Domov Bílá Opava navýšil kapacitu lůžek

Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.

Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.

Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“

V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje. Zájem o ubytování je zde totiž velký.

Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.

Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde. Ale ne na úkor kvality. Tzn. ne tří čtyř lůžkové pokoje. Proto budujeme samostatné jednolůžkové či dvojlůžkové pokoje.“

Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.

Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“

Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.

---

Výdaj města na sociální služby rostou

Rozvoj sociálních služeb zažívá v posledních letech velký rozvoj. Mnoho pozornosti se nyní věnuje seniorům, nicméně jsou tady i další oblasti, ve kterých se bude péče rozšiřovat. Více k tomu řekne v rozhovoru náměstek primátora Opavy Igor Hendrych (ANO).

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jakou částkou přispívá město na fungování organizací, které se sociálním službami zabývají?

Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „V roce 2021 přispívá město částkou 30,5 mil. Kč. A jedná se o poměrně výrazný nárůst od r. 2015, kdy jsme přispívali pouze 17,3 mil. Kč. Ten nárůst je způsobený nárůstem sociálních a souvisejících služeb v Opavě, nárůstem klientů, kteří služby užívají. S tím souvisí i nárůst mzdových nákladů pracovníků, kteří soc. služby zajišťují.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jak je na tom zajištění péče pro seniory? Je počet pobytových míst pro seniory dostačující?

Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „Aktuálně jich máme 350 a blížíme se hranici 500. Myslím, že to je počet, který by měl dostačovat. Nicméně chceme si nechat udělat výzkum, který by nám to řekl přesně. Předpokládám, že v horizontu 10 a více let těch lůžek bude potřeba ještě více.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Nyní se chcete soustředit na terénní péči. Kolik organizací tyto služby poskytuje a jakým směrem byste se chtěli ubírat?

Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „V současné době tyto služby poskytují tři organizace, které jsou zavedené, a se kterými jsme spokojeni. Chci zmapovat, zda to stačí nikoliv. Momentálně se ale jeví, že kapacity jsou tak akorát, že jsou dostačující. Nepotřebujeme tedy vstup dalšího subjektu do našeho komunálního plánu.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Které sociální služby podle vás v Opavě chybí?

Igor Hendrych (ANO), náměstek primátora Opavy: „Já se domnívám, že v současné době má Opava velmi hustou síť sociálních služeb, že jsme na tom velmi dobře. Bolavější místo vidím v tom, že máme nízkou kapacitu tzv. Odlehčovací služby. Nicméně od příštího roku by se tyto služby měly rozšiřovat. A to nejen v pobytové, ale i terénní formě.“

---

Abeceda peněz je zpět ve školách

Už čtvrtým rokem zajišťuje Česká spořitelna pro školy vzdělávací projekt, který rozvíjí finanční gramotnost. Děti se dozví, jak fungují peníze a jak s nimi co nejlépe hospodařit. Kvůli koronaviru se ale projekt musel na čas přesunout do on – line prostoru. Nyní se lektoři opět vrací do škol.

Ještě před pandemií koronaviru mohli žáci čtvrtých tříd v rámci projektu Abeceda peněz nahlédnout do banky a dozvědět se mnohé o tom, jak tento peněžní ústav funguje. Nyní se kvůli hygienickým opatřením musí spokojit s přednáškou ve třídě. Lektorka vypráví, co to jsou peníze, jak vznikají nebo jak se tvoří rozpočet. 

Marcela Žaloudková, koordinátorka projektu, Česká spořitelna: „Učím je hospodařit s penězi, aby se nedostali do minusu, aby byli ideálně v plusu.“

Průvodce světem financí dětem dělali interaktivní vrstevníci Tomáš a Alenka. Úvodní hodinu do finanční gramotnosti vede lektorka. Další tři pak budou mít čtvrťáci se svou učitelkou.

Lucie Grodová, učitelka, ZŠ B. Němcové, Opava: „Mnoho z nich dostává kapesné kapesné, ať už od rodičů či prarodičů. Tak aby s tím uměli hospodařit.“

V následujících 4 hodinách budou děti společně připravovat závod domácích mazlíčků. Musí si stanovit, jaké předpokládají výdaje a vytvořil si rozpočet. Vše důležité si budou zapisovat do notýsku a na závěr zjistí, zda se jim podařilo uspořádat závod s vyrovnaným rozpočtem.

žáci 4. B, ZŠ B. Němcové, Opava:

„Povídali jsme si o platbách a penězích.“

„Už vím, že peníze jsou z bavlny a jsem zjistil, že neobsahují moc papíru.“

„Dozvěděli jsme se, jak spořit peníze, jak prodělat a jak vydělat.“

Podle původního, ještě před koronavirového projektu, pracovaly žáci tak, že si vytvořili vlastní firmu, která vyráběla zboží. To pak na jarmarku prodali a za utržené peníze si mohli splnit svůj sen. Pokud to epidemiologická situace dovolí, mohly by se školy k této formě výuky finanční gramotnosti vrátit v září.

---

Tvorba Zdeňka Buriana v Památníku P. Bezruče

Památník Petra Bezruče přináší průřez tvorbou malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil zejména svými výtvarnými rekonstrukcemi pravěkého života. Výstavu zdobí originální obrazy s touto tematikou, které jsou součástí sbírek Slezského zemského muzea.

Zdeněk Burian – všestranný malíř s velkou dávkou talentu a píle. Maloval od dětství a tato vášeň mu vydržela celý život. Byl velmi zdatný v používání nejrůznějších malířských technik a dokázal zachytit jakýkoliv námět. Snažil se, aby jeho práce byly srozumitelné. Burianovy ilustrace znají především milovníci historie. Snažil se znázornit, jak asi mohl vypadat život v pravěku. Spolupracoval při tom s předním paleontologem Josefem Augustou. Jeho práce získaly mezinárodní věhlas.

Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče, kurátorka: „Burianův rukopis byl velmi realistický s důrazem na detail. Snažil se o co nejvěrnější zachycení pravěkého života a zvířat. ? Ale zároveň využíval svou bohatou fantazii.“

Návštěvníci výstavy uspořádané ke 40. výročí úmrtí Zdeňka Buriana, mohou shlédnout cenné olejomalby a kresby pravěkých zvířat, které autor vytvořil před téměř 70 lety. Další částí výstavy jsou ilustrace či přebaly knih. Umělec se věnoval převážně dobrodružné literatuře. Ilustroval na 500 publikací – odborných i populárních.

Monika Szturcová, vedoucí Památníku Petra Bezruče, kurátorka: „Vytvořil četné ilustrace pro známá díla světové literatury. Jedná se zejm. o dobrodružnou literaturu J. Verna, D. Defoa, R. L. Stevensona, R. Kiplinga, K. Maye a další."

Burianovy ilustrace neodmyslitelně patří také ke knihám českých autorů Jaroslava Foglara a Eduarda Štorcha. Jeho kresby ale překvapivě zdobí také literární klasiku: Špalíček pohádek, Babičku Boženy Němcové nebo Nerudovy Malostranské povídky. 

---