“Srdce” Straníku získalo čističku odpadních vod

Dva objekty v části Straník, které jsou ve vlastnictví města, letos získají domovní čističky odpadních vod. Ty nahradí dosavadní septiky. Jednou z těchto budov je i ta, ve které mají zázemí místní hasiči a senioři.

U této budovy ve Straníku, která je majetkem města, proběhla instalace domovní čističky odpadních vod, která nahradí dosavadní septik, v měsíci květnu. Cena díla byla zhruba půl milionu korun bez DPH.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Jednak tím zlepšujeme provozně ekonomické náklady tohoto objektu a jednak přispíváme k vyšší ekologizaci provozu tohoto zařízení.”

Petr Bartůšek, správce budovy: “Ten dům je v podstatě takové srdce Straníka, toho kulturního i společenského dění. Hlavní složky nebo spolky, které tady mají své zázemí a konají zde akce, tak jsou v prvé řadě klub seniorů, který tady sídlí, máme tady spolky myslivců, spolky dobrovolných hasičů, jsou tady spolky včelařů. Máme tady Soptíkovu hernu pro matky s dětmi, takže ta budova, když se tady třeba sejde i nějaká rodinná akce, protože se tady konají jak ty veselejší, tak ty smutnější rodinné akce, tak je tady třeba i 40 lidí. Takže ten barák si to zaslouží a jsme rádi, že po delších peripetiích se dostalo i na Straník a máme tady vybudovanou čističku, která je těsně před spuštěním.”

Druhý významný objekt ve Straníku, který je rovněž ve vlastnictví města, je areál fotbalového hřiště s malou tělocvičnou a venkovním přístřeškem. I zde by letos měla být realizována domovní čistička odpadních vod včetně kanalizační přípojky.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nicméně tady z důvodu zřízení věcného břemene na pozemku státu a dalších administrativních kroků došlo k posunu této akce na druhé pololetí letošního roku.”

Aktuálně město řeší také obecně záležitosti týkající se vodohospodářské infrastruktury ve Straníku, tedy vodovodu a kanalizace. Vodovod v této místní části je majetkem města, na základě pachtovní smlouvy jej provozuje obec Hodslavice.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Pokud jde o vodovod, tak v minulém období byl zpracován pasport, takže máme zjištěno, v jakých trasách ten vodovod vede, a máme zjištěno, že není úplně v dobrém technickém stavu. Čili do budoucna bude potřeba jeho rekonstrukce. V letošním roce se zpracovává projektová dokumentace na opravu stavby vodojemu a předpokládáme, že v letošním roce, ve druhém pololetí, by mohla být ta oprava realizována. V rozpočtu města máme vyčleněnou částku 1,5 milionu korun.”

Daleko palčivějším probléme je ovšem ve Straníku absence centrální kanalizace.

Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “V minulých letech již byly zpracované určitě studie, které identifikovaly, že na zhruba 500 obyvatel a 160 nemovitostí, které se nachází v této místní části, by vybudování centrální kanalizace stálo zhruba 160 milionů korun, což je poměrně výrazný výdaj rozpočtu města. Takže monitorujeme i možnosti získání dotačních prostředků. Nicméně, je potřeba připomenout, že vlastníci nemovitosti jsou odpovědni za legální odvádění odpadních vod. Město tady určitou pomoc nabízí a v tuto chvíli tedy monitorujeme možnosti, ať už vybudování centrální kanalizace, případně vybudování domovních čističek odpadních vod, které by realizovalo na své náklady město.”

---

Běžci na Skalkách podpořili nemocného Šimonka

Na Skalkách se uskutečnil 3. ročník benefiční akce Krok za Šimonka. Běžeckého závodu se zúčastnili i hasiči, policisté a zdravotničtí záchranáři - konal se na podporou chlapce, který trpí vzácnou metabolickou nemocí.

Právě byl odstartován 3. ročník hlavního běhu, který se na Skalkách konal v rámci benefiční akce Krok za Šimonka. Tento čtyři a půl letý chlapec se narodil s vzácnou vážnou metabolickou nemocí, Lesch Nyhanovým syndromem.

Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “Je to akce, kterou děláme jedinou v roce pro Šimonka takhle velikou. Snažíme se i oslovit všechny, kteří s Šimonkem v průběhu roku pracuji. Ať je to rehabilitace Pokrok, ať už jsou to lidé, kteří s ním přijdou do styku, ať jsou tu Podané ruce, kteří nám zajišťují asistenci, a vlastně ti všichni lidé se tu mohou sejít, ale mohou se tady sejít i běžci, díky kterým vlastně můžeme vybrat větší částku.”

Běžecké trati benefičního závodu byly tři, dětská, hobby závod na tři kilometry a hlavní na 7 a půl kilometru, který byl letos poprvé pojata i jako závod složek integrovaného záchranného systému.

Tomáš Kvíčala, účastník běhu, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Za prvé je to veliká akce pro Šimonka, abychom zlepšili jeho život a pomohli mu ke zdraví, aspoň takovému, jaké bychom si všichni přáli, a další je to vlastně běh pro zdraví pro nás, pro policisty, IZS a další účastníky. Doufám, že počasí nám bude přát a že do cíle všichni přiběhneme spokojení a zdraví.”

Petr Adamus, účastník běhu, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Rozhodli jsme se podpořit tuto benefiční akci, určitě je to dobrá věc. Ustanovili jsme tým v celém územním odboru Nový Jičín, takže společně s kolegy, kteří běžně tu profi část, části IZS, tak někteří kolegové také běží s námi tu část hobby, tu kratší trasu.”

Petr Gold, účastník běhu, ÚO ZZS Nový Jičín: “Poběží nás všech pět sedm a půl kilometru, chtěli jsme podpořit dobročinnou akci na Šimonka.”

Na start závodů se i díky podpoře policistů, hasičů, zdravotníků a vojáků, ale i dalších dobrých lidí, dostavil rekordní počet běžců. Celkem více než stovka.

Jaromír Laštuvička, účastník běhu: “Já jsem tedy běžel ten lehčí závod, tři kilometry. Hlavní motivací bylo tedy podpořit dobrou věc, Krok za Šimonka. Myslím si, že je to takové spojení příjemného s užitečným, kdy člověk něco udělá pro sebe a zároveň podpoří někoho, kdo tu naši podporu potřebuje daleko více.”

Markéta Kočí, účastnice běhu: “Já běhám hlavně charitativní závody. Dneska je těchhle závodů v Moravskoslezském kraji asi sedm ale vybrala jsem si tenhle.”

Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “Díky skvělým lidem, kteří podporují tyto akce, se to podařilo. Děkujeme všem běžcům z integrovaného záchranného systému, že také poběží pro Šimonka, a taky že si budou moci převzít svůj první putovní pohár.”

Název akce Krok za Šimonka symbolizuje touhu jeho rodičů postavit chlapce, který je zcela ležící, na nohy. Z předchozích sbírek mohli pořídit robotické chodítko, nákladná je rehabilitace a léčba.

Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “Díky robotickému chodítku jsme v podstatě dospěli k tomu, že Šimonek je schopný ujít třeba sto metrů v mechanickém chodítku. To přispělo k tomu, že se osvalil, že v podstatě jsme ho dostali na nohy, což je pro celý jeho vývoj nesmírně potřebné.”

Lucie Hanzelková Gellertová, matka Šimonka: “My teď čekáme, jestli se neotevře genová terapie pro toto onemocnění, to se dozvíme v příštím týdnu jestli vůbec proběhnou první klinické studie, a usilujeme o to, aby Šimonek toto mohl absolvovat.”

---

Muzeum Novojičínska popsalo cestu ke chlebu

Žerotínský zámek voněl celý týden čerstvým chlebem a plackami. Pracovníci Muzea Novojičínska tu připravili edukační program, ve kterém popsali cestu ke chlebu, od sklizně obilí po jeho pečení.

Des už chleba považujeme za něco běžného, co se koupí v obchodě, ovšem pro naše předky byla cesta k této nejzákladnější potravině daleko jiná. Krok za krokem si ji mohly projít děti, které v Muzeu Novojičínska navštívily vzdělávací program s názvem “Jak se peče chleba”.

Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Povídáme si o tom, jaké byly práce spojené s přípravou chleba, to znamená koloběh prací nejprve na poli, potom sklizeň, a pak následná příprava té mouky, poté těsta s kváskem a potom si děti sami vyválí tu svojí chlebovou placku. Děti si také zkoušejí, jak bylo obtížné pomlít obilky na žernovu.” 

Děti si v muzeu mohly prohlédnout i osahat suroviny potřebné pro pečení chleba a také různé zemědělské nářadí a další náčiní.

Upéct venku tyto placky trvalo pár minut, než se tak stalo, ochutnaly děti i předem připravený chleba, který se přece jen peče déle.

návštěvníci programu:

“Víc mi chutnala ta placka.”

“Taky mi to chutnalo.”

“Zapamatoval jsem se, jak se mouka dělala na tom kameni.”

“Mně se líbilo, jak jsme dělali placky.”

Lenka Juráčková, Muzeum Novojičínska: “Občas děti zareagují i tím, že třeba maminka peče doma chleba, tak jsou třeba i malinko zkušenější, nebo se postaví třeba i k tomu válení trošku zkušeněji, ale obvykle jsou překvapené tím, že ty zemědělské práce nezvládají stroje, tak je je tomu teď, ale že to bylo spojené třeba s dobytkem a že vesměs ten hospodář a jeho pomocnici vše museli zvládat ručně a trefit se třeba do pěkného počasí, aby jim úrodu nepokazilo.”

Vůně čerstvého chleba a chlebových placek se Žerotínským zámkem, i jeho nádvořím, linula celý týden. Edukační program navštívily desítky předškolních a školních dětí z Nového Jičína a okolí.

---