Restaurátoři odkryli středověkou výmalbu

Opavská konkatedrála Nanebevzetí panny Marie prochází celkovou rekonstrukcí. Před dvěma lety byla opravena fasáda, nyní jsou na řadě vnitřní prostory. Restaurátoři tady odkryli původní barokní a středověkou výmalbu. Rekonstrukce chrámu je nejrozsáhlejší za poslední dvě století.

Konkatedrála Nanebevzetí panny Marie, současný druhý sídelní kostel biskupa Ostravsko-opavské diecéze, byla postavena ve 14. století. Gotický chrám dvakrát vyhořel, v 17. a 18. století. A tak výzdoba vnitřních prostor odpovídá baroknímu stylu.

Restaurátoři se na jaře pustili do obnovy šesti bočních oltářů z 18. století, které jsou dílem sochaře Jana Schuberta.

Kromě restaurovaných oltářů získala nový vzhled i kazatelna a mramorová křtitelnice s plastikou s názvem Křest Páně. Obnovený byl také epitaf knížete Karla z Lichtenštejna, který je umístěný na stěně v presbytáři. Restaurátoři jej vyčistili a opravili zničené části.

Na některých místech před bočními oltáři ještě chybí dlažba. Původně tady byly od poč. 20. stol položeny dřevěné stupínky. Ty teď byly odstraněny.

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav: „Pod lavicemi, které byly u zdiva, začala bujet dřevomorka. Proto abychom se dřevomorky zbavili, musel být vybrán část násypu, který pod nimi byl. A také se tam dá nová dlažba.“

Kompletní obnovou prochází kaple Panny Marie Lurdské u bočního vstupu. Pod současnou bílou výmalbou objevili restaurátoři tu původní.

Jakub Menzel, restaurátor: „ Při odkryvu jsme zjistili jsme, že pochází z roku 1888. Ukázalo se, že je provedena technikou olejomalby.“

Klenbu tohoto prostoru teď zdobí modrá obloha s hvězdami. Sondy ale odhalily, že se pod ní nachází ještě další, mnohem starší výmalba. Zřejmě z 15. století.

Jakub Menzel, restaurátor: „Ale k jejímu odkryvu nedojde, protože tím by nám současná výmalba zanikla.“

Restaurátorské práce v interiéru konkatedrály navazují na její rekonstrukci, která byla dokončena před dvěma lety. Po zimní přestávce budou pokračovat do jara.

Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav: „Vždy se dělala jen rekonstrukce exteriéru nebo jen střecha nebo jiné úravy. Řekněme, že od barokní doby co probíhá je nejkomplexnější oprava za posledních 250 let.“

V budoucnu přijde na řadu ještě restaurování hlavního oltáře. Investorem všech oprav, jejichž výše se blíž 100 milionům korun, je ostravsko-opavské biskupství.

---

Opavští „emisaři“ upozorňují na světelné znečištění

Boj proti světelnému znečištění je jednou z priorit českého předsednictví v Evropské unii. Vliv umělého osvětlení během noci na přírodu i zdraví člověka je nesporný. Před několika lety se touto problematikou začali zabývat studenti Slezského gymnázia v Opavě. Svá zjištění teď prezentovali na mezinárodní konferenci v Brně. Studentka Aneta Grueberová přidá podrobnosti.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Projekt Emise vznikl na Slezském gymnáziu v roce 2013, kdy studenti začali osvětou bojovat proti znečištěnému ovzduší. Posledních 5 let se věnuje světelnému znečištění. Proč ta změna?

Aneta Grueberová, členka projektu EMISE, Slezské gymnázium, Opava:  „Po těch letech, co jsme bojovali proti znečištěnému ovzduší, jsme zaznamenali jisté zlepšující se znaky. Celkově je už nyní topná sezóna pro lidi v Opavě mnohem přívětivější. Proto jsme se přemístili ke světelnému znečištění. Zjistili jsme, že je to nutné, jelikož lidé o tom nic moc nevědí.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR:  Jak je na tom Opava, co se týká světelného smogu? A co konkrétně můžete pro zlepšení situace udělat?

Aneta Grueberová, členka projektu EMISE, Slezské gymnázium, Opava: „Když jsme před sedmi lety začali měřit ulice a zpracovávat data, tak jsme viděli, že Opava na tom není zase tak špatně oproti ostatním městům v ČR. Ale vždycky se dá něco z lepšit. A tak jsme začali zpracovávat data z celé Opavy. Dali jsme je magistrátu a poskytli jsme je i technickým službám, které mají na starosti osvětlení ve městě. V reakci na to začali měnit určité typy lamp v určitých částech města. Takže světelný smog v Opavě je mnohem lepší, než před sedmi lety.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Zájem o tento školní projekt projevili zástupci Lichtenštejnska, Švýcarska a Rakouska, kteří se účastnili mezinárodní konference o světelném znečištění, kde jste přednášela. Navázali jste spolupráci?

Aneta Grueberová, členka projektu EMISE, Slezské gymnázium, Opava:  „Všichni tito zástupci byli nadšeni. Ocenili, že jsme iniciativa „z dola“ a ještě k tomu studenti, kterým se nedává velká váha. Ale i tak to má smysl. Momentálně je naše spolupráce v řešení.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Drahé energie možná nyní pomohou zhastnout některá světla na místech, kde to není nezbytně nutné. Zaznamenali jste nějakou změnu?

Aneta Grueberová, členka projektu EMISE, Slezské gymnázium, Opava: „V Opavě jsme nic takového prozatím nezaznamenali. Ale začínáme novou sérii měření, takže uvidíme za pár měsíců.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Světelné znečištění prozatím legislativa nijak neřeší. Pravomoci ale deleguje na města, která by mohla vyhláškou upravit kdy a kde se bude večer svítit. Má Opava takovou vyhlášku?

Aneta Grueberová, členka projektu EMISE, Slezské gymnázium, Opava: „Opava v této době žádnou vyhlášku nemá. Ale podle našich informací ji řeší. Je ale důležité dodat, že Ministerstvo Životního prostředí připravuje osvětlovací příručku a také vyhlášku, která by platila v celé ČR.“

---

Hendikepovaní se učili připravovat kávu

Lidé s duševním a mentálním postižením z opavské sociálně terapeutické dílny Radost se učili jak připravit dobrou kávu. Už nějaký ten čas mají k dispozici pojízdnou kavárnu, kde kávu nabízejí na nejrůznějších akcích. Teď se mohli zdokonalit pod vedením baristky Šárky Bolatzké.

V rámci terapie si klienti sociálně terapeutické dílny Radost, kterou navštěvují duševně nemocní a pro osoby s mentálním postižením, otevřeli svou první kavárnu před 6 lety. To bylo na Landscape festivalu. Od té doby je vášeň pro kávu neopustila. Nějaký čas pak provozovali kavárnu v opavském nákupním centru. Složitou přípravu kávy přenechali automatickému stroji. Teď je baristka učí, jak i takovou kávu připravit co nejlépe.

Šárka Bolatzká, baristka: „Standartně pracujeme na kávovarech, které jsou pákové. Tady máme k dispozici automat. Ale i s tím jsme se sžili.“

Na začátku byla teorie. Málokdo věděl, že káva je ovoce. Seznámili se s detaily pěstování, sklízení i pražení. Pak přišla na řadu praxe. Začali přípravou espressa. Následovalo o něco složitější caffé latte a cappuccino.

Lucie Švejdíková, vedoucí, Sociálně terapeutická dílna Radost, Charita Opava: „Kreslení do kávy mléčnou pěnou, to jsme ještě nedělali. A chtěli jsme to moc umět. Takže doufám, že budeme mít příležitost, se to naučit.“

Šárka Bolatzká přizpůsobila svůj náročný baristický kurz schopnostem jeho účastníků. A soustředila se více na praktickou stránku.

Šárka Bolatzká, baristka: „Barista pracuje precizně, čistě a s grácií k práci. Za prvé by ji měl mít rád, protože ta káva pak lépe chutná, to jsem tady dávala hodně na jevo, aby se tím ten barista i bavil.“

Nakonec došlo také na přípravu kávy do kelímku. Takový nápoj totiž kurzisté nabízejí nejčastěji. A to díky pojízdné kavárně. S financováním přestavby tříkolky na mobilní stánek pomohli lidé v internetové sbírce. Od loňského podzimu poskytuje stánek občerstvení např. na venkovních festivalech či sportovních utkáních.

Ivo Mludek, mluvčí, Charita Opava: „Kavárna od té doby jezdí na spoustu akcí. Obsluhují ji klienti sociálně terapeutické dílny Radost. Strašně je to baví.“

Je jasné, že během tří hodinového kurzu není možné naučit se o kávě vše. Klienti sociálně terapeutické dílny Radost teď ale budou mít možnost získané zkušenosti procvičovat v nově vybudované tréninkové kavárně.

---