Začala rekonstrukce zimního stadionu

Proběhlo slavnostní zahájení rekonstrukce zimního stadion v Opavě. Součástí rekonstrukce byla i demolice sousedící budovy bývalého autosalonu. Nevyhovující stavba z konce 50. let minulého století bude nahrazena moderní stavbou za více jak 360 milionů korun.

Nevyhovující šatny, oprýskané stěny a zastaralé hlediště pro diváky. To vše bude kompletně nové. Zrekonstruovaný stadion pojme kolem dvou tisíc diváků a přistaví se nové, několikapodlažní zázemí, včetně wellnessu, tělocvičny a tréninkového prostoru pro střelbu a bruslení.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Na začátku bylo to nejstěžejnější rozhodnutí, zda postavíme nový stadion na zelené ploše anebo půjdeme do rekonstrukce tohoto stávajícího stadionu, který je už nevhodný, je opravdu starý, je už dávno za časovou osou užívání.”

David Vitásek, architekt: “Já jsem velmi rád, že se povedlo přesvědčit město k tomu, aby zůstalo zachováno to původní místo a aby zimní stadion, který má, dle mého názoru genia loci, svou atmosféru a svou energii, aby zůstal v tomto místě. Přistupovali jsme k tomu takovým způsobem, že ta původní hala, která je jedna z nejstarších v republice si zachovává svou architekturu, zachovává si své výrazové prvky a to co stojí kolem haly, se bude budovat nově tak, aby to odpovídalo dnešním standardům a trendům.”

Dalibor Bárta, jednatel, HC Slezan Opava: “My jsme se museli rozhodnout, jestli uděláme zimní stadion s větší kapacitou, která bude využívaná s otazníkem a může se stát, že se naplní jednou za 10 let, jak to bylo teď při finále s novým jičínem v loňské sezóně. Anebo postavíme krásné kvalitní zázemí, které bude využito každý den.”

Samotnou rekonstrukci předcházela celá řada problémů. Město nemohlo nalézt vhodnou firmu, řešily se otázky financování a také zajištění náhradní ledové plochy pro tréninky i zápasy hokejistů.

Dalibor Bárta, jednatel, HC Slezan Opava: “Staví se náhradní stadion v městských sadech za fotbalovým hřištěm a tam se postaví kluziště bez diváků a budeme tam po dobu rekonstrukce.”

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “My tuto stavbu celou financujeme z našeho rozpočtu. Šetříme na ni už několik let, nemáme k tomu žádnou dotaci, nicméně zastupitelé rozhodli, že i přes to, že nemáme žádnou dotaci, tak tu rekonstrukci provedeme.”

Stavba za 369 milionů korun včetně demolice původního objektu proběhne v následujících měsících a měla by být ukončena za dva roky. Obnovou areálu vznikne sportovní a wellness zázemí v moderní třípatrové budově. Slavnostní osvětlení celého areálu umožní podsvícení lamel. Hala pak bude působit jako přirozený poutač.

---

Slezská nemocnice pořádala Den hygieny rukou

Podle světových statistik si až 95 procent lidí neumí správně umýt ruce. Bohužel současně platí, že až 70 procent infekcí je přenášeno právě špinavýma rukama. Také zdravotníci ve Slezské nemocnici se připojili ke Světovému dni hygieny rukou, aby lidem ukázali, jak by ruce měli mýt.

Od brzkého rána navštívily dětské oddělení slezské nemocnice stovky dětí z mateřských a základních škol. Sestřičky a studentky Střední zdravotnické školy jim hravou formou vysvětlovaly, jak si správně dezinfikovat ruce.

Eliška Štamberová, studentka SZŠ: „Postup je vlastně takový, že si dlaně začneme třít o sebe, potom mezi sebe, potom přejdeme na prsty a palce. Ještě jednou si celé ruce důkladně překontrolujeme. Potom si děti mají možnost na takovém přístroji ty ruce ověřit.“

Většina dětí věděla, jak si správně vydezinfikovat ruce. Sami si to mohli zkontrolovat ve speciálním přístroji, ve kterém nečistoty zbělely díky UV světlu.

Gabriela Návratová, sestra pro nemocniční hygienu: “Už od malička každé dítě maminka učí, proč si ty ruce mají mít po toaletě, před jídlem, když přijdou z hřiště. Ve školce a ve školách je to učí paní učitelky. Ty dětičky se to celkem snaží dodržovat. S dospělostí už nám to nikdo nepřipomíná, takže často se bohužel stává, že na to zapomínáme a úplně nemyslíme na to, že je potřeba o ty ruce taky nějak pečovat, umýt je a podobně.”

Veronika Beková, učitelka, MŠ Mostní: “Myjí si samozřejmě ruce, akorát záleží na věkové skupině dětí. Většinou těm menším dětem musíme připomínat a dohlížet na to, aby si umývaly ruce a ty větší děti předškolní jsou takové samostatnější a zvládají hygienu rukou samy.”

Veronika Klapetková, učitelka, MŠ 17. listopadu: “Neustále je na to upozorňujeme a snažíme se, aby dodržovaly tu hygienu. Někteří jdou a některé musíme do toho nutit, zapomínají.”

Podle odhadů 70–80 % všech infekčních nemocí lidé přenášejí jen tím, že nedodržují správnou hygienu. Nejvíce bakterií se nachází na předmětech, které často používáme. Může to být mobil. počítačová klávesnice nebo klíče.

Gabriela Návratová, sestra pro nemocniční hygienu: “Dále to může to být chřipka, různé respirační infekční onemocnění, samozřejmě různé průjmové onemocnění u dětí, to jsou zejména rotavirové infekce.”

Jana Bystrická, výuka a prevence, Slezská nemocnice v Opavě: “Děti se pak dozví ještě určité detaily k tomu, jak vlastně pečovat o své ruce tak, abychom sebe co nejvíce ochránili. Protože v případě, že si provedu správně hygienu rukou, chráním sebe. A když chráním sebe, chráním tebe, maminku, kolegu, spolupracovníka, kamaráda.”

Děti se mohly podívat, jak to ve Slezské nemocnici na dětském oddělení vypadá. Jednotka intenzivní péče byla vyzdobena jako ponorka s podmořským světem. Ve dveřích od pokojů kulaté okna, na zdech námořní mapy a spousta obrázků mořských zvířat.

Jana Bystrická, výuka a prevence, Slezská nemocnice v Opavě: “My máme tu návštěvnost většinou sedm, osm set, záleží na jednotlivém roku, záleží hodně na počasí. My jim rádi o tom něco povíme a máme dobrý pocit z toho, když ony si zároveň z toho něco odnesou pro sebe.”

Vůbec první akce spojená s hygienou rukou byla zorganizována v roce 2005. Projekt v té době podpořilo 121 zemí světa. Od té doby se počty zemí zapojených do osvětové akce rok od roku zvyšují. Slezská nemocnice se do akce poprvé zapojila v roce 2013.

---

Na memoriálu otce Jožky startovalo 566 lidí

Ve Stěbořicích se i letos běžel závod k uctění památky kněze Josefa Motyky. Ten byl oblíbeným farářem v obci a tragicky zemřel v nedožitých padesáti letech po zásahu bleskem. Memoriál otce Jožky probíhal již desátým rokem a nabízel několik tras.

Už rána se lidé ze Stěbořic scházeli na ranní mši k uctění památky otce Jožky. Aby se na někdejšího faráře nezapomnělo, vznikla už v roce 2013 běžecká tradice. Nápad pochází z fary od bývalého ministranta Řehulky a duchovního Rečla.

Klement Rečlo, stěbořický farář: “Otec Jožka tady byl farářem přede mnou pět let a odešel tak nečekaně, že ho zabil blesk na Oravské přehradě, kam on jezdil na ryby pravidelně jako na dovolenou a v to léto 2013 byl tam asi první večer a byl usmrcen tím bleskem na Oravské přehradě a zemřel. To byl velký šok pro tuto obec, pro mnoho lidí, kteří ho znali. Tak nás to napadlo, že otec Jožka nebyl nějaký výkonnostní sportovec, ale rád si chodil zaběhat tady do přírody.”

Martin Řehulka, organizátor: “Pro závodníky máme připravené tři trasy a to čtyř kilometrovou, desetikilometrovou trasu a pro letošní rok máme novinku a to je rodinná turistická trasa, kde se mohou zúčastnit této trasy maminky s dětmi, starší lidé nebo lidé, kteří jsou úplně necítí na závodění.”

K závodníkům se letos poprvé připojil i Martin David, biskup ostravsko-opavské diecéze.

Martin David, biskup ostravsko-opavské diecéze: “Když se memoriál v roce 2014 běžel poprvé, tak se mě mnozí ptali, jestli poběžím. Zatím těch 10 ročníků jsem téměř všechny startoval jako startér a řekl jsem, že poběžím na 10. ročníku. Poběžím čtyř kilometrovou trať, na 10 si úplně netroufám.”

Anketa: “Běžím já, moje dvě dcery, Verunka a Eliška a běžíme 4 km, takže holky jako žákyně a já za muže.”

“Chodíme do gymnastiky a tam potřebujeme běhat.“

„A hlavně nás to baví.”

“Mám ráda běhací sport a chodím do cvičení.”

Všechny tři úseky začaly u kostela ve Stěbořicích a následně se trasy dělily a pokračovaly kolem rybníka, obcí Zlatníky a lesem. Na stupínek vítězů vystoupala skupina Vlčáci. Absolutním vítězem byl Michal Poledník, který zaběhl čas 15 minut a 24 sekund a pokořil tak pět let starý rekord o tři sekundy.

Michal Poledník, vítěz v kategorii 4 km – muži: “Já jsem teda před pěti lety tady u toho byl, byl jsem vteřinu za tím klukem, co vyhrál a měl jsem to nějak v hlavě i spočítaný ten čas, ty mezičasy na té tratě a vyšlo to, myslel jsem na to.”

Vlčáci, vítězové v kategorii 10 km – skupiny: “Nejtěžší byly asi ty travnaté pasáže právě v polích, kde to ještě mírně stoupalo a to ubíralo tempu.”

Slavnostní běh byl původně pro přátelé otce Jožky, kteří takto na něj vzpomínali. Postupně přibývali lidé a z lokální akce se stal mezinárodní závod, kterého účastní stovky běžců.

---