Bourání části Slezanky je stále v nedohlednu

Dlouhodobým tématem v Opavě je Slezanka. Záměr města stále trvá, a to část tohoto obchodního domu zbourat.

Vedení Opavy stále intenzivně pracuje na tom, aby část obchodního domu Slezanka padla k zemi. Místo ní tam do budoucna mají vzniknout nové bytové domy, kulturní sál a konferenční centrum, které městu chybí.

Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Momentálně probíhají statické posudky. Dělají se i statické sondy v rámci divadelního klubu, probíhá projektová příprava demoličních prací a co se týče samotného divadelního klubu, tak ten je momentálně v řešení. Dostali jsme výzvu Ministerstva kultury. Momentálně hodnotí stav domu z jejich pohledu, zdali ho zachovat, či dostaneme povolení jej zbourat.”

Bourat by se měla část Slezanky od tohoto průchodu směrem ke katedrále Nanebevzetí panny Marie

Brání tomu návrh na zařazení divadelního klubu na seznam kulturních památek, který má na stole Ministerstvo kultury. Kdo ho podal, to se neví.

Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Samozřejmě budeme čekat na to, jakým způsobem proběhne to jednání na MK, v jakém časovém horizontu dostaneme vyjádření MK, zdali to je kulturní památka nebo to není kulturní památka. Osobně se domníváme, že to není kulturní památka. Ten objekt je ve velmi špatném statickém stavu. My jsme byli připraveni fresku, o kterou nejvíce šlo památkářům, že bychom ji přemístili do nového objektu. V tom směru cítíme, že je to reálné a že bychom to chtěli udělat.”

Slezanka vznikla v 70. letech 20. století podle návrhu architekta Její větší část město odkoupilo v roce 2008 za 270 milionů korun.

---

O letní akce OKO je velký zájem

Opavská kulturní organizace také na letošní léto připravila pestrý program. Během prázdnin si tak můžete užít kulturu na terase Obecního domu, v příjemném prostředí arkád, nebo se vydat za historií významných památek města.

Obyvatelé i návštěvníci Opavy se ani letos o prázdninách rozhodně nenudí. Opavská kulturní organizace pro ně připravila spoustu zajímavých akcí. Mezi nimi nechybí ani oblíbené komentované prohlídky. My jsme s kamerou vyrazili na prohlídku Švédské kaple a přilehlého hřbitova.

Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO: “Správně by se měla nazývat Kaple svatého Kříže, která je významnou gotickou památkou. O kapli máme první zmínky z konce 14. století. Byla vystavěna knížetem Přemkem opavským a dochovaly se v ní i zajímavé gotické malby. V rámci komentované prohlídky kaple zajdeme také na zdejší hřbitov, který je druhý největší v Opavě a prohlédneme si například tento pomník padlým z 2. SV nebo potom pohřebiště kněží, kde je pohřben také pater Gruda, který se velkou měrou zasloužil také o zachování kaple."

Co se týká Interiéru švédské kaple, ten je význačný svoji výzdobou. Je tady vyobrazeno 15 znamení konce světa a je to cyklus, který pochází z 1. čtvrtiny 15. století, kdy řádil mor a husitské války.

Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO: “Najít tam můžeme například výjevy, kdy mrtví vstávají z hrobů, kdy padají vesmírná tělesa z nebe, kdy se rozestoupí moře a vstávají z něj mořské obludy, padají hradby měst. Malby jsou původní, ale dlouhá léta byly zakryté. Tato obnova je z 90. let 20. století. Bohužel, protože kaple dlouhá léta sloužila jako sýpka, byla přepatrovaná, tak se malby nedochovaly v úplnosti. Také se tady nacházela tribuna a vchod do sakristie."

V interiéru kaple se nedochovala například nádherná hvězdicová klenba, která byla zřejmě samonosná a dnes už ní zbylo pouze 8 konzol.

anketa: návštěvníci komentované prohlídky: “Vydala jsem se proto, že jsem si uvědomila, že tady žiju spoustu let, chodím okolo, vím o ní a vlastně jsem se nikdy nedostala dovnitř. Měla jsem pocit, že je zavřená pro veřejnost úplně. Takže chci vědět, co se dělo, co bylo a je prostě úžasné, že se tady něco takového dochovalo.”

“Tady jsem ještě nikdy nebyl. Žiju 30 roků v Opavě a nikdy jsem se tu nepodíval, takže kvůli tomu jsme tady.”

“Já jsem zájemce o archeologii a o historii celkově. Vlastně je to i moje povolání, takže mě toto hodně zajímá. Chystáte se ještě na jinou komentovanou prohlídku? Určitě ano, budu se snažit podívat do kaple sv. srdce do Mariána. Možná ještě na hřbitov.”

Kaple je momentálně volně přístupná lidem každou neděli. Více informací najdete na stránkách Opavské kulturní organizace, kde se také dozvíte informace nejen o dalších komentovaných prohlídkách, ale i ostatních akcích.

---

UniPoint Slezské univerzity zve na kávu z Radosti

V prostoru UniPointu Slezské univerzity v obchodním centru Breda & Weinstein si nově našla cestu i Kavárna pro radost. Umožnil to společný projekt Fakulty veřejných politik a Charity Opava pod názvem Spolu s Radosti.

Do UniPointu v obchodním centru Breda, který spravuje Fakulta veřejných politik Slezské univerzity, míří stále více lidí. Je to i díky kávě z Radosti, která se tady podává každé úterý do půl 3 odpoledne.

Lada Dobrovolná, mluvčí Fakulty veřejných politik SLU: “My jsme za spolupráci s Charitou a s kavárnou Radosti velmi rádi. My se snažíme UniPoint co nejvíce otevřít veřejnosti, aby sem chodili nejen na výstavy, které tady pravidelně pořádáme, ale aby si sem našli cestu i za odpočinkem, relaxací a za třeba dobrou kávou z Radosti.”

Lucie Švejdíková, vedoucí Sociálně terapeutické dílny Radost: “Dneska jsme tady 3. úterý a myslím si, že to je hrozně fajn. Je to zase něco jiného, protože máme i pojízdnou kavárnu a to je spíš sezónní věc, ale zase být v centru toho dění, je to jiný prostor, jiní lidé tady chodí, takže si myslím, že nás to baví a je to fajn.”

Kromě kávy si v UniPointu můžete dát také limonádu na osvěžení a nechybí ani něco sladkého na zub. O obsluhu se starají klienti sociálně terapeutické dílny Radost.

obsluha kavárny: “Pracuje se dobře a paráda, jde nám to. Vařím kafe v kavárně tady a jinak v práci dělám svíčky samozřejmě, dělám všechno možné, lidi jsou fajní, je to dobrý.”

anketa: návštěvníci UniPointu: “Chutná nám tady výborně, sedí se nám tady dobře. Jsem tu podruhé, takže určitě ne naposledy.”

“Je to tady velice příjemné a jsme překvapeni jak se chovají, jak se přišli zeptat, velice příjemné.”

Josef Vícha, tajemník Fakulty veřejných politik SLU: “Já jsem rád, že to funguje. My jako fakulta ten prostor využíváme, letos už to bude 3. rokem. Samozřejmě ty první roky byly významně poznamenány covidem a zavřenými centry a v letošním roce to začíná více fungovat tak, jak si to představujeme, ale ještě pořád to není ono. Je tady pořád co dodělávat.” 

Lada Dobrovolná, mluvčí Fakulty veřejných politik SLU: “Na podzim chceme začít spolupracovat se speciálními základními školami, které by tady mohly vystavovat například práce svých dětí, často tady probíhají výstavy. Tento prostor slouží také například jako zázemí pro Den prevence.”

Do budoucna tady Fakulta veřejných politik chystá i výstavu panelů, která představí jednotlivé studijní programy fakulty.

---