Slezská univerzita v Opavě registruje zvýšený zájem o studium. Přihlášku si sem podal dvojnásobný počet uchazečů, než ve stejný čas vloni na jaře. A to většina studijních programů ještě přijímací řízení ani neukončila. Podle rektora Pavla Tuleji je to proto, že zdejší obory reagují na poptávku trhu.
V době pandemie to mají studenti vysokých škol obzvlášť obtížné. V letošním akademickém roce se mnozí do školy ani nedostali. Výuka probíhá výhradně přes internet. I tak je zájem o studium tady na Slezské univerzitě enormní. Přestože přijímací řízení ještě není u konce, už nyní tady registrují víc jak 4 000 uchazečů o studium. Vloni na jaře to byla zhruba polovina.
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity: „Je to do jisté míry reakce studentů na to, že se do jisté míry snažíme vyjít vstříc tomu, co je poptáváno na trhu. Přicházíme zejména s novými profesními studijními programy.“
V poslední době vzrůstá zájem o zdravotnické obory, které v praxi dlouhodobě chybí.
Marta Kolaříková, proděkanka pro studijní a sociální záležitosti, Slezská univerzita: „Opravdu jsme zaregistrovali zájem o nelékařský zdravotní program zdravotní sestra a to v prezenční i kombinované formě. Nárůst je téměř o 50%.“
Pozornosti se těší vloni nově akreditovaná porodní asistence nebo dentální hygiena. Navýšil se i počet přihlášek u podnikatelských oborů. Několikátý rok po sobě je populární speciální pedagogika, kde počet zájemců už nyní přesáhl tři stovky a přijatý tedy bude každý 10.
V kurzu jsou i vědecké obory, a to především astrofyzika, ve které opavští vědci dosahují mezinárodních úspěchů. Proto se na zdejší Fyzikální ústav hlásí také zájemci ze zahraniční.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity: „Po prvním kole máme asi o 1/3 větší počet než v loňském roce. Je to kolem 90.“
Zatímco termín odevzdání přihlášek u některých studijních programů už vypršel, jiné jsou pro uchazeče stále otevřené.
Počet podaných přihlášek na Slezskou univerzitu k 31. 3. 2021
rok 2018 2019 2020 2021
2 006 2 479 2 591 4 038
---
Laboratoř Slezské nemocnice má k dispozici nový přístroj pro detekci koronaviru ze vzorků PCR metodou. Celý proces trvá jen několik desítek minut. Zároveň snižuje riziko práce s infekčním materiálem. Je totiž plně automatizovaný. Tento moderní přístroj mají v republice k dispozici pouze dvě laboratoře: v Opavě a pak v Ostravě.
Tento nový automatický analyzátor za 5,5 milionů korun testovali v laboratoři Slezské nemocnice několik týdnů.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „My jsem tento přístroj obdrželi v měsíci lednu. Od té doby jsme dělali veškeré pilotní zkoušky."
Teď už je v plném provozu a ulehčuje laborantům práci. Stačí když přichystají biologický materiál, přístroj si pak se vším poradí sám. Nyní zde testují vzorky především na přítomnost koronaviru.
Eva Haburová, vedoucí laboratoře PCR, Slezská nemocnice v Opavě: „Práce s ním je velice jednoduchá. Vzorky se nachystají do zkumavek s čárovým kódem. Pak se smíchají s lyzačním roztokem a stojánek se zkumavkami pak putuje do stroje.“
Během jedné směny dokáže analyzátor vyhodnotit 114 vzorků. Dovnitř se mohou vkládat postupně. Výsledek je známý už za 80 minut. Dříve to bylo za 5 hodin. Do procesu diagnostiky laboranti nyní nemusí vůbec zasahovat.
Vladimír Kurfüst, primář mikrobiologie a centrálních laboratoří, Slezská nemocnice v Opavě: „Ruční práce znamená i větší riziko při práci s infekčním materiálem. Díky plné automatizaci je riziko odstraněno.“
Přístroj je také ekologický. Oproti jeho starším předchůdcům používá během analýzy vzorků mnohem méně plastových komponentů. V době vrcholu pandemie ve zdejší laboratoři zpracovávali až 350 vzorků denně. Nyní se požadavky na vyšetření na přítomnost koronaviru snižují. Nový přístroj může metodou PCR detekovat také např. žloutenku či streptokoky.
---
Prostřednictvím internetové sbírky můžete přispět na pojízdnou kavárnu. Využívat ji budou klienti s psychickým a mentálním postižením, kteří kvůli svému hendicapu nemohou pracovat.
Sociálně terapeutickou dílnu Radost provozuje opavská Charita. Sdružuje lidi s mentálními a psychickými problémy. Věnují se zde nejrůznějším ručním pracím nebo tady tráví společně svůj volný čas. Příležitostně se z těchto mužů a žen stávají baristé. Kávu připravovali kdysi třeba opavským basketbalistům v kavárně v opavském nákupním centru.
Ivo Mludek, mluvčí Charity Opava: Baví je to za prvé proto, že se dostanou mezi lidi, mohou vyjít ze sociální izolace. A zároveň je baví, že dělají práci, která je smysluplná.“
Proto vznikl projekt, který upraví korbu elektrické tříkolky na pojízdnou kavárnu.
Christos Tomopulos, technolog, Hagemann: „Tahle celá platforma bude odstraněna. Na ni bude nasazena platforma naše, z naší konstrukce. Interiér bude složený z dřevěných části, do kterých budou zakomponovány jednotlivé elektrospotřebiče.
Na velmi malém prostoru najdou své místo kávovary, lednice, police na nádobí, nádrže na vodu, baterie nutné pro provoz elektrozařízení a také záložní zdroj, který může napájet přístroje v případě nouze.
Jan Filip, konstruktér, Hagemann: „Šlo o to, veškeré komponenty tam umístit správně, aby byly funkční. A také správně hmotnostně rozložené, aby nedošlo k převrácení tříkolky za jízdy. “
Pojízdná kavárna může měnit své stnoviště podle zájmu zákazníků a přizpůsobí se také časovým možnostem klientů dílny Radost. Během května mohou dárci přispívat na tento projekt v internetové sbírce, kterou najdou na dárcovském portále .
---
Školáci pojmenovali pětici nových trolejbusů, které obohatily vozový park opavského dopravního podniku. Ulice města teď brázdí třeba Opavák, Elza bus nebo Boženka a zdobí je dětské obrázky.
Stalo se milou tradicí, že novým vozům opavského dopravního podniku, dávají děti jména. Ta ztvární také kresbou. Pojmenování pro jeden z pěti nových trolejbusů vymyslel a namaloval jedenáctiletý Michal. Nechal se inspirovat pověstí, podle které dostala Opava své jméno.
Michal Stalmach, žák 5.A, ZŠ E. Beneše: „Dva pánové se podle té legendy hádali o páva, tak mě takhle napadl ten název i obrázek.“
Vedle Opaváka teď můžete v ulicích slezské metropole na 11 trolejbusových linkách potkat také další vozy, kterým školáci vymysleli originální jména: jako Elza bus, Stopatnáctinožka, Opavouk nebo Boženka. Tyto nové nízkopodlažní vozy s klimatizací mají i rekuperační jednotku, která pomáhá šetřit energii.
Tomáš Cabadaj, projektový manažer Škoda Electric: „Přebytečná energie, aby se nemarnila jen tak do prázdna, tak se vrací buď do troleje či pro vlastní spotřebu vozidla.“
Nové vozy přišly na 60 milionů korun. Peníze na tuto investici se podařílo z 85% získat z evropských fondů.
Pavel Gebauer, ředitel MDPO, Opava: „V letošním roce by mělo přijít ještě letos ještě 5 na zemní plyn. Příští rok zvažujeme nákup pěti trolejbusů.“
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My spíš jenom obnovujeme starší vozy, které máme. Ty budeme vyřazovat a nahrazovat je novými.“
V současné době je hromadná doprava v Opavě ze ¾ ekologická. Polovinu z vozového parku totiž tvoří 33 trolejbusů. A větší část z 33 autobusů jezdí na stlačený zemní plyn.
---
Slezská univerzita v Opavě registruje zvýšený zájem o studium. Přihlášku si sem podal dvojnásobný počet uchazečů, než ve stejný čas vloni na jaře. A to většina studijních programů ještě přijímací řízení ani neukončila. Podle rektora Pavla Tuleji je to proto, že zdejší obory reagují na poptávku trhu.
V době pandemie to mají studenti vysokých škol obzvlášť obtížné. V letošním akademickém roce se mnozí do školy ani nedostali. Výuka probíhá výhradně přes internet. I tak je zájem o studium tady na Slezské univerzitě enormní. Přestože přijímací řízení ještě není u konce, už nyní tady registrují víc jak 4 000 uchazečů o studium. Vloni na jaře to byla zhruba polovina.
Pavel Tuleja, rektor Slezské univerzity: „Je to do jisté míry reakce studentů na to, že se do jisté míry snažíme vyjít vstříc tomu, co je poptáváno na trhu. Přicházíme zejména s novými profesními studijními programy.“
V poslední době vzrůstá zájem o zdravotnické obory, které v praxi dlouhodobě chybí.
Marta Kolaříková, proděkanka pro studijní a sociální záležitosti, Slezská univerzita: „Opravdu jsme zaregistrovali zájem o nelékařský zdravotní program zdravotní sestra a to v prezenční i kombinované formě. Nárůst je téměř o 50%.“
Pozornosti se těší vloni nově akreditovaná porodní asistence nebo dentální hygiena. Navýšil se i počet přihlášek u podnikatelských oborů. Několikátý rok po sobě je populární speciální pedagogika, kde počet zájemců už nyní přesáhl tři stovky a přijatý tedy bude každý 10.
V kurzu jsou i vědecké obory, a to především astrofyzika, ve které opavští vědci dosahují mezinárodních úspěchů. Proto se na zdejší Fyzikální ústav hlásí také zájemci ze zahraniční.
Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity: „Po prvním kole máme asi o 1/3 větší počet než v loňském roce. Je to kolem 90.“
Zatímco termín odevzdání přihlášek u některých studijních programů už vypršel, jiné jsou pro uchazeče stále otevřené.
Počet podaných přihlášek na Slezskou univerzitu k 31. 3. 2021
rok 2018 2019 2020 2021
2 006 2 479 2 591 4 038
---
Laboratoř Slezské nemocnice má k dispozici nový přístroj pro detekci koronaviru ze vzorků PCR metodou. Celý proces trvá jen několik desítek minut. Zároveň snižuje riziko práce s infekčním materiálem. Je totiž plně automatizovaný. Tento moderní přístroj mají v republice k dispozici pouze dvě laboratoře: v Opavě a pak v Ostravě.
Tento nový automatický analyzátor za 5,5 milionů korun testovali v laboratoři Slezské nemocnice několik týdnů.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „My jsem tento přístroj obdrželi v měsíci lednu. Od té doby jsme dělali veškeré pilotní zkoušky."
Teď už je v plném provozu a ulehčuje laborantům práci. Stačí když přichystají biologický materiál, přístroj si pak se vším poradí sám. Nyní zde testují vzorky především na přítomnost koronaviru.
Eva Haburová, vedoucí laboratoře PCR, Slezská nemocnice v Opavě: „Práce s ním je velice jednoduchá. Vzorky se nachystají do zkumavek s čárovým kódem. Pak se smíchají s lyzačním roztokem a stojánek se zkumavkami pak putuje do stroje.“
Během jedné směny dokáže analyzátor vyhodnotit 114 vzorků. Dovnitř se mohou vkládat postupně. Výsledek je známý už za 80 minut. Dříve to bylo za 5 hodin. Do procesu diagnostiky laboranti nyní nemusí vůbec zasahovat.
Vladimír Kurfüst, primář mikrobiologie a centrálních laboratoří, Slezská nemocnice v Opavě: „Ruční práce znamená i větší riziko při práci s infekčním materiálem. Díky plné automatizaci je riziko odstraněno.“
Přístroj je také ekologický. Oproti jeho starším předchůdcům používá během analýzy vzorků mnohem méně plastových komponentů. V době vrcholu pandemie ve zdejší laboratoři zpracovávali až 350 vzorků denně. Nyní se požadavky na vyšetření na přítomnost koronaviru snižují. Nový přístroj může metodou PCR detekovat také např. žloutenku či streptokoky.
---
Prostřednictvím internetové sbírky můžete přispět na pojízdnou kavárnu. Využívat ji budou klienti s psychickým a mentálním postižením, kteří kvůli svému hendicapu nemohou pracovat.
Sociálně terapeutickou dílnu Radost provozuje opavská Charita. Sdružuje lidi s mentálními a psychickými problémy. Věnují se zde nejrůznějším ručním pracím nebo tady tráví společně svůj volný čas. Příležitostně se z těchto mužů a žen stávají baristé. Kávu připravovali kdysi třeba opavským basketbalistům v kavárně v opavském nákupním centru.
Ivo Mludek, mluvčí Charity Opava: Baví je to za prvé proto, že se dostanou mezi lidi, mohou vyjít ze sociální izolace. A zároveň je baví, že dělají práci, která je smysluplná.“
Proto vznikl projekt, který upraví korbu elektrické tříkolky na pojízdnou kavárnu.
Christos Tomopulos, technolog, Hagemann: „Tahle celá platforma bude odstraněna. Na ni bude nasazena platforma naše, z naší konstrukce. Interiér bude složený z dřevěných části, do kterých budou zakomponovány jednotlivé elektrospotřebiče.
Na velmi malém prostoru najdou své místo kávovary, lednice, police na nádobí, nádrže na vodu, baterie nutné pro provoz elektrozařízení a také záložní zdroj, který může napájet přístroje v případě nouze.
Jan Filip, konstruktér, Hagemann: „Šlo o to, veškeré komponenty tam umístit správně, aby byly funkční. A také správně hmotnostně rozložené, aby nedošlo k převrácení tříkolky za jízdy. “
Pojízdná kavárna může měnit své stnoviště podle zájmu zákazníků a přizpůsobí se také časovým možnostem klientů dílny Radost. Během května mohou dárci přispívat na tento projekt v internetové sbírce, kterou najdou na dárcovském portále .
---
Školáci pojmenovali pětici nových trolejbusů, které obohatily vozový park opavského dopravního podniku. Ulice města teď brázdí třeba Opavák, Elza bus nebo Boženka a zdobí je dětské obrázky.
Stalo se milou tradicí, že novým vozům opavského dopravního podniku, dávají děti jména. Ta ztvární také kresbou. Pojmenování pro jeden z pěti nových trolejbusů vymyslel a namaloval jedenáctiletý Michal. Nechal se inspirovat pověstí, podle které dostala Opava své jméno.
Michal Stalmach, žák 5.A, ZŠ E. Beneše: „Dva pánové se podle té legendy hádali o páva, tak mě takhle napadl ten název i obrázek.“
Vedle Opaváka teď můžete v ulicích slezské metropole na 11 trolejbusových linkách potkat také další vozy, kterým školáci vymysleli originální jména: jako Elza bus, Stopatnáctinožka, Opavouk nebo Boženka. Tyto nové nízkopodlažní vozy s klimatizací mají i rekuperační jednotku, která pomáhá šetřit energii.
Tomáš Cabadaj, projektový manažer Škoda Electric: „Přebytečná energie, aby se nemarnila jen tak do prázdna, tak se vrací buď do troleje či pro vlastní spotřebu vozidla.“
Nové vozy přišly na 60 milionů korun. Peníze na tuto investici se podařílo z 85% získat z evropských fondů.
Pavel Gebauer, ředitel MDPO, Opava: „V letošním roce by mělo přijít ještě letos ještě 5 na zemní plyn. Příští rok zvažujeme nákup pěti trolejbusů.“
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „My spíš jenom obnovujeme starší vozy, které máme. Ty budeme vyřazovat a nahrazovat je novými.“
V současné době je hromadná doprava v Opavě ze ¾ ekologická. Polovinu z vozového parku totiž tvoří 33 trolejbusů. A větší část z 33 autobusů jezdí na stlačený zemní plyn.
---
