Pořad o zdraví je připraven, zdravím vás u sledování TV Medicíny. Hostem bude primářka geriatrického a doléčovacího oddělení Slezské nemocnice v Opavě Ingrid Rýznarová. Mimo jiné se dozvíte, jaké metody používají při komunikaci s pacientem a rodinou. A Nemocnice ve Frýdku-Místku má za sebou už 16. ročník Beskydského endoskopického workshopu. 

Beskydský endoskopický workshop se zaměřil na umělou inteligenci

Lékaři a sestry z celé České republiky si tady pravidelně vyměňují zkušenosti a zároveň se učí o nových trendech ve zdravotnictví. Letos se workshop zaměřil například na umělou inteligenci.

Endoskopická diagnostika a léčba, podobně jako další medicínské oblasti, se neustále vylepšuje a rozvíjí. Přesvědčit se o tom mohli i účastníci Beskydského endoskopického workshopu.

Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Vzhledem k tomu, že se do přístrojů endoskopických a chirurgických dostávají nově metody umělé inteligence. Zaměřili jsme se i trošku v přednáškovém programu i demonstraci některých výkonů na prezentaci právě tady těchto výhod. Použití třeba umělé inteligence v diagnostice nádorů, ve střevě, popřípadě v žaludku. Upozorní během toho vyšetření toho lékaře na to, že je tam nějaká nádorová léze, která je třeba velmi drobná, kterou by mohl přehlédnout."

Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Digestivní endoskopie v posledních deseti letech udělala obrovský krok v terapiích. Endoskopie je tradičně spojována hlavně s diagnostikou, ale my v současné době jsme na poli terapie. A to vyžaduje kontinuální vzdělávání endoskopických týmů. Jak lékařů, tak sester. A tento workshop je právě o tom, že zde se setkávají tyto endoskopické týmy a společně se radí o tom, jak se ty jednotlivé výkony nejlépe provádějí. Frýdecká gastroenterologie patří mezi nejlepší gastroenterologie na Moravě."

Lékaři a sestry absolvovali přednášky na různá témata a také se účastnili výkonů přímo s pacienty. Umělá inteligence nově pomáhá zlepšovat kvalitu vyšetření.

Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "V současnosti je v České republice screeningový program kolorektálního karcinomu. Každý občan České republiky by v padesáti letech měl absolvovat ten screening. Buď ve formě testu na okultní krvácení nebo i přímo kolonoskopie. To znamená nechat si prohlédnout celé střevo. Pokud ten výkon je negativní, tak je více než 10 let ochráněný před vznikem nádoru."

Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Největším úspěchem české digestivní endoskopie je jednoznačně screening kolorektálního karcinomu, což je screening nádoru tlustého střeva pomocí endoskopických metod, protože Česká republika zaznamenává nejlepší výsledky na světě v současnosti."

Workshop pokryl celé spektrum terapeutické endoskopie. Zaměřil se i na výkony na žaludku a dvanáctníku, na tlustém střevě, slinivce i žlučových cestách.

Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Patříme mezi země v rámci světa i Evropy, které jsou velmi zatíženy různými nádory. Nicméně v gastrointestinální oblasti se právě v oblasti toho kolorektálního karcinomu, to znamená nádoru tlustého střeva a konečníku podařil zlom. Díky screeningu i díky prevenci se snižuje počet těch nádorů a snižuje se také úmrtnost na ty nádory. A v současné době se hlavním nádorem v gastroenterologii stává karcinom slinivky břišní, který je naopak na vzestupu."

Nádor slinivky břišní se v České republice odhalí ročně u 2 350 pacientů.

Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Incidence národů střeva se v současné době bude pohybovat mezi 70 a 80 na 100 tisíc obyvatel ročně."

Beskydské gastrocentrum Nemocnice ve Frýdku-Místku nyní usiluje o udělení statutu specializovaného Centra digestivní endoskopie, jejichž celostátní síť bude letos ustanovena Ministerstvem zdravotnictví.

Týmová péče o pacienty na geriatrii, Péče o křehké seniory vyžaduje šetrný přístup, MUDr. Ingrid Rýznarová, prim. interního oddělení Slezská nemocnice Opava

Simona Součková, TV Polar: Geriatrické a doléčování si oddělení Slezské nemocnice v Opavě reprezentuje dnes paní primářka Ingrid Rýznerová. Dobrý den.

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, kdo se může ocitnout na Vašem oddělení?

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Naše geriatrické a doléčovací oddělení patří mezi takzvaná následná lůžka. To znamená, že my nepřijímáme pacienty v uvozovkách přímo z ulice, ale 90 % pacientů je k nám překládáno z akutních oddělení. Částečně jsme schopni přijmout i pacienta třeba z ambulantní péče nebo z domácí péče. V tom případě, když ten jeho zdravotní stav nevyžaduje intenzivní péči. Když se vrátím k těm pacientům, z jakých oddělení přebíráme pacienty, přebíráme jednak z operačních oborů. Pacienty po operaci, například krčků, kosti stehenní, nebo pacienty, kteří utrpěli nějaké trauma, a to jejich doléčení potřebuje delší čas. Dále přebíráme z neoperačních oborů a naším největším zásobovat teplem je interní oddělení se všemi interními diagnózami, které potřebují delší dobu hospitalizace. Dále potom pacienty z plicního oddělení, pacienty z neurologického oddělení a v podstatě ze všech odborností lůžkových, které jsou ve Slezské nemocnici. Samozřejmě z spádové oblasti přebíráme pacienty i z Fakultní nemocnice z Ostravy, kteří podstoupili nějaký náročný výkon a jejich doléčení potřebuje delší dobu. Takže přebíráme pacienty v podstatě z celého okresu.

Simona Součková, TV Polar: Chce se mi namítnout, že přebíráte pacienty, o které se starali specializovaní lékaři, internisté, chirurgové, ORL. Teď vy je máte všechny pod jednou střechou svého oddělení. To vyžaduje bezpochyby obrovské znalosti.

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Atestace z geriatrie tady toto přináší. Ten obor je v podstatě takový, že soustředí všechny ty znalosti z těch jednotlivých sub oborů. Na našem oddělení pracují lékaři, kteří mají první nebo druhou atestaci z interny a mají dále potom nadstavbovou atestaci z geriatrie nebo mají další nadstavbu atestaci z klinické výživy. Protože většinou u mě na oddělení nemůže pracovat lékař, který má pouze jednu atestaci.

Simona Součková, TV Polar: Jaký je podíl těch, kteří po pobytu u vás odejdou po svých domů a jsou schopni se aktivně zapojit bez toho, aby potřebovali pomoc?

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Na to úplně je těžké odpovědět, já bych řekla čísla, ale já jenom naznačím, že většina těch pacientů jsou vyššího věku, tudíž už neodcházejí do práce, že by pracovali. Na druhé straně malé procento pacientů je i činného věku, kteří třeba utrpěli nějaký těžký úraz a to jejich doléčení vyžaduje delší čas. Takže není pravdou, že máme jenom seniory. Takže tito pacienti třeba odcházejí ještě do rehabilitačních ústavů nebo do lázeňské terapie a potom následně mohou pracovat. Jinak my, když to spočítám, my se nevylučujeme těma statistikami, kolik pacientů umře na tom oddělení. Je to průměrná statistika z ČR. Asi 20 % pacientů umře v nemocnici a těch osmdesát potom odchází do domácí péče, na ošetřovatelská oddělení nebo do domovů pro seniory.

Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, poznáte už na pacientech, kteří dopředu nebo po pár dnech, kteří už to tzv. nerozchodí, i když třeba by chtěli, ale už jim síly nestačí?

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Samozřejmě my máme určité škálovací mechanismy, kde jsme schopni si tak nějak jako odhadnout, jak ten pacient bude vypadat a jsme si schopni i na základě toho říct, že ta jeho péče bude vyžadovat delší čas, že se musíme multidisciplinární na ní podílet nejenom my, lékaři, sestřičky, fyzioterapeuti, sociální pracovník, psycholog.

Simona Součková, TV Polar: To jste mi nahrála, protože jsem se na to chtěla zeptat, jakým způsobem komunikujete s pacientem, který je při smyslech, který dokáže rozeznat, co se s ním děje, a s rodinou? Protože pro ní to bývá velmi těžké.

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Máte pravdu, že ta komunikace je náročná, ale na té komunikaci my můžeme hodně získat, a to jak důvěru pacienta, získat důvěru rodiny. Tím pádem my jsme schopni ten nastavený plán, který máme, plán péče, představit rodině, pacientovi a hledět hledat společný konsensus.

Simona Součková, TV Polar: Je to obvyklé na ostatních odděleních, v jiných nemocnicích taková péče?

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Mělo by to být obvyklé.

Simona Součková, TV Polar: Ale mám pocit, že jste si něco vypůjčili z paliativní péče.

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: My jsme si to nevypůjčili a v podstatě my jsme to, jak jste tady měla kolegu Jakuba Segeta, kdy oni pracují multidisciplinární, my také v té geriatrii, jak jste řekla, díky těm pacientům, kteří jsou z různých oborů, nám nic jiného nezbude. Proto jsme do toho týmu přibrali psychologa. Přibrali jsme i staniční sestry a vrchní sestru, kdy pracujeme v tomto týmu a řekneme si potřeby, jaké ten pacient má, jaké má potřeby ta rodina, setkáme se s nimi a my jsme podpůrným týmem. Ta podpora má být právě v hledání toho definitivního plánu, co bude dál s pacientem?

Simona Součková, TV Polar: Já bych se zeptala ještě na ty naše křehké seniory, kterým je třeba už více než osmdesát let nebo osmdesát pět let, kteří třeba byli ještě do nějaké cévní mozkové příhody aktivní. Teď najednou je to velký sešup a je velmi těžké sledovat tu proměnu člověka, který velmi zhubne, ztratí tu svalovou hmotu. Je to u těch seniorů v tom vysokém věku opravdu to nebezpečí a ta příčina, že už se nepostaví na ty nohy?

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Jako úbytek svalové hmoty nebo takzvaná sarkopenie samozřejmě u těch seniorů je. Jak oni stárnou, méně se pohybují, jsou podvyživení, mají malou svalovou hmotu a v případě, že utrpí nějaký akutní inzul, a to může být mozková příhoda nebo operace po zlomenině, ta svalová hmota ještě dále více ubývá. Důležité je u takového člověka zajistit hned po té stabilizaci toho akutního stavu, aby byl dostatečně živen, pokud má na to sílu a kondici, aby byl hned rehabilitován, tak aby ten úbytek té svalové hmoty byl co nejmenší.

Simona Součková, TV Polar: Vím, že to bývá někdy velmi těžké a ta doba, kdy člověk jen leží a nemůže nic dělat, je strašně těžká pro všechny. Může trvat i dlouho?

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Může, může trvat dlouho samozřejmě. Víte, ti lidé mají určitý fyzický potenciál. A jestliže někdo chodí s hůlkami a utrpí nějakou nemoc, která ho svým způsobem, tak jak říkáte, veze na té lavičce dolů, je tam sešup, nemohou předpokládat, že po naší léčbě se vrátí do svého. Ono už je tam zase o schodek níž v té fyzické kondici. Ale důležité je komunikovat a říct i té rodině: podívejte se, bude větší zátěž, bude potřebovat nějakou dopomoc a podílet se vlastně na tom plánu.

Simona Součková, TV Polar: Paní primářko, děkuji Vám za návštěvu ve studiu a Vám, milí diváci, za Vaši přízeň. Mějte se hezky.

Ingrid Rýznerová, primářka Geriatrického a doléčovacího odd. SN Opava: Děkuju. Na shledanou.

Simona Součková, TV Polar: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.