Dobrý den, u prvního premiérového dílu Magazínu TV medicína v letošním roce. V něm Vám dnes představíme nejmodernější ultrazvukový přístroj pro vyšetření prostaty, kterým disponuje Krnovská nemocnice. A ve studiu si budeme povídat o léčbě ran.

Nejmodernější ultrazvuk v krnovské urologii

Díky spolupráci s nadačním fondem Muži proti rakovině získalo urologické oddělení krnovské nemocnice nejmodernější ultrazvukový přístroj pro vyšetření mužské prostaty a její biopsii. Přístroj v hodnotě téměř 2,5 mil korun je již v provozu.

V současné době na trhu není k dispozici lepší zařízení.

Martin Brachtl, zástupce dodavatele: „Dneska jsme přivezli nejnovější přístroj BK 5000. Je to vlastně přístroj pro transrektální fúzní biopsie prostaty jak trensrektálním přístupem, tak transperineálním. Zde máme vlastně ukázanou přímo biopsii, kterou jsme si nahráli, takže vidíme přímo odběr vzorků tkáně přímo z ložiska.“

Přístroj vlastně snímá prostatu pacienta a odebírá vzorky z podezřelých míst.

Martin Brachtl, zástupce dodavatele: „Ty vzorky následně putují na histologické vyšetření a zkoumá se, co v tom vzorku je obsažené, jestli je to nějaký nádor nebo jestli je to jenom obyčejná tkáň.“

Jan Pulcer, primář urologie SZZ Krnov: „Jedná se o špičku, kterou budeme mít tady v Krnově. Cílem je, poskytnout nejvyšší kvalitu péče o naše urologické pacienty ve smyslu biopsií prostaty.“

Jednoznačným technickým pokrokem nového přístroje je především kvalita zobrazení oproti přístroji předchozímu.

Martin Brachtl, zástupce dodavatele: „Ta prostata takhle když ji máme a když to srovnáme, jak jemný je ten obraz a když to porovnáme potom támhle s kvalitou zobrazení támhle toho staršího ultrazvuku, tak vidíme vlastně, že to zobrazení i to zrno je takové jemnější.“

Vyšetření není pro pacienta komfortní, negativní pocity je však možné eliminovat.

Jan Pulcer, primář urologie SZZ Krnov: „Je to samozřejmě nepříjemné vyšetření, ale dá se to zvládnout, vždycky je to o té spolupráci lékař versus pacient, v případě, že by byla velká alergická reakce pacienta, lze tento výkon udělat v anestezii.“

Marian Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Úloha oddělení následné péče v Bílovecké nemocnici

Jana Lipowská, TV POLAR: Dnes si budeme povídat o léčbě ran a o důležitosti multidisciplinárního přístupu ve studiu. Vítám pana doktora Mariana Starého z Oddělení následné péče Bílovecké nemocnice. Dobrý den, pane doktore.

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Dobrý den všem ve studiu, dobrý den divákům.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane doktore, představte vaše oddělení následné péče a o jaké pacienty se staráte?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Tak naše oddělení následné péče v Bílovecké nemocnici je největší oddělení, které tam vůbec je. Pacienty, o které se staráme. To spektrum je velice široké. Staráme se o lidi s interními nemocemi po akutním léčení. Staráme se o lidi po úrazech, kteří přijíždí k rehabilitaci, po operaci nejčastěji zlomenin krčku femuru. Staráme se o lidi s progredující demencí, staráme se o lidi už také, ale v terminálním stádiu. Samozřejmě cílem té péče u nás je, pokud je to možné, aby se pacient dostal na vlastní nohy.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak důležitá je spolupráce s ostatními odděleními ve vaší nemocnici?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Tak bez spolupráce s ostatními odděleními by to nebylo možné. Máme tam odborné ambulance, máme tam to lůžkové interní oddělení, které nám ty pacienty dodává. Interní ambulance kontroluje všechny ty naše pacienty po stránce diabetu, cév, srdce, plic, punkcí, ascitu a já nevím čeho všeho možného, co ta interna přináší. Velký důraz klademe opravdu na tu rehabilitaci, kdy jsme schopni i velmi staré lidi, pokud to jejich energetický stav dovolí, kteří jsou po operaci dostat na vlastní nohy a posléze do domácího prostředí. Plánujeme ambulanci, pod hlavičkou toho oddělení následné péče. Bude se to teď soutěžit, chceme geriatrickou ambulanci, kam se budou dostávat lidé, kteří žijí doma a mají poruchy kognitivní funkce. Budou tam chodit k diagnostice tady těchto záležitostí ke změněn medikace, k rozepisování medikace, ke sledování.

Jana Lipowská, TV POLAR: Když se zaměříme na léčbu ran u pacientů, tak jaký je rozdíl mezi akutní ranou například po operaci a například chronickou?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Tak ten rozdíl je samozřejmě veliký. Většina ran po operacích se zahojí spontánně, za normálních převazů a odstraní se stehy a pacient odchází domů. Rány, které jsou postižené v předem postiženém terénu, se mohou hojit velmi špatně. Jedná se o to u diabetiků, u ischemických chorob dolních končetin, v onkologickém terénu, kdy je postižena ta imunita a rány se mohou hojit velmi špatně, hnisat, rozestupovat a nemusí se hojit vůbec. Přecházejí do takového stadia chronických ran a chronická rána se definuje od šestého týdne. Prostě když se to po primárním vstupu nezahojila.

Jana Lipowská, TV POLAR: A o jaké rány konkrétně chronické se jedná?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Nastupují v tom terénu oslabeného organismu a nastupují u lidí, kteří dlouhodobě leží, jsou ležáci mohou dostat dekubity a pokud použijete opravdu metody, které přispívají k hojení ran, tak můžete až o 40 % v podstatě času snížit dobu hojení těch ran. Jsou to speciální krytí, které nedráždí, tak okolí té rány, nepřilepují se na samotnou ránu. Mají absorpční schopností, nebolí tak pacienta při převozu. Chtěl bych třeba uvést takový příklad. Měli jsme paní, která měla 80 let, byla ležák po ischemické chorobě dolních končetin s amputaci jedné dolní končetiny. Pět měsíců ležela, měla dekubit rozsáhlý. Když přijela k nám na oddělení následné péče, tak ten dekubit byl hluboký. Měl 14x8 cm v rozměrech. My jsme používali nejprve WAK systém, který máme taky k dispozici. Ten jsme používali tři nebo čtyři týdny. Rána se velmi ochotně a rychle začala menšit. Pak se používaly speciální absorpční krytí na doléčení a když odjížděla domů, tak ten defekt byl 2x3 cm a díky takové rehabilitaci, které ještě ona byla schopná, nakonec se naučila i s tou jednou amputovanou chodit o dvou berlích a nebo ovládat mechanický invalidní vozík. Takže to si myslím, že byl docela slušný výsledek.

Jana Lipowská, TV POLAR: Možná představme divákům ten WAK systém. Co si pod tím představit?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Pod WAK systémem si můžeme představit takový přístroj. Rána se musí opracovat, to jsou takové speciální na to nástroje, kde musíme trošinku povrch té rány okrvavit pořádně se to musí všechno očistit, odesinfikovat. Dávají se na to speciální takové fólie a ty fólie se oblepí jinými fóliemi, které zabraňují tomu, aby unikal vzduch. Napojí se to na odsávací systém. A protože tyto rány, které jsou chronické, nezhojené, můžou být napadány bakteriemi, tak oni produkují exudát a ten exudát je třeba dostat pryč, aby ta rána se začala zatahovat a zmenšovat.

Jana Lipowská, TV POLAR: U těchto pacientů, co mají ty chronické rány, jak často musí za vámi docházet nebo dá se, aby si pomohli sami doma v domácím prostředí?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Oni za námi nedochází zatím. My to používáme v rámci hospitalizace na tom našem oddělením následné péče, ale momentálně se pracuje na tom, abychom měli i ambulanci, do které budeme docházet a budeme si ty pacienty, které produkuje Bílovecká nemocnice, interní a oddělení následné péče, tak chceme si stahovat na sebe, abychom je mohli pak kontrolovat. Ale dá se to také dělat tak, že existují takové mobilní zařízení, pečovatelská služba, která ty pacienty, pokud jsou méně mobilní, jezdí převazovat domů. Ale jednou za čas je opravdu vhodná kontrola v té ambulanci, abychom měli představu, jakým způsobem to hojení pokračuje.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jakou dobu u vás pacient tak průměrně stráví na vašem oddělení?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Záleží na diagnóze. Ono pokud jsou to takové úrazy, jak jsem říkal končetin, tak se snažíme, aby ten pacient byl minimálně na berlích nebo bez berlí a zvládl schody. Takže tito pacienti se nezdrží tak dlouhou dobu jako lidé s těžkými interními nemocemi, kteří tam bývají třeba 2 - 3 měsíce, než se nějakým způsobem podaří dosáhnout optimalizace toho stavu.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane doktore, na závěr jak se změnila péče o rány? Jsou nové přístupy? Nové materiály?

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Já pracuji od roku 1990, takže v péči o rány se změnilo takřka úplně všechno. Zachovala se pouze sterilita přístupu při přehazování těch ran. Ale co se týká obvazové a převazové techniky, co se týče mastí, různých gelů a tady těchto WAK systémů, tak to tehdy na škole jsme se nic takového neučili. Všechno se to postupně vyvíjí tak, jak se vyvíjí všechno.

Jana Lipowská, TV POLAR: Tak díky za to, za ty materiály.

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Díky za ty materiály, protože to strašně lidi posunulo někam jinam.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pane doktore, já vám moc děkuji za návštěvu.

Martin Starý, lékař, oddělení následné péče, Bílovecká nemocnice: Také já děkuji za pozvání do studia a loučím se s diváky, na shledanou.

Jana Lipowská, TV POLAR: Vám i vašim pacientům i vám, milí diváci, přeji vše nejlepší do nového roku a hlavně tedy to zdraví. Na viděnou u dalšího dílu.

Redakčně upraveno / zkráceno.