Odborníci pátrají po čestném občanství Henleina

Zastupitelé za SPD v Novém Jičíně předložili návrh na odnětí čestného občanství města Konrada Henleina. Zatím o něm ale představitelé městské samosprávy nehlasovali. Údajně není dostatečný důkaz, že Henlein opravdu čestným občanem byl.

Seznam čestných občanů Nového Jičína je uveden v Galerii osobností na webu Muzea Novojičínska. Mezi zhruba pěti desítkami jmen je uveden také Konrád Henlein. Návrh na odebrání jeho čestného občanství města předložili na březnovém jednání zastupitelů členové za SPD.

Michal Pořízka (SPD), zastupitel Nového Jičína: “Na základě upozornění našich spoluobčanů jsem se rozhodli podat návrh na odebrání titulu čestný občan města Nového Jičína Konradu Ernstu Eduardu Henleinovi, který mu byl udělen místním zastupitelstvem 27. listopadu 1938. Konrád Henlein byl prohlášen v roce 1945 za válečného zločince a myslíme si, že by mu měl být tento titul odebrán.”

Návrh byl ale nakonec z jednání zastupitelstva stažen s konstatováním, že není dostatečný důkaz, že tento nacistický funkcionář byl skutečně čestným občanem města

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Nastal rozpor mezi tím, zda tento člověk v tomto seznamu vůbec je právoplatně uváděn. Protože se nepodařilo historikům dohledat to rozhodnutí jak zastupitelstva nebo rady města, kdy říkají, že tento člověk občanství legálně získal. Druhý náhled na tuto věc mají právníci, že i kdyby tento člověk byl čestným občanem města, tak výnosy prezidenta z roku 1945 o toto občanství de facto přišel.”

Případem se začali zabývat odborní pracovníci Státního okresního archivu v Novém Jičíně. Před pár dny se jim v dokumentech podařilo dohledat další údaje týkající se čestného občanství Konráda Henleina.

Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “V zásadě ten první doklad je ten, vzpomíná ho městská kronika, že dne 27. listopadu 1938, v době návštěvy v Novém Jičíně, tehdejší starosta města doktor Schollich Henleinovi sdělil, že mu čestné občanství bude uděleno. A to určitě není zcela průkazný doklad toho, že mu uděleno byla. Dalším pátráním se ale podařilo zjistit, že to čestné občanství udělené bylo. Na dalším zasedání rady města z ledna roku 1939 bylo řečeno, že Konrad Henlein z titulu svých tehdejších funkcí a zásluh to čestné občanství města Nového Jičína skutečně i získá.”

Dokladem je podle Martina Vitko i zápis ze zasedání rady města z 11. ledna 1939.

Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Ten zápis přímo říká toto: Po poradě s představiteli města, se zástupci obecné rady, se dospívá k následujícímu závěru - Konradu Henleinovi bude uděleno nebo uznáno čestné občanství města Nového Jičína. Myslím si, že to je tím pádem asi neprůstřelný důkaz.”

Jak v úvodu zaznělo, čestných občanů, kteří jsou uvedeni v seznamu na stránkách Muzea Novojičínska, je asi padesát. Nejstarší jsou z poloviny 19. století.

Velký počet čestných občanství byl udělen ve druhé půli 19. století, především za zásluhy o město. Čestné tituly získali podnikatelé, starostové a církevní hodnostáři.

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Ve sbírkách Státního okresního archivu v Novém Jičíně se uchovává několik čestných občanství města Nového Jičína. Jedno z nejvzácnějších je čestné občanství významného novojičínského faráře a děkana Josefa Proroka. Dalším nádherným exemplářem je čestné občanství bývalého starosty Wilhelma Gromanna.”

Ve druhé polovině 20. století pak čestná občanství města dostali například Edvard Beneš, Klement Gottwald a v roce 1968 velitel okupačních vojsk Grigorij Šostakov.

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: ”Seznam na Galerii osobností je svědectví doby. Takže i kdyby čestné občanství bylo odebráno, tak přesto ta osoba tam zůstane, protože v nějakém určitém horizontu let toto čestné občanství měla a nebudeme dělat, to, co se tu dělalo v minulosti, že by se tu mazaly dějiny.”

Podle Radka Polácha se seznam čestných občanů na základě nových bádání stále aktualizuje. Nedávno objevili v muzeu v rakouském Salzburgu listinu dokládající čestné občanství starosty Nového Jičína z druhé poloviny 19. století Adolfa Kampratha.

---

Dílna, kde na Velikonoce nezapomněli

Velikonoční náladu lze letos navenek vnímat jen sporadicky. Ovšem dokonale si ji užívají v sociálně terapeutických dílnách. Lidé s postižením tu vyrábějí jarní dekorace, pletou košíky a zdobí velikonoční věnce.

Velikonoční svátky se blíží a o jejich atmosféru se nenechali připravit klienti sociálně terapeutických dílen Effatha. Poslední dny se věnují právě tvorbě jarních dekorací.

Eva Vroblová, sociálně terapeutické dílny Effatha: ”Blíží se nám Velikonoce, my na ně nezapomínáme, pletou se tady ovečky, ošatky, dělají se korálkové ozdoby, různá mýdla v jarních motivech.”

Slezská diakonie své terapeutické dílny uzavírat v současné době nemusela, což je podle pracovníků zařízení důležité zejména pro udržení pracovních a sociálních dovedností lidí s mentálním postižením.

Eva Vroblová, sociálně terapeutické dílny Effatha: “Máme klienty s poruchou autistického spektra a obzvláště pro lidi s autismem je opravdu podstatné, zachovat si sociální jistotu, že je něco stále tak, jak to bylo a jak jsou zvyklí.”

Miroslava Cagášková, sociálně terapeutické dílny Effatha: “Teď se nacházíme v Arte dílně, kde klienti vyrábějí spoustu věcí z látek, pracujeme s fimem, šijeme perličky, máme tady i tkalcovský stav na koberečky. Tady tím vším především trénujeme jemnou motoriku a jsem strašně překvapená, že spousta děvčat tady zvládá šít šperky, což je poměrně dost složitá technika.”

Eva Vroblová, sociálně terapeutické dílny Effatha: “V mé dílně se učíme plést košíky, vlastně celý ten košík vzniká tady u nás, včetně ozdob.”

Své výrobky byli zvyklí prezentovat na jarních velikonočních jarmarcích. Ty se ani letos nekonají, i tak ale mohou rozveselit domácnosti. Terapeutické dílny jsou v domě U Jičínky v provozu v pracovní dny od 8 ráno do půl čtvrté odpoledne.

---