Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Karla Soukopa
- Povodně změnily platby za sdílená kola
- Neziskovky stále pomáhají zatopeným domácnostem
- Plicní oddělení SNO jde s dobou
This is a modal window.
Sdílená kola jsou zpět. V Opavě je využívá stále více lidí. Loni počet uživatelů stoupl oproti roku 2023 o pětinu na více než 16 tisíc, kteří uskutečnili bezmála 163 tisíc jízd. Letos si za bikesharing připlatí.
Sdílená kola jsou v Opavě v kurzu. Letos jich tak v ulicích bude zase o něco více. Oproti minulým letům už ale nebudou zdarma. Stojí za tím loňské zářijové povodně.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: "Vzhledem k situaci po povodních a vzhledem k nedostatku finančních prostředků byla ve hře i varianta, že nebude alespoň minimálně rok službu sdílených kol provozovat a nakonec jsme s provozovatelem našli řešení a vlastně i přes úsporu finančních prostředků letos přidáváme 20 sdílených kol."
V Opavě přibudou i nové stanice na sdílená kola. Jedna z nich se objeví tady v ulici Chmelova u ZŠ ve Vávrovicích.
Další dvě pak u opavských společností, aby je lidé mohli využívat na cestu do práce a zpět
Pavel Meletzký (ANO), náměstek priátora Opavy: "Asi zásadní změnou pro uživatele je, že prvních 15 minut není zdarma, ale je za symbolickou platbu 10 korun."
Lidé si nejčastěji půjčují kola u východního nádraží, rychle mizí také v historickém centru města.
Katrin Zlotá, TIC Opava: "Tady tato stanice je nejvíce frekventovaná, protože přece jenom je to centrum města, je tady Hláska, prostě taková nejfrekventovanější, druhá, bych řekla, že je buď na Dolním náměstí u kostela sv. Vojtěcha, popřípadě možná ještě u OD Breda."
uživatel sdílených kol: "Já ho využívám prakticky každý den, vždycky když jdu z práce domů většinou."
Sdílená kola jsou v Opavě každoročně lidem k dispozici od března do konce listopadu.
---
Neziskové organizace stále pomáhají lidem zasaženým loňskými zářijovými povodněmi. A to jak psychicky, tak fyzicky a také finančně. Mnohé z nich totiž stále ještě nemají vysušené své domovy ani základní úpravy jako jsou oklepané omítky.
Člověk v tísni působí na Opavsku, Krnovsku, Bruntálsku a Jesenicku, kde už více než 3 a půl tisícům domácnostem zasaženým zářijovými povodněmi zaslal na účty 180 milionů korun. Každé 50 tisíc. S těmi nejhůře postiženými je stále v kontaktu.
Miluše Keprdová: “Člověk v tísni, ti mi pomohli opravdu nejvíc ze všeho, protože mi pomohli i co se týče povodní, ale i mamince, pomohli mi s věcmi, které nám voda vzala a potom nám pomohla obec a stát. Měli jsme celý spodní byt zatopený, tam zůstaly jen holé stěny a všechno, kuchyň, obývák, ložnice, všechno jsme vyházeli, protože to už bylo tak pokroucené, že už jsme to nemohli zachránit.”
Denisa Hořínová, vedoucí terénní pracovník, Člověk v tísni: “My jezdíme do terénu, řešíme aktivně situace, které ti lidi potřebují, vlastně první vlna pomoci, která tady byla, těch 50 tisíc korun společně s ostatníma nevládními organizacemi vlastně vyplatila a teď se jede druhá vlna, kde už jako je to takové užší a řešíme s těma lidma konkrétní věci.”
Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Připravujeme pro ně nějakou individuální podporu. Jedná se o 350 domácností, které se díky povodní dostaly do špatné sociální situace. Máme ještě podprogram na výměnu otopných systémů pro zasažené povodní a žádosti je možné podávat přes systém granty do konce dubna. Na obnovy otopných systémů je možné získat až 70 tisíc korun.”
Člověk v tísni zaplaveným lidem v zimě bezplatně dodával i topivo jako brikety, pelety a dřevo a v současnosti společně s Armádou spásy a Hnutím Duha pomáhají lidem opravovat domy, především odstraňují vlhké omítky v domácnostech.
Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Člověk v tísni se snaží v tuto chvíli vytipovávat nějaké nemovitosti, kde ještě nedošlo k nějakým základním úpravám, například, že není ani oklepaná omítka u lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, nebo třeba jsou to senioři, mají nějaké zdravotní potíže.”
Ivo Dokoupil, Hnutí Duha Jeseníky: “To je vlastně taková první vlaštovka. Takže dneska uděláme ty omítky, necháme to vyschnout a za měsíc, za dva to nahodíme.”
Zdeňka Karlíková: “Metr 60 v místnostech jsme měli, takže nám nezůstalo nic. Všechno se vyhodilo, protože to bylo všechno pod vodou. Oba dva jsme skončili v nemocnici, psychicky jsme to nějak nevydrželi.”
Nejen zatopeným domácnostem stále pomáhá také Český červený kříž.
Marek Jukl, ředitel ČČK: “Na sbírkovém účtu ČČK určeném obětem povodní, které zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj v loňském roce, se sešlo asi 58 milionů korun a stále je možnost, aby si lidé u nás žádali o takzvanou popovodňovou pomoc, což je v případě občanů příspěvek na vyčištění, dezinfekci a také následný rozbor kvality pitné vody ve studni.”
Na jednu studnu je možné čerpat příspěvek do výše 7 a půl tisíce korun. O příspěvek mohou žádat i zřizovatelé školských zařízení.
Marek Jukl, ředitel ČČK: “Ať už základních škol i mateřských škol žádat o příspěvek na obnovu sportovišť, hřišť nebo zahrad, ale také tělocvičen a heren a tady je ten příspěvek až do výše 200 tisíc korun na jednu školu nebo školku.”
Všechny potřebné formuláře pro tyto žádosti, které jsou velice jednoduché, lze najít na webové stránce a uzávěrka žádostí je poslední březnový den.
---
Plicní oddělení opavské Slezské nemocnice zajišťuje péči pacientům nejen z Opavy, ale i širokého okolí, kterým nabízí moderní zázemí a špičkově vybavené ambulance.
Plicní oddělení Slezské nemocnice v Opavě má k dispozici nový ambulantní trakt, kde se nachází mimo jiné pracovny ultrazvuková, endoskopická i stacionární.
Zuzana Kokořová, lékařka plicního oddělení SNO: ,,Máme tady i stacionář, kde máme možnost umístit pacienty po bronchoskopii nebo pacienty, kteří vyžadují inhalační nebo infuzní léčbu a potom jdou domů, nemusí být hospitalizováni. Jsou tady pracovny lékařů, pracovna sester a teď tady jsme ve funkční vyšetřovně, kde děláme takové základní vyšetření spirometrie a bodypletysmografie, a to jsou vyšetření, která měří přesně kapacitu plic, odpory v dýchacích cestách, jak jsou průdušky zúžené nebo nejsou zúžené, jaká je schopnost přestupovat kyslík do plic, takže takové podrobnější funkční vyšetření.”
Bronchoskopická vyšetření se provádí moderním flexibilním videobronchoskopem.
Zuzana Kokořová, lékařka plicního oddělení SNO: ,,Tady máme endoskopický sál s videobronchoskopem, endoskopie nám přináší širokou škálu diagnostických možností, ale i terapeutických. Jsme schopni vytáhnout třeba cizí tělesa, odsát nadměrné množství hlenu z průchodní průdušky.”
Kvalitu vyšetřování významně zvyšuje i ultrazvuk, který je jak v ambulantní, tak v lůžkové části.
Zuzana Kokořová, lékařka plicního oddělení SNO: ,,Ultrazvuk používáme hlavně k detekci výpotků hrudních, to znamená, odlišení třeba od srůstů a pokud chceme odsát ten výpotek, tak je to lepší cílit pod ultrazvukovou kontrolou, protože tím minimalizujeme riziko komplikací.”
Zdeněk Nykel, primář plicního oddělení SNO: ,,Spádová oblast je celkem velká. Je to 180 tisíc lidí z širokého okolí, které potom obhospodařuje nemocnice Opava a pacienti, kteří tady chodí, ta diagnostika je různorodá. Nemoci jsou různorodé, jsou to chronické obstrukční plicní nemoci velmi rozšířené, jsou to astmatici, jsou to nádorová onemocnění, kterých přibývá, jsou to těžké záněty plic nebo i lehčí formy, ale prostě záněty plic, byla spousta covidových pacientů, teď jsme prošli virovou epidemií s pacienty, kteří opravdu měli virové záněty plic. Jsou tady dispenzarizovaní pacienti se sarkoidózou, s intersticiálními plicními procesy, pacienti s tuberkulózou, které ovšem předáváme potom do spádové oblasti plicního sanatoria.”
Bohužel přibývá nejen nádorových onemocnění, ale zvyšuje se také počet astmatiků.
Zdeněk Nykel, primář plicního oddělení SNO: ,,Naštěstí dneska je, řekl bych, velmi špičková, velmi dobrá léčba, ať už jsou to léky, které zabraňují mediátorům, které potom jsou zodpovědné za to, aby nedocházelo k nějakým těm reakcím, ale jsou potom inhalační špičkové léky, které udržují astmatiky v takovém klidovém stadiu a stavu.”
V lůžkové části se nachází 25 elektricky polohovatelných akutních lůžek v moderně vybavených dvou a třílůžkových pokojích, ve kterých nechybí sociální zázemí, klimatizace a televize.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Sdílená kola jsou zpět. V Opavě je využívá stále více lidí. Loni počet uživatelů stoupl oproti roku 2023 o pětinu na více než 16 tisíc, kteří uskutečnili bezmála 163 tisíc jízd. Letos si za bikesharing připlatí.
Sdílená kola jsou v Opavě v kurzu. Letos jich tak v ulicích bude zase o něco více. Oproti minulým letům už ale nebudou zdarma. Stojí za tím loňské zářijové povodně.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: "Vzhledem k situaci po povodních a vzhledem k nedostatku finančních prostředků byla ve hře i varianta, že nebude alespoň minimálně rok službu sdílených kol provozovat a nakonec jsme s provozovatelem našli řešení a vlastně i přes úsporu finančních prostředků letos přidáváme 20 sdílených kol."
V Opavě přibudou i nové stanice na sdílená kola. Jedna z nich se objeví tady v ulici Chmelova u ZŠ ve Vávrovicích.
Další dvě pak u opavských společností, aby je lidé mohli využívat na cestu do práce a zpět
Pavel Meletzký (ANO), náměstek priátora Opavy: "Asi zásadní změnou pro uživatele je, že prvních 15 minut není zdarma, ale je za symbolickou platbu 10 korun."
Lidé si nejčastěji půjčují kola u východního nádraží, rychle mizí také v historickém centru města.
Katrin Zlotá, TIC Opava: "Tady tato stanice je nejvíce frekventovaná, protože přece jenom je to centrum města, je tady Hláska, prostě taková nejfrekventovanější, druhá, bych řekla, že je buď na Dolním náměstí u kostela sv. Vojtěcha, popřípadě možná ještě u OD Breda."
uživatel sdílených kol: "Já ho využívám prakticky každý den, vždycky když jdu z práce domů většinou."
Sdílená kola jsou v Opavě každoročně lidem k dispozici od března do konce listopadu.
---
Neziskové organizace stále pomáhají lidem zasaženým loňskými zářijovými povodněmi. A to jak psychicky, tak fyzicky a také finančně. Mnohé z nich totiž stále ještě nemají vysušené své domovy ani základní úpravy jako jsou oklepané omítky.
Člověk v tísni působí na Opavsku, Krnovsku, Bruntálsku a Jesenicku, kde už více než 3 a půl tisícům domácnostem zasaženým zářijovými povodněmi zaslal na účty 180 milionů korun. Každé 50 tisíc. S těmi nejhůře postiženými je stále v kontaktu.
Miluše Keprdová: “Člověk v tísni, ti mi pomohli opravdu nejvíc ze všeho, protože mi pomohli i co se týče povodní, ale i mamince, pomohli mi s věcmi, které nám voda vzala a potom nám pomohla obec a stát. Měli jsme celý spodní byt zatopený, tam zůstaly jen holé stěny a všechno, kuchyň, obývák, ložnice, všechno jsme vyházeli, protože to už bylo tak pokroucené, že už jsme to nemohli zachránit.”
Denisa Hořínová, vedoucí terénní pracovník, Člověk v tísni: “My jezdíme do terénu, řešíme aktivně situace, které ti lidi potřebují, vlastně první vlna pomoci, která tady byla, těch 50 tisíc korun společně s ostatníma nevládními organizacemi vlastně vyplatila a teď se jede druhá vlna, kde už jako je to takové užší a řešíme s těma lidma konkrétní věci.”
Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Připravujeme pro ně nějakou individuální podporu. Jedná se o 350 domácností, které se díky povodní dostaly do špatné sociální situace. Máme ještě podprogram na výměnu otopných systémů pro zasažené povodní a žádosti je možné podávat přes systém granty do konce dubna. Na obnovy otopných systémů je možné získat až 70 tisíc korun.”
Člověk v tísni zaplaveným lidem v zimě bezplatně dodával i topivo jako brikety, pelety a dřevo a v současnosti společně s Armádou spásy a Hnutím Duha pomáhají lidem opravovat domy, především odstraňují vlhké omítky v domácnostech.
Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Člověk v tísni se snaží v tuto chvíli vytipovávat nějaké nemovitosti, kde ještě nedošlo k nějakým základním úpravám, například, že není ani oklepaná omítka u lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, nebo třeba jsou to senioři, mají nějaké zdravotní potíže.”
Ivo Dokoupil, Hnutí Duha Jeseníky: “To je vlastně taková první vlaštovka. Takže dneska uděláme ty omítky, necháme to vyschnout a za měsíc, za dva to nahodíme.”
Zdeňka Karlíková: “Metr 60 v místnostech jsme měli, takže nám nezůstalo nic. Všechno se vyhodilo, protože to bylo všechno pod vodou. Oba dva jsme skončili v nemocnici, psychicky jsme to nějak nevydrželi.”
Nejen zatopeným domácnostem stále pomáhá také Český červený kříž.
Marek Jukl, ředitel ČČK: “Na sbírkovém účtu ČČK určeném obětem povodní, které zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj v loňském roce, se sešlo asi 58 milionů korun a stále je možnost, aby si lidé u nás žádali o takzvanou popovodňovou pomoc, což je v případě občanů příspěvek na vyčištění, dezinfekci a také následný rozbor kvality pitné vody ve studni.”
Na jednu studnu je možné čerpat příspěvek do výše 7 a půl tisíce korun. O příspěvek mohou žádat i zřizovatelé školských zařízení.
Marek Jukl, ředitel ČČK: “Ať už základních škol i mateřských škol žádat o příspěvek na obnovu sportovišť, hřišť nebo zahrad, ale také tělocvičen a heren a tady je ten příspěvek až do výše 200 tisíc korun na jednu školu nebo školku.”
Všechny potřebné formuláře pro tyto žádosti, které jsou velice jednoduché, lze najít na webové stránce a uzávěrka žádostí je poslední březnový den.
---
Plicní oddělení opavské Slezské nemocnice zajišťuje péči pacientům nejen z Opavy, ale i širokého okolí, kterým nabízí moderní zázemí a špičkově vybavené ambulance.
Plicní oddělení Slezské nemocnice v Opavě má k dispozici nový ambulantní trakt, kde se nachází mimo jiné pracovny ultrazvuková, endoskopická i stacionární.
Zuzana Kokořová, lékařka plicního oddělení SNO: ,,Máme tady i stacionář, kde máme možnost umístit pacienty po bronchoskopii nebo pacienty, kteří vyžadují inhalační nebo infuzní léčbu a potom jdou domů, nemusí být hospitalizováni. Jsou tady pracovny lékařů, pracovna sester a teď tady jsme ve funkční vyšetřovně, kde děláme takové základní vyšetření spirometrie a bodypletysmografie, a to jsou vyšetření, která měří přesně kapacitu plic, odpory v dýchacích cestách, jak jsou průdušky zúžené nebo nejsou zúžené, jaká je schopnost přestupovat kyslík do plic, takže takové podrobnější funkční vyšetření.”
Bronchoskopická vyšetření se provádí moderním flexibilním videobronchoskopem.
Zuzana Kokořová, lékařka plicního oddělení SNO: ,,Tady máme endoskopický sál s videobronchoskopem, endoskopie nám přináší širokou škálu diagnostických možností, ale i terapeutických. Jsme schopni vytáhnout třeba cizí tělesa, odsát nadměrné množství hlenu z průchodní průdušky.”
Kvalitu vyšetřování významně zvyšuje i ultrazvuk, který je jak v ambulantní, tak v lůžkové části.
Zuzana Kokořová, lékařka plicního oddělení SNO: ,,Ultrazvuk používáme hlavně k detekci výpotků hrudních, to znamená, odlišení třeba od srůstů a pokud chceme odsát ten výpotek, tak je to lepší cílit pod ultrazvukovou kontrolou, protože tím minimalizujeme riziko komplikací.”
Zdeněk Nykel, primář plicního oddělení SNO: ,,Spádová oblast je celkem velká. Je to 180 tisíc lidí z širokého okolí, které potom obhospodařuje nemocnice Opava a pacienti, kteří tady chodí, ta diagnostika je různorodá. Nemoci jsou různorodé, jsou to chronické obstrukční plicní nemoci velmi rozšířené, jsou to astmatici, jsou to nádorová onemocnění, kterých přibývá, jsou to těžké záněty plic nebo i lehčí formy, ale prostě záněty plic, byla spousta covidových pacientů, teď jsme prošli virovou epidemií s pacienty, kteří opravdu měli virové záněty plic. Jsou tady dispenzarizovaní pacienti se sarkoidózou, s intersticiálními plicními procesy, pacienti s tuberkulózou, které ovšem předáváme potom do spádové oblasti plicního sanatoria.”
Bohužel přibývá nejen nádorových onemocnění, ale zvyšuje se také počet astmatiků.
Zdeněk Nykel, primář plicního oddělení SNO: ,,Naštěstí dneska je, řekl bych, velmi špičková, velmi dobrá léčba, ať už jsou to léky, které zabraňují mediátorům, které potom jsou zodpovědné za to, aby nedocházelo k nějakým těm reakcím, ale jsou potom inhalační špičkové léky, které udržují astmatiky v takovém klidovém stadiu a stavu.”
V lůžkové části se nachází 25 elektricky polohovatelných akutních lůžek v moderně vybavených dvou a třílůžkových pokojích, ve kterých nechybí sociální zázemí, klimatizace a televize.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.