Poplatek za odpady a psa lze platit přes QR kód

Poplatek za odpady a za psa musí Novojičínští uhradit do konce června. Platbu mohou provést několika způsoby. Zcela nově pak i tím nejpohodlnějším - prostřednictvím QR kódu.

Za odpady letos zaplatí lidé v Novém Jičíně stejně jako loni 600 korun za osobu. Platba za psa je různá, například podle bydliště v bytovém nebo rodinném domě, počtu psů a nižší částku mají stanovenou senioři a invalidní důchodci. Oba poplatky mohou nyní občané uhradit novou formou - prostřednictvím QR kódu.

Jiří Kalinec, informatik města Nový Jičín: “Město Nový Jičín má na svých webových stránkách delší dobu sekci místní poplatky, kde občan může po zadání rodného čísla nebo IČO získat informace k platbě za odpady nebo za psy. Po zadání se objeví platební údaje a navíc jako novinka QR kód, který občan může nasnímat ve své mobilní aplikaci a zaplatit prostřednictvím QR kódu.”

Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín: “Chtěla bych ale upozornit, že systém je offline, takže občan po přihlášení nezjistí, zda má nedoplatek nebo přeplatek.”

obyvatel Nového Jičína: “Určitě je to dobrý nápad, jakákoliv další možnost je vítána, takže za mě v pořádku.”

Současně lze také zaplatit klasicky na pokladně úřadu, bezhotovostní platbou z účtu nebo i složenkou.

QR kód pro platbu odpadu má částku přednastavenou, úhradu za psa musí majitelé doplnit dle sazebníku, případně k ní mohou přičíst nedoplatek z minulých let.

Marie Machková, tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín: “Oba poplatky, za psy i za odpad se platí jednorázově, a to do 30. června. Dítě do jednoho roku je od poplatku osvobozeno.”

Sazba poplatku za komunální odpad se mimo jiné stanovuje z nákladů obce na jeho sběr a likvidaci v předešlém roce. Město Nový Jičín v roce 2020 vynaložilo za odpady téměř 24 milionů korun.

---

Aktivita “Na Svinec” je sportem, který se nezastavil

Organizovaný sport, který může fungovat i v této době, mohou provozovat lidé v Novém Jičíně. Zahájen byl další ročník projektu Na Svinec. Jeho podstatou je zdravé soutěžení v počtu výstupů k Chatě Svinec. Rekordmankou loňského roku byla žena, která nahoru vyšlapala 600 krát

Projekt “Na Svinec” spolku Zážitky v pohybu vzešel před třemi lety z participativního rozpočtu. Hned v počátku se do něj zapojila i Jana Huvarová. V loňském roce už se stala rekordmankou mezi ženami. Na kopec během 365 dnů vystoupala 600 krát.

Jana Huvarová, účastnice projektu Na Svinec: “První ročník mě motivovalo to, že jsem byla po úraze a potřebovala jsem rehabilitaci. Tak jsem spojila příjemné s užitečným, to jsem měla 180 výstup. A ten loňský rok, to už mezi námi byla taková sportovní rivalita.”

Zdravé soupeření v počtu výstupů na vrcholek v nadmořské výšce zhruba 540 metrů se měří elektronicky. Loňského druhého ročníku se zúčastnilo 204 závodníků.

Jiří Klein, spolek Zážitky v pohybu: “Celkem vystoupali více než 13 tisíc krát a nastoupali u toho 3 miliony výškových metrů.”

Jedna čtečka otisků prstů je umístěna na kopci na chatě Svinec, druhá na budově Návštěvnického centra na náměstí pro případy, kdy někdo během jednoho dne absolvuje výstup vícekrát. Třetí elektronické zařízení je v dolní části sjezdovky na lyžařské chatě. To je pro zájemce, kteří závodí v rychlosti, za jakou po sjezdovce vyběhnou nahoru.

Jiří Klein, spolek Zážitky v pohybu: “Určitě plánujeme v letošním roce, pokud to situace dovolí, třeba dvacetičtyřhodinovku. myslím si, že se to podaří uskutečnit.”

Do pokračování projektu zapracovali organizátoři několik změn, včetně motivačního závodu Imunity race pro účastníky, kterým nejde o rekordy.

Jiří Klein, spolek Zážitky v pohybu: “Ono se vlastně teď ukázalo, díky těm epidemickým záležitostem, jak je to zajímavý projekt, protože lidé skutečně mohou soutěžit celoročně, ať jsou nějaká opatření nebo nejsou.”

Jana Huvarová, účastnice projektu Na Svinec: “Já bych to vřele doporučila všem, aby si zotužili kondičku a zdraví.”

Myšlenku zdravého pohybu se v loňském roce podařilo rozšířit také do Kopřivnice, kde lidé mohou soutěžit ve výšlapech na Bílou horu. Všechny podrobnosti o projektu a způsobu registrace jsou na webových stránkách Na Svinec.

---

Muzeum připravilo masopustní masky a posílá video

Letošní únor se bude muset obejít bez veřejného masopustního veselí. Muzeum Novojičínska ale nechtělo tuto tradici zcela vypustit. Připravilo kreativní sady pro děti, díky kterým si mohou vyrobit masopustní masky.

Masopustní průvod s jarmarkem, který pořádalo Návštěvnické centrum, tak jak jej Novojičíňáci znají z posledních let, se na náměstí konat nemůže. S připomínkou této tradice tak přichází alespoň Muzeum Novojičínska. Nachystalo kreativní krabice pro děti ze školek a pro ty, které jsou ve škole. Vyrobit si mohou masky, tak jak dříve chodily v masopustním průvodu, nebo i karnevalové škrabošky.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Děti dostanou bílé kašírované masky papírové a mohou si je dozdobit mašličkami, perličkami, kytičkami a chybět nesmí barevné krepáky. Masky by měly působit co nejbarevněji a nejveseleji. Děti si tako mohou udělat masopust ve školách a ve školkách.”

Spolu s tvůrčími potřebami dostanou školáci také instruktážní video, které pro ně pracovníci muzea natočili.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Děti to budou mít obohacené o vyprávění o tom, jak se masopust nebo ty končiny slavily tady u nás v regionu. Budou to mít doplněné obrázky a tanečky a mohou si podle videa nacvičit i masopustní taneček.”
Masopust je obdobím, které začíná po svátku Tří králů a končí na Popeleční středu, která se vypočítává podle velikonoční neděle, letos padne na 17. února. Vrcholnými dny masopustu jsou končiny - neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou.

Anna Hrčková, etnografka Muzea Novojičínska: “Smažily se koblihy, ty jsou příznačné pro masopust a hlavně pro končiny. Chodily masky a mezi ty nejdůležitější patřila maska medvěda. Byla to plodnostní maska. Ten medvěd, respektive ten mladík v masce, byl omotaný hrachovinou nebo slámou. anebo měl ze slámy nebo hrachoviny alespoň čepici. Hospodyňky si vždycky chtěly trošku té slámy ukrást, aby ji mohly dávat husám do hnízda, aby dobře seděly na vejcích.”

Masopustní průvody chodily spíše po vesnicích.. První maškary už vyrážely do ulic na tučný čtvrtek, který byl letos 11. února.

Anna Hrčková, etnografka Muzea Novojičínska: “V ten den musela hospodyňka vždycky nachystat na oběd vepřové uzené maso, zelí a knedlík. Nejčastěji z bramborového těsta. A kdo by takto neobědval, tak se vystavoval strašnému nebezpečí, že v jeho domě bude po celý rok strašit. “

Veselé radovánky a hodování pak střídá půst, začíná Popeleční středou. Ten trvá 40 dní a končí týdnem před Velikonocemi.

---