Stejně jako vloni, tak i letos nebudou moci kvůli pandemii budoucí prvňáčci k zápisu. Přijetí ke školní docházce bude pouhý administrativní úkon. Přitom při osobním setkání dětí s učiteli je možné zjistit, co je nutné ještě vylepšit. Učitelky z opavské Základní školy Edvarda Beneše proto připravují videa, která ukazují, co všechno by měl předškolák zvládnout. Opavské děti čekají zápisy do 1. tříd od 19.dubna.
Když nemohou předškoláci do školy, rozhodly se tři učitelky zprostředkovat atmosféru školy dětem doma. Natáčejí několika minutová videa, ve kterých shrnují základní znalosti a dovednosti, které by měli budoucí prvňáci znát.
Eva Grambalová, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Našimi průvodci jsou tito dva kamarádi. Jsou to sourozenci a jmenují se Eda a Hanička Benešovi.“
Maňásci už provedli děti školou, naučili je správně držet tužku a teď se pustili do poznávání geometrických tvarů a prostorové představivosti. Role žáků přebraly učitelky. Přesto ale máte pocit, že v lavicích sedí školáci, alespoň podle chování.
Pavla Staňková, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Je to okopírované od žáků. A to proto, aby děti viděly, co dělají špatně, na co je ve škole upozorňujeme.“
Videa mohou používat rodiče při přípravě dětí do první třídy. A mohou tak získat alespoň základní přehled toho, co by před nástupem do školy měly umět. A porovnat to se schopnostmi svého potomka. V době klasických zápisů mohly s případnou nezralostí dítěte poradit přímo s učitelky, teď to spíš leží na rodičích.
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Zralost dítěte je otázkou toho, že to dítě musíte vidět a musíte s ním být. Ovšem v on -line prostoru to, obávám se, úplně poznat nejde.“
A tak zatímco vloni se stalo, že kvůli formálnímu zápisu byly do škol přijaty děti, jejichž schopnosti prvňákům neodpovídaly, letos rodiče častěji zvažují odklad školní docházky. Obávají se totiž distanční výuky, která je během prvního školního roku velmi náročná. Letošní prvňáčci si užili výuky v lavicích během září. Do školy se vrátili v listopadu. Od března se zase učí z domova.
---
Žáci a učitelé mají za sebou rok, kdy se výuka ve třídě střídala s tou distanční. Tento způsob vzdělávání je pro všechny, včetně rodičů, náročný. Učitelka s dlouholetou praxí Simona Horáková, nyní ředitelka ZŠ Edvarda Beneše v Opavě, říká že, nejdůležitější je pro děti pohoda a klid doma.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak a v čem by měli být rodiče nejmenších školáků při distančním vzdělávání nápomocni?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Já si myslím, že největší pomoc bude, když rodiče budou kolem sebe rozsévat pohodu a klid. Distanční výuka je o tom, že dítě se učí, ale dítě se dobře učí v klidu a v pohodě. Když se něco nepodaří dítěti v distanční výuce, tak to vůbec nevadí. Ale když má z toho úzkosti, to je velký problém.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Největší problém bude asi s pozorností dětí u počítačů. Máte recept, jak ji udržet?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „To je čím dál tím větší problém. Děti už jsou apatické, je to pro ně dlouho, rok v on - line prostoru. My se snažíme střídat činnosti, dělat něco zajímavého a hlavně si s dětmi v rámci výuky povídat. Na to teď nejvíce slyší.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Učitelé se museli snažit přenést co nejvíce zkušeností z výuky před tabulí k počítačům. Měli by přenést něco také od počítače k tabuli, až se vrátí do škol?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Nejvíc užitečné bylo ovládání techniky a myslím, že v tomto jsme v tomto udělaly mílové kroky.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak dlouho ještě vydržíte takovýto způsob vzdělávání vy, učitelé, a také vaši žáci?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Já se obávám, že člověk vydrží naprosto všechno. Ale budeme rádi, když už to nebude dlouho trvat.“
---
Slezská nemocnice má k dispozici nově opravené geriatrické a doléčovací oddělení. Nové prostory mírně navýší současnou kapacitu a hlavně zde budou mít pacienti větším komfort.
Vloni v lednu začala ve Slezské nemocnici rekonstrukce historických pavilonů. Třípodlažní pavilon H se díky ní proměnil v moderní geriatrické a doléčovací oddělení. Dvoj a třílůžkové pokoje tady mají vždy vlastní koupelnu a toaletu. To původní prostory postrádaly.
Monika Janáčová, vrchní sestra, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacienti se konečně dočkají komornějších prostor. Bylo pro nás vždycky velmi náročné, když k nám přicházeli pacienti z jiných oddělení, která už hotelový standard nabízela.“
Opravy za 92 milionů korun zaplatil zřizovatel, Moravskoslezský kraj. Část peněz se podařilo získat také z evropských dotací.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Ta stavební činnost už byla potřebná. A podařilo se uvolnit prostředky z rozpočtu kraje.“
Všech 48 pacientů z plně obsazeného oddělení teď postupně přestěhují zdravotníci do nových prostor. Kapacita se zde navýší ještě o šest lůžek.
Ingrid Rýznarová, primářka, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: Následná a geriatrická péče by si určitě zasloužila daleko více lůžek a tím bychom ulehčili akutním lůžkům.
Skupina pacientů na tomto oddělení se v posledních měsících velmi proměnila. Namísto těch, kteří se zotavovali třeba po náročné operaci, tady zůstávají lidé, kterým ubral síly koronavirus.
Ingrid Rýznarová, primářka, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „My díky té kovidové situaci jsme se dostali do postkovidového režimu. Máme pacienty z 80% po prodělaném kovidu. Je to supina pacientů, kteří mají třeba těžké plicní postižení a zatím rekonvalescence je dlouhá a neumožňuje jim pobyt v domácím prostředí.“
A tak se nyní připravuje rekonstrukce dalšího pavilonu L, kde by mohlo vzniknout 25 lůžek následné péče pro neoperační obory.
---
Opava se konečně dočká nového zimního stadionu. Připravený je projekt na opravu stávající budovy, která už nevyhovuje. Chybí především zázemí pro sportovce a diváky. Stavět by se mohlo začít ještě na konci roku.
Historie opavského zimního stadionu se začala psát v r. 1898, kdy bylo postaveno kluziště. O sto let později dostalo střechu. Pak se přistavovaly tribuny, technické zázemí nebo šatny či restaurace. Poté tady žádné větší úpravy provedeny nebyly. A v posledních letech budova spíš chátrala.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Hygienicky je nevyhovující, energeticky samozřejmě také už nevyhovuje.“
Nyní je připravený projekt, ve kterém je místo na kvalitní ledovou plochu, tréninkový trenažer, šatny, tělocvičnu a regenerační zónu pro druholigový hokejový tým i mládežnické celky. A také komfortní prostory pro diváky. Kapacita bude sice oproti současným víc jak 5 000 nižší, nicméně vychází z průzkumu návštěvnosti jednotlivých zápasů. A také z omezeného rozpočtu.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Kapacita stadionu bude kolem 2 000, dá se případně navýšit na 2500 lidí, pro Chance ligu by to mělo stačit.“
Rekonstrukce bude stát asi 200 milionů korun. Většinu zaplatí město.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Připravujeme si svoje vlastní finance. Také si chceme pomoci tím, že bychom enegetiku a provoz energií mohli dělat externě formou energy contractingu. Jednáme s Národní sportovní agenturou, kde bychom formou dotací mohli získat až 50 mil. korun.“
Pokud vše půjde dobře, mohla by být rekonstrukce zahájena ještě na konci letošního roku. Hotovo by mělo být v roce 2022.
---
Stejně jako vloni, tak i letos nebudou moci kvůli pandemii budoucí prvňáčci k zápisu. Přijetí ke školní docházce bude pouhý administrativní úkon. Přitom při osobním setkání dětí s učiteli je možné zjistit, co je nutné ještě vylepšit. Učitelky z opavské Základní školy Edvarda Beneše proto připravují videa, která ukazují, co všechno by měl předškolák zvládnout. Opavské děti čekají zápisy do 1. tříd od 19.dubna.
Když nemohou předškoláci do školy, rozhodly se tři učitelky zprostředkovat atmosféru školy dětem doma. Natáčejí několika minutová videa, ve kterých shrnují základní znalosti a dovednosti, které by měli budoucí prvňáci znát.
Eva Grambalová, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Našimi průvodci jsou tito dva kamarádi. Jsou to sourozenci a jmenují se Eda a Hanička Benešovi.“
Maňásci už provedli děti školou, naučili je správně držet tužku a teď se pustili do poznávání geometrických tvarů a prostorové představivosti. Role žáků přebraly učitelky. Přesto ale máte pocit, že v lavicích sedí školáci, alespoň podle chování.
Pavla Staňková, učitelka, ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Je to okopírované od žáků. A to proto, aby děti viděly, co dělají špatně, na co je ve škole upozorňujeme.“
Videa mohou používat rodiče při přípravě dětí do první třídy. A mohou tak získat alespoň základní přehled toho, co by před nástupem do školy měly umět. A porovnat to se schopnostmi svého potomka. V době klasických zápisů mohly s případnou nezralostí dítěte poradit přímo s učitelky, teď to spíš leží na rodičích.
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Zralost dítěte je otázkou toho, že to dítě musíte vidět a musíte s ním být. Ovšem v on -line prostoru to, obávám se, úplně poznat nejde.“
A tak zatímco vloni se stalo, že kvůli formálnímu zápisu byly do škol přijaty děti, jejichž schopnosti prvňákům neodpovídaly, letos rodiče častěji zvažují odklad školní docházky. Obávají se totiž distanční výuky, která je během prvního školního roku velmi náročná. Letošní prvňáčci si užili výuky v lavicích během září. Do školy se vrátili v listopadu. Od března se zase učí z domova.
---
Žáci a učitelé mají za sebou rok, kdy se výuka ve třídě střídala s tou distanční. Tento způsob vzdělávání je pro všechny, včetně rodičů, náročný. Učitelka s dlouholetou praxí Simona Horáková, nyní ředitelka ZŠ Edvarda Beneše v Opavě, říká že, nejdůležitější je pro děti pohoda a klid doma.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak a v čem by měli být rodiče nejmenších školáků při distančním vzdělávání nápomocni?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Já si myslím, že největší pomoc bude, když rodiče budou kolem sebe rozsévat pohodu a klid. Distanční výuka je o tom, že dítě se učí, ale dítě se dobře učí v klidu a v pohodě. Když se něco nepodaří dítěti v distanční výuce, tak to vůbec nevadí. Ale když má z toho úzkosti, to je velký problém.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Největší problém bude asi s pozorností dětí u počítačů. Máte recept, jak ji udržet?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „To je čím dál tím větší problém. Děti už jsou apatické, je to pro ně dlouho, rok v on - line prostoru. My se snažíme střídat činnosti, dělat něco zajímavého a hlavně si s dětmi v rámci výuky povídat. Na to teď nejvíce slyší.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Učitelé se museli snažit přenést co nejvíce zkušeností z výuky před tabulí k počítačům. Měli by přenést něco také od počítače k tabuli, až se vrátí do škol?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Nejvíc užitečné bylo ovládání techniky a myslím, že v tomto jsme v tomto udělaly mílové kroky.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak dlouho ještě vydržíte takovýto způsob vzdělávání vy, učitelé, a také vaši žáci?
Simona Horáková, ředitelka ZŠ Edvarda Beneše, Opava: „Já se obávám, že člověk vydrží naprosto všechno. Ale budeme rádi, když už to nebude dlouho trvat.“
---
Slezská nemocnice má k dispozici nově opravené geriatrické a doléčovací oddělení. Nové prostory mírně navýší současnou kapacitu a hlavně zde budou mít pacienti větším komfort.
Vloni v lednu začala ve Slezské nemocnici rekonstrukce historických pavilonů. Třípodlažní pavilon H se díky ní proměnil v moderní geriatrické a doléčovací oddělení. Dvoj a třílůžkové pokoje tady mají vždy vlastní koupelnu a toaletu. To původní prostory postrádaly.
Monika Janáčová, vrchní sestra, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacienti se konečně dočkají komornějších prostor. Bylo pro nás vždycky velmi náročné, když k nám přicházeli pacienti z jiných oddělení, která už hotelový standard nabízela.“
Opravy za 92 milionů korun zaplatil zřizovatel, Moravskoslezský kraj. Část peněz se podařilo získat také z evropských dotací.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Ta stavební činnost už byla potřebná. A podařilo se uvolnit prostředky z rozpočtu kraje.“
Všech 48 pacientů z plně obsazeného oddělení teď postupně přestěhují zdravotníci do nových prostor. Kapacita se zde navýší ještě o šest lůžek.
Ingrid Rýznarová, primářka, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: Následná a geriatrická péče by si určitě zasloužila daleko více lůžek a tím bychom ulehčili akutním lůžkům.
Skupina pacientů na tomto oddělení se v posledních měsících velmi proměnila. Namísto těch, kteří se zotavovali třeba po náročné operaci, tady zůstávají lidé, kterým ubral síly koronavirus.
Ingrid Rýznarová, primářka, geriatrické a doléčovací odd., Slezská nemocnice v Opavě: „My díky té kovidové situaci jsme se dostali do postkovidového režimu. Máme pacienty z 80% po prodělaném kovidu. Je to supina pacientů, kteří mají třeba těžké plicní postižení a zatím rekonvalescence je dlouhá a neumožňuje jim pobyt v domácím prostředí.“
A tak se nyní připravuje rekonstrukce dalšího pavilonu L, kde by mohlo vzniknout 25 lůžek následné péče pro neoperační obory.
---
Opava se konečně dočká nového zimního stadionu. Připravený je projekt na opravu stávající budovy, která už nevyhovuje. Chybí především zázemí pro sportovce a diváky. Stavět by se mohlo začít ještě na konci roku.
Historie opavského zimního stadionu se začala psát v r. 1898, kdy bylo postaveno kluziště. O sto let později dostalo střechu. Pak se přistavovaly tribuny, technické zázemí nebo šatny či restaurace. Poté tady žádné větší úpravy provedeny nebyly. A v posledních letech budova spíš chátrala.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Hygienicky je nevyhovující, energeticky samozřejmě také už nevyhovuje.“
Nyní je připravený projekt, ve kterém je místo na kvalitní ledovou plochu, tréninkový trenažer, šatny, tělocvičnu a regenerační zónu pro druholigový hokejový tým i mládežnické celky. A také komfortní prostory pro diváky. Kapacita bude sice oproti současným víc jak 5 000 nižší, nicméně vychází z průzkumu návštěvnosti jednotlivých zápasů. A také z omezeného rozpočtu.
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Kapacita stadionu bude kolem 2 000, dá se případně navýšit na 2500 lidí, pro Chance ligu by to mělo stačit.“
Rekonstrukce bude stát asi 200 milionů korun. Většinu zaplatí město.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Připravujeme si svoje vlastní finance. Také si chceme pomoci tím, že bychom enegetiku a provoz energií mohli dělat externě formou energy contractingu. Jednáme s Národní sportovní agenturou, kde bychom formou dotací mohli získat až 50 mil. korun.“
Pokud vše půjde dobře, mohla by být rekonstrukce zahájena ještě na konci letošního roku. Hotovo by mělo být v roce 2022.
---
