Dobrý den, nový díl Magazínu TV Medicína, je tu. A v něm vám dnes představíme unikátní transportní systém vzorků, kterým se pyšní Krnovská nemocnice. Dobu kolem porodu mohou páry v nemocnici Karviná-Ráj strávit v novém předporodním pokoji a s hostem probereme téma dětské kardiologie - zaměříme se na srdeční vady a život s nimi.

Krnovská nemocnice má unikátní transportní systém vzorků

Jamajský sprinter Usain Bolt uběhne 250 metrů přibližně za 23 sekund. Stejnou rychlostí nyní běhají po areálu krnovské nemocnice laboratorní vzorky v novém přepravním systému. Rychlostí 8 až 10 metrů za sekundu jsou transportovány z vyšetřoven do laboratoří nemocnice.

Nový systém, kterému se pracovně říkalo potrubní pošta, se však od té klasické zásadně liší.

JAKUB RUČKA, vedoucí lékař Centrální laboratoře: „Ta unikátnost je dána tím, že se vzorky nedávají do žádného ochranného obalu, jako je tomu u těch předchozích. Je to samozřejmě i stavebně jednodušší. To znamená, vy tou nemocnicí nemusíte protahovat velmi objemné trubky a lítají jenom samotné ty jednotlivé vzorky. Znemožňuje to to, aby s tím vzorkem chodily do laboratoře papírové žádanky, musíte zajisti i to, aby s tím vzorkem šla i ta data a v tom je ten systém unikátní, že hned na tom vstupu sám přístroj umí spárovat data s tou danou zkumavkou.“

JAROSLAV KRUPICA, zástupce dodavatelské firmy: „Tento systém je první v České republice, ale v Evropě je to naprostý standard. Ve Skandinávii plná automatizace fáze v laboratoři je stoprocentní. U nás nulaprocentní. V tom zahraničí tem trend jde k tomu, aby se zvyšovala jednak produktivita práce a jednak kvalita péče o pacienta. Tady jde o čas, o bezpečnost a o rychlost.“

Areálem nemocnice tedy neputují rozměrné tubusy s materiály, ale ampule se vzorky potrubím o průměru 2,5 centimetru, automaticky a bez doteku lidské ruky.

MARTIN GEBAUER (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Je to opravdu obrovská úspora a navíc to zjednodušuje tu administrativu v samotné laboratoři, kdy dochází k tomu automatickému třídění těch vzorků vlastně a k zaznamenání a tisku těch průvodních listů.“

Kódované vzorky, které personál vloží do přístroje jsou tlakem vzduchu vystřeleny na určené místo. Například vzdálenost 250 m z dětského oddělení do laboratoře překonají za 23 sekund.

LADISLAV VÁCLAVEC, ředitel SZZ Krnov: „Já jsem rád, že jsme otevřeli něco nového, že jsme otevřeli něco nového, co není nikde v republice a že to pomůže ke zrychlení péče o naše pacienty.“

Krnovská nemocnice se touto investicí stává průkopníkem u nás a vzorem pro podobná pracoviště v rámci Střední Evropy.

Nemocnice Karviná-Ráj otevřela nový předporodní pokoj

Nemocnice Karviná-Ráj investovala peníze do vybudování předporodního pokoje pro páry, které čekají na příchod svého potomka. Po celou dobu hospitalizace tak mohou být partneři spolu.

Původním záměrem nemocnice bylo připravit samostatný pokoj pro maminky, které jsou hospitalizovány i když je porod ještě daleko a mohly tady čas trávit společně s partnerem.

JANA PIKOŃOVÁ, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Karviná-Ráj: "Jsou maminky, které tady musí strávit v těhotenství tři čtyři dny, musíme dořešit nějaké komplikace a ony tady nerady bývají samy. Takže ta přítomnost partnera je pro ně žádoucí, ale nebráníme se ani tomu, když tento pokoj budou využívat tento pokoj i maminky, které se k porodu chystají, třeba v první době porodní a když nastane čas, tak se přestěhují na porodní sál."

Pokoj využije před porodem svého prvního potomka i Sylvie Giemza z Bohumína.

SYLVIE GIEMZA, nastávající maminka: "Vybrala jsem si tuto nemocnici protože mi je blízká a je to tu takové rodinné podle mě, to se mi líbí. Mě se ten pokoj zdá moderní, útulný a je to příjemné prostředí.”

Předporodní pokoj je v těsné blízkosti porodního sálu. Po porodu se mohou hned oba partneři přesunout na rodinný pokoj, který nemocnice vybavila také velmi komfortně. Po celou dobu tedy páry nemusí být vůbec separovány.

Eva Klásková, primářka dětského a novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Život a léčba dětí se srdeční vadou

Jana Lipowská, TV Polar: Dětská kardiologie diagnostika a léčba srdečních vad u dětí a jak se jim s tímto onemocněním žije? Takové je téma dnešní besedy a já už ve studiu vítám primářku dětského a novorozeneckého oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku Evu Kláskovou. Dobrý den, paní primářko.

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Dobrý den a děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV Polar: Paní primářko, o jaké pacienty se staráte na dětské kardiologii?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: V rámci Dětské kardiologické ambulance se staráme o široké spektrum pacientů, ale dominantní jsou pacienti s vrozenými srdečními vadami. A potom jsou to malí sportovci, děti s poruchami srdečního rytmu a nejrůznější onemocnění srdíčka.

Jana Lipowská, TV Polar: Kdy se vlastně u dětí odhalí srdeční vada? Je to už od narození?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Včasná diagnostika vrozených srdečních vad je úplně klíčová pro to, abychom je mohli úspěšně léčit. A ČR je známá tím, že má skvělou úroveň prenatální diagnostiky. To znamená, a pokud se jedná o ty nejzávažnější tzv. kritické srdeční vady, tak tam jsme schopni ve spolupráci s gynekology diagnostikovat až 80% kritických vrozených srdečních vad, což jsou ty vady, které děti ohrožují po narození nebo v prvním roce života. To je první část dětí, které jsou diagnostikovány. Potom samozřejmě v porodnici a v novorozeneckém období, kdy je zavedený na spoustě pracovišť a na našem dětském oddělení také systém, kdy měříme dětem saturaci a podle různých parametrů vytipováváme děti, které potřebují hned po porodu kardiologické vyšetření a potom vlastně děti přecházejí do péče praktických lékařů pro děti a dorost, kteří se o ně starají. A pokud mají dítě s jakýmkoliv příznakem, který odpovídá srdeční vadě, ať má šelest, nebo neprospívá. Prostě jakákoliv známka srdeční vady, tak je posílají k nám k dětským kardiologii. A jsou samozřejmě vady, které děti netrápí v tom časném období a pak je mnohdy i náhodně zdiagnostikujeme třeba v rámci Preparticipačního screeningu.

Jana Lipowská, TV Polar: Možná vysvětlete jenom, co to je za screening?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Preparticipační screening je, že když máte malého sportovce dítě, tak by jednou za život mělo projít vyšetřením klidového EKG a vyšetřením buďto u praktika nebo u sportovního lékaře. A právě tito specialisti velmi často zachytí třeba šelest nebo nějakou změnu na EKG a pošlou to dítě k nám.

Jana Lipowská, TV Polar: Ke sportovcům se ještě dostaneme, ale pojďme se vrátit k léčbě vlastně těch závažných vad. Musí být dítě operováno?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Pokud se týká o děti s kritickou srdeční vadou, co jsou ty vady, které jsou nejzávažnější, tak ty v podstatě do roku života vyžadují nějakou intervenci, ať už je to chirurgický výkon, nebo je to katetrizační výkon a velká část těch dětí s těmi významnými vadami opravdu operována být musí. Ty operace v naší republice probíhají v jednom centru a to je v Praze v dětském kardiocentru v Motole, což je zase velká výhoda naší republiky, že vlastně ta péče je koncentrovaná na jedno super specializované pracoviště. Ale na druhou stranu jsou děti s méně závažnými srdečními vadami, které sledujeme a mnohdy za celý život žádnou chirurgickou ani katetrizační intervenci nepotřebují.

Jana Lipowská, TV Polar: Jaký je život dítěte se srdeční vadou? Co všechno musí dodržovat?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Život dítěte se srdeční vadou ve srovnání s předchozí érou je skvělý. V podstatě se dá říct, že velká část těch dětí je opravdu velká a je schopna žít úplně normální plnohodnotný život, včetně rekreačního sportu. A to je vlastně naším cílem, aby ty děti byly včas diagnostikovány, aby byly včas operovány či eventuálně podstoupili nějakou další intervenci a aby ta celková dětská kardiologická péče tomu dítěti umožnila plné uplatnění v životě. Máme děti, které v podstatě mají stejnou šanci dalšího vzdělávání, dalších a dalších aktivit.

Jana Lipowská, TV Polar: A může se věnovat i vrcholovému sportu, nebo se doporučuje zůstat u toho rekreačního?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Obecně spíš směřujeme děti k rekreačnímu sportu, ale máme daná doporučení, kterých se držíme a jsou děti, které pokud je to jednodušší vada, která má výborný pooperační výsledek, tak tyhle děti necháváme, pokud si to ta rodina vysloveně přeje, sportovat i vrcholově. Samozřejmě za našich pravidelných kontrol a s vědomím toho, že musíme být trošku opatrnější než u dětí, které nějaký kardiochirurgický výkon nebo jinou intervenci nepodstoupily.

Jana Lipowská, TV Polar: Musí děti třeba brát i nějaké léky celoživotně, nebo když podstoupí operaci, tak jsou opravdu dá se říct zdravými dětmi?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: A velká většina dětí po vlastně vyřešení té srdeční vady tou intervenci už žádné léky nebere. A pokud to dítě má zbytkové nálezy, týká se to dětí s velmi komplexní vadou, která neumožňuje to, že vlastně tím výkonem se ten krevní oběh vrací do úplně normálního stavu a tak velká většina těchto dětí vlastně v běžném životě stačí zcela běžně i ostatním vrstevníkům. Jsou omezení ve sportu a někdy musí mít nějakou medikaci, ale rozhodně to není pravidlem.

Jana Lipowská, TV Polar: Dožívají se děti s touto vadou vyššího věku, nebo je tam nějaké omezení?

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Děti se srdečními vadami se dožívají dospělosti. Já už vlastně tu dětskou kardiologii dělám řadu řadu let a protože dělám i prenatální vyšetření srdce plodu, tak ho vyšetřují teď u svých pacientek, které byly v kojeneckém věku operovány pro některou z těch závažných vad. A vlastně vznikl nový obor v rámci dospělé kardiologie vrozené srdeční vady v dospělosti. A je třeba říct, že vlastně tam, kam my směřujeme, je to, aby děti, malé děti s vrozenou srdeční vadou prošly krásně dětstvím, s plnohodnotným životem a zároveň potom měly i úplně normální dospělý život. Takže převážná většina dětí s vrozenou srdeční vadou se dožívá dospělosti a v dobré kvalitě života, zakládají rodiny, mají své vlastní děti, mají své povolání a vlastně jim ta kardiologické vada v tom běžném životě nevadí.

Jana Lipowská, TV Polar: Paní primářko, já vám moc děkuju za návštěvu a za cenné informace.

Eva Klásková, primářka děts. novorozeneckého odd., Nemocnice ve F-M: Děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV Polar: A Vám, milí diváci, děkuji za pozornost. Uvidíme se u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Redakčně upraveno / zkráceno.