Dobrý den, vítejte u pořadu MS Expres. Dnes se podíváme na plánovanou špičkovou laboratoř v Ostravě, která se zaměří na výzkum požární bezpečnosti. Zamíříme také na Expo 2025 do Ósaky, kam dorazily starodávné duby ze Slezska, a se podíváme na rozsáhlou rekonstrukci sportovních hal v Opavě.

Krizové situace prověřují připravenost na ochranu obyvatelstva

Povodně, covid, požáry, tornádo či střelba, to vše a mnohem více zažila Česká republika ve 21. století. Proto se stala ochrana obyvatelstva důležitým tématem, kterému je věnována i tradiční konference na VŠB-TU Ostrava.

Jedním z hlavních témat konference byla ochrana kritické infrastruktury.

Petra Bishtawi, Ministerstvo průmyslu a obchodu: „Mé vystoupení bude o tom, jak se Ministerstvo průmyslu a obchodu staví k ochraně kritické infrastruktury v této chvíli a zároveň o tom, jaké změny očekáváme po přijetí nového zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu v kritické infrastruktuře je jedním z gestorů.

To znamená, že celé odvětví energetiky se bude rozdělovat na některé další pododvětví a Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít na starost elektroenergetiku, plynárenství, teplárenství a nově také odvětví vodíku.“

Řeč byla také o extrémní povodni v září 2024 a o novinkách v legislativě krizového řízení.

Jan Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Jsou věci, které je třeba zlepšit, ale musím říct, že jsem přesvědčený o tom, že krizová legislativa je nastavená principiálně dobře a jedná se o zlepšení detailů. Ono nás to posouvá, moje babička vždycky říkala, že co mě nezabije, to mě posílí a myslím, že to platí obecně. Ale samozřejmě jsou detaily, na kterých musíme pracovat a každá ta situace, která je kritická, by nás měla především poučit.“

Daniel Miklós, náměstek generálního ředitele HZS ČR: „Musíme si říct upřímně, že ty situace, které jsme řešili, nebyly úplně standardní. Když se podíváme na covid, Ukrajinu, tornádu a podobně a jakým způsobem se to promítne do toho zbytku. Ty situace jsou silně nestandardní, vyžadují velmi velké potřeby, hodně sil a prostředků, jiný přístup, ale musíme do toho zamíchat i věci typu digitalizace, pokrok, AI a podobně. To znamená, že musíme toto všechno nějak vyhodnotit a přetavit do nových postupů, tak abychom dokázali v té minimálně další čtvrtině reagovat tak, aby občany dostávali tu službu, kterou od nás čekají.

Máme, myslím si, principiálně nastavenou legislativu dobře, potřebujeme pracovat na těch detailech, takže to, myslím, i samo o sobě svědčí o tom, že jednak máme co dělat, ale máme dobrý základ, na kterém můžeme stavět.“

Už příští kritická situace ukáže, jestli se nám daří moderní technologie do problematiky ochrany obyvatelstva začleňovat.

Sportovní haly opavských gymnázií procházejí rekonstrukcí

Dvě sportovní haly v Opavě procházejí zásadní rekonstrukcí. Jedna z nich byla dlouhodobě plánovaná, tu druhou si vynutila zářijová povodeň.

Mendelovo gymnázium v Opavě plánovalo rekonstrukci sportovního zázemí už od roku 2019. Budova stará hodně přes sto let už nutně potřebovala zásadní renovaci.

Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia Opava: „Budova stará hodně přes 100 let už nutně potřebovala zásadní renovaci. My jsme v podstatě už v roce 2019 chtěli rekonstruovat tělocvičnu zároveň s rekonstrukcí školy. Ale protože v té době nebyla tělocvična napojená topením na školu, takže byla brána jako zvlášť budova. Tudíž nemohla být součástí energetických úspor Mendelova gymnázia a byla vyňata z celé té akce. Je tady spousta problémů, které se musí vyřešit. Sanace, vlhko, plíseň, to byl náš každoroční problém. Takže jsme se rozhodli, že přistoupíme ke generální rekonstrukci tělocvičny. Což tedy zahrnuje výměnu oken, výměnu zejména povrchu. Budeme mít tady krásné sociální zařízení, nové koupelny, nový sál, nové dvě tělocvičny a dole v přízemí bude ještě centrum pro posilovnu. Jaké jsou další plány? Bude na to navazovat vnitroblok. Už je tam nové parkoviště, které máme společně se školou pro slabozraké. A teď se tam buduje nové hřiště. Na našem dvoře přibyde kolárna, přibydou stromy, přibyde zázemí pro studenty. Takže chceme mít moderní dvůr, který můžeme využívat i pro výuku.“

Poněkud jiná situace nastala ve Sportovní hale u Slezského gymnázia, kudy se v září loňského roku prohnala ničivá povodeň. Od té doby probíhají zatím vyklízecí práce, rekonstrukce halu teprve čeká.

Lucie Kolníková, ředitelka Slezského gymnázia Opava: „Problém byl takový, že jsme o víkendu sem přišli a vystěhovali jsme všechno nahoru na první schod tribuny. Pak přišla voda a když jsme sem přišli v pondělí, tak voda byla až po tribunu. Takže věci, které jsme měli na tom prvním schodu, byly zaplavené a všechno tady bylo zaplaveno. Takže se nám chtělo brečet, protože to bylo úplně tragické. My jsme neočekávali, že to bude tak velké. Od té doby probíhají zatím vyklízecí práce. Rekonstrukce halu teprve čeká. Nejdříve jsme museli všechno vyklidit, což bylo asi to nejhorší, protože tady venku, jak probíhá rekonstrukce bazénu, tak všechno to bahno, které oni měli v jámě, šlo k nám do haly. Takže jsme museli nejdříve všechno vyklidit, vynosit. Měli jsme ale pomoc od vojáků. Museli jsme všechny omítky oklepat, veškeré podlahy strhnout až na základovou desku. Také veškerá elektřina je pryč. Museli jsme zprovoznit klimatizaci. Takže tady v tomto stavu jsme někdy na konci prosince, nějaké dva a půl měsíce to trvalo, stálo to milion korun do této chvíle.

Teď jsme ve fázi, kdy jsme zadali řešení projektové dokumentace, která se bude tvořit půl roku. Když půjde vše dobře, bude hala hotová v září 2026, protože nepředpokládám žádné dlouhé prodlevy.“

Zřizovatelem obou sportovních budov je MS kraj, který také hradí náklady na obě rekonstrukce.

Nová laboratoř VŠB : Revoluce v bezpečnosti energetiky

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské plánuje vybudovat špičkovou laboratoř zaměřenou na výzkum bezpečnosti a efektivity energetických celků. Toto vědecké centrum má ambici stát se jedním z nejvýznamnějších výzkumných pracovišť v Evropě, kde se budou testovat moderní technologie a inovativní přístupy k ochraně kritické infrastruktury.

Laboratoř bude disponovat nejmodernějšími technologiemi, které umožní vývoj bezpečnostních strategií pro současné i budoucí energetické systémy.

Jiří Pokorný, děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB - TU Ostrava: "Bude to jednopodlažní objekt, který bude vybaven technologií, která umožní provádět a zkoumat vlastnosti materiálu z hlediska jejich hoření a jejich hašení a zkoumat produkty, které se generují při rozvoji požáru."

Tento projekt představuje zásadní krok k posílení bezpečnosti a udržitelnosti energetických systémů, a to nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Fakulta očekává, že nové poznatky přispějí k rozvoji moderních technologií a podpoří inovace v oblasti energetiky i stavebnictví.

EXPO 2025: Duby ze Slezska do Japonska

Na světovou výstavu Expo 2025 odpluly starodávné duby ze Slezska. Každý z kmenů symbolizuje jednu zemi. Dřevo staré přes šest tisíc let bude součástí expozice.

133 kmenů subfosilních dubů starých zhruba 6 500 let bude jednou z hlavních dominant na nadcházející světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace. Za projektem Les civilizací a propagací Moravskoslezského kraje a celé České republiky je malá ostravská firma, které se podařilo nadchnout hlavního architekta Expa a získat pro projekt exkluzivní prostor v samém srdci výstaviště.

Marek Noga, jednatel společnosti Subfossil Oak: “Po přečtení našeho návrhu k projektu, který je postavený na tom, že každý z kmenů bude symbolizovat jednu zemi nebo organizaci, která se účastní světové výstavy a zároveň odkazuje na sílu příběhu 6500 let. Je to takový počátek historie lidstva, kultur a také první silný globálních změn, které probíhají napříč celým světem.”

Příběh subfosilních dubů se začal psát v roce 2016, kdy chtěla firma stavět bioplynovou stanici. V hloubce asi šesti metrů ale narazila na černý poklad. Z povodí řeky Olše bylo následně vytěženo zhruba 1000 metrů krychlových těchto starých stromů. Duby ze Slezska mohou obdivovat v muzeích a galeriích lidé po celém světě.

Redakčně upraveno / zkráceno.