Respirační onemocnění malých dětí plní nemocnice

Velký nápor malých pacientů zažívá v těchto dnech dětské oddělení Slezské nemocnice. Hospitalizovány jsou zde většinou děti s chřipkou a RS viry. Kvůli maximální naplněnosti lůžkové kapacity museli být někteří pacienti přijati v krnovské nemocnici.

Nejhorší situace byla na dětském oddělení Slezské nemocnice před Vánocemi. V prvních dnech nového roku to vypadalo, že počet hospitalizovaných s komplikovaným průběhem respiračních onemocnění klesá. Ovšem nyní je situace opět složitá. O víkendu ošetřili na zdejší pohotovosti 70 malých pacientů. A lůžkové oddělení s třiceti postelemi je plné.

Dalibor Hudec, primář dětského odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastěji se jedná o klasické virové infekty: horečky, rýma, kašel, u některých dětí zvracení. Pokud se dělají vyšetření, tak většinou prokazujeme chřipku A i B. A u malých dětí nejčastěji RS viry."

Oba viry mohou organismus dokonce napadnout najednou. V nemocnici se kvůli tomu ocitla také Denisa se svou půlroční dcerkou. Zpočátku to vypadalo na obyčejné nachlazení. Když se ale po několika dnech stav miminka začal zhoršovat a nastaly potíže s dýcháním, museli pomoci lékaři.

Denisa, matka hospitalizovaného dítěte: „Po dvou či třech dnech jsme zjistili, že má pozitivní testy na RS viry, a také na chřipku. Takže jsme skončili i na JIP, na kyslíku.“

Nyní se chystají po desetidenní hospitalizaci maminka s dcerkou domů. Na uvolněné místo záhy přichází další pacient.

Dalibor Hudec, primář dětského odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Kapacitně jsme některé dny na hraně . Doposud jsme to zvládali a jen ojediněle jsme se obraceli na nemocnici v Krnově, kam jsme pacienty museli posílat.“

Epidemie akutních respiračních onemocnění v Moravskoslezském kraji nepolevuje. Nejvyšší nemocnost je na Opavsku, kde byly zaznamenány na 100 000 obyvatel necelé čtyři tisícovky případů.

Před koncem roku Slezská nemocnice vydala kvůli velkému nárůstu respiračních onemocnění plošný zákaz návštěv. Ten už ale pominul. Aktuálně návštěvy nemohou pouze na oddělení infekční, geriatrické, plicní, ORL a interní. Platí ovšem, že lidé s teplotou, kašlem či rýmou by se na návštěvu svých blízkých do nemocnice neměli vůbec vypravit.

---

Hřiště pro hendikepované děti v Opavě

Spolek Opavskem bez bariér shání peníze na stavbu integračního hřiště, kde by si společně mohly hrát děti zdravé i ty s hendikepem. Polovinu finančních prostředků se podařilo získat v participativním rozpočtu. Stále ale ještě chybí 350 000 korun.

Hřiště na Náměstí Slezského odboje v Opavě. Předloni v létě se toto obyčejné hřiště pro děti proměnilo v integrační. A to díky speciálnímu kolotoči a houpačce, které mohou používat také děti na vozíčku.

Tomáš Frank, ZŠ a PŠ Slezského odboje, Opava: „Zejména děti na vozíčku mají problém se dostat k běžným atrakcím na hřišti. Proto vítáme každou možnost pobytu na hřišti, kde jsou certifikované atrakce.“

Projekt integračního hřiště, který připravil spolek Opavskem bez bariér, si pro realizaci vybrali Opavané hlasováním o participativním rozpočtu Nápady pro Opavu v roce 2020. Spolek nyní předložil návrh realizace dalšího hřiště, které by bylo přístupné dětem s omezeným pohybem. Vzniknout by mohlo na ulici Dostojevského, nedaleko tamní základní školy pro tělesně postižené.

Lenka Carbolová, Opavském bez bariér: „To hřiště je specifické tím, že do této sestavu mohou najíždět jak kočárky, tak děti na vozíku. A jsou tady také herní prvky určené pro děti s poruchou autistického spektra nebo nevidomé děti.“

Z loňského participativního rozpočtu, se podařilo na výstavbu získat maximální částku 400 000 korun. Ovšem na realizaci je potřeba částka dvojnásobná.

Pavel Carbol, předseda, Opavském bez bariér: „Projekt integračního hřiště se zadrhl na penězích. Část peněz jsme získali a zbylou část potřebujeme dofinancovat.“

Proto vznikla sbírka na podporu tohoto projektu. Lidé mohou přispívat jednak na účet spolku Opavském bez bariér a jednak také do pokladniček. Ty jsou příležitostně umístěné na různých místech v Opavě a také na kulturních či sportovních akcích. Aktuálně je jedna třeba ve foyer Slezského divadla. Dárci na výstavbu hřiště přidali zhruba 50 000 korun. Ovšem to nestačí. Pomoci by ale mohlo město.

Pavel Meletzký, náměstek primátora Opavy: „Jelikož město vidí tento projekt jako smysluplný, tak rozhodně bude hledat, jak s tou chybějící částkou pomoci.“

Peníze na dofinancování tohoto projektu by se mohly najít v závěrečném zůstatku z loňského rozpočtu.

---

Z. Bornová vede opavskou knihovnu tři dekády

Zuzana Bornová stojí v čele opavské Knihovny Petra Bezruče od roku 1991. V rozhovoru se jí zeptáme, jak se během tří dekád tato příspěvková organizace města proměnila. A jaká ji čeká budoucnost.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: V Knihovně Petra Bezruče působíte na pozici ředitelky více než 30 let. Jak se za tu dobu chod této instituce proměnila?

Zuzana Bornová, ředitelka, Knihovna P. Bezruče, Opava: „Já jsem měla štěstí, že jsem nastoupila do funkce, nebo knihovnictví v době, kterou vlastně poznamenaly nejvýraznější změny. Naše knihovna zahájila v roce 1994 automatizaci. Když bych měla zavzpomínat na ty začátky, tak už nad tím musí člověk pousmát, v jakých pionýrských dobách jsme se vlastně zabývali automatizací. Nicméně celá generace knihovníků, kterou já jsem do knihovny přijala, už byla zvyklá pracovat v plně automatizovaných provozech. A tu klasickou „knihovničinu“, ten lístkový systém, tak to už znají jen z těch ´starých knihovnických pověstí´“.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Další vlna modernizace přišla na začátku tohoto tisíciletí v podobě zavedení Internetu. Ale myslím, že časem se tento trend trochu přibrzdil.

Zuzana Bornová, ředitelka, Knihovna P. Bezruče, Opava: Samozřejmě, rozvoj Internetu měl velký vliv na návštěvnost, protože tato technologie nebyla dostupná pro všechny domácnosti. Knihovny se zapojily do kampaně Internet do knihoven. V rámci něj se vytvořily specializovaná místa pro poskytování veřejného internetu. Teď se náplň internetových studoven mění. My jsme nabídli jinou alternativu pro uživatele, a to přístup do Národního digitálního archivu. I tato služba si své uživatele, své čtenáře našla.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Funkce knihoven se velmi proměnila. Už nestačí jen půjčování knih a časopisů. Ale pořádají se zde také kulturní akce, výstavy, pravidelné besedy s dětmi....atd. Kam dál se ještě budou knihovny posouvat?

Zuzana Bornová, ředitelka, Knihovna P. Bezruče, Opava: „My jsme se vydali na propagaci cestování. Protože po roce 1989 se otevřely v tomto směru velké možnosti. Zaměřujeme se na publikující, mladé autory a na netypické způsoby cestování."

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Není žádným tajemstvím, že z funkce ředitelky chcete na jaře odejít do penze. Přece jen jste s knihovnou byla spjatá po dlouhou dobu... Kam by se, podle Vás, měla dál ubírat?

Zuzana Bornová, ředitelka, Knihovna P. Bezruče, Opava: „Já si myslím, že podstata knihovnické činnosti, půjčování dokumentů, zůstane zachována. To je prostě základ. A co je podle mne ještě dále důležité, tak to je soustavná práce na výchově čtenáře.“

---