Magazín TV medicína
- Fakultní nemocnice Ostrava
- 57. Česko - slovenský sjezd dětské neurologie
- Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Inkontinence – příčiny a léčba
- Dětský centrální příjem navrhl architekt Smékal
- Ve FNO aktuálně působí 125 dobrovolníků
Dobrý den u televizních obrazovek, přinášíme nový díl TV medicíny z FN Ostrava. Tentokrát vás pozveme na 57. česko-slovenský sjezd dětské neurologie. S profesorem Janem Krhutem z Urologické kliniky probereme téma inkontinence. Dětský centrální příjem má novou podobu, navrhl ji architekt Jan Smékal a také se dozvíte, že fakultní nemocnice spolupracuje s více jak stovkou dobrovolníků.
57. Česko - slovenský sjezd dětské neurologie
Vážení hosté a milé kolegyně a kolegové. Je mi ctí se s vámi přivítat po 8 letech ve stejných prostorách u příležitosti organizování kongresu pracovištěm dětské neurologie.
Na 57.česko-slovenské dny dětské neurologie přijely do Ostravy více než dvě stovky odborníků.
MUDr. Vilém Novák, Ph.D., Odd. dětské neurologie, FN Ostrava, prezident sjezdu: Jsou dvě hlavní témata. To jsou epilepsie dětského věku a nervosvalové nemoci. Je v tom velký vývoj. Hodně se do toho promítá genetika, tady do těchto chorob. Objevily se nové metody léčby. Umíme trošku opravovat některé geny.
MUDr. Hana Medřická, MBA, primářka Odd. dětské neurologie, FN Ostrava: Vlivem diagnostiky neurometabolických poruch se dostáváme i tam, v diagnostice a v poznání etioologie řady onemocnění, které jsme před 20 lety neuměli definovat.
Organizátoři hned v úvodu kongresu připomněli, že Oddělení dětské neurologie Fakultní nemocnice Ostrava zanedlouho oslaví 50 let svého trvání.
MUDr. Marie Kunčíková, zakladatelka Odd. dětské neurologie, FN Ostrava: Obor dětská neurologie je poměrně mladý. Vznikal někdy v polovině minulého století. A tehdy v této oblasti nebyl nikdo, kdy by dělal dětskou neurologii, nejbližší pracoviště bylo v Brně a v Praze.
Dlouholeté primářce a zakladatelce dětské neurologie v Ostravě poděkovala také náměstkyně ředitele Zuzana Čermáková.
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Inkontinence – příčiny a léčba
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu už vítám profesora Jana Krhuta z Urologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den. Naším tématem je inkontinence. Pane profesore, vysvětleme v úvodu, co to vůbec inkontinence je?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Inkontinence je označení pro nechtěný únik a teď, buď stolice nebo moči. Protože máme jak inkontinenci, to znamená neudržení moči, tak neudržení stolice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak častý problém dnešní populace to je?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Je to obrovský problém, protože to onemocnění inkontinence trpí, řekl bych, stovky milionů lidí. V běžné západní populaci se vyskytuje zhruba u deseti procent populace, což je obrovské číslo. A běžně se říká, že kdyby inkontinence byla státem zemí, tak je to třetí nejlidnatější stát na světě hned po Indii a Číně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A čím to je?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Je to způsobeno celou řadou problémů, protože inkontinence může mít celou řadu příčin. Máme několik druhů inkontinence a asi nemáme čas rozebírat všechny dopodrobna, ale zmíním jen ty nejčastější. Tak jak člověk stárne, tak se samozřejmě mění jeho schopnost ovládat dolní močové cesty ze strany jeho mozku. Máme celou řadu pacientů s inkontinencí, u nichž ta inkontinence je způsobena třeba neurologickými onemocněními. Máme celou řadu pacientek, zejména žen, kde se na jejich inkontinenci může podepsat opakovaný porod a tak dále a tak dále. To znamená těch příčin té inkontinence je samozřejmě velmi velmi hodně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bylo to tak stejně i v minulosti nebo Inkontinence více trápí dnešní lidi?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Má to několik příčin. Určitě té inkontinence přibývá a těch pacientů narůstá. Tou zásadní příčinou je to, že se obecně dožíváme vyššího věku. To je naprosto jednoznačný fakt, dokazatelný na jednoznačných číslech. Na druhé straně k tomu nepochybně vede i způsob našeho života, kdy jsme z valné části buď úplně odbourali, nebo omezili svou fyzickou aktivitu. A to je velmi velmi podstatný faktor řekněme v tom, že tou inkontinencí trpí podstatná část populace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď pojďme k léčbě. Jaké metody léčby ve fakultní nemocnici používáte?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Ve fakultní nemocnici máme jednu obrovskou výhodu, a sice, že je k dispozici řada odborníků na řadě různých pracovišť, které se zabývají pohledem na tu inkontinenci z různých úhlů. Ať už to jsou Proktologové, kteří se starají o tu inkontinenci stolice, ať už to jsme my jako Urologové, kteří mají v ranku spíše tu inkontinenci moči, ať už to jsou Gynekologové, kteří se dívají na tu pánev z hlediska u žen sestupu pánevního dna, případně symptomů pánevních bolestí. A tou, řekněme obrovskou devízou, kterou já si strašně vážím a cením, tak je to, že všichni ti odborníci spolu dokáží komunikovat a velice úzce spolupracovat. Takže to bych chtěl zmínit na úvod. A potom samozřejmě strašně závisí na tom, o jaký typ inkontinence jde, protože úplně jinak léčíme inkontinenci, takzvanou urgentní, která je způsobena třeba ne úplně optimálním řízením močového měchýře ze strany mozku. Tam se využívají jednak léky nebo neurostimulační metody nebo aplikace botulinu do močového měchýře. Úplně jinak se léčí inkontinence, která je způsobena lidově řečeno nedostatečností svěrače močového měchýře, kdy máme relativně velmi efektivní metody jak pro ženy, tak pro muže. Zase úplně jinak se postupuje v léčbě inkontinence stolice apod..
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho, co říkáte, samozřejmě vyplývá, že kromě toho, že inkontinence má hodně druhů, tak hodně druhů léčby. Ale dá se říct, že inkontinence se dá vyléčit?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Určitě. Nebudu tady tvrdit, že můžeme vyléčit všechny pacienty, kteří inkontinencí trpí. Nicméně když si vezmu začátek své profesní kariéry před třiceti lety a spektrum těch možností, které jsme byli schopni nabídnout pacientům tehdy, a spektrum těch možností, které jsme jim schopni nabídnout teď, tak je to opravdu naprosto nesrovnatelný rozdíl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 20. června ve Fakultní nemocnici máte Den otevřených dveří. Co tam pacienti zjistí, dozví se a s kým se potkají?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Je to naše iniciativa v rámci "Světového týdne kontinence", který se koná už od roku 2009 celosvětově. A my chceme pozvat pacienty, aby přišli zkonzultovat tento problém, protože do značné míry je tento problém ještě ve společnosti hodně tabuizovaný a myslíme si, že tato forma, kdy umožníme těm pacientům bez předchozího objednání zkonzultovat ten problém s odborníky, může vést k tomu, že můžeme odhalit ty pacienty, kterým jsme schopni nabídnout léčbu, i když třeba o tom do té doby nevěděli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a my pokračujeme dále.
Dětský centrální příjem navrhl architekt Smékal
Oddělení centrálního příjmu, kam chodí rodiče s dětmi, kterým se stal úraz, dostalo zcela novou podobu. Koutek, který dá dětem snad alespoň na chvíli zapomenout na bolest, navrhl architekt Jan Smékal a vyrobilo jej 6 odsouzených ve Věznici Heřmanice. Všechna zvířátka, která jsou umístěna v herní stěně, byla malována odsouzenými ručně. I díky dalším soukromým dárcům a firmám se podařilo vytvořit místo, které nepřipomíná čekárnu nemocnice.
Ve FNO aktuálně působí 125 dobrovolníků
V ostravské Fakultní nemocnici nemocnici v současné době působí 125 dobrovolníků. Zajišťují servis nejen v kavárnách na onkologické a hematoonkologické klinice, ale pomáhají i odbornému personálu vyplnit čas pacientů.
Dobrovolníci hrají v nemocnicích nezastupitelnou roli. Přináší radost pacientům, pro které jsou zpestřením jejich hospitalizace. Povídají si s nimi, doprovází je na procházky a přivedou je tak na jiné myšlenky.
Jan Drong, pacient FNO: “Jakákoliv činnost pro pacienta ta dobrovolná, si myslím, je vzácná a neocenitelná, protože přijde na jiné myšlenky, může se svěřit s různými problémy, starostmi.”
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti: “V současné době máme celkem 125 dobrovolníků. Spolupracujeme se dvěma externími organizacemi, tou první je dobrovolnické centrum Adra Ostrava, tou druhou je Nadační fond Pavla Novotného a máme pořád požadavky z dalších pracovišť, že by uvítali dobrovolníky, protože vhodně doplňují práci odborného personálu, ničím tu práci nenahrazují, ale spíš se snaží pomoci tomu odbornému personálu vyplnit čas pacientů.”
Někteří dobrovolníci pomáhají jednou měsíčně, jiní jednou týdně. Je to čistě na nich. Kromě toho, že navštěvují pacienty, zajišťují i servis v onkologické kavárně, kde jsou káva a čaje pro pacienty i jejich doprovod zcela zdarma.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti: “Samozřejmě máme tady v rámci projektu veřejnou sbírku, do které může kdokoliv přispět a podpořit tak provoz kavárny.”
Karin Staníková, dobrovolnice: “Protože jsme měli v rodině dvě onkologické nemoci vážné a tak jsem si říkala, že je potřeba těm lidem pomáhat, protože jsem si zažila jaké to je. A ohlas těch lidí mě nesmírně nabíjí. Ti lidi jsou rádi za každé dobré slovo.”
Jarmila Mecnerová, dobrovolnice: “Jsem ráda mezi lidmi, jsem v důchodu, takže mám dost času. Můžu se věnovat svým zálibám, protože jsem člověk, který si musí vykládat, poznávat nové lidi a dělat radost pacientům nebo klientům onkologie, nebo hematoonkologie, kde chodím vařit kávu.”
Pavel Novotný, zakladatel nadace: “Nadační fond provozuje dobrovolnickou činnost od roku 2017. Začali jsme tady na oddělení hematoonkologie FN v Ostravě. Otevřeli jsme první kavárnu života, kterou provozujeme na Hematoonkologické ambulanci ve vedlejší budově a v současné době máme tyto kavárny 4. Ještě ji máme ve Slezské nemocnici v Opavě, Baťově nemocnici ve Zlíně a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Letos v září plánujeme otevřít pátou kavárnu v Havířově.”
Onkologická kavárna ještě letos projde rekonstrukcí, aby vypadala útulněji a aby se v ní pacienti i jejich doprovod cítili komfortněji. Navíc by se měla otevřít i další kavárna, a to v prostorách nukleární medicíny.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti: “Takže máme teď velký zájem o dobrovolníky. Kdyby někoho oslovila ta činnost, tak budeme velmi rádi za každého dobrovolníka.”
Veškeré informace o dobrovolnictví zájemci najdou na webu Fakultní nemocnice Ostrava.
Dnešní medicínská témata jsme vyčerpali, vy ale zůstaňte svěží a zdraví. Děkujeme za vaši přízeň.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u televizních obrazovek, přinášíme nový díl TV medicíny z FN Ostrava. Tentokrát vás pozveme na 57. česko-slovenský sjezd dětské neurologie. S profesorem Janem Krhutem z Urologické kliniky probereme téma inkontinence. Dětský centrální příjem má novou podobu, navrhl ji architekt Jan Smékal a také se dozvíte, že fakultní nemocnice spolupracuje s více jak stovkou dobrovolníků.
57. Česko - slovenský sjezd dětské neurologie
Vážení hosté a milé kolegyně a kolegové. Je mi ctí se s vámi přivítat po 8 letech ve stejných prostorách u příležitosti organizování kongresu pracovištěm dětské neurologie.
Na 57.česko-slovenské dny dětské neurologie přijely do Ostravy více než dvě stovky odborníků.
MUDr. Vilém Novák, Ph.D., Odd. dětské neurologie, FN Ostrava, prezident sjezdu: Jsou dvě hlavní témata. To jsou epilepsie dětského věku a nervosvalové nemoci. Je v tom velký vývoj. Hodně se do toho promítá genetika, tady do těchto chorob. Objevily se nové metody léčby. Umíme trošku opravovat některé geny.
MUDr. Hana Medřická, MBA, primářka Odd. dětské neurologie, FN Ostrava: Vlivem diagnostiky neurometabolických poruch se dostáváme i tam, v diagnostice a v poznání etioologie řady onemocnění, které jsme před 20 lety neuměli definovat.
Organizátoři hned v úvodu kongresu připomněli, že Oddělení dětské neurologie Fakultní nemocnice Ostrava zanedlouho oslaví 50 let svého trvání.
MUDr. Marie Kunčíková, zakladatelka Odd. dětské neurologie, FN Ostrava: Obor dětská neurologie je poměrně mladý. Vznikal někdy v polovině minulého století. A tehdy v této oblasti nebyl nikdo, kdy by dělal dětskou neurologii, nejbližší pracoviště bylo v Brně a v Praze.
Dlouholeté primářce a zakladatelce dětské neurologie v Ostravě poděkovala také náměstkyně ředitele Zuzana Čermáková.
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Inkontinence – příčiny a léčba
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu už vítám profesora Jana Krhuta z Urologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den. Naším tématem je inkontinence. Pane profesore, vysvětleme v úvodu, co to vůbec inkontinence je?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Inkontinence je označení pro nechtěný únik a teď, buď stolice nebo moči. Protože máme jak inkontinenci, to znamená neudržení moči, tak neudržení stolice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak častý problém dnešní populace to je?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Je to obrovský problém, protože to onemocnění inkontinence trpí, řekl bych, stovky milionů lidí. V běžné západní populaci se vyskytuje zhruba u deseti procent populace, což je obrovské číslo. A běžně se říká, že kdyby inkontinence byla státem zemí, tak je to třetí nejlidnatější stát na světě hned po Indii a Číně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A čím to je?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Je to způsobeno celou řadou problémů, protože inkontinence může mít celou řadu příčin. Máme několik druhů inkontinence a asi nemáme čas rozebírat všechny dopodrobna, ale zmíním jen ty nejčastější. Tak jak člověk stárne, tak se samozřejmě mění jeho schopnost ovládat dolní močové cesty ze strany jeho mozku. Máme celou řadu pacientů s inkontinencí, u nichž ta inkontinence je způsobena třeba neurologickými onemocněními. Máme celou řadu pacientek, zejména žen, kde se na jejich inkontinenci může podepsat opakovaný porod a tak dále a tak dále. To znamená těch příčin té inkontinence je samozřejmě velmi velmi hodně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bylo to tak stejně i v minulosti nebo Inkontinence více trápí dnešní lidi?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Má to několik příčin. Určitě té inkontinence přibývá a těch pacientů narůstá. Tou zásadní příčinou je to, že se obecně dožíváme vyššího věku. To je naprosto jednoznačný fakt, dokazatelný na jednoznačných číslech. Na druhé straně k tomu nepochybně vede i způsob našeho života, kdy jsme z valné části buď úplně odbourali, nebo omezili svou fyzickou aktivitu. A to je velmi velmi podstatný faktor řekněme v tom, že tou inkontinencí trpí podstatná část populace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď pojďme k léčbě. Jaké metody léčby ve fakultní nemocnici používáte?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Ve fakultní nemocnici máme jednu obrovskou výhodu, a sice, že je k dispozici řada odborníků na řadě různých pracovišť, které se zabývají pohledem na tu inkontinenci z různých úhlů. Ať už to jsou Proktologové, kteří se starají o tu inkontinenci stolice, ať už to jsme my jako Urologové, kteří mají v ranku spíše tu inkontinenci moči, ať už to jsou Gynekologové, kteří se dívají na tu pánev z hlediska u žen sestupu pánevního dna, případně symptomů pánevních bolestí. A tou, řekněme obrovskou devízou, kterou já si strašně vážím a cením, tak je to, že všichni ti odborníci spolu dokáží komunikovat a velice úzce spolupracovat. Takže to bych chtěl zmínit na úvod. A potom samozřejmě strašně závisí na tom, o jaký typ inkontinence jde, protože úplně jinak léčíme inkontinenci, takzvanou urgentní, která je způsobena třeba ne úplně optimálním řízením močového měchýře ze strany mozku. Tam se využívají jednak léky nebo neurostimulační metody nebo aplikace botulinu do močového měchýře. Úplně jinak se léčí inkontinence, která je způsobena lidově řečeno nedostatečností svěrače močového měchýře, kdy máme relativně velmi efektivní metody jak pro ženy, tak pro muže. Zase úplně jinak se postupuje v léčbě inkontinence stolice apod..
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho, co říkáte, samozřejmě vyplývá, že kromě toho, že inkontinence má hodně druhů, tak hodně druhů léčby. Ale dá se říct, že inkontinence se dá vyléčit?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Určitě. Nebudu tady tvrdit, že můžeme vyléčit všechny pacienty, kteří inkontinencí trpí. Nicméně když si vezmu začátek své profesní kariéry před třiceti lety a spektrum těch možností, které jsme byli schopni nabídnout pacientům tehdy, a spektrum těch možností, které jsme jim schopni nabídnout teď, tak je to opravdu naprosto nesrovnatelný rozdíl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 20. června ve Fakultní nemocnici máte Den otevřených dveří. Co tam pacienti zjistí, dozví se a s kým se potkají?
Jan Krhut, Urologická klinika FNO: Je to naše iniciativa v rámci "Světového týdne kontinence", který se koná už od roku 2009 celosvětově. A my chceme pozvat pacienty, aby přišli zkonzultovat tento problém, protože do značné míry je tento problém ještě ve společnosti hodně tabuizovaný a myslíme si, že tato forma, kdy umožníme těm pacientům bez předchozího objednání zkonzultovat ten problém s odborníky, může vést k tomu, že můžeme odhalit ty pacienty, kterým jsme schopni nabídnout léčbu, i když třeba o tom do té doby nevěděli.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a my pokračujeme dále.
Dětský centrální příjem navrhl architekt Smékal
Oddělení centrálního příjmu, kam chodí rodiče s dětmi, kterým se stal úraz, dostalo zcela novou podobu. Koutek, který dá dětem snad alespoň na chvíli zapomenout na bolest, navrhl architekt Jan Smékal a vyrobilo jej 6 odsouzených ve Věznici Heřmanice. Všechna zvířátka, která jsou umístěna v herní stěně, byla malována odsouzenými ručně. I díky dalším soukromým dárcům a firmám se podařilo vytvořit místo, které nepřipomíná čekárnu nemocnice.
Ve FNO aktuálně působí 125 dobrovolníků
V ostravské Fakultní nemocnici nemocnici v současné době působí 125 dobrovolníků. Zajišťují servis nejen v kavárnách na onkologické a hematoonkologické klinice, ale pomáhají i odbornému personálu vyplnit čas pacientů.
Dobrovolníci hrají v nemocnicích nezastupitelnou roli. Přináší radost pacientům, pro které jsou zpestřením jejich hospitalizace. Povídají si s nimi, doprovází je na procházky a přivedou je tak na jiné myšlenky.
Jan Drong, pacient FNO: “Jakákoliv činnost pro pacienta ta dobrovolná, si myslím, je vzácná a neocenitelná, protože přijde na jiné myšlenky, může se svěřit s různými problémy, starostmi.”
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti: “V současné době máme celkem 125 dobrovolníků. Spolupracujeme se dvěma externími organizacemi, tou první je dobrovolnické centrum Adra Ostrava, tou druhou je Nadační fond Pavla Novotného a máme pořád požadavky z dalších pracovišť, že by uvítali dobrovolníky, protože vhodně doplňují práci odborného personálu, ničím tu práci nenahrazují, ale spíš se snaží pomoci tomu odbornému personálu vyplnit čas pacientů.”
Někteří dobrovolníci pomáhají jednou měsíčně, jiní jednou týdně. Je to čistě na nich. Kromě toho, že navštěvují pacienty, zajišťují i servis v onkologické kavárně, kde jsou káva a čaje pro pacienty i jejich doprovod zcela zdarma.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti: “Samozřejmě máme tady v rámci projektu veřejnou sbírku, do které může kdokoliv přispět a podpořit tak provoz kavárny.”
Karin Staníková, dobrovolnice: “Protože jsme měli v rodině dvě onkologické nemoci vážné a tak jsem si říkala, že je potřeba těm lidem pomáhat, protože jsem si zažila jaké to je. A ohlas těch lidí mě nesmírně nabíjí. Ti lidi jsou rádi za každé dobré slovo.”
Jarmila Mecnerová, dobrovolnice: “Jsem ráda mezi lidmi, jsem v důchodu, takže mám dost času. Můžu se věnovat svým zálibám, protože jsem člověk, který si musí vykládat, poznávat nové lidi a dělat radost pacientům nebo klientům onkologie, nebo hematoonkologie, kde chodím vařit kávu.”
Pavel Novotný, zakladatel nadace: “Nadační fond provozuje dobrovolnickou činnost od roku 2017. Začali jsme tady na oddělení hematoonkologie FN v Ostravě. Otevřeli jsme první kavárnu života, kterou provozujeme na Hematoonkologické ambulanci ve vedlejší budově a v současné době máme tyto kavárny 4. Ještě ji máme ve Slezské nemocnici v Opavě, Baťově nemocnici ve Zlíně a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Letos v září plánujeme otevřít pátou kavárnu v Havířově.”
Onkologická kavárna ještě letos projde rekonstrukcí, aby vypadala útulněji a aby se v ní pacienti i jejich doprovod cítili komfortněji. Navíc by se měla otevřít i další kavárna, a to v prostorách nukleární medicíny.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti: “Takže máme teď velký zájem o dobrovolníky. Kdyby někoho oslovila ta činnost, tak budeme velmi rádi za každého dobrovolníka.”
Veškeré informace o dobrovolnictví zájemci najdou na webu Fakultní nemocnice Ostrava.
Dnešní medicínská témata jsme vyčerpali, vy ale zůstaňte svěží a zdraví. Děkujeme za vaši přízeň.
Redakčně upraveno / zkráceno.