Opava buduje náhradní ledovou plochu

V Městských sadech se staví náhradní ledová plocha, která bude sportovcům sloužit po dobu plánované opravy zimního stadionu. Pokud tedy zastupitelé schválí navýšení ceny na jeho realizaci. Několikrát odkládaná rekonstrukce by měla začít ještě letos.

Stísněné, špatně větrané šatny, chybějící tělocvična pro přípravu sportovců, zastaralé zázemí pro diváky – to jsou jen některé problémy, které opavský hokejový stánek má. A není se čemu divit. Od 50. let minulého století, kdy byla venkovní ledová plocha zastřešená, tady k žádným větším úpravám nedošlo. S právě končící hokejovou sezonou zřejmě také opavský stadion ukončí svůj provoz. A bude jej čekat zhruba dvouletá rekonstrukce. 250 hokejistů už je na tuto skutečnost připraveno.

Dalibor Bárta, jednatel, HC Slezan Opava: „Celý ten proces by měl trvat zhruba měsíc. Za tu dobu vystěhujeme a předáme staveniště firmě, která bude rekonstruovat stadion.“ Tréninky pak budou na kryté náhradní ploše, která se právě připravuje v Městských sadech, vedle fotbalového stadionu. Namísto skleníků pro pěstování květin tady vznikne ledová plocha o rozměrech 56 x 26 metrů zastřešená stanem. 

Roman Chodorovský, dodavatel stavby, Perfect Ice: „Momentálně se demolují poslední základové desky skleníků. A připravuje se celá plocha na výstavbu.“

Realizace náhradního ledu za 25 mil. korun nabrala několika týdenní zpoždění kvůli likvidaci nebezpečného odpadu - azbestu, který tady byl nalezen. Hotovo bude na konci května.

Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: „Tato sezona se dohraje na starém zimním stadioně. Nová sezona, která začne v září, bude se už od srpna připravovat na náhradní ledové ploše.“

Sem se pak přesunou po dobu oprav všechny tréninky i zápasy. Podmínkou, aby rekonstrukce vůbec začala, je ale souhlas zastupitelů města s vyšší cenou. Ta původní oscilovala okolo 300 mil. korun.

Michal Kokošek, 1. náměstek primátora Opavy: „Zejména se jedná o navýšení ceny, která je oproti roku 2020, kdy projekt vznikal, vyšší. Do hry vstupují ceny materiálu, služeb a prací. A také vyšší inflace.“

Vítěze výběrového řízení už komise vybrala, jeho jméno ale teprve zveřejní. Každopádně příprava na novou sezonu začne už na náhradní ledové ploše. Během posledního březnového týdne se mohou přijít Opavané se starým zimním stadionem symbolicky rozloučit. Během těchto dnů budou rozšířeny odpolední hodiny bruslení pro veřejnost.

---

Studenti si prohlédli budovu soudu

Studenti středních škol mohli nahlédnout do budovy Okresního soudu v Opavě. Návštěvníci viděli nejen jednací síně, ale také do prostory, které už běžně přístupné veřejnosti nejsou. Akce popularizuje fungování právního systému.

Opavský okresní soud si přišli prohlédnout studenti středních škol. V rámci akce Noc práva jim komentovanou prohlídku zprostředkovali zaměstnanci soudu. Jako každý, kdo do budovy vstupuje, museli projít přes detekční rám.

Prohlídka začala na nádvoří, kam se běžně veřjnost nedostane. Návštěvníci se tady dozvěděli mnohé o historii budovy i soudnictví. Díky památkové ochraně vypadá justiční palác velmi autenticky, jako v době, ve které byl postavený.

Milan Koller, předseda Okresního soudu v Opavě: „Je to jeden z nejstarších soudů v republice. Od svého vzniku v r. 1888, spolu s areálem věznice, který je za ním, sloužil svému účelu. Ani jeho dispozice nemusely být měněny.“

Povídá se, že ve výklenku, kde se nyní nachází výtah, stávala šibenice. Na které kat rovnou mohl vykonat rozsudek smrti. Ze dvora pak studenti vstoupili do vnitřních prostor.

Jana Holešová, ředitelka správy, Okresní soud v Opavě: „Já studenty provedu všemi odděleními, které tady jsou. Které se dělí na trestní a civilní. Řeknu jim něco o správě soudu. O výkonu soudu.“

Návštěvníci mohli vidět také místnost, kde čekají obžalovaní, kteří jsou ve vazbě, na začátek soudního procesu, odděleni mřížemi od ostatních. Nahlédli také do jednacích síní, kterých je tady hned několik. A jak takové soudní líčení probíhá, to se dozvěděli v největší zdejším jednacím sále.

Jiří Urban, soudce, Okresní soud v Opavě: „Je to krásná jednací síň. Soudí se tady zcela běžné trestní věci. Mladiství, dospělí. Soudíme tady i děti do 15 let. Je využívána skoro každý den.“

Vyzkoušet si také mohli, jaké je to sedět na místě soudce a mít na sobě talár, tedy úřední oděv, který se při výkonu funkce používá. Dozvěděli se, jakou úlohu má v procesu státní zástupce, advokát, svědek či senát.

studentka Střední zdravotnické školy v Opavě: „Nikdy jsem na soudě nebyla, takže to pro mne bylo zajímavé.“

Tato exkurse v podstatě navázala na učivo v předmětu Základy společenských věd, ve kterém se studenti již o fungování soudnictví u nás leccos dozvěděli.

---

Ještě jednou, pane profesore ve Slezském divadle

Ještě jednou, pane profesore, tak se jmenuje komedie Antonína Procházky, kterou teď uvádí Slezské divadlo. V hlavní roli uvidíte Martina Valoucha. Jeho stárnoucí vysokoškolský profesor, který má pocit, že mu ujíždí vlak, a za každou cenu touží po dobrodružství, je famózní.

Příběh začíná v pracovně profesora ruské literatury, který dosud vedl nudný, spořádaný život se svou manželkou, a potřebuje zřejmě rozptýlit. Možná stejně, jako jeho žena Ema, profesorka německé filosofie, která se zamilovala do svého kolegy. Ten ale o její přízeň nestojí. A tak by byl raději, kdyby zůstala se svým manželem.

Martin Valouch, role Ivoše, Slezské divadlo: „S Ivošem se může ztotožnit každý muž tohoto věku, kterému já říkám stárnoucí mladík. Má nějaké představy, sny. Má pocit, že mu v něčem ujel vlak. Chtěl by zažít ještě nějakou romantiku, lásku.“

Neobvyklou možnost mu nabídne virtuální realita. Díky ní se dostane do svého oblíbeného románu Vojna a mír. A setká se zde s jednou z postav, mladičkou Natašou Rostovovou.

Andrea Zatloukalová, role Nataši, Slezské divadlo: „Je to komtesa, která s hrozně nudí. Chce zažít velkou lásku. Několikrát se zamilovává a najednou se v té naší hře, v tom jejím příběhu, objeví podivný pán, který tam nemá co dělat. A je to pro ni zvláštní, hrozně ji to fascinuje.“

Ivo se objeví nejen v životě šlechtičny, ale také rovnou v knize, kterou v II. polovině 19 století napsal ruský spisovatel Lev Niklolajevič Tolstoj.

Střet obou hrdinů z odlišné doby i prostředí je doprovázený vtipnou slovní přestřelkou, protože ačkoliv mluví stejným jazykem, vůbec si nerozumí.

Jevišti dominuje velké plátno, kam se promítají jednotlivé nakreslené scény, které se během představení poměrně často střídají.

Roman Meluzín, režisér: „Zdržovat se mohutnými přestavbami, i když vykreslení těch jednotlivých prostředí k tomu svádí, by asi bylo k ničemu. Tak jsme se rozhodli pro takovouto jednoduchost.“

Komedie současného scénáristy a režiséra Antonína Procházky s názvem Ještě jednou pane profesore je velmi dobře napsaná. A přestože vznikla před víc jak dvaceti lety, je stále vtipná a zábavná. Přesvědčit se o tom můžete na nedělní premiéře nebo pak během dalších repríz, které jsou naplánovány třeba na 21. března.

---