Lidé navrhli houpačky a discgolf arény

Radnice zná vítěze letošního ročníku Projektů pro Nový Jičín. Z návrhů, které předložili občané, získaly podporu z participativního rozpočtu discgolfové arény a houpačka.

Město letos zkraje roku vyhlásilo 4. ročník participativního rozpočtu a vyčlenilo na něj opět 200 tisíc korun. V rámci tzv. Projektů pro Nový Jičín pak veřejnost předložila šest návrhů na vylepšení života ve městě.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Komise zdravého města doporučila k realizaci dva z těchto projektů. A to konkrétně Novojičínské houpačky a Discgolfové arény, které následně rada města schválila k realizaci. A protože byly schváleny pouze dva projekty, které se vešly do těch 200 tisíc korun, které jsou vyhrazeny, tak neproběhlo to veřejné hlasování, tak jako jsme byli zvyklí v jiných letech.”

Veřejné Discgolfové arény na území města vzniknout čtyři.

Lucie Hrdličková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Konkrétně u Střední odborné školy Educa, u základní školy Komenského, na travnaté ploše u Skalek a poslední bude na začátku Loučky. Umožní to jednak tréninky profesionálním discgolfistům na disciplínu na kratší vzdálenost, zároveň je to zpestření pro veřejnost, discgolfové vybavení je možné si vypůjčit v Návštěvnickém centru, a zároveň místní školy získají zpestření pro výuku tělesné výchovy.”

Výsledkem druhého podpořeného projektu bude houpačka, která zatraktivní některou z výletních lokalit.

Lucie Hrdličková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Autor předložil námět na vybudování čtyř designových houpaček, kvůli tomu, že ty houpačky musí splňovat dané normy, tak nakonec ta houpačka bude jedna. a to místo bude předmětem diskuze, která ještě proběhne na odboru životního prostředí.”

Další dva návrhy pracovníci kompetentních odborů úřadu vyhodnotili jako nerealizovatelné, a to Deštníkovou ulici, kde by s instalací zastínění v historickém centru nesouhlasili památkáři, a Kreativní Novojičíňák. Tady doporučili najít jiný zdroj financování, například formou programové dotace města na volnočasové aktivity.

Poslední dva projekty navrhovaly novou stezku z Bludovic směrem k Lesoparku a přístřešek k autobusové zastávce Gregorova.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Kde sice komise řekla, že tyto projekty jsou velmi vhodné a potřebné pro město, ale kvůli omezení, která participativní rozpočet má, což je maximálně 100 tisíc na jeden projekt, byl vlastně nemohly být realizovány v plném rozsahu. A proto komise doporučila radě, aby tyto projekty zařadila do řádného rozpočtu města na příští rok.”

Nápady veřejnosti, které byly schváleny k realizaci, budou moci Novojičínští vyzkoušet a zažít do konce tohoto roku.

---

Sextet+ na fotografiích rekapituluje svých 15 let

Komorní pěvecké těleso Sextet plus, působící při novojičínském gymnáziu, slaví 15 let. Výročí připomíná výstava fotografií v městské knihovně.

Fotografie z vystoupení, která se odehrála v České republice i na různých místech Evropy, mapují patnáctiletou historii komorního pěveckého tělesa Sextet plus. Vzniklo při novojičínském gymnáziu, v symbióze s již existujícím sborem Puellae et Pueri.

Karel Dostál, Sextet+: “V roce vzniku, v roce 2006, už na gymnáziu fungoval dívčí komorní kvartet, který se jmenoval Detašé, a takovým mentorem kvartetu byla má manželka Andrea, a t a byla při návratu z jednoho koncertu Puellae et Pueri oslovena mužskou sekcí sboristů, zda by nebylo možné něco podobného vytvořit i s těmi chlapy.”

A povedlo se, myšlenka byla zhmotněná a funguje 15 let. Inspirací Sextetu byl 4TET s Jiřím Kornem a jeden z nejlepších českých vokálních souborů Gentlemen singers.

Karel Dostál, Sextet+: “Sextetem za ty roky prošlo více než dvacet chlapců, a jediný, kdo zůstal z původní sestavy, tak to jsem já, ale to je celkem logické, protože chlapci končí střední školy, přechází na vysoké školy, takže to složení se proměňuje a já tam zůstávám jako to plus, proto Sextet plus.”

Vystavené fotografie zachycují různé členy Sextetu, a také různá místa, kde všude si zazpívali, a ke kterým se váží jejich vzpomínky.

Radek Dostál, Sextet+: “Já si vzpomínám, jak jsme měli takový výjezd do Paříže a tam jsme na různých místech, ať už to byl Louvre nebo pod Eiffelovkou, zpívali výběr ze svých písniček. Vždy jsme si dali tón a začínali jednou skladbou, a pak se nám dokonce povedlo, že jsme začali zpívat, aniž bychom si dali tón, už naprosto automatiky.”

Jakub Dostál, Sextet+: “Pro mně nejsilnějším zážitkem stabilně bývají zimní koncerty, kdy dostaneme možnost zpívat vánoční skladby, a můžeme je věnovat přátelům. A protože máme docela velkou fanouškovskou základnu, tak se vždycky najde někdo, komu bychom tu skladbu věnovali. ”

David Sochor, Sextet+: “Hlavně soutěž Mezzochori, kde jsme byli v Hradci Králové, my jsme měli možnost se tam potkat s bývalým členem The King's Singers Robinem Tysonem a to byla pro nás byla velká čest, jsou také naším vzporem a zpíváme i jednu jejich skladbu. Takže jsme měli možnost si ji zazpívat s ním.”

Karel Dostál, Sextet+: “Pokud by mělo být něco srdečního se Sextetem, tak pro mě je to zcela určitě neuvěřitelné vystoupení v pořadu Tobogán Aleše Cibulky, rozhlasové vysílání v roce 2018 při znovuotevření Panteonu Národního muzea. Vzniklo to zcela náhodně, pan Cibulka si nás vyhledal na internetu, oslovil mě a my jsme to přetavili v krásné koncertní vystoupení.”

Repertoár přizpůsobuje Sextet + hlasovým možnostem obsazení, jsou to úpravy lidových písní i populární hudby nebo náročný barbershop. Vůbec nejraději si ale zazpívají tu nejkrásnější českou písničku.

---

Výstava dokládá, že Komenský život nepromarnil

Muzeum Novojičínska se vrátilo k loňskému výročí úmrtí Jana Amose Komenského a připravilo o jeho životní pouti výstavu. Doplněna je autentickými díly učitele národů i méně známými dokumenty.

Kamenná síň Žerotínského zámku připomíná prostřednictvím výstavy “Pouť Jana Amose Komenského životem, Moravou, Čechami a Evropou” významná data a díla tohoto učitele národů. Vznikla ještě k loňskému 350. výročí jeho úmrtí.

Irena Zárubová, autorka výstavy, Muzeum Novojičínska: “Za svou vlast považoval Jan Amos Komenský vždy Moravu, za svůj jazyk pak jazyk český. Jeho majestátní osobnost ční z českých dějin jako maják. Byl obdařen geniálním mozkem, nejvyššími kvalitami mravními, nezměrnou pracovitostí a hlubokou vírou v Boha.”

Komenský byl českobratrský teolog a především také zakladatel novodobé pedagogiky. Působil zejména v první polovině 17. století, dožil se 78 let a svůj život rozhodně nepromarnil. Studoval na bratrském gymnáziu v Přerově a později na akademiích v Německu.

Irena Zárubová, autorka výstavy, Muzeum Novojičínska: “Po ukončení studií šel Jan Amos pěšky tisíc kilometrů na svou milovanou Moravu a stal se profesorem na latinském gymnáziu v Přerově, jehož byl absolventem. Poté, co se stal knězem, byl pověřen Jednotou bratrskou, aby se stal správcem sboru ve Fulneku, kde podle svých vlastních slov strávil 3 nejkrásnější léta svého života.”

Bohužel, klidná léta dramaticky zkomplikoval nástup 30leté války, jako protestantský kněz se musel skrývat. 20 let strávil v exilu v Polském Lešně a posledních 14 let v tolerantním Amsterdamu. Výstavě tak dominuje mapa, která znázorňuje Komenského cesty Evropou.

Irena Zárubová, autorka výstavy, Muzeum Novojičínska: “Ze vzácného fondu, který máme v knihovně Muzea Novojičínska, jsem tady uveřejnila učebnice vydané ještě v letech za života Jana Amose Komenského. Především je to kniha Dveře jazyku otevřené a Orbis pictus. Touto učebnicí latiny se stal evropsky známý. Byly přeloženy do mnoha evropských jazyků a dokonce i do některých latinských.”

Dílo Orbis pictus je navíc průkopníkem učebnic s ilustracemi. Dále je zde k vidění třeba týdenní rozvrh Komenského ze studií v Německu nebo také mapa, kterou vytvořil.

Irena Zárubová, autorka výstavy, Muzeum Novojičínska: “Laskavostí Státního okresního archivu v Novém Jičíně máme zapůjčený krásný atlas, ve kterém je uveřejněna jedna z prvních map Moravy Komenského, která se potom v atlasech objevovala dalších 150 let. je to velmi vzácný výtisk.”

Pedagogické dílo Jana Amose Komenského je de facto známo necelých 200 let. Po jeho smrti totiž zasáhly Amsterdam války, povodně a další hrůzy. Jeho dílo se tak dočkalo tisku a popularizace až po polovině 19. století. A také v té době básník, zakladatel české archeologie a národní buditel Jan Erazim Wocel objevil jeho hrob v Naardenu. A právě Wocelovy akvarely z moravských zákoutí celou výstavu, která potrvá do poloviny září, i doprovází.

---