácha, Ph.D.: Lékaři a sestry, málo naplať, ať chceme nebo nechceme jsou vždycky na mnohem vyšších etických požadavcích, a mnohem vyšších etických standardech než všichni ostatní.
Zájem o týdenní konferenci s mezinárodní účastí přednášejících byl mezi lékaři i sestrami obrovský. 1800 míst bylo vyprodaných během několika dnů.
MUDr. Roman Kula, CSc., KARIM FNO a LF OU, spoluzakladatel kongresu: Já jsem strašně rád, že tady je stále obrovský entuziasmus, radost přijet do Ostravy, dozvědět se tady něco nového, je to cítit na každém kroku.
Hned první den byl nabitý tématy, o kterých se veřejně příliš nemluví. Sesterská sekce probírala i velmi citlivé dárcovství orgánů dětí.
MUDr. Tomáš Zaoral, Ph.D., primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Snažíme se rodičům splnit jakékoliv přání. Chcete jet v sanitce s dítětem, pokud se odváží do Prahy, můžete, chcete tam mít kněze, chcete tam mít rodinu, chcete se s ním tady loučit, všechno.
Primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Peter Sklienka vystoupil v sekci zaměřené na vědu a výzkum v intenzivní péči. Svou přednášku nazval jak analyzovat a interpretovat vědecké studie.
Tomáš Zaoral, primář Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství: Dětská intenzivní péče a dárcovství orgánů
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dobrý den, vítejte u sledování televizní medicíny. Dnes vás čekají tři silné příběhy, které spojuje jedno - boj o život. Největší středoevropský kongres intenzivní medicíny Colours of Sepse přinesl zásadní poznatky i ocenění pro špičkové odborníky. V dětské intenzivní péči se podíváme na citlivé téma dárcovství orgánů, kde lékaři i rodiče čelí nejtěžším rozhodnutím. A nakonec vás vezmeme do ekocentra, kde moderní medicína zachránila muže se zástavou srdce.
Roman Kula, KARIM FNO a LF OU, spoluzakladatel kongresu: Dobrý podvečer, dámy a páni, protože vás trochu překvapím, ale netradičně budu moderovat tuto slavnostní ceremonii ve slovenštině.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Největší středoevropský kongres zaměřený na intenzivní medicínu otevřel jeden z jeho zakladatelů a garantů odborného programu, doktor Roman Kula ze spolu pořadatelské Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Po úvodních projevech pak za svou více než čtyřicetiletou práci převzal nejvyšší ocenění Slovenské lékařské společnosti. Zcela zaplněný hlavní sál Clarion Congress Hotelu Ostrava se zaujetím vyslechl úvodní přednášku vzácného hosta kongresu.
P. Marek "Orko" Vácha: Lékaři a sestry, ať chceme nebo nechceme, jsou vždycky na mnohem vyšších etických požadavcích a mnohem vyšších etických standardech než všichni ostatní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zájem o týdenní konferenci s mezinárodní účastí přednášejících byl mezi lékaři i sestrami obrovský. 1800 míst bylo vyprodaných během několika dnů.
Roman Kula, KARIM FNO a LF OU, spoluzakladatel kongresu: Já jsem strašně rád, že stále tady je prostě obrovský entuziasmus a prostě radost přijet do Ostravy, dozvědět se tady něco nového. Prostě je to cítit na každém kroku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hned první den byl nabitý tématy, o kterých se veřejně příliš nemluví. Sesterská sekce probírala i velmi citlivé dárcovství orgánů dětí.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Snažíme se těm rodičům splnit jakékoliv přání. To znamená, chcete jet v sanitce s tím dítětem? Pakliže se bude odvážet do Prahy, můžete. Chcete tam být kněze, chcete tam mít celou rodinu? Chcete se s ním tady loučit? Samozřejmě to k tomu patří.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Petr Sklienka vystoupil v sekci zaměřené na vědu a výzkum v intenzivní péči. Svou přednášku nazval "Jak analyzovat a interpretovat vědecké studie".
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes se budeme věnovat tématu, které je pro mnohé rodiny citlivé a zároveň nesmírně důležité, dětské intenzivní péči. Mým hostem je Tomáš Zaoral, vedoucí lékař Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství. Společně si přiblížíme, jak vypadá péče o nejmenší pacienty, jakou roli v léčbě hrají rodiče a kdy přichází ke slovu složitá etická témata, jako je dárcovství orgánů. Dobrý den, vítejte u nás.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si ještě na úvod ale vrátit k 22. Sympoziu s názvem Aktuality v dětské intenzivní péči. Naši diváci už viděli předchozí příspěvek, tak mají představu, o čem sympozium bylo, ale zkuste v krátkosti shrnout význam sympozia.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Ten význam je obrovský. Týká se zejména dětské intenzivní péče, ale v našem případě je to součást širšího souhrnu zkušeností jak mezi dospělými, tak mezi sestrami. Jsou tam i mladí lékaři a zabýváme se různými tématy, hlavně sepsi, ale také dalšími tématy, která bezprostředně ohrožují život, v našem případě dětí. Letos se konal dvaadvacátý ročník a myslím si, že byl úspěšný. Už se z něj stává nejen český a slovenský, ale i mezinárodní kongres.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme vstoupit do vašeho oddělení. Jaké nejčastěji pacienty přijímáte?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Tak k nám přijímáme pacienty od vlastně ukončeného novorozeneckého věku od jednoho měsíce až do osmnácti let. Ty diagnózy jsou zejména život ohrožující stavy, ať už jsou to úrazy, anebo to můžou být různé infekce nebo jiná onemocnění. Bohužel, patří sem i sebevraždy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pro vás je určitě důležitá i pro toho pacienta dětského komunikace s rodiči. Vztah lékař dítě, rodič. Je to tak?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Určitě. A samozřejmě ta nejdůležitější věc kromě té vlastní léčby. A to je přístup k těm rodičům a komunikace s nimi, což naším denním chlebem a velmi náročná profese. Vyžaduje to trpělivost, snahu o porozumění a empatii.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zkuste uvést nějaký příklad, ať už pozitivní ve smyslu tom, že prostě rodičům rodiče jste informovali o pozitivním vztahu stavu dítěte nebo jestli nechám to na vás. Negativní čili smutnou událost. Jak je těžké pro toho samotného lékaře vůbec navázat to téma tak, aby ti rodiče to co nejlépe v uvozovkách přijali tu informaci?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Tak je třeba si představit, že rodiče se k nám dostávají často v těch nejtěžších situacích v životě. To znamená opravdu, že se jedná o život jejich dětí. Takže pochopitelně snažíme se jim klidně a srozumitelně vysvětlit, co se stalo, jaký je aktuální stav a jaké máme léčebné možnosti. Nasloucháme, trpělivě opakujeme a snažíme se se k tomu vracet. Nebojíme se otázek. Chce to čas. A většinou to nevyřeší jenom jeden den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Někdy ale bohužel nastává situace, kdy se otevírá téma dárcovství dítě a dárcovství orgánů.
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Ano, to je téma smutné. Samozřejmě to ve chvíli, kdy my víme, že medicína už není schopna poskytnout nějakou jinou péči a že ten stav je takzvaně neslučitelný s dalším životem. Ale je tady ještě jedna možnost a já musím tedy poděkovat všem, že za posledních pět let, i díky asi veřejně osvětě a vzdělávání jsme opravdu neměli nikoho, kdo by nám odmítnul. Prostě v jedné fázi, kdy slyšíte, že o dítě přicházíte, na druhé straně je tady ta možnost, že aspoň někomu může pomoct.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak často k těm případům u vás ve fakultní nemocnici dochází?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Co se týká dětí, naštěstí vzácně, i když minulý rok, mohu to říct, že jsme těch dětí měli celkem šest. Byly to většinou úrazy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A transplantace ve fakultní nemocnici probíhá u kterých orgánu?
Tomáš Zaoral, primář OPRIP, Klinika dětského lékařství FNO a LF OU: Transplantace je ve Fakultní nemocnici v Ostravě probíhá jenom u dospělých, u dětí ne. U dětí probíhá jenom v Praze. Jsme malá země a ten počet dárců je do desíti zhruba plus mínus. Záleží na orgánu za každý rok. Takže my jsme v podstatě jenom ti, kteří pakliže dítě už nemá šanci na ten stav přežít. Bohužel přes veškerou snahu tak nabízíme po domluvě. Samozřejmě musí tam být vždycky souhlas těch rodičů obou. Tak pak se domlouváme přes tzv. transplantačního koordinátora.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já Vám děkuji za rozhovor. Za Vaši odpovědi. Hodně štěstí, hodně spokojených pacientů a vy s námi pokračujete s dalším tématem.
Yvona Fajtová, TV POLAR: U pacienta došlo k selhání základních životních funkcí a jeho kritický stav se záchranářům, přestože dělali vše, co mohli, nedařilo zvrátit. Zachránil ho rychlý převoz do ECMO centra Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl napojen na mimotělní oběh.
Marcel Kosa, zachráněný pacient: Nebýt těch záchranářů, že tam byli včas a tady těch přístrojů, tady těch doktorů na té fakultce, kteří jsou, tak bych se tady s vámi nebavil. Nemůžu řídit auto ještě dva měsíce, takže to mě rozčiluje.
Filip Burša, vedoucí lékař ECMO centra FNO: V našem centru máme ten obrat zhruba 75 ECMO případů za rok, z čehož asi těch 25 pacientů jsou pacienti s ECPR. To znamená, kde se ECMO využije, protože konvenční resuscitační postupy nevedly k obnově srdečních činností.
Yvona Fajtová, TV POLAR: Největší šanci vrátit se do normálního života mají pacienti, kteří se do ECMO centra dostanou do jedné hodiny.
Filip Burša, vedoucí lékař ECMO centra FNO: Jde o to, aby to byla spatřená zástava, aby ten pacient byl masírování laiky, protože my tam nebudeme dřív než za pět minut. Po pěti minutách vám začnou nevratně odumírat mozkové buňky.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MSK: Pokud pak na místě provádíme veškeré ty naše standardní procedury a zhruba tak do těch devíti, deseti minut člověk, který nereaguje a to srdce se mu rozběhne, tak ho telefonicky kolegům nabízíme, abychom to zhruba do jedné hodiny dovezli.
Yvona Fajtová, TV POLAR: Takzvaný řetězec přežití tak zafungoval po všech stránkách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnešní témata jsme vyčerpali beze zbytku. Mějte pohodové a zdravé dny.
Muž přežil srdeční zástavu díky souhře záchranářů a zdravotníků
Tři týdny před Vánocemi se šedesátiletému Marcelu Kosovi na ulici náhle zastavilo srdce. Dnes se opět raduje ze života, a to díky okamžité pomoci lidí a výborné spolupráci záchranářů se zdravotníky ostravské fakultní nemocnice.
U pacienta došlo k selhání základních životních funkcí a jeho kritický stav se záchranářům i přes to, že dělali vše co mohli, nedařilo zvrátit. Zachránil ho rychlý převoz do ECMO centra Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl napojen na mimotělní oběh.
Marcel Kosa, zachráněný pacient: “Podruhé jsem se narodil. Nebýt těch záchranářů, že tam byli včas a tady těch přístrojů, tady těch doktorů, kteří tady jsou, tak bych se s vámi nebavil, nemůžu řídit auto ještě dva měsíce, to mě rozčiluje.”
Filip Burša, vedoucí lékař ECMO centra FNO: “V našem centru ECMO máme 75 případů za rok, z čehož asi těch 25 pacientů jsou pacienti s ECPR, to znamená kde se ECMO využije, protože konvenční resuscitační postupy nevedly k obnově srdeční činnosti. Z té skupiny přesně vybraných pacientů, kteří by téměř nade vší pochybností zemřeli, jsme schopni 30 procent těch pacientů vrátit do denního života.”
Největší šanci vrátit se do normálního života mají pacienti, kteří se do ECMO centra dostanou do jedné hodiny.
Jan Staněk, záchranář, ZZS MSK: “Jde o to, aby to byla spatřená zástava a aby ten pacient byl masírován laiky, protože my tam nebudeme dřív než za 5 minut jako záchranná služba. Po 5 minutách vám začnou nevratně odumírat mozkové buňky.”
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MSK: “Pokud pak na místě provádíme veškeré naše standardní postupy, zhruba do těch 9, 10 minut, člověk který nereaguje a to srdce se mu nerozběhne, tak ho telefonicky kolegům nabízíme a všechno je podřízeno tomu, abychom ho zhruba do té jedné hodiny dovezli.”
Takzvaný řetězec přežití, tak zafungoval po všech stránkách.
Redakčně upraveno / zkráceno.
