Simona Součková, TV Polar: Dnešní díl pořadu o zdraví TV medicína věnujeme léčbě depresí. Zdravý člověk asi těžko chápe, jak je život s touto nemocí složitý, s primářem havířovské psychiatrie Michalem Samsonem vysvětlíme, proč se musí léčit, jak mohou pomoci příbuzní, a vyvrátíme některé mýty spojené s užíváním antidepresiv. Pan primář Michal Samson z psychiatrického oddělení Nemocnice v Havířově. Dobrý den.

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Pane primáři, dnes se hodně mluví, i v souvislosti s pocovidovými stavy o tom, že lidé upadají do depresí, ale nejsou to takové ty klasické smutky a špatné nálady, ale opravdu mají určité symptomy, kterých si buď všímá rodina, a nebo i sami oni tuší, že se něco děje. Zdravý člověk asi velmi těžko chápe, že život s depresí může být až k nesnesení, a když bolí duše, je stav, který se opravdu lidem, kteří se s tím nikdy nesetkali, těžce vysvětluje

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: Je to tak. Setkávám se s tím dnes a denně, kdy, především tedy u příbuzných pacientů, kdy pro ně je nesmírně těžké uchopit, proč ten jejich blízký má špatnou náladu, proč mu chybí energie, proč se nedokáže zmobilizovat k jakékoliv aktivitě, proč nedokáže fungovat jako partner, jako pracující člověk, proč se nedokáže vzdělávat... Je to docela zásadní pro pochopení toho onemocnění, pro přijetí toho onemocnění i pro léčbu toho onemocnění, protože deprese je závažným onemocněním. Ty počty skutečně narůstají, vidíme to nejenom z různých studií, ale i v tom praktickém psychiatrickém životě a je potřeba si říci, že je to onemocnění, na které se dá i zemřít, ale je to onemocnění léčitelné, je to onemocnění, které se dá velmi efektivně současnými léčebnými metodami, které máme k dispozici, vyřešit nebo dostat pod kontrolu. To už je jedno jak to nazveme.

Simona Součková, TV Polar: Setkáváte se s lidmi, kteří pak, třeba zpětně, když už jsou u vás, říkají, víte, já jsem nevěděl, co se se mnou děje, proč jsem tak smutný, proč mě přepadají takové nálady, proč mám třeba vysoký tep, proč nemám chuť k jídlu a zhubl jsem, že si to nedokážou vysvětlit, a teď to teprve pochopí, že už to byly ty příznaky.

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: Ano, to je naprosto běžné u pacientů, kteří zažívají první depresivní epizodu, protože bohužel velice často se depresivní fáze opakují, a velice často, přesně tak jak to říkáte, nastává po zaléčení deprese, po vysvětlení problematiky oč se jedná, že se jedná o poruchu nálady, tak pacientům to hezky zapadne všechno jako puzzle. A stejně tak i jejich příbuzným. Takže výsledkem potom, mimo jiné, té léčby by mělo být i to, že pacient odchází nejen s dobrou náladou, ale i řádně edukován, včetně i jeho blízkých, kteří potom už přestanou mít takové nápady třeba, že půjdeme na vtipný film do kina a ono tě to z toho dostane a podobně. Dalším příznakem, vedle špatné nálady, poklesu energie, sociálního selhávání nebo obecného nefungování, poruchy vůle, tak k tomu patří samozřejmě i poruchy spánku, poruchy příjmu potravy ve smyslu, nejen sníženého příjmu a hubnutí, ale i nadměrného příjmu potravy a přibývání na váze. Máme prostředky, které dokáží velice efektivně depresi léčit, tím klíčovým u depresí je používání antidepresiv, a samozřejmě s tím, jak se psychické funkce srovnávají, tak se samozřejmě srovnává i spánek. Tady je nutno si uvědomit, že je potřeba správně tu psychopatologii, kterou pacient předestírá nebo nějakým způsobem referuje, tak je potřeba ji správně zhodnotit, správně diagnostický zařadit. A pokud se jedná jenom o izolovanou poruchu spánku, bez nějakých doprovodných projevů, tak budiž, například po nějaké zátěžové situaci ve škole nebo v zaměstnání, tak proč nepoužít jednorázově, dvakrát nějaké Z-hypnotikum, které obecně nic neléčí, ale dokážou prostě tu jednu, dvě noci vykrýt, a člověk se dostane do jakési své normy, co se týče kvality spánku, ale pokud se jedná o nespavost, která je součástí nějakého duševního onemocnění, včetně poruchy nálady, tak je samozřejmě potřeba primárně řešit tu poruchu nálady, mluvíme-li o depresi, a poté se srovná i spánek.

Simona Součková, TV Polar: Kolem léčby antidepresivy pořád ještě panují určité mýty, můžeme konkretizovat některé z nich?

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: Velice často mají pacienti pocit, že je psychofarmaky nějak změníme, že je nějak prostě negativně ovlivníme tím, že budou utlumení, že nebudou prožívat to, co skutečně prožívají, že nebudou schopni fungovat, že nebudou schopni řídit motorová vozidla nebo vrátit se do práce, kterou celý život vykonávají... No, když to vezmeme z jedné strany, tak člověk, který má středně těžkou, těžkou depresi, tak zcela jistě jeho psychické funkce jsou narušeny tak, že není schopen plně pracovat, pokud si to definujeme takto, jak jsem před chvílí řekl, není schopen řídit motorové vozidlo a je potřeba, aby se ty jeho psychické funkce srovnaly, čehož dosáhneme pomoci psychofarmak. Psychofarmaka, která máme v dnešní době k dispozici, tak jsou to léky, které nevyvolávají závislost, protože to bývá jaksi taky docela zásadní otázka, volíme psychofarmaka tak, aby měla minimum nežádoucích účinků. To znamená, že nás zajímá taky, s jakými ostatními nemocemi se pacient léčí, jaké má další problémy, tak abychom cíleně zvolili lék, který mu skutečně pomůže s minimem vedlejších účinků, pokud vůbec, a který ho vrátí do běžného života, a který mu umožní zase plnit role, na které byl zvyklý.

Simona Součková, TV Polar: Vy jste zmiňoval střední a těžší stav, znamená to, že existují i mírné deprese a při těchto jsme nějakým způsobem omezeni?

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: To omezení nemusí být tak zásadní a ty mírné nebo lehké depresivní fáze se dají řešit pomocí psychoterapie, což je řádná, efektivní a léčebná metoda, která u motivovaných pacientů velmi dobře funguje. Můžou se použít Omega nenasycené mastné kyseliny, jak je v některých zemích ve světě doporučeno. Takže i od tíže té poruchy nálady se potom odvíjí léčba.

Simona Součková, TV Polar: Dá se ukončit léčba, když člověk je na tom už dobře? Poznáte to, že můžete tu léčbu skutečně ukončit?

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: Ne vždy je vhodné psychofarmaka, u člověka, který trpí depresivní poruchou, vysazovat, protože když si vezmeme člověka, který prodělává čtvrtou těžkou depresivní fázi, tak je vysoce pravděpodobné, že po vysazení psychofarmak upadne do další depresivní fáze. Takže existují doporučené postupy, co dělat po první, druhé, třetí depresivní fázi, co dělat v případě, že je rodinná zátěž, co dělat v případě, že se pacient pokusil o sebevraždu. Takže když to zobecním, tak ukončit léčbu se dá určitě zhruba po roce u pacientů po první fázi, ale pacienti s druhou, třetí a čtvrtou fází, tam už by měla trvat delší dobu, ne-li doživotně.

Simona Součková, TV Polar: Poslední otázka, co mám dělat, kam mám zavolat, kdo mě přijme?

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: To je smrtící dotaz pro mě, protože víme, že dostat se k psychiatrovi je jaksi velmi náročné. Je pravda, že v rámci nemocnic, kde existují psychiatrická oddělení, tak se o pacienty někdo vždycky postará, nějakým způsobem je zajistí, ať už ambulantně nebo hospitalizací. Ale myslím si, že velmi dobrou cestou je obrátit se na praktického lékaře. Praktický lékař přece jenom zná své pacienty, nebo měl by znát velmi dobře, a věřím tomu, že většina zná velmi dobře. Co máme zkušenost, tak praktici dokáží velmi hezky aspoň zahájit léčbu deprese, a pokud to funguje u praktického lékaře, tak pacient může zůstat v jeho péči a vyřeší velmi dobře i praktik to, co se týče poruchy nálady.

Simona Součková, TV Polar: Pan primář Michal Samson byl hostem dnešní Medicíny. Já Vám děkuji za pozornost a věřím, že jsme přinesli užitečné informace. Zase příště na viděnou, na slyšenou. Mějte se hezky.

Michal Samson, primář, oddělení psychiatrie Nemocnice Havířov: Děkuji. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.