Velký zájem o mateřské školy

Zájem rodičů o umístění dětí do mateřských škol rok od roku roste. V Opavě podali rodiče na šest stovek žádostí. Zatímco v minulosti se dařilo většinu zájemců uspokojit, letos tomu tak nebude: na všechny se nedostane. Volných míst je jen 500.

Žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání mohli v Opavě rodiče přinést do 27 mateřských škol zřizovaných městem. Po odchodu dětí do prvních tříd se zde uvolní pět set míst. Nicméně žádostí je o stovku více. 

Proto má každá školka svá kritéria pro přijímání dětí.

Andrea Štenclová, vedoucí odboru školství, Magistrát Opava: „Je to přednostní přijímání dětí starších tří let. Trvalé bydliště ve městě Opava a bodové hodnocení podle věku dítěte. Specifická kritéria může mít každá škola zvlášť.“

Pro mnohé rodiče není pro výběr mateřské školy zásadní jeji blízkost k bydlišti, ale aktivity, které nabízí, přístup učitelů nebo vybavení, které má k dispozici. Nejvíce rodičů zamířilo s přihláškou do křesťanské mateřské školy v centru Opavy.

rodiče: „Jednak jsme měli dobré reference a jednak máme zájem o výuku angličtiny."

Přijmout tady mohou od příštího školního roku tři desítky dětí. Počet zájemců je ale dvojnásobný.

Dagmar Ullmannová, ředitelka, Mateřská škola křesťanská, Opava: „Zájem je dlouhodobě velký. Máme z toho velkou radost, ale zároveň bychom také všem chtěli vyhovět, ale to bohužel nelze.“

Problém umístit dítě do školky mají rodiče v případě, že je mladší tří let. Tato věková kategorie tvořila 40% ze všech zájemců.

Andrea Štenclová, vedoucí odboru školství, Magistrát Opava: „U dětí mladších 3 let není dle školského zákona nárok na umístění v MŠ. Přesto mateřské školy, které budou mít volné kapacity, mohou tyto požadavky uspokojit. Bude se jednat ovšem o ty nejstarší děti této věkové kategorie.“

V letošním roce se ale školky musí připravit na mnohem větší zájem než dřív. Jednak v souvislosti s rostoucím počtem narozených dětí, jednak také kvůli tomu, že zapsat sem své dítě, budou moci v červnu i ukrajinští běženci. Už nyní jsou jich v opavských školkách na čtyři desítky.

Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora Opavy: „Pracujeme na tom, abychom získali především nové kapacity pro děti mladší 3 let. V rámci investic bychom chtěli do dvou let navýšit kapacity o 200 míst.“

Nová oddělení by mohla vzniknout přestavbou některých školek. A město zvažuje také výstavbu zcela nové mateřské školy.

---

Památný strom Johana G. Mendela

Na letošní rok připadá 200. výročí narození Johana Gregora Mendela. Jako připomínku na zakladatele genetiky zasadili studenti opavského gymnázia, které nese vědcovo jméno, strom. Mendel na zdejším gymnáziu studoval a 6 let v Opavě žil.

Nedaleko Mendelova gymnázia, ve Smetanových sadech, teď stojí dub letní. Připomíná, že také v Opavě působil významný přírodovědec, učitel, kněz a především autor Zákonů dědičnosti Johan Gregor Mendel. V červenci uplyne 200 let od jeho narození, a tak se výsadba stromu stala jednou z mnoha akcí, které tohoto muže připomínají.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí ČR: „Česká republika nemá tolik vědců, kteří by byli světově proslulí. J. G. Mendel patří mezi ně. Je třeba si připomínat naše významné rodáky, kteří ve světě uspěli.“

Strom zasadili studenti Mendelova gymnázia a požehnal mu děkan Václav Koloničný.

Na krátkém slavnostním aktu se sešli především studenti gymnázia, které před třemi desetiletími přijalo vědcovo jméno.

Jan Mrázek, emeritní ředitel Mendelova gymnázia: „Protože jsou v Opavě dvě gymnázia, tak jsme se rozhodli pro jméno Johana Gregora Mendela.“

Johan Gregor Mendel se narodil v r. 1922 v Hynčicích na Novojičínsku. S Opavou se pojí 6 let jeho života. Do roku 1840 tady studoval na gymnáziu, které existuje dodnes a nyní vzdělává na šest stovek studentů. Nadaného žáka ale budova zdejší gymnázia nepamatuje.

Monika Klapková, ředitelka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Mendel studoval v budově zemského archivu, který je nedaleko odtud.“

Pokusům s křížením rostlin hrachu se věnoval v době svého působení v augustiniánském klášteře v Brně. A své poznatky shrnul do zákonů dědičnosti. To připomínají truhlíky, které studenti osázeli.

Bára Sobková, studentka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Prvně jsme dostali za úkol od pana učitele předsadit si hrášky ve škole, v hodině. Potom jsme je dali do truhlíků.“

Opavané si mohli všimnout upozornění na zakladatele genetiky už v únoru, kdy se na zahradě Slezského zemského muzea objevil obří nafukovací hrášek. Toto téma rezonovalo také v přírodovědné soutěži, kterou pořádalo Mendelovo gymnázium.

Barbora Bitomská, učitelka, Slezské gymnázium, Opava: „Akce jsou spojeny většinou přes vzdělávací aktivity. Připravujeme programy pro děti z MŠ a ZŠ, různé soutěže.“

Johan Gregor Mendel se stal také námětem pohádky. Do konce měsíce je otevřená soutěž s názvem Mendloviny – Luskoviny. Přispět zde může každý, kdo složí vtipnou báseň o zakladateli genetiky.

---

Kytarová smršť v Opavě

Mladí kytaristé se sjeli do Opavy. Letošní Kytarová smršť hostila čtyři desítky hudebníků z celého Moravskoslezského kraje.

Opavská základní umělecká škola připravila pro mladé kytaristy z uměleckých škol a konzervatoří 7. ročník hudebního festivalu Kytarová smršť. Kvůli protikoronavirovým opatřením byla tato akce na dva roky přerušena. O to větší zájem ni mladí hudebníci měli.
Během dopolední přehlídky se představily čtyři desítky účinkujících. Letos se premiérově koncertní síní stal sál Müllerova domu, který je součástí Slezského zemského muzea. Organizátoři si jej vybrali pro jeho jedinečnou akustiku.
Součástí přehlídky byly také tzv. mistrovské třídy. V rámci nich se mohli mladí kytaristé setkat s odborníky a probrat s nimi svůj styl hry. Festival s názvem Kytarová smršť uzavřel slavnostní večerní koncert.

---

Výstava Ukrajina – země kontrastů

Ukrajina – země kontrastů to je název výstavy, která představuje tuto zemi ještě předválečnou optikou jako svobodný, rozvíjející se stát s nádhernou přírodou. Zaměřuje se také na rozdíly životní úrovně v prosperujících městech a na zaostalých vesnicích. Materiál poskytla Andrea Preissová Krejčí ze Slezské univerzity, která Ukrajinu mnohokrát pracovně navštívila.

Ukrajina se v současné době skloňuje nejčastěji s ruskou invazí, která začala 24. února. Výstava, která je nyní k vidění v prostorách Unipointu v obchodním centru Breda & Weinstein, představuje tuto zemi ještě v době předválečné. Jako suverénní stát, který v 90. letech nastoupil cestu k demokracii a ekonomickému růstu.

Andrea Preissová Krejčí, autorka výstavy, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „Já jsem jezdila na Ukrajinu v předválečné době. Před několika lety jsem tam byla poměrně častým hostem. Takže mám velkou materii fotografií a dalšího materiálu z Ukrajiny.“

Autorka výstavy Andrea Preissová Krejčí představuje bohatou historii této po Rusku druhé nejrozlehlejší země Evropy. Její kulturu, přírodní krásy i významné regiony a sídla.

Připomíná krizi, která přišla s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991. A pak také rozhodování o dalším směřování země. Zda se připojit k západu či k východu.

Přináší také srovnání bohatého života v sídelních městech s chudobou na vesnicích, kde se mnohde stále hospodaří tak, jako před sto lety.

Andrea Preissová Krejčí, autorka výstavy, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita: „Samozřejmě zde vidíme kontrasty tak, jak to bývá u rozvíjejících se krajin. Je tady část obyvatelstva velmi bohatá. A pak je tady část obyvatelstva, především ukrajinského venkova, která žije v chudobě a ve skromnosti, kterou si ani neumíme představit.“

Součástí vernisáže bylo také autentické vyprávění L. Chyzhevske, která je předsedkyní spolku volyňských Čechů v Žytomyru. Vysokoškolská učitelka odjela z rodné země hned v prvních dnech ruské invaze. A sama organizovala odchod z válkou zmítané Ukrajiny pro tisícovku volyňských Čechů.

Lyudmyla Chyzhevska, předsedkyně spolku volyňských Čechů v Žytomyru: „Cítila jsem, že bude špatně. V některých českých vesnicích i městech docházelo k velkému bombardování. Proto jsem začala s organizací. Věděla jsem, že musím začít s organizací. Během pár dnů jsme evakuovali skoro 1000 osob.

Českých krajanů na Ukrajině žijí tisíce. Jen ve spolcích jsou jich zapsány na 4 000. Jejich předkové sem přicházeli ve II. polovině 19. století, když utíkali před bídou a germanizací.

Výstavu Ukrajina – země kontrastů doplní další přednáška, a to 11. května. Týkat se bude integrace Ukrajinců do české společnosti.

---