Dokončení obchvatu Opavy v r. 2030?

Obchvat Opavy by mohl být hotový do roku 2030. Řidiči mohou nyní projet po jeho části. Ale i tak si město oddechlo alespoň z části od hustého provozu.

První část obchvatu Opavy byla zprovozněna už v roce 2009. Šlo o 1750 metrů dlouhý úsek s názvem S 1, který se stal základem pro odklon dopravy ze silnice I/11 vedoucí od Ostravy mimo slezskou metropoli. O tři roky později vznikla část jižního obchvatu, která odvedla provoz z Kylešovic. Vloni byla otevřená východní část severního obchvatu, která navázala na zmíněnou spojku. Přestože obchvat ještě není dokončený, už nyní je znát, že doprava ve městě polevila.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Podle statistik, které máme, se odklonilo významné množství nákladní dopravy. To městu výrazně pomáhá.“

Během léta nejspíš Ředitelství silnic a dálnic uzavře smlouvu se zhotovitelem západní části severního obchvatu, který vzešel z tendru. Zakázka za víc jak miliardu korun by měla být dokončená za tři roky.

Martin Dostál, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Na západní části severního obchvatu probíhá velmi intenzivně záchranný archeologický a pyrotechnický průzkum.“

Poté bude zbývat ještě dokončit dvě části jižního obchvatu, které naváží na již existující úsek postavený před osmi lety. A zřejmě za pár týdnů bude vybraný dodavatel stavby, která propojí silnici od Ostravy na již vybudovanou část obchvatu napojí 400 metrů dlouhým úsekem.

Celý obchvat Opavy by mohl být dokončený nejpozději v roce 2030. A to především díky aktivnímu přístupu 17 obcí, které se spojily ve Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 a I/57. To vzniklo v r. 2001 a usiluje o lepší dopravní spojení z Ostravy přes Opavu a Krnov směrem k polským hranicím.

Michal Jedlička (KDU-ČSL), místopředseda Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 a I/57 a náměstek primátora Opavy: „My komunikujeme s vlastníky, napříč se samosprávou, ministerstvem, MSK a připravujeme pro investora výstavbu těchto dopravních staveb.“

Sdružení se zasloužilo třeba o výstavbu rychlostní komunikace mezi Ostravou a Mokrými Lazci anebo tzv. Prodloužené Rudné v Ostravě.

---

Nejmodernější CT ve Slezské nemocnici

Slezská nemocnice má nejmodernější výpočetní tomograf. Protože vyšetření trvá kratší dobu, tak i dávka radiačního záření je pro pacienty nižší. Nový vyšetřovací přístroj nahradil 8 let staré CT, které dosloužilo.

Pacienti Slezské nemocnice mohou podstoupit vyšetření na špičkovém výpočetním tomografu. Tento přístroj zobrazuje pomocí rentgenového záření vnitřní orgány a tkáně. Díky novému přístroji bude vyšetření mnohem šetrnější.

Kateřina Štenclová, radiologický asistent, Slezská nemocnice v Opavě: „Samotné skenování trvá kratší čas, takže pacient obdrží nižší dávku, a je také kratší časovou jednotku přímo ozářen.“

Kamil Hudeczek, primář radiologického odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Úspora dávky je asi o 1/3. Hlavu jsme schopni vyšetřit řekněme za 3 s. U starého CT to trvalo 10 s a radiační dávka byla vyšší.“

Software dokáže zpracovat informace z 254 detektorů. Jen pro srovnání: původní, 8 let staré CT, jich mělo pouze něco přes 60. Radiologický asistent tak musí zadávat data do počítače mnohem podrobněji. Výsledkem je pak ale velmi přesné zobrazení.

Nový výpočetní tomograf je od prvního dne v zápřahu. Na vyšetření přicházejí pacienti, kteří kvůli pandemii koronaviru museli svůj termín posunout. Denně jich tady obslouží na tři desítky.

Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Tento přístroj máme pouze jeden. Určitě bychom potřebovali pro kovidové i jiné případy ještě jedno CT.“

Na financování nového výpočetního tomografu za 25 mil. korun se částečně podílel kraj. Většinu prostředků se podařilo získat z evropských fondů.

Ivo Vondrák (ANO),hejtman Moravskoslezského kraje: „Jde o spádovou oblast pro 140 000 lidí. A dle mého názoru je oprávněné tady mít skutečně špičkovou techniku.“

V Moravskoslezském kraji je tento přístroj opravdu ojedinělý .

---

Dentální hygiena – nový obor na Slezske univerzite

Fakulta veřejných politik Slezské univerzity otevírá nový obor: od příštího akademického roku zde budou moci zájemci studovat obor Dentální hygiena. Termín odevzdání přihlášek je konec července.

Návštěva dentální hygieny by měla být stejně častá, jako kontrola u stomatologa, tedy jednou za půl roku. Během ošetření dochází k odstranění zubního kamene, povlaku na zubech či jiných nečistot, které způsobují nadměrné tvoření bakterií v ústech. Dentálních hygienistů ale není mnoho, a tak s objednávkou může být problém.

Alice Heinzová, dentální hygienistka: "Mám hodně pacientů a z toho vyplývá, že máme i dlouhé čekací doby, což je 2-3 měsíce."

Poptávku po této profesi by mohl pomoci uspokojit nový obor na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity. Už několik let zde o otevření studia dentální hygieny usilují.

Marta Kolaříková, proděkanka, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě: „Připravili jsme tedy projekty, ve kterých se nám podařilo získat prostředky na přípravu přístrojového a technického vybavení. A pak jsme napsali akreditaci a byli jsme úspěšní.“

Letos na jaře udělilo ministerstvo školství oboru akreditaci. Pro 15 posluchačů, kteří od září mohou nastoupit, jsou připravena cvičná pracoviště vybudovaná za 5 milionů korun tak, aby během tříletého bakalářského oboru mohli absolvovat předepsaných 1 500 hodin praxe. V Moravskoslezském kraji bylo dosud možné dentální hygienu studovat pouze na ostravské střední zdravotnické škole.

Oldřich Res, garant oboru, lékař z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie Fakultní nemocnice Ostrava: „Určitě se nedá mluvit o konkurenci, protože dentálních hygienistů je potřeba mnohem více.“

Přijímací zkoušky pro zájemce jsou naplánovány na srpen. Své přihlášky ke studiu pak musí odevzdat do 31. července. Čekají je přijímací zkoušky z biologie, základů společenských věd a všeobecného přehledu. Úspěšní žadatelé pak mohou ke studiu nastoupit na konci září.

---

Otická sopka – nejstarší v kraji

Teď vás vezmeme na výlet do nitra sopky. A nemusíme přitom podnikat dalekou cestu! Asi 4 kilometry jižně od Opavy, v Oticích, kdysi stála nejstarší moravskoslezská sopka. Napovídají to zbytky čedičové horniny, které se tady ještě v minulém století těžily.

Možná by vás ani nenapadlo, že tento nenápadný pahorek u Otic s názvem Kamenná hora s nadmořskou výškou 311 metrů, býval sopkou. Tedy, je to už hodně dávno, nějakých 20 milionů let. A bez diskuse jde o nejstarší sopku v Moravskoslezském kraji.

Martin Hanáček, geolog, Vlastivědné muzeum Jesenicka: „Je to pahorek budovaný sedimentárními horninami prvohorního, karbonského stáří. Jsou to tzv. droby a břidlice, to jsou takové vrstevnaté horniny.
Jenže jednoho dne v třetihorách došlo k vyvření magmatu a sopka byla na světě. Jenže pokud si myslíte, že tento kráter je důsledkem činnosti sopky – pletete se.

Martin Hanáček, geolog, Vlastivědné muzeum Jesenicka: „Otická sopka není sopkou, ale je to erozí a pak i lidskou těžbou odkrytá čedičová žíla. Tedy žíla utuhlého magmatu, která původně to magma k sopce přiváděla. Ale ta sopka už neexistuje.“

Čedič se tady těšil od konce 19. do poloviny 20. století. Pak zde byla motokrosová dráha. Teď se toto místo stalo vyhledávané kvůli přírodním zajímavostem i odpočinku.

Vladimír Tancík (BEZPP), starosta obce Otice: „Dnes sem lidé chodí spíš za klidem, protože motokros se tady už 30 let nejezdí. Od r. 1991 je Otická sopka přírodní památkou. Správně se jmenuje Kamenná hora.

Podle staré lidové pověsti prý do jednoho z balvanů otiskl své kopyto čert. A proto prý místní říkají tomuto kopci Peklo. Ať jsme se snažili sebevíc, nic jsme nenašli. Naopak nám zpěv ptáků a dokonalé ticho připomínalo spíš ráj.

---