Opava vloni ušetřila

Zastupitelé odsouhlasili rozdělení peněz ze závěrečného účtu za rok 2020. Z ušetřené půl miliardy korun půjde na investice 200 milionů. Podrobnosti řekne primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Zůstatek financí je letos vysoký, přes 500 mil. korun, jak vznikl?

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vznikl zejména úspornými opatřeními, které jsme nastavili už v loňském roce. My jsme požadovali od odborů a městských společností úspory. Chtěli jsem 10% úspor. To se podařilo. Tím pádem nám v letošním roce zůstaly velké nebo větší rezervy. Oproti předchozímu roku v rámci rozdělení zůstatku závěrečného účtu.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Rezervy, o kterých mluvíte, vznikly v důsledku pandemie koronaviru. Protože jste se obávali, co bude dál. Přinesl tedy koronavirus více peněz do rozpočtu těmito úsporami? Nebo jste naopak, museli vydat více peněz na různá opatření?

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Covid-19 jako takový nám nepřinesl úspory. Spíš to, že jsme střízlivěji nakládali s finančními prostředky. Odsouvali jsem opravy, které nebyly nezbytné. Kvůli koronaviru jsme museli akceptovat velké propady, kdy jsme třeba museli dofinancovávat dopravní podnik, také jsme pomáhali podnikatelům. Řešili jsme také desinfekce, nákupy antigenních testů. To stálo velké finanční prostředky.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR:Z ušetřených peněz plánujete např. vybudování zázemí na Tyršově stadionu, ošetření zeleně nebo opravy chodníků. Nevyšší částka 140 mil. korun je vyčleněna na rekonstrukci zimního stadionu. Je tato částka konečná?

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to prvotní částka, kterou jsme si dali do rezervy. Pokud vše bude v pořádku, tak bychom koncem roku mohli připravit soutěž. Na to jsme si odložili těchto 140 mil. Kč. Dále řešíme možnost dotace z Národní sportovní agentury.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Budou letošní investice kvůli koronaviru obezřetnější?

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Určitě ano. Rozdělovali jsme tak, abychom si nechali určité rezervy. Skutečně jsme střízlivější. Uvidíme, jak se bude vyvíjet výběr daní. Hlavně sdílených. Jak se bude vypadat výběr DPH. A především, zda vláda bude připravovat změnu rozpočtového určení daní. Počítáme s tím, že snížení superhrubé mzdy zasáhne také do výběru daní.“

FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ ZA R. 2020   (v Kč)                                                                           

finanční vypořádání za r. 2020                         302 mil.

rezerva                                                                    20 mil.

k použití                                                                195 mil.

VYBRANÉ INVESTICE FINANCOVANÉ ZE ZÚSTATKU ÚČTU (v Kč)

rekonstrukce zimního stadionu                      140 mil.

výstavba zázemí TJ Sokol Opava                       2,3 mil.

zateplení a výměna oken, Seniorcentrum         2 mil.

oprava Arkád, Dvořákovy sady                            2 mil.

obnova zeleně a likvidace jmelí                           1 mil.

---

Zkrášlovací salony opět fungují

Po dlouhých 4 měsících se mohli zákazníci opět vrátit do holičských, kosmetických, kadeřnických nebo masážních salonů. S sebou ale museli mít potvrzení o negativním antigenním testování, očkování nebo prodělané nemoci covid-19.

Vlasta Exnerová se otevření svého kosmetického salonu nemohla dočkat. Diář s objednávkami měla rázem na tři měsíce dopředu plný. A není se čemu divit. Vždyť naposledy mohli jejich služeb klienti využít před Vánocemi.

Vlasta Exnerová, kosmetička: „Doplnila jsem skladové zásoby, dostatek jednorázového prádla, čistých ručníků, dostatek desinfekce. Ale jinak ty přípravy pro nás nebyly nijak těžké.“

Desinfekce a respirátor jsou tady samozřejmostí. Klient si ale může ochranu úst a nosu po dobu procedury sundat. Jako první se do salonu vracejí stálí zákazníci. Měsíce bez zkrášlovacích služeb pro ně byly nekonečné.

klientka - kosmetika: „Těšila jsem se moc na kosmetiku. Naposledy jsem byla před Vánoci.“

klientka - masáž: „Péče o tělo je pro mne důležitá v mém seniorském věku. Chodím pravidelně na masáž.“

Salóny musí nyní plánovat objednávky tak, aby se tady zákazníci nepotkávali. Zatímco u kosmetických či masérských služeb to není problém, kadeřnictví a holičství to mají složitější.

Vendula Víchová, kadeřnice: „Za den jsem dřív udělala asi osm klientek. Teď stihnu maximálně 4. Protože jedna se tady zdrží kvůli barvení i tři hodiny. Přestože jsem tady 12 hodin denně, tak moc zákaznic nestihnu.“

Nově teď s sebou musí mít zákazníci potvrzení o prodělání nemoci covid-19, certifikát o dokončeném očkování, nebo negativní výsledek antigenního testu ze zaměstnání či školy, který není starší více než 3 dny. Případně se musí nechat sami otestovat.

klientka – kadeřnictví: „Do poslední chvíle jsem nevěděla, jak to bude s nařízením vlády. Tak jsem se raději nechala otestovat a mám antigenní test.“

Testovací místa se tak musí připravit na větší nápor.

Blanka Haasová, vedoucí odběrového centra, Slezská nemocnice: „Přes všední den se do kapacity vejdeme. Ale během víkendu je maximální kapacita 150 lidí a přijde jich sem i 160, 170.“

Testovací místo Slezské nemocnice pocítilo větší počet zájemců tuto neděli, kdy si sem přišlo pro výsledek antigenního testu 234 lidí.

---

Slezské zemské muzeum renovuje okna

Slezské zemské muzeum čeká rozsáhlá rekonstrukce oken. Kurátoři sbírek kvůli tomu museli na čas přesunout do depozitářů stovky vystavených předmětů. Na své místo je vrátí v září.

Rozlehlá budova Slezského zemského muzea nyní zeje prázdnotou. Kurátoři sbírek museli pečlivě zabalit vystavené předměty a na čas je uklidit do depozitářů. Kvůli plánované výměně a renovaci zdejších dřevěných oken. Ale některé příliš velké exponáty na místě zůstaly. Jako třeba preparát slona indického. Ven by totiž dveřmi neprošel.

Michal Valeček, vedoucí odd. Produkce, Slezské zemské muzeum, Opava: „Přímo na místě se celý preparoval. Jeho rozměry jsou asi 4 m na délku a přibližně 3 m na výšku. Takže opravdu žádným vchodem do výstavní budovy se s ním nelze dostat ven.“

Během následujících dvou měsíců bude postupně opraveno či vyměněno v celé budově na 70 oken. Mnohá z nich jsou stará víc jak 50 let a na jejich stavu je to znát. Proto se vedení muzea do stavebních prací za 2 mil. korun pustilo.

Kamila Poláková, náměstkyně ředitelky, Slezské zemské muzeum, Opava: „Tady vidíte prázdné vitríny, které jsme s kolegy vyinstalovali za pár dní, ovšem vrátit exponáty zpět bude mnohem složitější, bude trvat mnohem déle.“

Exponáty, které zůstávají na místě, musí být velmi dobře zajištěné proti zvýšené prašnosti, kterou s sebou opravy ponesou. Stavební ruch utichne ve slezskému muzeu v červnu. Během prázdnin pak vrátí kurátoři předměty zpět do expozic.

David Váhala, mluvčí, Slezské zemské muzeum, Opava: „Chceme otevřít na začátku září, nejpozději 10. září na Slezskou muzejní noc.“

---

Hasiči cvičili na divoké vodě

Hasiči cvičili na divoké vodě. Na umělém vodním kanále v Opavě se učili ovládat raft, plavat v silném proudu nebo také překonávat rozbouřenou řeku. Výcvik vedli zkušení členové mezinárodního týmu WASAR pro záchranu na vodě.

Tato 160 m dlouhá vodní slalomová dráha slouží opavským vodákům. Teď si divokou vodu vyzkoušeli hasiči. Silný proud tady simuloval nebezpečnou rozvodněnou řeku. Záchranáři se učili zvládat její sílu na raftech, trénovali plavání v divokých vlnách a také sebezáchranu. Vybaveni byli stejně jako jako při zásahu: nepromokavou kombinézou, přilbou a záchrannou vestou.

Aleš Martinek, velitel stanice Vítkov, HZS Moravskoslezského kraje: „Přestože máme komfortní vybavení pro práci na vodě, tak je poznat, že je ta voda ledová. Cítím to i přes rukavice. Občas nateče něco také přes manžetku  u krku.“

Umělý tok je upravený tak, aby v místy až dvou metrovém korytě, protékala voda co nejrychleji. Blíží podmínkám nevyzpytatelné řeky.

Martin Rousek, Kanoe klub Opava: „Upravujeme proudění vody umělými překážkami, které jsou tvořeny kamenným či betonovým dnem a úpravou tohoto toku.“

Na výcvik dohlíželi instruktoři z týmu pro záchranu na vodě, který se zaměřuje zejména na pomoc při povodních.

Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Tento tým (WASAR) je připraven vyjet kamkoliv do zahraničí. A nemusí to být jen země Evropské unie. Podmínkou je, že si jej vyžádá stát, na jehož území je dlouhodobá povodeň.“

Členové speciální jednotky předávali kolegům mnoho cenných rad ze svých zahraničních misí. Apelovali na to, že při záchraně osob je důležité se správně rozhodnout.

Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě, HZS Moravskoslezského kraje: „Důležité je zhodnotit, své vlastní síly. Zda mám na to, abych plaval v takovéto divoké vodě, jakou tady vidíme dnes, nebo třeba jaká je při povodních.“

Během letošního prvního čtvrt roku vyjížděli moravskoslezští hasiči kvůli záchraně osob či zvířat z vody pětkrát.

---