Dobrý den, vítáme vás u dalšího vydání našeho pořadu. Dnes se zaměříme na důležitou zdravotní problematiku – preventivní vyšetření, které dokáže včas odhalit výduť břišní aorty a zachránit život. Podíváme se také na ocenění dobrovolníků, kteří nezištně pomáhají pacientům Fakultní nemocnice Ostrava a dělají jejich pobyt snesitelnějším.

Preventivní vyšetření odhalí výduť břišní aorty

FN Ostrava se zapojila do nového screeningového programu pro muže, který odhalí výduť břišní aorty. Objednat se na něj mohou online, na webu fakultní nemocnice, muži mezi 65 až 67 lety. 

doc. MUDr. Václav Procházka, Ph.D., MBA, přednosta Ústavu radiodiagnostického FNO a LF OU: Když ty pacienty v tomhle tom věkovém období budeme vyšetřovat, tak v drtivé většině bychom ty pacienty měli zachytit na té ultrasonografii. Vyšetření je nebolestivé, je to rychlé vyšetření, kde se vyšetřuje šířka břišní aorty, délka toho aneurysmatu, průtoky na pánevních tepnách.

Nadlimitní hodnoty naměřili lékaři před časem také 69 letému Jiřímu Hřivňákovi .

Jiří Hřivňák: Žádné bolesti. Já bych o tom vůbec nevěděl, že je nějaká břišní aorta. Ale měl jsem před dvěma, no, skoro tři roku tomu je, ledvinový kámen. A nevědělo se, co mě bolí. Tak jsem šel na CT a tam se zjistilo, že mám výduť na aortě.

Loni odhalili lékaři Fakultní nemocnice kritickou výduť břišní aorty u 40 pacientů. Polovina z nich musela být operována cévním chirurgem, ostatním pomohl výkon endovaskulární technikou na angiolince. Pan Hřivňák teď bude možnost preventivního vyšetření šířit mezi svými vrstevníky.

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Výduť na břišní aortě postihuje častěji muže

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pořad pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám Františka Jalůvku, lékaře Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, a naším tématem je aneurysma abdominální aorty. Dobrý den, vítejte u nás.

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Děkuji za pozvání, dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, co se skrývá za tak složitým názvem? Co to je za nemoc?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Aneurysma pochází z řeckého slova. Znamená to rozšíření nebo česky "výduť". V praxi to znamená rozšíření tepny nad 50 % jejího obvyklého průměru. Když se bavíme o břišní aortě, která má v průměru nějakých 20 mm, tak výduť je od 30 mm výše. Rizikové na té nemoci je to, že ona prakticky nemá žádné symptomy. Většina těch lidí o tom ani neví, že mají výduť na aortě nebo kdekoliv v těle a nemusí se to nijak projevit až nějakým fatálním následkem jeho prasknutím. Zřídka bývají, že se tam vytváří krevní sraženiny, které můžou putovat potom po těle, dělat nějaké potíže, ale většinou je to náhodný nález, anebo se to projeví až fatálním následkem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je na místě otázka zeptat se vás, na které části těla se častěji k této příčině nebo respektive tak k této nemoci docházíte?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Jsou tady dvě takové lokalizace, které jsou nejčastější a nejčastější je to právě ta břišní aorta, kde to většinou v těch západních zemích způsobí nějaké aterosklerotické postižení, té aorty a potom je vrozenou záležitostí. To jsou jsou mozková aneurysmata v oblasti Willisova okruhu. Ale to, jak říkám, jsou většinou vrozené záležitosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co je prevencí? Vy teď máte screeningový program pro muže 65 až 67 let. Nestálo by za to sledovat to alespoň u některých skupin lidí dřív?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: My víme, že nejčastější postižení jsou lidé muži ve věku 65 až 67 let, kde je to zhruba 5 až 9 % populace takto postižené. U žen je to asi 6x méně, někde kolem 1 %, a to maximum výskytu mají až o deset let později. Ten věk není zvolený náhodně. Vychází z toho, že ti muži v těch 65 letech vstupují do toho krizového věku, kdy my můžeme odhalit včas a včas zasáhnout proti. Aby nedošlo právě k tomu rozvoji toho onemocnění a můžeme předcházet těm následkům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaká je tedy léčba této nemoci?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Léčba je v podstatě buďto konzervativní. Pokud jsou ty aneurysmata menší než nějakých 55 mm, můžeme je sledovat s tím, že pacient pravidelně dochází na kontroly ultrazvukové a klinické a pokud to aneurysma roste, tak můžeme zasáhnout. Je pravdou si říct, že zhruba 50 % z těch lidí, kteří mají aneurysmata menší během pěti let k tomu řešení dospějí. Pokud je ten rozvoj větší než těch 55 mm, probírá se to na takzvaných MDT meeting mezioborových, kde se sejdou lékaři různých odborností a na základě toho se zvolí individuálně pro toho pacienta ten nejlepší postup. První možností je radiointervenční metoda, to znamená zavedení výztuže do té výduťe, která zabrání tomu, aby ta výduť praskla. Je to z takových drobných řezů v třísle, kde to zavedou pod rentgenovou kontrolou. Ne u všech pacientů je ale toto řešení možné. Pak musí nastoupit chirurgická léčba, kdy ten postižený úsek nahradíme nějakou cévní protézou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se hovořit i o nějaké prevenci? A teď ve vztahu k tomu, aby vůbec k té nemoci nedocházelo, že by se lidé měli chovat jinak? Ti třeba dejme tomu, že to mají geneticky dané?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Tam rizikové faktory pro vznik této nemoci je v podstatě věk, pohlaví, mužské a kouření. Samotné kouření zvyšuje riziko rozvoje toho aneurysmatu asi 5x, takže člověk může i sám ovlivnit ty svoje další rizika. Stejně tak se na tom podílí vysoký krevní tlak, nějaká léčba aterosklerózy. Je pravdou, že v rodinách, kde se prostě vyskytuje někdo s tím aneurysmatem, tak ti blízcí příbuzní mívají vyšší riziko rozvoje právě také aneurysmat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik operací ročně ve fakultní nemocnici provedete?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Je to asi 40 operací tím kombinovaným způsobem, buď chirurgickým, nebo intervenčním.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Může se ta nemoc zopakovat? To znamená po vaší léčbě, po vašem ošetření, po operativním ošetření. Může znovu dojít třeba na jiném místě k té nemoci?

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Samozřejmě může dojít ke vzniku toho onemocnění spíše na jiném místě. To místo, které už ošetřené tak by nemělo, už to tam vznikat. Tam je buďto ta výztuž, nebo ta cévní náhrada. Proto jsou ti pacienti sledovaní. Může to vznikat v podkolenních tepnách a v pánevních tepnách. Tito pacienti jsou proto sledováni v pravidelných intervalech, obvykle každého půl roku až roku, pomocí ultrazvuku, aby bylo možné včas odhalit případné změny. Pokud dojde k nějaké té recidivě jinde v těle a mohli včas zasáhnout.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a vám za pozornost, protože my pokračujeme dál. Zůstaňte u obrazovek.

František Jalůvka, lékař Chirurgické kliniky FN Ostrava: Děkuji, na shledanou.

Titul Dobrovolník roku 2024 pro FNO

Hned dvě oceněné dobrovolnice jsou spojeny s Fakultní nemocnicí Ostrava. Titul si převzala Jana Konštacká, která je součástí dobrovolnického týmu Kavárny života na Klinice hematoonkologie. Ta pacientům zpříjemňuje čas dobrou kávou nebo drobným občerstvením.

Jana Konštacká, oceněná dobrovolnice, Kavárna života, FNO: ,,Byla jsem velice překvapená, protože to je moje první ocenění v životě a už si toho pamatuji dost. Takže jsem vděčná Pavlu Novotnému nebo té nadaci, že mě navrhla na ocenění. Styk s lidmi mě bavil, já jsem pracovala s lidmi a ti lidé jsou vděční, někdy si chtějí popovídat. ”

Druhou oceněnou je Vladislava Hausová, která působila v Onkologické kavárně FNO, a které byl titul vůbec poprvé udělen in memoriam.

Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti, FNO: ,,Paní Hausová byla 3 roky dobrovolníkem FNO. Pomáhala nejenom tady s kavárnou, ale i s dalšími aktivitami. Poslední věc, kterou vlastně paní Hausová před svým náhlým skonem pro kavárnu zařídila, jsou světla, která tady každý den svítí pacientům.”

Kavárna slouží především pacientům a jejich doprovodu, ale přispět je možné nejen prostřednictvím její návštěvy.

Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti, FNO: ,,Možností jak přispět je celá řada. Tou asi nejdůležitější je teď pro nás ta dobrovolnická posila, protože připravujeme otevření ještě další kavárny, a to v prostorách Kliniky nukleární medicíny. A potom máme vyhlášenou veřejnou transparentní sbírku. Prostřednictvím této sbírky se snažíme zajistit finanční prostředky, které se potom vrací zpátky Onkologické klinice a jsou využívány na zútulnění prostor.”

Fakultní nemocnice Ostrava by řady dobrovolníků ráda rozšířila. Aktuálně jich v zařízení působí více než sto, poptávka po nich ale stále stoupá. Pokud jste plnoletí a chtěli byste se dozvědět více informací, k dispozici jsou na internetových stránkách nemocnice.

Deset minut z Fakultní nemocnice Ostrava je za námi, mějte pohodové a zdravé dny.

Redakčně upraveno / zkráceno.