Nový parkovací dům u vlakového nádraží v Opavě
U vlakového nádraží Opava – východ začala výstavba parkovacího domu. Sloužit bude především řidičům, kteří tady chtějí odstavit své auto a dále pokračovat veřejnou dopravou. Stavba bude dokončená příští rok na jaře.
Nedostatek míst pro parkování je u železniční stanice Opava – východ mnohaletý problém. Vyřešit jej má nový parkovací dům, který vznikne na konci kolejiště a poskytne dohromady s venkovním prostorem 246 míst.
Radim Daniec, stavbyvedoucí, Hochtief: „V první fázi budeme dělat přípravu staveniště, kácení dřevin, kácení stromů, odkop na pilotovou rovinu a zahájíme stavební práce.“
Během května tady vyroste ocelová konstrukce, jako základ pro tří podlažní parkovací dům. Práce pak budou pokračovat až do jara příštího roku.
Tomáš Klimek, vedoucí projektového týmu zhotovitele: „Co se týká stavby, tak se pohybujeme v blízkosti železniční dráhy. Která podléhá určitým omezením typu ochranných pásem.“
Těžká technika tak bude muset využít jediné přístupové komunikace. A tak přilehlá ulice ke staveništi, ul. Skladištní, kterou řidiči hojně využívají k parkování, bude podobu výstavby uzavřená.
Část peněz na výstavbu parkovacího domu za 190 milionů korun se podařilo městu získat z dotací.
Nová parkovací místa umožní řidičům nechat tady své auto a dál pokračovat veřejnými dopravními prostředky. Tento přestupní terminál odbaví ročně 3,5 milionu cestujících.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Je to pro celou veřejnost. Hlavně pro cestující, kteří budou cestovat hromadnou dopravou a také drážní dopravou.“
Opava se dlouhodobě potýká s nedostatkem parkovacích míst. Proto se chystá také výstavba dalšího parkovacího domu v centru města.
---
Škola jinak - založená na logice a spolupráci
Podle speciálního konceptu se učí děti na I. stupni opavské Základní školy Englišova. Namísto memorování učitelé dohlížejí na to, aby žáci používali logické myšlení a ke znalostem postupně došli sami. Tak si učivo i lépe zapamatují.
Třída, jako každá jiná. Ovšem kromě češtiny, výtvarné výchovy nebo prvouky mají tito žáci v rozvrhu navíc ještě angličtinu s rodilým mluvčím, logiku, programování nebo osobnostní rozvoj.
Lenka Plachá, učitelka 1.A, ZŠ Englišova, Opava: „Děti se učí mezi sebou komunikovat, učí se naslouchání, pomáhat si. Všímají si také rozdílů mezi sebou a učí se je tolerovat.“
Matematiku tady učí Hejného metodou. Děti často pracují ve skupinách a společně řeší záludné úkoly.
Zdeňka Sedláčková, učitelka 2.A., ZŠ Englišova, Opava: „V hodinách Hejného matematiky bývá rušno, protože děti spolu diskutují a přicházejí na různá řešení.“
žákyně 2.A, ZŠ Englišova, Opava:„Já mám ráda, když si lámu hlavu.“
Tato koncepce vznikla jako alternativa k tradiční výuce, která děti nutí učit se zpaměti. Tady žáci dojdou k vědomostem vlastním poznáním. A to je baví.
Tomáš Blumenstein, ředitel konceptu Svět vzdělání: „Pro budoucí uplatnění dětí bude důležité, aby dokázaly řešit nové problémy. A tohle v našem školství citelně chybí. My se to snažíme u dětí rozvíjet.“
Nyní je možnost rozšířené výuky na opavské ZŠ Englišova pouze ve třídách na prvním stupni. Ale plánují tady otevřít i další ročníky.
Jan Škrabal, ředitel ZŠ Englišova, Opava: „Starší děti by se věnovaly projektům, zapojily by se více do samostatné přípravy.“
Tyto třídy s rozšířenou výukou začaly vznikat při základních školách od roku 2012. V Moravskoslezském kraji mají tuto příležitost školáci v Opavě, Ostravě a Kopřivnici.
---
Slezské zemské muzeum mění expozici
Pracovníci Slezského zemského muzea chystají obměnu části expozice, a tak v depozitářích hledají nové předměty k vystavení. Muzejní budovu pak čekají stavební úpravy - výměna oken.
Ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková spravuje pozůstalost generála Milana Piky. Pilot britského letectva ze II. světové války zemřel před dvěma lety. Teď konečně našla čas pozůstalost protřídit a vybrat předměty, které mohou doplnit expozici hrabyňského památníku.
Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea: „Já momentálně pořádám pozůstalost po generálovi Milanu Píkovi. Teď právě v tuto chvíli zpracovávám vyznamenání a medaile.“
V muzeu bez návštěvníků je čas na změnu. Dotkne se především vystavených exponátů v hlavní výstavní budově. Asi třetina z nich bude nahrazena novými. Návštěvníci se mohou těšit třeba na kolekci hodin nebo loveckých potřeb.
Kamila Poláková, náměstkyně ředitelky Slezského zemského muzea: "V letošním roce připravujeme obměnu této stálé expozice s názvem Encyklopedie Slezsko. Část vitrín, které tady vidíte, jednotlivá hesla budou obměněna, nebo úplně změněna."
Také archeologové chystají zajímavosti, které by bylo možné nově v expozici Slezského zemského muzea vystavit. Podstatnou částí jejich práce během zimních měsíců je už tradičně zpracování vykopávek, které během provedených archeologických průzkumů našli.
Jiří Juchelka, vedoucí odd. archeologie, Slezské zemské muzeum: „Ty v určitou dobu musíme zpracovávat. Proto toho využíváme maximálně těchto zimních měsíců. Nyní pracujeme na nálezových zprávách, zpracováváme jednotlivé výzkumy."
A připravují se také stavební úpravy: během letošního roku zedníci vymění 70 oken, které budova Slezského zemského muzea čítá.
---
Slezské zemské muzeum dokumentuje dobu koronaviru
Přestože pandemie koronaviru je zatím stále naší současností, historikové Slezského zemského muzea se na tuto dobu dívají jako na minulost. Sbírají materiály, které dokumentují boj se zákeřným virem - roušky, štíty, obaly od desinfekce, vydaná nařízení nebo denní tisk. Poslechněte si rozhovor s ředitelkou muzea Janou Horákovou.
---