Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • CENY STARŠÍCH BYTŮ V MSK MEZIROČNĚ VZROSTLY NEJVÍCE ZE VŠECH KRAJŮ
  • V NEMOCNICI KARVINÁ-RÁJ OTEVŘELI KURZY PRVNÍ POMOCI ZAMĚŘENÉ NA MALÉ DĚTI
  • U DOBRÉ (F-M) RÁNO ZEMŘELA MLADÁ ŘIDIČKA PO STŘETU S NÁKLADNÍM AUTEM
  • KARVINÁ CHYSTÁ PROMĚNU AREÁLU LODIČKY V PARKU BOŽENY NĚMCOVÉ
  • FRÝDEK-MÍSTEK PŘIPRAVUJE ARCHITEKTONICKOU SOUTĚŽ NA ČESKÝ DŮM
  • OBVOD SLEZSKÁ OSTRAVA SHÁNÍ VYUŽITÍ PRO BUDOVU NA CHITTUSSIHO ULICI
  • PODLE POVODÍ ODRY BYL BŘEZEN Z HYDROLOGICKÉHO POHLEDU SPÍŠE PODPRŮMĚRNÝ
  • REVOLUTION TRAIN JE V MS KRAJI, PRVNÍ ZASTÁVKOU BYLA STUDÉNKA
  • MENSTRUAČNÍ VLOŽKY JSOU DOSTUPNÉ NA VŠECH OSTRAVSKÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
  • TĚRLIČTÍ ODMÍTAJÍ STAVBU OBCHVATU S TUNELEM, KTERÝ DO OBCE PŘIVEDE KAMIONY
  • PRI NOČNÍM POŽÁRU BÝV. BISTRA BEDŘICH V OSTRAVĚ-PŘÍVOZE NEBYL NIKDO ZRANĚN
  • V OSTRAVĚ-HRABOVÉ VZNIKÁ MOKŘAD S TŮNĚMI
  • HASIČI Z JABLUNKOVA OSLAVILI 30 LET ČINNOSTI JEDNOTKY JPO II
  • VENKOVNÍ BAZÉN V NOVÉM JIČÍNĚ DOSLOUŽIL, KVŮLI REKONSTRUKCI V LÉTĚ NEOTEVŘE
  • CYKLISTICKÝ ZÁVOD PORUBAJK MĚNÍ START. ZAČÍNÁ SE NA ALŠOVĚ NÁMĚSTÍ
Video Přehravač se načítá.
Aktuální čas 0:00
Doba trvání -:-
Načteno: 0%
Typ streamu ŽIVĚ
Zbývající čas -:-
 
1x
    • Kapitoly
    • Bez popisů, vybráno
    • Bez titulků, vybráno

      Vítám vás u našeho medicínského pořadu, ve kterém se dnes zaměříme na unikátní vzdělávací kurz pořádaný Fakultní nemocnicí Ostrava pro všeobecné sestry z celé země. Kurz poskytl klíčové znalosti a dovednosti potřebné pro péči o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci. Jaké výzvy tato péče přináší a jaké dovednosti jsou pro ni nezbytné, si povíme také v rozhovoru s doktorkou Renátou Zoubkovou.

      Domácí plicní ventilace

      Na speciální kurz FN Ostrava dorazily všeobecné sestry z celé České republiky.

      Janu Matlakovi je dvaadvacet let. V jednom roce mu byla diagnostikována spinální svalová atrofie. Dnes dýchá přes umělou plicní ventilaci a neobejde se bez pomocí své maminky. Jako host navštívil speciální kurz FN Ostrava, který učí, jak s těmito pacienty pracovat v domácí péči.

      Jan Matlak, pacient na umělé plicní ventilaci: Určitě je to hodně důležité ten kurz, protože ti doktoři úplně neví, jak je to doma, jak funguje ta domácí péče. Oni ví, co se naučí ve škole, ale ta realita je úplně jiná. Třeba mi řekli, že se nedožiju tří let, bude mi dvaadvacet. Úplně všechno funguje jinak, takže my učíme, jak to doopravdy je, nejenom v těch papírech.

      Posledního termínu kurzu se zúčastnilo 17 všeobecných sester z celé České republiky. Nechyběl na něm ani servisní technik, který ukázal, jak se s plicním ventilátorem zachází.

      Jiří Antecký, servisní technik plicních ventilátorů: V podstatě stačí zapojit ten okruh. Tady máme jakoby pacienta, a přesně tak, zapnete to dole. A on už se takhle začne sám ventilovat.

      Kurzistky získaly veškeré informace o tom, co speciální péče obnáší. Kurz se soustředil i na detaily, protože sestry musí své zkušenosti předat rodinným příslušníkům, kteří o pacienta nepřetržitě pečují.

      PhDr. Renáta Zoubková, PhD., garantka kurzu: On ty sestry, maminky navádí, jak pečovat a pomáhají jim při té péči, jak pečovat o dýchací cesty, jak se starat o příjem výživy, jak se starat o hygienickou péči, jak ty pacienty mobilizovat.

      Kurz je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Jeho účastníci při něm vyrazí i do terénu.

      Bc. Jitka Coufalová, lektorka kurzu: Poslední den navštívíme i domácí prostory jedné pacientky, která odešla od nás. Je doma už patnáct let na domácí umělé plicní ventilaci a maminka se o ní plně stará celých těch patnáct let.

      Z kurzu čerpají důležité informace i rodiny pacientů. 

      Jana Máchová, maminka pacienta: Jsme rádi, že to můžeme předat dál, že to, co jsme se naučili doma, tak může pomoct vlastně i novým rodinám, které se ocitnou v situaci, že zůstanou na plicní ventilaci a že se toho nemusí bát, že se to dá opravdu všechno zvládnout.

      Speciální kurz se v ostravské fakultní nemocnici konal pětkrát a organizátoři plánují další pokračování.

      Renáta Zoubková, vrchní sestra Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny: Péče o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Péče o pacienta na umělé plicní ventilaci je obrovskou výzvou nejen pro zdravotníky, ale i pro rodiny, které se rozhodnou tuto péči zajistit doma. Co všechno taková péče obnáší? Jaké jsou její největší nástrahy a co je potřeba se naučit? Nejen na to se budu ptát Renáty Zoubkové, vrchní sestry Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny. Vítejte u nás. Dobrý den.

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Dobrý den, děkuji za pozvání.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V reportáži byla řeč o tom, že domácí péče o takového pacienta na umělé plicní ventilaci je velmi náročná. Co je na ní nejsložitější?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Tak z mého pohledu je to především ta psychická náročnost péče o pacienta, protože skutečně je třeba si uvědomit, že pacienti jsou trvale závislí na dýchacím přístroji. Bez toho se sami neudýchají a v podstatě takovou péči zajišťují v nemocnicích sestřičky poměrně vzdělané na intenzivních a resuscitační odděleních a to se v poměrně krátkém čase se maminky, případně rodinní příslušníci se musí naučit všechny úkony, které zvládají sestry v tady těchto podmínkách. Za mě je to teda skutečně zásadní rozhodnutí a já se před nimi hluboce skláním, protože si myslím, že ta péče 24hodinová se všemi nástrahami, které jaksi tady hrozí, je velmi náročná.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já si to moc neumím představit, ale znamená to to, co vy říkáte, že ten pečující člen rodiny musí být 24 hodin v pohotovosti a sledovat, co se děje?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Přesně tak. Ta 24 hodinová péče obnáší především to, že musí skutečně nejenom sledovat, ale zajišťovat i průchodnost dýchacích cest. Ten pacient je trvale, zpravidla s jistou mírou podpory závislý na dýchacím přístroji a tam samozřejmě to vyžaduje určitý neustálý nejen dohled, ale neustále taky pečovat o průchodnost dýchacích cest. Oni jsou povinní toho pacienta odsávat sekret z dýchacích cest. Současně je potřeba, aby jim zajistili výživu, to znamená, že tito pacienti mají zpravidla zavedenou sondu nebo mají vyvedenou perkutánní endoskopickou gastrostomii. To je způsob, jakým lze pacienta živit pomocí připravené stravy. Takže i tyhle úkony za normálních okolností vykonávají sestry. A v této situaci už je potřeba, aby se to v domácím prostředí naučili i ti rodinní příslušníci.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená, asi je lepší, aby tohle všechno, co jste vyjmenovala, uměl ještě někdo další než jeden člověk v té domácnosti?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: To je bezesporu, protože samozřejmě ta péče je neustálá. Je vlastně těch 24 hodin, musí být někdo v pohotovosti. A v této souvislosti je potřeba, aby byli zastupitelní. Musím říct, že tady v téhle situaci dělá obrovskou práci i služba domácí péče. Tyto agentury v podstatě umožňují jakousi výpomoc maminkám. A taky bych chtěla zmínit i jednu důležitou věc že v České republice pracují neziskové organizace, mezi ně patří například Dech života, který vytváří absolutní jakýsi support, podporu pro tyto rodiny s dětmi, a to nejenom v těch úkonech zdravotnických, ale i ve volnočasových aktivitách.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V jakých případech se rodiny nebo vy zmiňujete, maminky rozhodnou, že o tak nemocné dítě budou pečovat doma?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Tak těch indikací je celá řada. Zpravidla se jedná o neurodegenerativní onemocnění, vrozené vady, především u těch dětí, pak jsou to různé traumatické stavy pacienti s chronickou obstrukční chorobou Bronchopulmonální, kde ta podpora je také poměrně důležitá. Určitě je tam i do jisté míry ta potřeba dlouhodobá. A to rozhodnutí je nejenom zásadní, ale zpravidla je v tomto směru asi to jediné možné, aby i ta rodina měla jakousi kvalitu života.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik takových pacientů máme v Moravskoslezském kraji, kdy se o ně starají členové domácnosti nebo členové rodiny?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: V České republice máme v naplněných více než 240 žádostí a pouze v Moravskoslezském kraji je to určitě více než 35 žádostí. V naší fakultní nemocnici, především na pracovišti dětské resuscitační péče, bylo takto připraveno téměř 20 pacientů.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dokážu si představit, že asi nějakou dobu se ti rodiče musí naučit všechny ty úkony, které jsou potřeba. Pomáháte jim, když najednou se přesunou do toho domácího prostředí, aby najednou nezůstali sami, v tom nezačali zmatkovat. Můžou se na vás kdykoliv obrátit, nebo na organizace, které něco takového, jak jste říkala, poskytují?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Stoprocentně, je to víceméně součástí té přípravy. Určitě i v té první fázi nejenom je potřeba navázat kontakt s domácí agenturou nebo agenturou domácí péče, která jim ten pomocný krok zprostředkuje. Současně, jak jsem řekla, i ta nezisková organizace Dech života a současně i ty rodinné sídla navštěvujeme.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Každopádně je to asi velmi těžké a složité a opravdu klobouk dolů před těmi, kteří se takhle rozhodnou pečovat o své nemocné dítě. Paní doktorko, já Vám děkuji moc za užitečné informace pro diváky TV medicíny speciál a vám děkuji za pozornost. Mějte zdravé dny.

      Redakčně upraveno / zkráceno.

      Mohlo by Vás také zajímat

      Pořad: Magazín TV medicína
      12. prosince 2024, 18:45

      Vítám vás u našeho medicínského pořadu, ve kterém se dnes zaměříme na unikátní vzdělávací kurz pořádaný Fakultní nemocnicí Ostrava pro všeobecné sestry z celé země. Kurz poskytl klíčové znalosti a dovednosti potřebné pro péči o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci. Jaké výzvy tato péče přináší a jaké dovednosti jsou pro ni nezbytné, si povíme také v rozhovoru s doktorkou Renátou Zoubkovou.

      Domácí plicní ventilace

      Na speciální kurz FN Ostrava dorazily všeobecné sestry z celé České republiky.

      Janu Matlakovi je dvaadvacet let. V jednom roce mu byla diagnostikována spinální svalová atrofie. Dnes dýchá přes umělou plicní ventilaci a neobejde se bez pomocí své maminky. Jako host navštívil speciální kurz FN Ostrava, který učí, jak s těmito pacienty pracovat v domácí péči.

      Jan Matlak, pacient na umělé plicní ventilaci: Určitě je to hodně důležité ten kurz, protože ti doktoři úplně neví, jak je to doma, jak funguje ta domácí péče. Oni ví, co se naučí ve škole, ale ta realita je úplně jiná. Třeba mi řekli, že se nedožiju tří let, bude mi dvaadvacet. Úplně všechno funguje jinak, takže my učíme, jak to doopravdy je, nejenom v těch papírech.

      Posledního termínu kurzu se zúčastnilo 17 všeobecných sester z celé České republiky. Nechyběl na něm ani servisní technik, který ukázal, jak se s plicním ventilátorem zachází.

      Jiří Antecký, servisní technik plicních ventilátorů: V podstatě stačí zapojit ten okruh. Tady máme jakoby pacienta, a přesně tak, zapnete to dole. A on už se takhle začne sám ventilovat.

      Kurzistky získaly veškeré informace o tom, co speciální péče obnáší. Kurz se soustředil i na detaily, protože sestry musí své zkušenosti předat rodinným příslušníkům, kteří o pacienta nepřetržitě pečují.

      PhDr. Renáta Zoubková, PhD., garantka kurzu: On ty sestry, maminky navádí, jak pečovat a pomáhají jim při té péči, jak pečovat o dýchací cesty, jak se starat o příjem výživy, jak se starat o hygienickou péči, jak ty pacienty mobilizovat.

      Kurz je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Jeho účastníci při něm vyrazí i do terénu.

      Bc. Jitka Coufalová, lektorka kurzu: Poslední den navštívíme i domácí prostory jedné pacientky, která odešla od nás. Je doma už patnáct let na domácí umělé plicní ventilaci a maminka se o ní plně stará celých těch patnáct let.

      Z kurzu čerpají důležité informace i rodiny pacientů. 

      Jana Máchová, maminka pacienta: Jsme rádi, že to můžeme předat dál, že to, co jsme se naučili doma, tak může pomoct vlastně i novým rodinám, které se ocitnou v situaci, že zůstanou na plicní ventilaci a že se toho nemusí bát, že se to dá opravdu všechno zvládnout.

      Speciální kurz se v ostravské fakultní nemocnici konal pětkrát a organizátoři plánují další pokračování.

      Renáta Zoubková, vrchní sestra Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny: Péče o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Péče o pacienta na umělé plicní ventilaci je obrovskou výzvou nejen pro zdravotníky, ale i pro rodiny, které se rozhodnou tuto péči zajistit doma. Co všechno taková péče obnáší? Jaké jsou její největší nástrahy a co je potřeba se naučit? Nejen na to se budu ptát Renáty Zoubkové, vrchní sestry Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny. Vítejte u nás. Dobrý den.

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Dobrý den, děkuji za pozvání.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V reportáži byla řeč o tom, že domácí péče o takového pacienta na umělé plicní ventilaci je velmi náročná. Co je na ní nejsložitější?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Tak z mého pohledu je to především ta psychická náročnost péče o pacienta, protože skutečně je třeba si uvědomit, že pacienti jsou trvale závislí na dýchacím přístroji. Bez toho se sami neudýchají a v podstatě takovou péči zajišťují v nemocnicích sestřičky poměrně vzdělané na intenzivních a resuscitační odděleních a to se v poměrně krátkém čase se maminky, případně rodinní příslušníci se musí naučit všechny úkony, které zvládají sestry v tady těchto podmínkách. Za mě je to teda skutečně zásadní rozhodnutí a já se před nimi hluboce skláním, protože si myslím, že ta péče 24hodinová se všemi nástrahami, které jaksi tady hrozí, je velmi náročná.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já si to moc neumím představit, ale znamená to to, co vy říkáte, že ten pečující člen rodiny musí být 24 hodin v pohotovosti a sledovat, co se děje?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Přesně tak. Ta 24 hodinová péče obnáší především to, že musí skutečně nejenom sledovat, ale zajišťovat i průchodnost dýchacích cest. Ten pacient je trvale, zpravidla s jistou mírou podpory závislý na dýchacím přístroji a tam samozřejmě to vyžaduje určitý neustálý nejen dohled, ale neustále taky pečovat o průchodnost dýchacích cest. Oni jsou povinní toho pacienta odsávat sekret z dýchacích cest. Současně je potřeba, aby jim zajistili výživu, to znamená, že tito pacienti mají zpravidla zavedenou sondu nebo mají vyvedenou perkutánní endoskopickou gastrostomii. To je způsob, jakým lze pacienta živit pomocí připravené stravy. Takže i tyhle úkony za normálních okolností vykonávají sestry. A v této situaci už je potřeba, aby se to v domácím prostředí naučili i ti rodinní příslušníci.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená, asi je lepší, aby tohle všechno, co jste vyjmenovala, uměl ještě někdo další než jeden člověk v té domácnosti?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: To je bezesporu, protože samozřejmě ta péče je neustálá. Je vlastně těch 24 hodin, musí být někdo v pohotovosti. A v této souvislosti je potřeba, aby byli zastupitelní. Musím říct, že tady v téhle situaci dělá obrovskou práci i služba domácí péče. Tyto agentury v podstatě umožňují jakousi výpomoc maminkám. A taky bych chtěla zmínit i jednu důležitou věc že v České republice pracují neziskové organizace, mezi ně patří například Dech života, který vytváří absolutní jakýsi support, podporu pro tyto rodiny s dětmi, a to nejenom v těch úkonech zdravotnických, ale i ve volnočasových aktivitách.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V jakých případech se rodiny nebo vy zmiňujete, maminky rozhodnou, že o tak nemocné dítě budou pečovat doma?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Tak těch indikací je celá řada. Zpravidla se jedná o neurodegenerativní onemocnění, vrozené vady, především u těch dětí, pak jsou to různé traumatické stavy pacienti s chronickou obstrukční chorobou Bronchopulmonální, kde ta podpora je také poměrně důležitá. Určitě je tam i do jisté míry ta potřeba dlouhodobá. A to rozhodnutí je nejenom zásadní, ale zpravidla je v tomto směru asi to jediné možné, aby i ta rodina měla jakousi kvalitu života.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik takových pacientů máme v Moravskoslezském kraji, kdy se o ně starají členové domácnosti nebo členové rodiny?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: V České republice máme v naplněných více než 240 žádostí a pouze v Moravskoslezském kraji je to určitě více než 35 žádostí. V naší fakultní nemocnici, především na pracovišti dětské resuscitační péče, bylo takto připraveno téměř 20 pacientů.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dokážu si představit, že asi nějakou dobu se ti rodiče musí naučit všechny ty úkony, které jsou potřeba. Pomáháte jim, když najednou se přesunou do toho domácího prostředí, aby najednou nezůstali sami, v tom nezačali zmatkovat. Můžou se na vás kdykoliv obrátit, nebo na organizace, které něco takového, jak jste říkala, poskytují?

      Renáta Zoubková, vrchní sestra, KARIM FNO a LF OU: Stoprocentně, je to víceméně součástí té přípravy. Určitě i v té první fázi nejenom je potřeba navázat kontakt s domácí agenturou nebo agenturou domácí péče, která jim ten pomocný krok zprostředkuje. Současně, jak jsem řekla, i ta nezisková organizace Dech života a současně i ty rodinné sídla navštěvujeme.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Každopádně je to asi velmi těžké a složité a opravdu klobouk dolů před těmi, kteří se takhle rozhodnou pečovat o své nemocné dítě. Paní doktorko, já Vám děkuji moc za užitečné informace pro diváky TV medicíny speciál a vám děkuji za pozornost. Mějte zdravé dny.

      Redakčně upraveno / zkráceno.

      Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-12-12-2024-18-46