Je tady nový díl medicíny speciál a s ním i nová témata z Fakultní nemocnice Ostrava, dobrý den. Tentokrát nakoukneme pod ruce zkušeným ergoterapeutům, uvidíte příběh muže, se kterým pracují po mozkové příhodě a následném infarktu. Další detaily z práce ergoterapeutů se dozvíte od Martiny Korduliakové a v závěrečné reportáži zavítáme na kurz, na kterém se účastníci učili, jak pod ultrazvukem správně zajistit periferní žilní katetr. Tak se dívejte až do konce.

Ergoterapie pomáhá lidem vracet soběstačnost

Čtyřiapadesátiletého Slavomíra Vávru postihla 19. září cévní mozková příhoda a krátce na to i infarkt myokardu. Kardiochirurgové mu museli voperovat bypass. Rehabilitovat začal už 4. den po operaci.

Ergoterapeutka Jitka Varmusová začala s panem Vávrou pracovat už v době pobytu na jednotce intenzivní péče Kardiochirurgického centra.

Pacient: Prostě to necítím, no.

Jitka Varmusová, ergoterapeutka: Citlivost je tam porušená, takže pán neví, co ta ruka dělá. Nemá o ní povědomí. Ale už je to lepší, zlepšuje se to, bylo to horší, že pane Vávra. Tohle to bychom před týdnem vůbec nezvládli.

Ruku, která byla zasažena mozkovou příhodou se ergoterapeutka snaží rozhýbat s pomocí speciálních pomůcek tak, aby se pacient co nejdříve sám najedl.

Jitka Varmusová, ergoterapeutka: A zkuste tento pohyb. To nevadí, že to neukrojíme. Zatím. A zase to přepíchněte kousek dál.

Ergoterapie je součástí léčby i psychiatrických pacientů. Například těch, kteří trpí poruchami spánku.

A i v tomto oboru mají své nezastupitelné místo moderní technologie. Práce s virtuální realitou nebo terapie speciálními počítačovými programy jsou ve Fakultní nemocnici Ostrava samozřejmostí. Od nás je to pro tentokrát vše, další témata pro vás připravujeme do dalšího dílu. Zachovejte nám přízeň a mějte zdravé dny.

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FNO

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám Martinu Korduliakovou, ergoterapeutku Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice Ostrava, která zároveň ergoterapii vyučuje na Lékařské fakultě. Dobrý den, vítejte u nás.

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V reportáži jsme viděli práci ergoterapeuta u pacienta po cévní mozkové příhodě a následném infarktu. Jsou to nejčastější diagnózy, se kterými vy se setkáváte a s těmi lidmi potom následně pracujete?

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: U dospělé populace ergoterapie opravdu je velmi důležitá u takovýchto pacientů a opravdu nejčastější diagnózy, se kterými ergoterapeut pracuje, jsou neurologická onemocnění a mezi těmi onemocněními jsou opravdu velmi častá tato onemocnění, jako je cévní mozková příhoda.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme si říct, co je cílem ergoterapeuta nebo ergoterapie.

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: Ergoterapie je terapie, která je vedoucí k tomu, abychom se pacienta snažili dostat do co nejlepšího stavu soběstačnosti. Takže je určena všem, kteří mají tady tento problém s touto funkcí a snažíme se i o to, abychom pacienta navrátili co nejvíc do jeho života. Abychom zlepšili celkově jeho kvalitu života a pacient se stal co nejvíce soběstačný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Existuje také něco takového, že může za vámi pacient docházet, nebo se mu věnujete čistě jenom na oddělení a pak, když je propuštěný z nemocnice, tak holt musí pracovat sám na sobě.

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: Ergoterapie se poskytuje i ambulantní formou, takže je možné, aby za ergoterapeutem, pokud mu indikuje ergoterapii lékař, tak samozřejmě může docházet i na ergoterapii v ambulanci. I u nás ve Fakultní nemocnici pracuje ergoterapeut na ambulanci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vaši kolegové pracují také s pacienty na psychiatrickém oddělení. Jaké metody a postupy využívají v tomto oboru?

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: Práce ergoterapeuta na psychiatrickém oddělení je velmi specifická. Samozřejmě využívá takové speciální metody. Samozřejmě se snaží také o co nejvyšší soběstačnost těch pacientů a snaží se také o takové znovunabytí běžného denního režimu. Pracuje taky i s kognitivními funkcemi, takže provádí kognitivní trénink a také pracuje i s navozením takové jakési rovnováhy všech smyslových funkcí. Pracuje například i s různými formami arteterapie. U nás třeba na psychiatrii naše ergoterapeutka je zároveň i muzikoterapeutkou, takže i tímto způsobem pracuje s pacienty na psychiatrii.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Využíváte vy jako ergoterapeuti podobné nástroje jako ve fyzioterapii? To znamená moderní robotické a počítačové technologie?

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: Ano, velmi rádi. Jsou to pro nás takové sofistikované nástroje. Pomocí nich můžeme kvalitněji obnovovat tu hybnost. My jako ergoterapeuté hlavně horních končetin, ale i těch kognitivních funkcí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Martino, můžeme poradit našim divákům, kteří momentálně neřeší problémy s tím, že jsou třeba po infarktu nebo po nějaké nemoci, ale jak bychom jim poradili, co by měli třeba cvičit, aby co nejdéle si zachovali cit a takovou tu hybnost rukou pro jemnou motoriku?

Martina Korduliaková, ergoterapeutka, FN Ostrava: Protože na našem těle všechno souvisí se vším, tak i ta jemná motorika souvisí s tou hrubou motorikou. Takže obecně provádět veškerý pohyb, pohybovat se, celkově cvičit, chodit na procházky, ale dávat si pozor i na to, jakým způsobem pracujeme třeba při různém sedavého zaměstnání. Jak vypadá ta naše ergonomie, jakým způsobem sedíme, jak pracujeme třeba na počítači, jestli své ruce nepřetěžuje zbytečně při těch technologiích, jako je práce na mobilu nebo trávení volného času na sociálních sítích. A i to všechno naše ruce může přetěžovat. Takže spíš i takový režim odpočinku. Dopřát svým rukám taky nějaký jakoby wellness, masáže. Používat třeba různé pomůcky k tomu, aby si trošičku obnovovali takové to vnímání těch rukou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vám děkuji za zajímavé vyprávění i rady na závěr pro naše diváky a my pokračujeme dále.

Kurz zajištění periferního žilního katetru

Nový kurz FN Ostrava účastníky naučil, jak pod ultrazvukem správně zajistit periferní žilní katetr. Jedna z kurzistek zatím nanečisto pod dohledem lektora zkouší zajistit periferní žilní katetr pod ultrazvukovou navigací. Znalosti z nového kurzu, který má akreditaci ministerstva zdravotnictví, se jí budou hodit. Pacientů s obtížně zajistitelným žilním vstupem totiž stále přibývá.

Jan Hrončok, DiS., všeobecná sestra Kardiovaskulárního oddělení FN Ostrava a LF OU: Na kurz jsem se přihlásil, jelikož máme více a více pacientů, kteří potřebují zajistit speciální intravenózní přístup a jelikož těch pacientů je víc a víc, tak potřebujeme více takových pracovníků, kteří to zvládnou.

Čtyřdenního kurzu se zúčastnilo celkem dvanáct účastníků. A to nejen z Ostravy.

Karel Januška, DiS., zdravotnický záchranář Krajské nemocnice T. Bati, Zlín: Dal jsem se na to, abych si zlepšil techniku v zavádění periferních kanyl, aby to člověk využil v praxi u pacientů, kteří takhle mají špatné žíly a není možno jim zavést periferní vstup, tak aby to člověk byl schopný zavést alespoň za pomocí sona.

Techniku zavedení je nutné si dobře osvojit. I proto se kurz soustředil na detaily. Kromě teoretické části měl i část praktickou. Kurzisté se učili na cvičných fantomech, ale také přímo na oddělení u reálných pacientů.

Mgr. Nela Walachová, garantka kurzu: Náročné na tom zavedení je hlavně synchronizovat tu levou ruku, kterou my vlastně využíváme na držení té sondy. Synchronizovat pohled na obrazovku monitoru a pohled na tu zaváděnou kanylu. Je to o něco složitější než běžné zavedení periferního žilního vstupu, hlavně na začátku, ale po automatizování těch činností už je to v podstatě jednoduchá a rychlá metoda.

Lektoři chtějí kurz pořádat čtyřikrát ročně. Určen je pro širokou odbornou veřejnost nejen z ostravské fakultní nemocnice. Vhodný je pro porodnické asistentky, zdravotnické záchranáře, všeobecné sestry nebo třeba radiologické asistenty.

Redakčně upraveno / zkráceno.