Strážník ve Slezské nemocnici

Ve Slezské nemocnici byla před necelými dvěma roky zřízena služebna městské policie. A to v souvislosti se zvyšující se agresí vůči zdravotníkům. Zatímco dříve zde strážníci konali pochůzky jen příležitostně, nyní je tady trvalá služba. Přítomnost muže v uniformě působí také preventivně.

Chirurgická ambulance Slezské nemocnice v Opavě. Zkušenost tady s agresivními pacienty mají bohatou. Od slovních potyček až k fyzickému napadání. Často je za vyhrocenou situací alkohol či drogy. Podobné je to i na dalších odděleních. Třeba na infekčním nebo na urgentním příjmu.

Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Jednak je to slovní napadání, jsou vulgární, někdy jsou agresivní. Takže se nám na úrazové chirurgii stalo, že vytrhl sestřičce vlasy.“

Zdravotníci v nesnázích si mohou přivolat pomoc díky tísňovému tlačítku. Jeho stisknutím vyšlou informaci na operační středisko městské policie. A z nedaleké služebny přímo v areálu nemocnice vyrazí na místo také strážník.

Nepravidelné obchůzky mužů v uniformně v areálu nemocnice byly zavedeny před dvěma lety. A souvisely s útokem osamělého střelce, který v čekárně traumatologie ostravské fakultní nemocnice zabil v roce 2019 sedm lidí.

Zatímco dříve tady policejní hlídka kontrolovala jednotlivé pavilony jen z preventivních důvodů a příležitostně, nyní je v areálu nemocnice přítomen strážník každý den.

Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: „V letošním roce jsme přijali dva nové strážníky, takže nám to umožnilo plně nasadit ty strážníky do nemocnice.“

Policejní hlídky vyrážejí na zavolání do Slezské nemocnice nejen aby zakročily proti agresivnímu pacientovi, ale také aby asistovali při převozu dotyčného na záchytku nebo do psychiatrické léčebny. Za poslední 3 roky mluví statistiky o stovce takových výjezdů.

Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Vzrůstá i agresivita vůči zdravotníkům. Vyhodnotili jsme, že pro jejich bezpečí, i bezpečí ostatních, by bylo vhodné, aby tady byl strážník trvale.“

Přítomnost muže v uniformě má nejen zklidnit napjaté situace, ale má působit také preventivně.

František Mikulinec, strážník, Městská policie Ostrava: „Sleduji kamerový systém, kde je asi 16 kamer namířených na různé vstupy a výstupy z objektů. Nebo se pohybuji fyzicky po různých pavilonech.“

Během své služby strážník prochází čekárnami a ambulancemi a všímá si problémového chování osob. Jeho přítomnost budí respekt. Lidé se na něj také často obracejí s otázkami, které se týkají orientace v rozlehlém nemocničním komplexu.

---

Průběh koronaviru je u dětí spíš mírný

Na 40 dětí s koronavirem bylo od začátku pandemie hospitalizováno ve Slezské nemocnici. Z poloviny se jednalo se o pacienty, kteří byli přijati původně s jiným o nemocněním a covid-19 u nich prokázal antigenní test během pobytu. Průběh onemocnění u nich byl mírný. V jednotkách případů se lékaři setkali také s tzv. postcovidovým syndromem.

Prvního malého pacienta s koronavirem na dětském oddělení Slezské nemocnice přijali půl roku poté, co pandemie vtrhla do Česka, na podzim roku 2020. Dosud se tady léčilo několik desítek dětí. Průběh nemoci u nich byl mírný.

Dalibor Hudec, primář dětského oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: „Určitě platí, že u dětí ta nemoc probíhá s lehčím průběhem, takže nevyžaduje hospitalizaci. My jsme od začátku pandemie měli asi 30 – 40 dětí hospitalizovaných.“

Oddělní s kapacitou 35 míst může přijmout maximálně tři infekční děti. Rozvržení pokojů větší počet neumožňuje. I tak ale kapacita pro izolaci pacientů s koronavirem dostačuje.

Vladimíra Šmídová, dětská lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Ty děti většinou přicházejí s jinou diagnózou než je covid-19.  Většinou je to náhodný záchyt antigenním testem. Potvrzujeme PCR testem.“

Zdejší lékaři se setkali také s tzv. postkovidovým syndromem který výjimečně u dětí propuká asi měsíc po prodělané nemoci. Šlo o 5 případů, které kvůli speciální léčbě museli přeložit do ostravské fakultní nemocnice. 

Dalibor Hudec, primář dětského oddělení, Slezská nemocnice v Opavě: „Z těch příznaků jsou hlavně 3 dny trvající vysoké horečky, celková únava, zchvácenost, vyrážka, zánět spojivek. U nás pak vysoké zánětlivé parametry bez jiné zjevné příčiny.“

Očkovací centrum Slezské nemocnice aplikovalo víc jak osm tisíc dávek vakcíny proti koronaviru pro děti od 12 do 18 let. V prosinci bylo uvolněno očkování také pro věkovou kategorii 5 – 11 let. Těmto dětem musí být látka aplikována v ambulancích pediatrů. Ne každý dětský lékař ale vakcínu podává. Prozatím příliš mnoho práce nemají. Počet dětí, které rodiče chtějí nechat naočkovat, se pochybuje tady, v ordinacích Slezské nemocnice, spíš v jednotkách.

Silvie Švidrnochová, dětská lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Moc těch dětí není, takže je to náročné zkoordinovat, ať nám těch dávek moc nezůstává, protože nechceme zbytečně vyhazovat ty dávky.“

Očkovat své děti nechávají především rodiče, kteří sami už vakcínu dostali. Nebo kteří mají negativní zkušenost onemocněním covid-19.

rodiče očkovaných dětí: „My všichni celá rodina jsme očkovaní. Jenom dcera chybí.“

Očkovaných dětí od 5 do11 let jsou v republice  4%. Mnozí rodiče odmítají očkování malých dětí kvůli nežádoucím účinkům. A také převážně lehkému průběhu nemoci v této věkové kategorii.

---

Ojedinělá kolekce koptských textilií

Slezské zemské muzeum vystavuje ojedinělou kolekci koptských textilí. Jde o zdobné části tunik, které oblékali Koptové, první vyznavači křesťanství, kteří se narodili a žili na území dnešního Egypta v době mezi 3. a 12. stoletím.

Víc jak jedno století je v depozitáři Slezského zemského muzea uloženo 51 kusů bohatě zdobených látek, které pamatují dobu starověkého Egypta. Do Opavy doputovaly před víc jak sto lety. Přivezli je obchodníci či amatérští archeologové. Slezské zemské muzeum dosud fragmenty koptských textilií uceleně nevystavovalo. Toto je první příležitost je vidět.

Koptové byli nejstaršími křesťany. Jejich svátečním oděvem byla tkaná tunika. Nosily ji i děti. Nejstarší vystavované kusy se váží k době starověkého Egypta okolo 3. století a využívají křesťanských symbolů, Nadvláda Řeků a Římanů přinesla pohanské motivy především zvířat. V období arabském mezi 8. až 10. stoletím pak převažovalo figurální zdobení.

Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Těch stylových motivů, ikonografických impulsů měli opravdu spoustu. Koptové si vzali  výzdobný prvek, symbol, ale dali mu úplně nový význam své vlastní estetiky.“

Do Evropy se z egyptských naležišť dovážely jen vystřižené části tuniky s výšivkou.

Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Jednak to bylo výhodné takto převážet nálezy z Egypta. A pro obchodníky to bylo finančně výnosnější. Mohli fragmenty z tunik rozprodat hned několika muzeím a soukromým sběratelům.“

Vzácné látky byly mnohdy nešetrně nalepené třeba i na kartonu. Kvůli výstavě si je do parády vzali restaurátoři. Vyčistili je a umístili na odpovídající podklad.

Jak asi typický oděv nejstarších křesťanů vypadal, zachycují repliky tunik, které vznikly podle dochovaných fragmentů uložených v opavském muzeu.

Denisa Hradilová, kurátorka, Slezské zemské muzeum, Opava: „Na základě těchto fragmentů jsem zadala práci paní v Anglii, která nám vytvořila co nejpřesnější repliky v podobě velkých tunik. Tím důvodem bylo to, aby si laik mohl představit, jak vlastně celá ta koptská textilie vypadala.“

Vedle látek z depozitáře Slezského zemského muzea jsou na výstavě k vidění také exponáty z bruntálského a krnovského muzea. V květnu výstavu doplní ještě zajímavý exponát. Půjde o přední část tuniky s vyobrazením života Ježíše Krista ze Severočeského muzea v Liberci. Chystají se také komentované prohlídky a workshop.

---