Defibrilátor může zachránit život

Opavská městská policie má k nový přenosný defibrilátor. Tedy přístroj, který se používá k obnovení pravidelné srdeční činnosti pomocí elektrických výbojů. Jde už o druhý kus, který budou mít hlídky k dispozici v autech, aby mohli v terénu pomoci při srdečním selhání. V Opavě těchto přístrojů přibývá. V městské části Malé Hoštice zase pořídili defibrilátor do zdejší sportovní haly.

Automatický externí defibrilátor se skrývá v této přenosné brašně. Uvnitř jsou dvě elektrody a krabička s tlačítkem. Po zapnutí začne přístroj uživatele sám instruovat, co má udělat.

Jeden defibrilátor má opavská městská policie k dispozici od r. 2020. Teď k němu přibyl druhý. Za 50 000 korun jej pořídilo město Opava.

Jiří Klein, ředitel, Městská policie Opava: „My jsme dali přednost tomu, aby byl ve výjezdových vozidlech, která jezdí na tísňová volání od lidí. Často se totiž setkáváme s tím, že nám oznamují, že někdo někde zkolaboval, je zraněný a pod.“

V případě, že jde o zástavu srdce, pomůže elektrický impuls. Ten putuje elektrodami připojenými na hrudník k srdci a vrátí mu tak funkčnost.

Další přenosné defibrilátory zakoupilo město už dříve také kylešovské jednotce dobrovolných hasičů. A další dva stacionární pak přidalo na Horním náměstí a do víceúčelové hale v Městských sadech.

Tyto přístroje bývají často také v nákupních centrech a pořizují si je soukromé firmy do svých provozoven.

Nedávno přibyl nový defibrilátor také u vstupu do tělocvičny ve sportovní hale v Malých Hošticích.

Roman Grygarčík, správce, Víceúčelová hala Malé Hoštice: „Nedávno tady kluk zkolaboval přímo na ploše, museli jsme ho oživovat. Takže to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme si defibrilátor pořídili.“

Veřejně přístupný defibrilátor může použít kdokoliv. Pokud je člověk v bezvědomí, je ale nutné zajistit jeho základní životní funkce a zavolat záchranáře.

Daniel Rother, ČČK Opava: „Začnu masírovat srdce, během toho mi někdo donese automatizované externí defibrilátor. V kombinaci se srdeční masáží se snažím tomu člověku poskytnou to, co potřebuje.“

Defibrilátory by mohly časem být také na dalších veřejných místech.

Michal Kokošek (ANO), 1. náměstek primátora Opavy: „Uvažujeme nad sportovišti, jako je fotbalový stadion nebo zimní stadion, kde je větší koncentrace lidí.“

Na území Opavy se aktuálně nachází 10 stacionárních defibrilátorů na konkrétních místech. Viditelné jsou v aplikaci záchranka.

---

Tomáš Gongol – nový rektor Slezské univerzity

Tomáš Gongol je novým rektorem Slezské univerzity. Své čtyřleté funkční období začíná 1. března. Jakou představu má o vedení univerzity? A co jej v nejbližších dnech čeká?

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Po osmi letech střídáte ve vedení Slezské univerzity Pavla Tuleju. Řekněte, na co budete navazovat a co naopak hodláte měnit?

Tomáš Gongol, rektor, Slezská univerzita: „Vzhledem k tomu, že jsem byl součástí vedení univerzity po celých těch osm let, tak určitě budu navazovat na vše dobré, co je potřeba udělat. S tím, že některé věci bude nutné prohloubit, zlepšit. Jako je to vnitřní komunikace, spolupráce uvnitř univerzity. Potřebujeme dokončit strategické projekty, které jsme zahájili.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR:  V současné době má Slezská univerzita 90 studijních programů. Vy jste se nechal slyšet, že byste chtěl některé z nich inovovat. Vysvětlete to, prosím, a řekněte, zda třeba některé z nich zaniknou a objeví se nové.

Tomáš Gongol, rektor, Slezská univerzita: „My chceme inovovat zejm. metody, jakými vyučujeme, a způsob jakým přistupujeme ke studentům, aby byli kompetentní a připraveni do reálného života. Co se týká skladby studijních programů, tak je potřeba inovovat stávající tak, aby byly aktuální a připravené na současnou dobu a potřeby zejm. trhu práce.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Plánujete založit také Rozvojové centrum pro zaměstnance. Jak bude fungovat?

Tomáš Gongol, rektor, Slezská univerzita: „To akademické centrum, o kterém hovoříte, by mělo podpořit nové metody ve výuce. Potřebujeme se také rozvíjet v didaktických metodách, potřebujeme odborně růst, zdokonalovat se v jazycích. Toto centrum bude sloužit jako podpora zaměstnanců, kteří se chtějí dále vzdělávat.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Současná doba nutí všechny instituce šetřit. Jak se navýšení cen energií, inflace a vůbec zdražování odrazí na chodu univerzity? A budete muset omezovat kvůli tomu vědeckou činnost?

Tomáš Gongol, rektor, Slezská univerzita: „Slezská univerzita není technická univerzita. Nemáme velké laboratoře, které by byly energeticky náročné. Takže v tomto směru budeme omezovat jen minimálně. My jsme se snažili šetřit na energiích. Propisuje se nám to na úsporách kolem 20%. Předpokládáme, že nám také stát přispěje. Ministerstvo už avizovalo pomoc vysokým školám v tomto směru. Takže já doufám, že to zvládneme bez nějakých omezení.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Slezská univerzita se svými šesti tisícovkami studentů patří spíš k těm menším v republice. Pokládáte to za výhodu či nevýhodu?

Tomáš Gongol, rektor, Slezská univerzita: „Já to nevnímám ani jako výhodu, ani jako nevýhodu. Ale jako fakt. V těchto situacích se snažím najít to dobré. To, že jsme menší univerzita znamená, že máme více příležitostí pro naše studenty. Napři. při vycestování směrem ven. A čím větší organizace je, tím hůř se uvnitř komunikuje. Tím, že se osobně známe, máme i přátelské vztahy mezi jednotlivými součástmi univerzity. Dokážeme se lépe a efektivněji na něčem domluvit. Takže já osobně v tom nevidím žádný problém.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Chod university dobře znáte. Dříve jste působil jako prorektor pro strategii a komunikaci. Takže zcela jistě už máte plán, jak zahájíte svůj první den ve funkci rektora?

Tomáš Gongol, rektor, Slezská univerzita: „Tak jako každý jiný: dám si kafe a budu pracovat.“

---

Jarní prázdniny v SVČ Opava

Školáci z Opavska si nyní užívají jarních prázdnin. Někteří týden volna tráví na akcích, které připravilo opavské středisko volného času. Zájem o ně byl tak velký, že organizátoři museli navyšovat kapacitu. Na některých akcích až dvojnásobně.

Kreslení, sportování, výlety... Letošní pestrý prázdninový program opavského střediska volného času byl během několika dnů po lednovém zveřejnění téměř osazený.

Soňa Wenzelová, ředitelka, SVČ Opava: „V tomto roce jsme nabízeli převážně jednodenní aktivity během jarních prázdnin, o které je větší zájem. Ale máme i jeden pobytový tábor.“

Velký zájem byl o výlety do ostravské laser a jump arény. Tady museli organizátoři přidávat další místa. A to dvojnásobně. Zaplněný byl také třeba jednodenní výtvarný či sportovní tábor nebo tábor s názvem Deskohrátky.

Romana Hejduková, pedagog volného času, SVČ Opava: „Děti si tady mohou vyzkoušet různé deskové hry, třeba takové, co doma nemají. A také si tady mohou pohrát s kamarády.“

K dispozici tady byly hry pro jednoho i více hráčů, klasické šachy nebo také některé nově vydané hry. Každý si mohl vybrat podle svého gusta.

účastník tábora: „Tato hra se jmenuje Chovatel psů. Každý hráč si vytvoří svou psí rodinku a o tu se stará. Je to zábava!“

Zatímco jednodenní příměstské tábory se naplnily zcela, ještě před zahájením museli organizátoři jeden celotýdenní zrušit.

Soňa Wenzelová, ředitelka, SVČ Opava: „Na jarní prázdniny se nám nenaplnila jen jedna aktivita – plavání s monoploutví. Je to nejspíš z toho důvodu, že zároveň v druhém pololetí probíhá stejný kurz, který má 10 lekcí.“

Cena jednoho táborového dne se od loňska výrazně nezměnila. Rodiče za něj zaplatili od 300 do 550 korun.

---