Rodáci odhalili pamětní desku sběrateli kravařských tanců

Klub rodáků a přátel města odhalil v Novém Jičíně další pamětní desku věnovanou významné osobnosti. Umístěna je na domě v Divadelní ulici, kde žil a tvořil sběratel lidových písní a tanců Kravařska.

Soubor Javorník předvedl ukázky starých, téměř zapomenutých, kravařských tanců přímo v Divadelní ulici, kde byla na konci října na domě číslo popisné 15 odhalena pamětní deska připomínající Friedricha Kubienu.

Friedrich Kubiena byl pedagog, propagátor turistiky a především sběratel lidových písní a tanců Kravařska, jehož byl v minulosti Nový Jičín centrem. Narodil se v roce 1860 v Olomouci, přes 30 let ale působil v Novém Jičíně, žil a zemřel právě v tomto domě v Divadelní ulici.

Lenka Chobotová, Klub rodáků a přátel města Nového Jičína: “Friedrich Kubiena byl bytostný pedagog. Kromě toho, že se věnoval svým žákům během vyučování, především žačkám, protože učil na dívčí obecné škole, tak jim věnoval i veškerý svůj volný čas. Nejenže rozvíjel jejich zálibu v turistice, v objevování přírodních krás, ale také spolu objevovali i místní lidové zvyky, tance a zpěvy. Obcházeli Kravařsko, zároveň sbírali ty tance a písně, nacvičovali je a předváděli je místnímu publiku. Takže díky němu, rodákovi z Olomouce, se nám zachovalo místní regionální kulturní bohatství.”

Kamenná pamětní deska Friedricha Kubieny s jeho bronzovým portrétním medailonkem je dílem Jana Zemánka.

Jan Zemánek, sochař a řezbář, autor pamětní desky: “Je to nízký reliéf, levý profil, dívá se do prava. Je to na základě dobové fotografie, zemřel v roce 1922, takže to je jeho podobizna před rokem 1920. Takže jsem vycházel z toho podkladu, který jsem měl, a aby to bylo i nějak dobově vázáno a zároveň, aby to souhlasilo s tou podobou. Takže není to žádná avantgarda, ale je to služba té osobnosti a úcta s tím, že jde vlastně o řemeslo sochaře.”

Hodinový program slavnostního odhalení doprovodil pěvecký sbor KOS a v jeho průběhu nemohly chybět další ukázky kravařských tanců, právě těch, které Friedrich Kubiena sesbíral a zaznamenal ve své sbírce.

Eva Hanzelková, Soubor lidových písní a tanců Javorník: “Já jsem se poprvé se jménem Friedrich nebo Fritz Kubiena setkala v roce 2019, když jsme v rámci česko-německého projektu Téměř zapomenuté tance - kravařské tance natáčeli DVD o kravařských tancích. Paní Kristl Resch, rodačka z Nového Jičína, nyní žijící v Mnichově, nás tehdy kravařské tance učila. Vyprávěla nám, že si některé tance pamatuje z dětství a také, že čerpala z díla sběratele lidového umění Fritze Kubieny.”

Kubiena sesbíral 30 nejkrásnějších tanců z Kravařska a Javorník je postupně všechny ve videozáznamech zdokumentoval. Kravařské tance jsou uvedeny na Bavorském seznamu nehmotného kulturního dědictví.

Eva Hanzelková, Soubor lidových písní a tanců Javorník: “Pro mně osobně je tato brožurka takovým odkazem našich předků a já jsem moc ráda, že se nám kravařské tance podařilo zachovat pro příští generace.”

Přítomni slavnostnímu odhalení pamětní desky Friedricha Kubieny byli členové Klubu rodáků přátel města, zástupci novojičínské radnice a nechyběla ani zmíněná novojičínská rodačka a pamětnice kravařských tanců Christl Rösch.

---

Radničním sklepením vedla hororová stezka

Kdo má rád výzvy v podobě strašidelných stezek, děsivých překvapení a hororových postav, mohli si letošní podzimní dušičkový čas užít v radničním sklepení.

Radim Mohler, spoluautor projektu Exit game: “My jsme využili potenciál radničního sklepení a díky tomu, že se jedná o podzemní prostory, tak jsme ta místa nasvětlili, použili zvukové kulisy a multimediální prvky. V naší stezce odvahy se objeví živí herci, na výběr budou dvě trasy, buď trasa pro děti nebo pro odvážné.”

Zájem o návštěvu stezky zdaleka předčil očekávání strůjců této strašidelné výzvy, před vstupem do sklepení se tvořila dlouhá řada těch, kteří se chtěli bát, a současně chtěli nahlédnout do málo přístupných míst. Navštívila ji například i skupina dětí z dětského domova nebo klienti nízkoprahového centra Bunkr.

Radim Mohler, spoluautor projektu Exit game: “Všichni návštěvníci mohli navštívit většinu těchto prostor, nemohli se podívat úplně všude, protože někde jsou přichystány únikové hry, na které se hráči mohou těšit v jiné termíny.

návštěvníci akce: “Já ani mluvit nemůžu, nekecám, já jsem nečekala, že to bude až tak napínavé, ten konec byl to texaský masakr motorovou pilou.”

"Ta blikací místnost byla strašidelná."

Stezka odvahy byla plánována na tři dny do 31. října do 2. listopadu, plánovaný čas byl od 17 do 20 hodin, vzhledem k velké účasti se otevírací doba protahovala až do 22:00.

---

Děti se inspirovaly pohádkou a tvořily loutky z vařeček

Beskydské divadlo pokračuje i v této sezoně s projektem, který spojuje dětské představení s výtvarnými dílnami. Počátkem listopadu si tu malí návštěvníci mohli vytvořit dřevěné loutky z vařeček.

Nedělní dopoledne patří čas od času v Beskydském divadle nejmenším dětem už od 4 let. Usadí se přímo na jevišti a čeká je krátké představení spojené s výtvarnou dílnou.

Miluše Říhová, lektorka loutkové tvořivé dílny: “Myšlenka těchto tvořivých dílen vzešla od ředitele divadla Jiřího Močičky, který mě oslovil, jestli bych se na tomto projektu nechtěla podílet. A já, jakožto pedagožka v základní umělecké škole a máma dvou dětí jsem s nadšením přikývla, protože si myslím, že je moc prima nápad, když divadlo žije i přes den a nejen večer během představení.”

Miluše Říhová, lektorka loutkové tvořivé dílny: “Celé tvořivé dílny jsou koncipovány na jednoduchém principu, začínáme úvodním představením, kdy zahrajeme krátké divadélko, kde si děti mohou prohlédnout typ konkrétní loutky, kterou na té dílně budeme vyrábět. pak děti seznámíme s postupem, otevřeme společně oponu, za kterou je ukrytý rozmanitý materiál.”

Petra Gregorová, lektorka loutkové tvořivé dílny: “Dneska jsem si vybrali pohádku Kamarádi z klobouku, a jelikož začíná zima, tak jsem si vybrali téma, jak jdou na Mount Everest. Typem dnešní loutky byla dřevěná loutka, takže děti potom vyráběly loutky pomocí vařeček, dřevěných lžiček, vidliček, případně špejlí a tyčinek.”

návštěvníci akce:

“Já bude dělat princeznu, teď ji pletu vlasy.”

“Já zimního panáčka.”

“Já si budu vyrábět čertíka, budu pak hrát pohádku s moji nejlepší kamarádkou, budeme hrát o čertíkovi a andílkovi.”

Miluše Říhová, lektorka loutkové tvořivé dílny: “Závěrem mohou děti nastoupit za naše divadélko, stát se na chviličku herci a vyzkoušet si, jaké to je s loutkami hrát.”

Tyto dílny tak v mnoha směrech rozvíjí fantazii, kreativitu a komunikační schopnosti dětí. V letošní divadelní sezoně si tu mohly vytvořit třeba velkoplošné papírové loutky ovládané pomocí špejlí a nebo prstové loutky.

Miluše Říhová, lektorka loutkové tvořivé dílny: “Myslím si, že reakce dětí jsou velmi spontánní, moc rády se zapojují, když je vyzýváme, a vidím, že nadšení sdílí i jejich rodiče.”

Petra Gregorová, lektorka loutkové tvořivé dílny: “Ve spolupráci s Beskydským divadlem bychom chtěli tvořiví dílny pro děti dělat každý měsíc, tak, abychom každý měsíc byli schopni zajistit jinou pohádku a jiný typ loutky. další divadelní dílny nás tak čekají 1. prosince.”

V tomto termínu už se nabízí Mikulášské a čertovské téma, tvůrčí setkání se bude jmenovat Na zemi i v pekle a děti se naučí tvořit skládané loutky.

---