Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
- Opava prodá Dukelské kasárny
- Archeologové našli zlaté a bronzové šperky
- Opavský kongres 1820: setkání politické smetánky
- Svět panenek Lýdie Galočíkové
Opava prodá Dukelské kasárny
Město Opava prodalo část pozemku bývalých Dukelských kasáren. Soukromý investor zde postaví víc jak tři stovky bytů. Hotovo by mělo být do osmi let.
Poslední
vojáci opustili areál Dukelských kasáren před 10 lety. Od té
doby chátrá. Před třemi lety vznila urbanistická studie, podle
které tady mají vyrůst byty, ty v Opavě zoufale chybí. Záměr
prodeje pozemku byl vyhlášený už vloni, jenže nakonec z něj
sešlo. Letos se přihlásili kupci dva.
Areál o rozloze 3,8 hektrů získala za 51 mil. korun ostravská
firma JTA
exklusive, jeden ze dvou zájemců, kteří předložili nabídku.
Petr
Stanjura, hlavní architekt, Magistrát města Opavy: „Vychází
ze studie, která byla zpracována před lety, kde jsme si jako
město nadefinovali, že musí být zachována prostupnost územím.“
Parkovací
místa budou schována v podzemních garážích.16 domů s víc jak
300 byty je rozloženo do čtyř skupin. Přitom každá z nich tvoří
jakousi uzavřenou část. Prostory mezi domy tak budou poskytovat
dost soukromí.
Tomáš
Bindr, autor urbanistické studie, Atelier 38: „Území
jsme rozložili do 4 kvadrantů, aby zdejší obyvatelé tady měli
vlastní komunitní prostor.“
Na
místě, kde teď stojí chátrající správní a provozní vojenské
budovy, garáže, staré
maštale
i střelnice, vyrostou byty od 50 do 100 m.
Jejich stavbu by měl developer zahájit do 4 let.
Hotovo
by mělo být za osm let. Kvůli koronavirové krizi město původní
termín dokončení prodloužilo o dva roky.
Tomáš
Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vzali
jsme v potaz problém
kovidu a přihlédli k tomu,
jaký je dnes trh. A tak
Přilehlá
část kasáren s historickými domy z 19. a 20. století, které
jsou seřazeny do náměstíčka, zůstane i nadále v majetku města.
Vniknout by tady měly sociální byty jednak
pro mladé rodiny s dětmi a pak také pro seniory. A tak by
mělo dojít k propojení generací.
---
Archeologové našli zlaté a bronzové šperky
Archeologové ukončili záchranný průzkum ve Vávrovicích, kudy povede západní část obchvatu Opavy. Jejich očekávání se potvrdila: našli rozsáhlá sídliště i zajímavé nálezy – šperky ze zlata a z bronzu.
Chce to mít výborný
zrak a bezmeznou trpělivost. Jen tak dokáží archeologové mezi
hroudami hlíny rozeznat předměty, které ke svému žití
uprostřed divoké přírody potřebovali pravěcí lidé.
Archeologové tušili, že
lokalita nedaleko Vávrovic, kudy povede obchvat Opavy, bude na
nálezy bohatá.
Kateřina
Papáková, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Díky
tomu, že je skrytá velká plocha, pro budoucí kruhový objezd, tak
jsme zachytili obytnou část sídliště, a
také pece.“
Ty
sloužily jednak k výrobě keramiky, a pak také ke zpracování
železa a drahých kovů.
Obyvatelé sídliště živilo zemědělství a lov ryb. O
tom svědčí závaží na sítě, které se zde našlo. Přesleny
na spřádání
vlny zase dokládají rozvoj výroby látek. Lidé zde žili v době
mezi 3 300 – 600 let př. n. l. Tedy od eneolitu až do doby
železné.
Kateřina
Papáková, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Nacházíme
se v části sídliště, kde jsme našli pozůstatky po kulových
jamách, které nám evokují přítomnost nadzemní stavby domu.“
Toto
sídliště patřilo zřejmě k těm bohatším. Vypovídá o tom
aspoň unikátní nález - zlatý šperk v podobě vrbového listu.
Jeho stáří? Asi 2 200 let př. n. l.
Petr
Rataj, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Je
to ozdoba, která se pravděpodobně umisťovala do vlasů. Bohužel,
je mírně zdeformovaná. Ale díky stáří je to velmi
zajímavý nález.“
Kromě
něj archeologové našli také několik bronzových šperků –
náramek, sponu a prstýnek.
Archeology teď nahradí dělníci. A začnou stavět zhruba 5 km dlouhý úsek západního obchvatu Opavy. Hotovo bude v r. 2023.
---
Opavský kongres 1820: setkání politické smetánky
Před 200 lety se do Opavy sjeli evropští monarchové a diplomaté na Kongres Svaté aliance. Ten měl dát odpověď na otázku, jak dál postupovat proti šířícím se myšlenkám francouzské revoluce na starém kontinentě. Tyto události budou připomínat v nadcházejících týdnech ve slezské metropoli nejrůznější akce. Tou první je výstava ve Slezském divadle.
Slezské
divadlo na podzim roku 1820 bezpochyby navštívili všichni významní
vládci a diplomaté Evropy. Během víc jak dvou měsíčního
trvání Opavského kongresu to pro ně bylo jedno z mála
společenských rozptýlení. Proto připomínka dvou stého výročí
této události začíná právě zde.
Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Opava byla vybrána ze strategických důvodů.Všichni 3 klíčoví hráči (panovníci), to měli relativně stejně daleko. A také Opava byla malé město, které bylo vojensky i policejně dobře střežitelné.“
Jen málo kdo ví, že se do Opavy sjeli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský korunní princ Vilém IV. a také další významná evropská politická smetánka, aby se pod taktovkou rakouského kancléře Metternicha dohodli, jak zarazit ideje francouzské revoluce volnost, rovnost, bratrství, které ohrožovaly vlády monarchů v Evropě.
Jana Foltysová, organizátorka akce, Magistrát Opava: „Výsledkem bylo rozhodnutí o potlačení demokratických svobod. Tak možná ani proto se dříve tolik nepřipomínalo toto výročí.“
Ve slezské metropoli rokovali asi dva měsíce. Pro zdejší, tehdy asi deseti tisícové město, to byla velká událost i byznys. Ovšem z hlediska politického spíš krok zpět.
Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum: " Z hlediska globálního historického vývoje byly kongresy Svaté aliance spíš brzdnými silami pokroku."
Souběžně
s touto výstavou najdou lidé v centru města označené budovy,
které v době Opavského kongresu hostily jeho účastníky, nebo
zde probíhala významná jednání . Např. Blücherův palác či budova Slezské univerzity na Masarykově třídě.
Akce
upomínající na Opavský kongres budou probíhat až do poloviny
listopadu. Chystá se ještě další výstava,
která shrne průběh diplomatických jednání, dopřát si můžete
také ochutnávku kongresového menu nebo také odbornou publikaci.
OPAVSKÝ
KONGERES 1820
Evropská
politika vs. opavská kultura a každodennost 13.9. - 2.12.
2020 Slezské divadlo
Místa paměti 14.9. - 30.11. 2020 centrum města
Ochutnávka menu 10.10. 2020 Zámek Raduň
Křižovatka evropské diplomacie 21.10. - 14.3. 202 Obecní dům
Opava
v r. 1820
24.10. 2020 Kostel sv. Václava
---
Svět panenek Lýdie Galočíkové
Teď Vás vezmeme do království panenek. Lýdie Galočíková si jej vytvořila ze svých sběratelských exponátů. Její sbírka obsahuje panenky z počátku minulého století i ty současné. Pokud máte zájem, pustí vás do svého království nahlédnout.
Lýdie Galočíková, sběratelka: „Posledním přírůstkem v mém muzeu je tato kloubová panenka, kterou se mi podařilo zakoupit v původním obleční, v původní zavinovačce, má původní botičky.“
Tato prvorepubliková panenka je jednou z 600 celuloidových, porcelánových, látkových či slámových panenek, které během 7 let Lýdie Galočíková nasbírala. Některé z nich jsou velmi opotřebované - jejich majitelky si s nimi jistě rády hrály. Na některých zase zub času není vůbec znát, protože jsou pouze dekorativní. Ve sbírce jsou panenky různých velikostí.
A
nechybí ani další hračky. Třeba tento víc jak 60 let starý
medvídek, který dříve patřil mamince sběratelky.
Lýdie Galočíková, sběratelka: “S medvídkem si moc hrát nemohla, dostávala ho jen za odměnu. Jen seděl na poličce. A tak zůstal zachovalý.“
Je vidět, že majitelka sbírky má ráda staré časy. A tak aranžmá panenek doplnila ještě drobnostmi z minulého století: najdete zde šperky, rukavičky, kabelky či flakony od parfémů.
Čas
od času paní Galočíková své poklady ukáže zájemcům. Po
domluvě mohou do jejího království vstoupit a také si tady
pohrát.
Lýdie Galočíková, sběratelka:" Jestliže se návštěvníkům něco zalíbí, řeknou mi, co chtějí do ruky. A mohou si to prohlédnout a nabrat z toho energii, kterou z panenek čerpám i já."
Každá
panenka má své jméno napsané na malé vizitce. A jejich
sběratelka je dokáže všechny pojmenovat. Protože
mnohé panenky byly kdysi nedílnou součástí dětství jejich
původních majitelů, kteří se s nimi mnohdy těžko loučili,
nechybí u nich ani jejich fotografie.
---
Opava prodá Dukelské kasárny
Město Opava prodalo část pozemku bývalých Dukelských kasáren. Soukromý investor zde postaví víc jak tři stovky bytů. Hotovo by mělo být do osmi let.
Poslední
vojáci opustili areál Dukelských kasáren před 10 lety. Od té
doby chátrá. Před třemi lety vznila urbanistická studie, podle
které tady mají vyrůst byty, ty v Opavě zoufale chybí. Záměr
prodeje pozemku byl vyhlášený už vloni, jenže nakonec z něj
sešlo. Letos se přihlásili kupci dva.
Areál o rozloze 3,8 hektrů získala za 51 mil. korun ostravská
firma JTA
exklusive, jeden ze dvou zájemců, kteří předložili nabídku.
Petr
Stanjura, hlavní architekt, Magistrát města Opavy: „Vychází
ze studie, která byla zpracována před lety, kde jsme si jako
město nadefinovali, že musí být zachována prostupnost územím.“
Parkovací
místa budou schována v podzemních garážích.16 domů s víc jak
300 byty je rozloženo do čtyř skupin. Přitom každá z nich tvoří
jakousi uzavřenou část. Prostory mezi domy tak budou poskytovat
dost soukromí.
Tomáš
Bindr, autor urbanistické studie, Atelier 38: „Území
jsme rozložili do 4 kvadrantů, aby zdejší obyvatelé tady měli
vlastní komunitní prostor.“
Na
místě, kde teď stojí chátrající správní a provozní vojenské
budovy, garáže, staré
maštale
i střelnice, vyrostou byty od 50 do 100 m.
Jejich stavbu by měl developer zahájit do 4 let.
Hotovo
by mělo být za osm let. Kvůli koronavirové krizi město původní
termín dokončení prodloužilo o dva roky.
Tomáš
Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Vzali
jsme v potaz problém
kovidu a přihlédli k tomu,
jaký je dnes trh. A tak
Přilehlá
část kasáren s historickými domy z 19. a 20. století, které
jsou seřazeny do náměstíčka, zůstane i nadále v majetku města.
Vniknout by tady měly sociální byty jednak
pro mladé rodiny s dětmi a pak také pro seniory. A tak by
mělo dojít k propojení generací.
---
Archeologové našli zlaté a bronzové šperky
Archeologové ukončili záchranný průzkum ve Vávrovicích, kudy povede západní část obchvatu Opavy. Jejich očekávání se potvrdila: našli rozsáhlá sídliště i zajímavé nálezy – šperky ze zlata a z bronzu.
Chce to mít výborný
zrak a bezmeznou trpělivost. Jen tak dokáží archeologové mezi
hroudami hlíny rozeznat předměty, které ke svému žití
uprostřed divoké přírody potřebovali pravěcí lidé.
Archeologové tušili, že
lokalita nedaleko Vávrovic, kudy povede obchvat Opavy, bude na
nálezy bohatá.
Kateřina
Papáková, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Díky
tomu, že je skrytá velká plocha, pro budoucí kruhový objezd, tak
jsme zachytili obytnou část sídliště, a
také pece.“
Ty
sloužily jednak k výrobě keramiky, a pak také ke zpracování
železa a drahých kovů.
Obyvatelé sídliště živilo zemědělství a lov ryb. O
tom svědčí závaží na sítě, které se zde našlo. Přesleny
na spřádání
vlny zase dokládají rozvoj výroby látek. Lidé zde žili v době
mezi 3 300 – 600 let př. n. l. Tedy od eneolitu až do doby
železné.
Kateřina
Papáková, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Nacházíme
se v části sídliště, kde jsme našli pozůstatky po kulových
jamách, které nám evokují přítomnost nadzemní stavby domu.“
Toto
sídliště patřilo zřejmě k těm bohatším. Vypovídá o tom
aspoň unikátní nález - zlatý šperk v podobě vrbového listu.
Jeho stáří? Asi 2 200 let př. n. l.
Petr
Rataj, archeolog, Archeologický ústav AV ČR: „Je
to ozdoba, která se pravděpodobně umisťovala do vlasů. Bohužel,
je mírně zdeformovaná. Ale díky stáří je to velmi
zajímavý nález.“
Kromě
něj archeologové našli také několik bronzových šperků –
náramek, sponu a prstýnek.
Archeology teď nahradí dělníci. A začnou stavět zhruba 5 km dlouhý úsek západního obchvatu Opavy. Hotovo bude v r. 2023.
---
Opavský kongres 1820: setkání politické smetánky
Před 200 lety se do Opavy sjeli evropští monarchové a diplomaté na Kongres Svaté aliance. Ten měl dát odpověď na otázku, jak dál postupovat proti šířícím se myšlenkám francouzské revoluce na starém kontinentě. Tyto události budou připomínat v nadcházejících týdnech ve slezské metropoli nejrůznější akce. Tou první je výstava ve Slezském divadle.
Slezské
divadlo na podzim roku 1820 bezpochyby navštívili všichni významní
vládci a diplomaté Evropy. Během víc jak dvou měsíčního
trvání Opavského kongresu to pro ně bylo jedno z mála
společenských rozptýlení. Proto připomínka dvou stého výročí
této události začíná právě zde.
Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum: „Opava byla vybrána ze strategických důvodů.Všichni 3 klíčoví hráči (panovníci), to měli relativně stejně daleko. A také Opava byla malé město, které bylo vojensky i policejně dobře střežitelné.“
Jen málo kdo ví, že se do Opavy sjeli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský korunní princ Vilém IV. a také další významná evropská politická smetánka, aby se pod taktovkou rakouského kancléře Metternicha dohodli, jak zarazit ideje francouzské revoluce volnost, rovnost, bratrství, které ohrožovaly vlády monarchů v Evropě.
Jana Foltysová, organizátorka akce, Magistrát Opava: „Výsledkem bylo rozhodnutí o potlačení demokratických svobod. Tak možná ani proto se dříve tolik nepřipomínalo toto výročí.“
Ve slezské metropoli rokovali asi dva měsíce. Pro zdejší, tehdy asi deseti tisícové město, to byla velká událost i byznys. Ovšem z hlediska politického spíš krok zpět.
Ondřej Haničák, autor výstavy, Slezské zemské muzeum: " Z hlediska globálního historického vývoje byly kongresy Svaté aliance spíš brzdnými silami pokroku."
Souběžně
s touto výstavou najdou lidé v centru města označené budovy,
které v době Opavského kongresu hostily jeho účastníky, nebo
zde probíhala významná jednání . Např. Blücherův palác či budova Slezské univerzity na Masarykově třídě.
Akce
upomínající na Opavský kongres budou probíhat až do poloviny
listopadu. Chystá se ještě další výstava,
která shrne průběh diplomatických jednání, dopřát si můžete
také ochutnávku kongresového menu nebo také odbornou publikaci.
OPAVSKÝ
KONGERES 1820
Evropská
politika vs. opavská kultura a každodennost 13.9. - 2.12.
2020 Slezské divadlo
Místa paměti 14.9. - 30.11. 2020 centrum města
Ochutnávka menu 10.10. 2020 Zámek Raduň
Křižovatka evropské diplomacie 21.10. - 14.3. 202 Obecní dům
Opava
v r. 1820
24.10. 2020 Kostel sv. Václava
---
Svět panenek Lýdie Galočíkové
Teď Vás vezmeme do království panenek. Lýdie Galočíková si jej vytvořila ze svých sběratelských exponátů. Její sbírka obsahuje panenky z počátku minulého století i ty současné. Pokud máte zájem, pustí vás do svého království nahlédnout.
Lýdie Galočíková, sběratelka: „Posledním přírůstkem v mém muzeu je tato kloubová panenka, kterou se mi podařilo zakoupit v původním obleční, v původní zavinovačce, má původní botičky.“
Tato prvorepubliková panenka je jednou z 600 celuloidových, porcelánových, látkových či slámových panenek, které během 7 let Lýdie Galočíková nasbírala. Některé z nich jsou velmi opotřebované - jejich majitelky si s nimi jistě rády hrály. Na některých zase zub času není vůbec znát, protože jsou pouze dekorativní. Ve sbírce jsou panenky různých velikostí.
A
nechybí ani další hračky. Třeba tento víc jak 60 let starý
medvídek, který dříve patřil mamince sběratelky.
Lýdie Galočíková, sběratelka: “S medvídkem si moc hrát nemohla, dostávala ho jen za odměnu. Jen seděl na poličce. A tak zůstal zachovalý.“
Je vidět, že majitelka sbírky má ráda staré časy. A tak aranžmá panenek doplnila ještě drobnostmi z minulého století: najdete zde šperky, rukavičky, kabelky či flakony od parfémů.
Čas
od času paní Galočíková své poklady ukáže zájemcům. Po
domluvě mohou do jejího království vstoupit a také si tady
pohrát.
Lýdie Galočíková, sběratelka:" Jestliže se návštěvníkům něco zalíbí, řeknou mi, co chtějí do ruky. A mohou si to prohlédnout a nabrat z toho energii, kterou z panenek čerpám i já."
Každá
panenka má své jméno napsané na malé vizitce. A jejich
sběratelka je dokáže všechny pojmenovat. Protože
mnohé panenky byly kdysi nedílnou součástí dětství jejich
původních majitelů, kteří se s nimi mnohdy těžko loučili,
nechybí u nich ani jejich fotografie.
---