Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
- Zlatý diadém z doby bronzové
- Veletrh povolání v Opavě
- Rekonstrukce MŠ Podvihov dokončená
Dosud nejvýznamnější archeologický nález na území Moravy a Slezska přinesla řepná kampaň na Opavsku. Stroj tam vyoral zlatou čelenku z doby bronzové. Šperk pak ležel na hromadě sklizené zeleniny, kde si jej všimnul nálezce a odnesl jej do Slezského zemského muzea.
Tak to je ona. Zlatá tepaná čelenka. 50 cm dlouhá a 10 cm široká, se dvěma záchytnými spirálami na koncích. Bohaté zdobení zobrazuje soustředěné kružnice, které představují symboly slunce a nekonečna. Tento šperk z doby bronzové se používal nejspíš jako ozdoba hlavy.
Nálezce, který chce zůstat v anonymitě, narazil na zvláštně pokroucený žlutý kov na poli severně od Opavy. Téměř čtyři tisíciletí starý zlatý šperk ležel na hromadě právě sklizené cukrové řepy.
Předmět jej zaujal a tak jej očistil a odnesl do Slezského zemského muzea. Zdejší odborníci jej podrobně zkoumali. Analýzou materiálu zjistili, že jde o zlato s příměsí stříbra. Jeho původ datovali do období 1400 – 1800 let př. n. l. Šperk zřejmě patřil nějaké významné osobě.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Musel to být příslušník tehdejší společenské špičky, kdo výrazně vyčníval nad šedou zónu tehdejšího obyvatelstva a mohl si takovou ozdobu dovolit.“
Jde o mimořádně kvalitní a jemnou řemeslnou práci. Už jen vyrobit půl metru dlouhý tenký zlatý plíšek bylo v pravěku složité. Přestože diadém teprve čeká ještě další zkoumání už nyní je jasné, že jde o velmi výjimečný nález.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Význam nálezu je obrovský. Je to prakticky nejvýznamnější zlatý předmět v historii moravskoslezské archeologie.“
Protože šperk našla soukromá osoba, stává se nyní majetkem Moravskoslezského kraje. Ten rozhodl o umístění ve sbírkovém fondu v Muzeu v Bruntále. Ze zákona náleží nálezci odměna, která může být až 10% z kulturně historické hodnoty předmětu, případně může odrážet cenu materiálu.
---
Po jakých profesích je na trhu práce poptávka? Které povolání je perspektivní? A která škola nabízí potřebnou kvalifikaci? Na tyto otázky dal odpověď Veletrh povolání. Určený byl především žákům, posledních ročníků základních škol, kteří vstupem na střední školu rozhodnou o své budoucí profesi.
Stovky žáků posledních ročníků základních škol, často i se svými rodiči mířily do víceúčelové haly v opavských městských sadech. Během dvou dnů se tady představili zástupci firem i středních škol v regionu. A mohli tak pomoci při rozhodování, jakou školu a profesi si mají žáci 9. tříd zvolit.
Petra Ballová, ředitelka, Úřad práce Opava: „Je třeba dítěti ukázat cestu k trhu práce. Protože pokud si vyber obor, který jho bude bavit a současně je uplatnitelný, tak je to vlastně prevence nezaměstnanosti.“
Veletrh povolání měl za cíl představit profese, které jsou v 300 000 regionu Opavska, který zaměřený převážně na strojírenský a farmaceutický průmysl, potřebné. Střední školy upozorňovaly na své studijní obory. Zároveň se tady prezentovaly firmy, které práci nabízejí.
Walo Hinterberger, OHK Opava: Je tady je spousta významných zaměstnavatelů, kteří nabízí pracovní příležitosti. Takže za nimi nemusí zájemci někam do Prahy, do Brna, kamkoliv.“
Právě problém stěhování mladých lidí za prací do jiných regionů způsobuje nedostatek pracovní síly na Opavsku. Dlouhodobě na trhu práce chybí stavařské profese. Vůbec studium všech řemesel zůstává v posledních letech na okraji zájmu. K nedostatku uchazečů o tradiční řemelsná povolání pak přibývá nedostatek kvalifikovaných uchazečů o moderní profese.
Lukáš Pavelek, předseda dozorčí rady, OHK Opava: „Hodně se nyní řeší fotovoltaické elektrárny, hodně se řeší nabíjení elektromobilu. To jsou poměrně nové a vysoce specializované profese, po kterých tady bude pořád velký hlad.“
Veletrh povolání doplnily také přednášky s odborníky na kariérové poradenství. Se zájemci mluvili také psychologové či odborníci na trh práce. Tyto informace mohou být důležité při výběru budoucí profese, respektive střední školy. Prvním krokem k rozhodování by mělo být zohlednění výsledků ve škole a také zájmů.
Dorota Madziová, kariérní poradkyně: „Pak se podívat na možnosti dojíždění, na prostředí pro učení, přístup k učení.“
V současné době je nezaměstnanost na Opavsku nízká a během letošního roku kolísala kolem tří procent. Nicméně v souvislosti se současnou krizí se bude nejspíš zvyšovat. Volba profese, po které je na trhu práce poptávka, zřejmě bude ještě důležitější než dosud.
---
Děti z mateřské školy v Podvihově mají k dispozici novou školu. Během jednoho roku byla původní, nevyhovující budova opravena. Díky stavebním úpravám se rozšířily vnitřní prostory a mohlo tak dojít k navýšení kapacity školky.
Mateřská škola v opavské městské části Podvihov vznikla v roce 1982 v budově, kde byla dříve škola. Protože zázemí už dávno moderním požadavkům nevyhovovalo, přišla na řadu rekonstrukce. Dělníci se do oprav pustili vloni v září. Vyměnili střechu i okna, udělali nové podlahy a podhledy, rozvedli elektroinstalaci. Budova má také novou kotelnu a čističku odpadních vod. O náklady na rekonstrukci za necelých 18 mil. Kč se podělila městská část a statutární město Opava.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Budova byla zastaralá, hygienicky neplnila to, co měla. Takže se provedla kompletní rekonstrukce.“
Kvůli tomu se musela podvihovská školka na čas přestěhovat. Opravy byly tak rozsáhlé, že by se stavební práce s běžným provozem skloubit nedaly. Misto se našlo přes ulici v budově obecního úřadu, kde sídlí i místní hasiči. A tak jeden školní rok strávily děti v náhradních prostorách
Jitka Beinhauerová, vedoucí učitelka, MŠ Komárov: „Během oprav jsme využívali vedlejší budovu obecního úřadu. Využívali jsme část hraček, pomůcky. Měli jsme tam zřízenou jednu třídu.“
Po 12 měsících se mohly děti i učitelky vrátit zpět. Nově opravená školka nabídla více místa pro zázemí dětí i učitelek.
dívka z MŠ Podvihov: „Mně se nejvíc líbí, že je tu hodně prostoru.“
Změnou vnitřních dispozic se v budově uvolnilo místo pro další oddělení. Nyní jsou zde tedy dvě. První je určeno tříletým dětem, druhé pak těm starším.
Jitka Beinhauerová, vedoucí učitelka MŠ Komárov: „Původní kapacita byla 28 dětí. Jsme rádi, že jsme ji mohli navýšit na 34 dětí, protože o naši školku je velký zájem.“
Částečně obnovené je i vnitřní zařízení školky. Zájem dětí budí interaktivní tabule. K venkovním aktivitám je určená nově vybudovaná terasa.
Změněný je také vstup do školky. Původní hlavní dveře byly dostupné po mnoha schodech a z hlavní silnice. Nyní dovnitř děti a rodiče vchází z boční strany.
---
Dosud nejvýznamnější archeologický nález na území Moravy a Slezska přinesla řepná kampaň na Opavsku. Stroj tam vyoral zlatou čelenku z doby bronzové. Šperk pak ležel na hromadě sklizené zeleniny, kde si jej všimnul nálezce a odnesl jej do Slezského zemského muzea.
Tak to je ona. Zlatá tepaná čelenka. 50 cm dlouhá a 10 cm široká, se dvěma záchytnými spirálami na koncích. Bohaté zdobení zobrazuje soustředěné kružnice, které představují symboly slunce a nekonečna. Tento šperk z doby bronzové se používal nejspíš jako ozdoba hlavy.
Nálezce, který chce zůstat v anonymitě, narazil na zvláštně pokroucený žlutý kov na poli severně od Opavy. Téměř čtyři tisíciletí starý zlatý šperk ležel na hromadě právě sklizené cukrové řepy.
Předmět jej zaujal a tak jej očistil a odnesl do Slezského zemského muzea. Zdejší odborníci jej podrobně zkoumali. Analýzou materiálu zjistili, že jde o zlato s příměsí stříbra. Jeho původ datovali do období 1400 – 1800 let př. n. l. Šperk zřejmě patřil nějaké významné osobě.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Musel to být příslušník tehdejší společenské špičky, kdo výrazně vyčníval nad šedou zónu tehdejšího obyvatelstva a mohl si takovou ozdobu dovolit.“
Jde o mimořádně kvalitní a jemnou řemeslnou práci. Už jen vyrobit půl metru dlouhý tenký zlatý plíšek bylo v pravěku složité. Přestože diadém teprve čeká ještě další zkoumání už nyní je jasné, že jde o velmi výjimečný nález.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Význam nálezu je obrovský. Je to prakticky nejvýznamnější zlatý předmět v historii moravskoslezské archeologie.“
Protože šperk našla soukromá osoba, stává se nyní majetkem Moravskoslezského kraje. Ten rozhodl o umístění ve sbírkovém fondu v Muzeu v Bruntále. Ze zákona náleží nálezci odměna, která může být až 10% z kulturně historické hodnoty předmětu, případně může odrážet cenu materiálu.
---
Po jakých profesích je na trhu práce poptávka? Které povolání je perspektivní? A která škola nabízí potřebnou kvalifikaci? Na tyto otázky dal odpověď Veletrh povolání. Určený byl především žákům, posledních ročníků základních škol, kteří vstupem na střední školu rozhodnou o své budoucí profesi.
Stovky žáků posledních ročníků základních škol, často i se svými rodiči mířily do víceúčelové haly v opavských městských sadech. Během dvou dnů se tady představili zástupci firem i středních škol v regionu. A mohli tak pomoci při rozhodování, jakou školu a profesi si mají žáci 9. tříd zvolit.
Petra Ballová, ředitelka, Úřad práce Opava: „Je třeba dítěti ukázat cestu k trhu práce. Protože pokud si vyber obor, který jho bude bavit a současně je uplatnitelný, tak je to vlastně prevence nezaměstnanosti.“
Veletrh povolání měl za cíl představit profese, které jsou v 300 000 regionu Opavska, který zaměřený převážně na strojírenský a farmaceutický průmysl, potřebné. Střední školy upozorňovaly na své studijní obory. Zároveň se tady prezentovaly firmy, které práci nabízejí.
Walo Hinterberger, OHK Opava: Je tady je spousta významných zaměstnavatelů, kteří nabízí pracovní příležitosti. Takže za nimi nemusí zájemci někam do Prahy, do Brna, kamkoliv.“
Právě problém stěhování mladých lidí za prací do jiných regionů způsobuje nedostatek pracovní síly na Opavsku. Dlouhodobě na trhu práce chybí stavařské profese. Vůbec studium všech řemesel zůstává v posledních letech na okraji zájmu. K nedostatku uchazečů o tradiční řemelsná povolání pak přibývá nedostatek kvalifikovaných uchazečů o moderní profese.
Lukáš Pavelek, předseda dozorčí rady, OHK Opava: „Hodně se nyní řeší fotovoltaické elektrárny, hodně se řeší nabíjení elektromobilu. To jsou poměrně nové a vysoce specializované profese, po kterých tady bude pořád velký hlad.“
Veletrh povolání doplnily také přednášky s odborníky na kariérové poradenství. Se zájemci mluvili také psychologové či odborníci na trh práce. Tyto informace mohou být důležité při výběru budoucí profese, respektive střední školy. Prvním krokem k rozhodování by mělo být zohlednění výsledků ve škole a také zájmů.
Dorota Madziová, kariérní poradkyně: „Pak se podívat na možnosti dojíždění, na prostředí pro učení, přístup k učení.“
V současné době je nezaměstnanost na Opavsku nízká a během letošního roku kolísala kolem tří procent. Nicméně v souvislosti se současnou krizí se bude nejspíš zvyšovat. Volba profese, po které je na trhu práce poptávka, zřejmě bude ještě důležitější než dosud.
---
Děti z mateřské školy v Podvihově mají k dispozici novou školu. Během jednoho roku byla původní, nevyhovující budova opravena. Díky stavebním úpravám se rozšířily vnitřní prostory a mohlo tak dojít k navýšení kapacity školky.
Mateřská škola v opavské městské části Podvihov vznikla v roce 1982 v budově, kde byla dříve škola. Protože zázemí už dávno moderním požadavkům nevyhovovalo, přišla na řadu rekonstrukce. Dělníci se do oprav pustili vloni v září. Vyměnili střechu i okna, udělali nové podlahy a podhledy, rozvedli elektroinstalaci. Budova má také novou kotelnu a čističku odpadních vod. O náklady na rekonstrukci za necelých 18 mil. Kč se podělila městská část a statutární město Opava.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Budova byla zastaralá, hygienicky neplnila to, co měla. Takže se provedla kompletní rekonstrukce.“
Kvůli tomu se musela podvihovská školka na čas přestěhovat. Opravy byly tak rozsáhlé, že by se stavební práce s běžným provozem skloubit nedaly. Misto se našlo přes ulici v budově obecního úřadu, kde sídlí i místní hasiči. A tak jeden školní rok strávily děti v náhradních prostorách
Jitka Beinhauerová, vedoucí učitelka, MŠ Komárov: „Během oprav jsme využívali vedlejší budovu obecního úřadu. Využívali jsme část hraček, pomůcky. Měli jsme tam zřízenou jednu třídu.“
Po 12 měsících se mohly děti i učitelky vrátit zpět. Nově opravená školka nabídla více místa pro zázemí dětí i učitelek.
dívka z MŠ Podvihov: „Mně se nejvíc líbí, že je tu hodně prostoru.“
Změnou vnitřních dispozic se v budově uvolnilo místo pro další oddělení. Nyní jsou zde tedy dvě. První je určeno tříletým dětem, druhé pak těm starším.
Jitka Beinhauerová, vedoucí učitelka MŠ Komárov: „Původní kapacita byla 28 dětí. Jsme rádi, že jsme ji mohli navýšit na 34 dětí, protože o naši školku je velký zájem.“
Částečně obnovené je i vnitřní zařízení školky. Zájem dětí budí interaktivní tabule. K venkovním aktivitám je určená nově vybudovaná terasa.
Změněný je také vstup do školky. Původní hlavní dveře byly dostupné po mnoha schodech a z hlavní silnice. Nyní dovnitř děti a rodiče vchází z boční strany.
---