Malé Hoštice mají novou víceúčelovou halu

Městská část Opavy Malé Hoštice má nyní k dispozici novou sportovní halu. Sloužit nebude ale pouze sportu. Mohou se tady pořádat také kulturní akce a tak novostavba může nahradit chybějící sál v obci.

Víceúčelová hala se začala stavět na okraji Malých Hoštic vloni v červnu. Přesně za rok byla přestřižená páska a hala s velkou slávou otevřená. Azyl uvnitř najdou především hráči kolektivních sportů, jako je například futsal, volejbal, basketbal nebo florbal.

Miroslava Konečná ( OMČO), starostka Malých Hoštic: „Bude sloužit nejen občanům Malých Hoštic, ale také všem Opavákům a sportovcům z blízkého okolí.“

Halu budou z velké části využívat sportovci zdejší tělovýchovné jednoty, která má přes 200 členů všech věkových kategorií. Konečně budou moci trénovat ve vlastních prostorách. Dříve museli putovat po pronájmech.

Michal Kokošek, předseda oddílu kopané, TJ Slavia Malé Hoštice: „Využívali jsme haly v přilehlých městských částech – Vávrovice, Opava, Chlebičov atd. Kde naše spolky trénovaly.“

Hala ovšem nebude sloužit pouze sportu. Projektována byla tak, aby se zde mohly pořádat také kulturní akce. Obec s 1 800 obyvateli totiž nemá k dispozici žádný sál. 

Petr Mlýnek, architekt, autor projektu: „Sportovní povrch byl vybrán tak, aby sloužil nejen sportovcům, ale také základním kulturním akcím. Zvládne třeba sporty na in-line bruslích a tím pádem zátěž i pro kulturní úroveň.“

Víceúčelovou halu se podařilo postavit díky státním dotacím a také přispění statutárního města Opavy. Deseti milionový rozpočet Malých Hoštic by na takovou stavbu sotva stačil.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Město muselo pomoci. Celková investice je necelých 60 mil. korun. Město přispělo 28 mil. korun. Zbytek je dotace. Městská část se podílí osmi miliony korun, které nám bude v příštích letech splácet.“

V červenci bude hala fungovat ve zkušebním provozu. V srpnu sem pak bude moci přijít i veřejnost. V následujících letech se opraví ještě příjezdová komunikace a vybuduje parkoviště.

---

Hokejisté zahájili přípravu

Přestože je hokej zimním sportem, přípravu na novu sezónu začali hráči už nyní, uprostřed parného léta. Po měsíční pauze se na led vrátily všechny týmy: od žáků až po druholigové muže.

Zatímco venku šplhá rtuť teploměru ke třicítce, uvnitř opavského zimního stadionu je příjemně chladno. Ledová plocha je od brzkého rána připravená pro tréninky všech věkových kategorií. Teplota na stadionu se pohybuje od 19 až k nějakým   10 C a tak díky vlhkosti je dění na ledě zahaleno do mlhy.

Zbyněk Kurka, ledař, HC Slezan Opava:

"Led se teď v letních měsících chladí na -9 C . Je to náročnější, protože musíme použít více vody. Musíme provádět i zástřiky z hadice.“

Brusle obuli po měsíční pauze také dorostenci. V srpnu je čeká namísto prázdninového volna tvrdý, dvoufázový trénink a kolotoč přípravných zápasů. Z ranní posilovny dnes zamířili přímo na ledovou plochu. Po krátkém odpočinku je čeká totéž odpoledne.

Hráči dorostu, HC Slezan Opava:

„Teď nás čeká oběd a pak ještě jeden trénink, ale nějak to zvládáme.“

„Je to docela náročné po tom volnu, ale zvykneme si časem.“

Ale jak je vidět, s kondicí mladíci ve věku 15 -16 let problém nemají. To je pro ně možná složitější převléci se ze šortek a trička do 10 kilové hokejové výstroje.

Pavel Leksovský, trenér, HC Slezan Opava:

„Kluci mají nové rukavice a brusle. A to je asi největší problém. Chvíli trvá, než si všechno sedne. Často mají z nových bot puchýře. To je asi největší problém. Ale co se týká kondice, tak do toho vpadnou velmi rychle.“

Mládežnické hokejové soutěže začnou s měsícem září. Ligová soutěž mužů pak startuje v polovině příštího měsíce.

---

Černobílé snímky i dřevěné sochy v Kostele sv. Václava

V odsvěceném Kostele sv. Václava v Opavě nyní probíhají hned dvě výstavy najednou. Tento výjimečný prostor zaplnily černobílé snímky amatérského fotografa Dalibora Bednáře a také sochaře Pavla Váchy, který dokáže kouzlit s kusy dřeva, trámy i s použitým nábytkem.

Výstava s názvem „Lidé“ představuje amatérského fotografa a rodáka z Opavy Dalibora Bednáře, který sáhl poprvé po fotoaparátu již v dětství a dodnes jej neodložil. Stále používá klasický film a snímky si také sám vyvolává. Analogové zpracování je mu i v době digitální fotografie bližší.

Dalibor Bednář, fotograf: „Je tam navíc velký podíl ruční práce - to jsou věci, které mě na tom lákají a neustále mne to drží.

Šedesátiletý fotograf vystavuje svůj poslední cyklus „Lidé na pouti“. Modely si vybíral sám mezi kolotoči a stánky s občerstvením například v Krnově nebo v Bruntále. A jejich portréty fotil přímo na místě.

Dalibor Bednář, fotograf: „K tomu účelu jsem si vyrobil jednoduchý přenosný polní ateliér. Mezi ostatní stánky na poutích jsem postavil bílé plátno. A zval jsem sem kolemjdoucí poutníky.“

Na výstavě uvidíme také snímky, které zobrazují jemné křivky ženských těl a nebo portréty umělců, kteří Bednáře svou tvorbou či přístupem k životu inspirovali. Najdete zde i jednu z posledních fotografií známého opavského herce Emanuela Křenka, portrét fotografa Roberta Vana nebo ostravské spisovatelky Nely Rywikové.

Vedle fotografií najdete i sochy Pavla Váchy z poslední doby, kdy umělec dává přednost přírodnímu materiálu - dřevu.

Dominik Beneš, dramaturg Domu umění v Opavě: „Autor se v poslední době své tvůrčí práce věnuje odloženým kusům dřeva, které už dosloužily svým funkcím a snaží se jim vdechnout nový život.“

 Pod rukama Pavla Váchy znovu ožívá starý nábytek nebo střešní trámy. Inspirují jej třeba i ulomené části větví, které najde během svých procházek.

---

Genius loci Kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny nedaleko Opavy je oblíbeným poutním místem. Mezi poli před víc jak dvěmi stoletími stála kamenná stavba, která byla několikrát zničena a znovu vystavěna. Teď se tady vypíná ocelový skelet, který připomíná obrysy kaple.

Na tomto místě, kousek za Opavou, na hranici obcí Zlatníky, Jaktař a Slavkov stojí uprostřed polí Kaple sv. Anny. Tedy spíš její připomínka postavená na začátku tohoto tisíciletí, kdy původní stavba byla už dávno srovnána se zemí.

Ondřej Haničák, historik, Slezské zemské muzeum:

„Barokní kruhová kaple, pocházela patrně z 60. či 80. let 18. stol. Tato kaplička na konci 19. stol. vyhořela a byla k ní přistavena menší, obdélná loď.“

Kaple musela vzdorovat nejen požáru, ale také válce i vojenským cvičením, která ji zdevastovala. Věříci ale našli vždy dost síly na to, aby ji znovu opravili. A dařilo se jim to až do 60. let minulého století, kdy ruiny pod korunami stromů pomalu prohrávaly boj s časem. Lidé se ale na toto místo stále vraceli. A stejně jako dřív i dnes je tady cítit jakási zvláštní atmosféra. Možná je to tím, že svatostánek byl několikrát zničený, ale vždy jako zázrakem ožil.

Rudolf Dybowicz, návštěvník poutního místa:

„Když se tady člověk zastaví, tak čerpá ze stromů a vůbec z toho místa tolik energie, že odchází s dobrým pocitem.

Daleko od města, mezi poli lidé nacházejí zvláštní klid, který je nutí na chvíli se zastavit, posadit se a rozjímat.

Věřící se na tomto místě setkávají vždy pravidelně v červenci, aby uctili památku svaté Anny, jejíž obraz dříve kapli zdobil.

Klement Rečlo, farář, Farní úřad Stěbořice

„Přichází hodně lidí. Nejsou tam žádné kolotoče, stánky. Je to opravdu mše svatá – sekání lidí.“

Púvodní stavbu dnes připomíná na místě pouze podstavec původního kříže, na kterém se usadil kříž nový.

---