Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
- Arboristé svazují koruny stromů
- Exponáty z Muzea ošetřovatelství přebírá SZM
- Muzeum ošetřovatelství založila L. Hanková před 10 lety
Arboristé v opavských parcích obnovují bezpečnostní vazby dřevin, které jsou důležité pro jejich stabilitu. Na laně šplhají do korun stromů, aby odstranili stará lana, která bránila rozlomení rozrostlých dřevin, a nahrazují je novými.
Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.
Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla doplá.“
Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Než tam vůbec vylezeme, je to tak na půl hodiny. Musíme tam instalovat lana. To ořezání nám zabralo tak 2 hodiny. Instalace ocelového lana je na další hodinu a půl až dvě hodiny.“
Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit. Aby mohla správně podpírat rozložité větve stromů.
Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. Budeme ho instalovat na tento strom.“
Jedná se o staré a několik desítek metrů vysoké stromy především v opavských parcích a také na Městském hřbitově.
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost vazby, tak je na čase ji vyměnit. To je jeden aspekt. A druhý je ten, že jsme chtěli sjednotit jeden typ vazebného systému."
Všechny dřeviny s bezpečnostními vazbami kontrolovali už v létě odborníci a přidali k nim navíc také pět kaštanů v parku v centru města, které na tom nejsou se statikou nejlépe.
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Jedná se o staré stromy, které mají dutiny a tlakové větvení. Jsou to hodnotné stromy, a proto se z důvodu prodloužení životnosti ty vazby instalují.“
Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.
Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“
Zatímco minulý rok musela být víc jak stovka stromů pokácena, letos budou zásahy arboristů mírnější. Půjde pouze o ořezy samotného jmelí, případně částí napadeného stromu. Práce budu trvat do konce období vegetačního klidu, tedy nejpozději do března.
---
Před 10 lety vzniklo v opavské Slezské nemocnici Muzeum ošetřovatelství. Tato expozice dokumentuje vývoj lékařské péče. Tisíce exponátů připomínají, jak se zdravotnictví proměnilo během jednoho století. Vzácné předměty teď přebírá do svých sbírek Slezské zemské muzeum, které tak získá největší ucelenou sbírku zdravotnických exponátů v republice. V únoru nejzajímavější z nich vystaví v svých výstavních prostorách.
Muzeum ošetřovatelství se nachází v areálu Slezské nemocnice. Připomíná práci zdravotních sester v historickém průřezu. K vidění je tady třeba kompletní zubní ordinace nebo zařízení nemocničního pokoje z minulého století. Dále zdravotnické nástroje a pomůcky nebo první učebnice, které popisují, jak se starat o pacienty.
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Jeden z nejstarších předmětů je tato váha vyrobená v New Yorku vyrobená v roce 1937. Vážily se na ní ingredience na přípravu léčiv v naší nemocniční lékárně.“
Zakladatelka muzea, Lenka Hanková, se ujala předmětů, které byly na odpis. Exponáty sem věnovali soukromí dárci, zdravotnická zařízení nebo třeba lékaři, kteří modernizovali své ordinace. Postupem času ale prostory pro expozici ve Slezské nemocnici přestávaly stačit. Navíc v době pandemie koronaviru zůstalo muzeum dlouho zavřené. O výjimečně obsáhlou sbírku projevilo zájem opavské Slezské zemské muzeum.
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Je to absolutně unikátní soubor co se týká množství myslím si, že po zpracování budeme mít největší nemocniční fond mezi muzei v ČR.“
Pracovníci muzea teď předměty připravují k převozu. Nejdříve je zdokumentují, potom pečlivě zabalí a uloží do krabic.
Kamil Valušek, fotograf, Slezské zemské muzeum: „Dokumentace probíhá tak, že se fotí dispozice, jak to bylo v tom původním stavu. A pak se fotografují také jednotlivé části samostatně, ať je vidět uspořádání.“
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Poté dojde k tomu, že budou zpracovány, zapsány do sbírkové evidence. Bude pořízena jejich fotodokumentace. U předmětů, které mají horší fyzický stav dojde ke konzervaci, případně k restaurování.“
Na většině exponátů není vůbec znát zub času. Mnohé předměty jsou třeba ještě v původních obalech. Slezské zemské muzeum hodlá představit nové přírůstky do svých sbírek na výstavě, kterou plánuje na únor.
---
V rozhovoru se zakladatelkou Muzea ošetřovatelství, Lenkou Hankovou, se teď vrátíme na začátek projektu, který představuje výjimečné historické exponáty. Muzeum vzniklo před 10 lety. Nyní jeho exponáty kompletně přecházejí pod správu Slezského zemského muzea.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Muzeum ošetřovatelství je vaše myšlenka. Kdy poprvé jste začala přemýšlet, že se do takového projektu pustíte?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „To bylo v době, kdy jsem pracovala ve funkci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Zrovna se rekonstruovala a stavěla část nemocnice. A likvidovaly se prostory nemocnice na Popské ulici, porodnice na Vančurově ulici. A když jsem tam procházela, tak mi bylo líto ty předměty vyhazovat.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vzpomenete si na úplně první exponát, který jste zachránila před jistou zkázou?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: To bylo nemocniční lůžko, které jsme málem shazovali z traktoru, který byl připraven vše odvézt do sběru. Takže kolegové z provozu mi ho pomohli sundat a zkompletovat.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Najdeme tady staré předměty z 19. stol. Zároveň jsou tady novodobější třeba z konce minulého století. Jak se podle vás zdravotnictví za poslední dobu proměnilo?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Zdravotnictví šlo rychlým tempem kupředu. Zásadní zlom nastal v době, kdy jsme vstoupili do Evropské unie a otevřel se volný trh. A dostaly se sem po pomůcky, o kterých jsme jen snili a slyšeli. Zároveň se zpřísnily vyhlášky. Tzn. vyhláška hygienická, která zakazuje provádět resterilizaci mnohého materiálu. Neumožňuje používat sklo, které je nebezpečné v určitých momentech, např. při cévkování.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Muzeum je návštěvníkům k dispozici 10 let, kdo sem více chodí? Odborníci, kteří se přišli podívat, jak pracovali jejich předchůdci nebo laici, které zajímá, jak se zdravotnictví proměnilo?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Spektrum návštěvníků bych rozdělila na tři skupiny. Jedna z nich, ta nejpočetnější, jsou žáci ze základních a středních odborných škol, kteří zvažují, že by do profese sestry vstoupili, nebo už ji studují. Pak to jsou zdravotníci, kteří už jsou na zaslouženém důchodě a přicházejí sem vzpomínat. Také to jsou lidé, kteří mají zájem o muzejní sbírky jako takové.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy teď pouštíte své „dítko“ z areálu Slezské nemocnice do světa. Exponáty z muzea ošetřovatelství přecházejí pod Slezské zemské muzeum. Já nepředpokládám, že budete sedět s rukama v klíně. Budete dál pátrat po zajímavých předmětech?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Určitě. Je mi velkou ctí, že jsem dostala nabídku ze Slezského zemského muzea, že mohu jako externí pracovník pomoci uspořádat ty předměty, pojmenovat je a dát je do jakéhosi přehledu. V současné době mám v mejlu tři nabídky předmětů, které nemám a určitě je využiji. Protože formou daru se k nim dostanu a neskončí někde na smetišti.
---
Arboristé v opavských parcích obnovují bezpečnostní vazby dřevin, které jsou důležité pro jejich stabilitu. Na laně šplhají do korun stromů, aby odstranili stará lana, která bránila rozlomení rozrostlých dřevin, a nahrazují je novými.
Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.
Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla doplá.“
Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Než tam vůbec vylezeme, je to tak na půl hodiny. Musíme tam instalovat lana. To ořezání nám zabralo tak 2 hodiny. Instalace ocelového lana je na další hodinu a půl až dvě hodiny.“
Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit. Aby mohla správně podpírat rozložité větve stromů.
Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. Budeme ho instalovat na tento strom.“
Jedná se o staré a několik desítek metrů vysoké stromy především v opavských parcích a také na Městském hřbitově.
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost vazby, tak je na čase ji vyměnit. To je jeden aspekt. A druhý je ten, že jsme chtěli sjednotit jeden typ vazebného systému."
Všechny dřeviny s bezpečnostními vazbami kontrolovali už v létě odborníci a přidali k nim navíc také pět kaštanů v parku v centru města, které na tom nejsou se statikou nejlépe.
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Jedná se o staré stromy, které mají dutiny a tlakové větvení. Jsou to hodnotné stromy, a proto se z důvodu prodloužení životnosti ty vazby instalují.“
Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.
Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“
Zatímco minulý rok musela být víc jak stovka stromů pokácena, letos budou zásahy arboristů mírnější. Půjde pouze o ořezy samotného jmelí, případně částí napadeného stromu. Práce budu trvat do konce období vegetačního klidu, tedy nejpozději do března.
---
Před 10 lety vzniklo v opavské Slezské nemocnici Muzeum ošetřovatelství. Tato expozice dokumentuje vývoj lékařské péče. Tisíce exponátů připomínají, jak se zdravotnictví proměnilo během jednoho století. Vzácné předměty teď přebírá do svých sbírek Slezské zemské muzeum, které tak získá největší ucelenou sbírku zdravotnických exponátů v republice. V únoru nejzajímavější z nich vystaví v svých výstavních prostorách.
Muzeum ošetřovatelství se nachází v areálu Slezské nemocnice. Připomíná práci zdravotních sester v historickém průřezu. K vidění je tady třeba kompletní zubní ordinace nebo zařízení nemocničního pokoje z minulého století. Dále zdravotnické nástroje a pomůcky nebo první učebnice, které popisují, jak se starat o pacienty.
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Jeden z nejstarších předmětů je tato váha vyrobená v New Yorku vyrobená v roce 1937. Vážily se na ní ingredience na přípravu léčiv v naší nemocniční lékárně.“
Zakladatelka muzea, Lenka Hanková, se ujala předmětů, které byly na odpis. Exponáty sem věnovali soukromí dárci, zdravotnická zařízení nebo třeba lékaři, kteří modernizovali své ordinace. Postupem času ale prostory pro expozici ve Slezské nemocnici přestávaly stačit. Navíc v době pandemie koronaviru zůstalo muzeum dlouho zavřené. O výjimečně obsáhlou sbírku projevilo zájem opavské Slezské zemské muzeum.
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Je to absolutně unikátní soubor co se týká množství myslím si, že po zpracování budeme mít největší nemocniční fond mezi muzei v ČR.“
Pracovníci muzea teď předměty připravují k převozu. Nejdříve je zdokumentují, potom pečlivě zabalí a uloží do krabic.
Kamil Valušek, fotograf, Slezské zemské muzeum: „Dokumentace probíhá tak, že se fotí dispozice, jak to bylo v tom původním stavu. A pak se fotografují také jednotlivé části samostatně, ať je vidět uspořádání.“
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Poté dojde k tomu, že budou zpracovány, zapsány do sbírkové evidence. Bude pořízena jejich fotodokumentace. U předmětů, které mají horší fyzický stav dojde ke konzervaci, případně k restaurování.“
Na většině exponátů není vůbec znát zub času. Mnohé předměty jsou třeba ještě v původních obalech. Slezské zemské muzeum hodlá představit nové přírůstky do svých sbírek na výstavě, kterou plánuje na únor.
---
V rozhovoru se zakladatelkou Muzea ošetřovatelství, Lenkou Hankovou, se teď vrátíme na začátek projektu, který představuje výjimečné historické exponáty. Muzeum vzniklo před 10 lety. Nyní jeho exponáty kompletně přecházejí pod správu Slezského zemského muzea.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Muzeum ošetřovatelství je vaše myšlenka. Kdy poprvé jste začala přemýšlet, že se do takového projektu pustíte?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „To bylo v době, kdy jsem pracovala ve funkci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Zrovna se rekonstruovala a stavěla část nemocnice. A likvidovaly se prostory nemocnice na Popské ulici, porodnice na Vančurově ulici. A když jsem tam procházela, tak mi bylo líto ty předměty vyhazovat.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vzpomenete si na úplně první exponát, který jste zachránila před jistou zkázou?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: To bylo nemocniční lůžko, které jsme málem shazovali z traktoru, který byl připraven vše odvézt do sběru. Takže kolegové z provozu mi ho pomohli sundat a zkompletovat.“
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Najdeme tady staré předměty z 19. stol. Zároveň jsou tady novodobější třeba z konce minulého století. Jak se podle vás zdravotnictví za poslední dobu proměnilo?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Zdravotnictví šlo rychlým tempem kupředu. Zásadní zlom nastal v době, kdy jsme vstoupili do Evropské unie a otevřel se volný trh. A dostaly se sem po pomůcky, o kterých jsme jen snili a slyšeli. Zároveň se zpřísnily vyhlášky. Tzn. vyhláška hygienická, která zakazuje provádět resterilizaci mnohého materiálu. Neumožňuje používat sklo, které je nebezpečné v určitých momentech, např. při cévkování.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Muzeum je návštěvníkům k dispozici 10 let, kdo sem více chodí? Odborníci, kteří se přišli podívat, jak pracovali jejich předchůdci nebo laici, které zajímá, jak se zdravotnictví proměnilo?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Spektrum návštěvníků bych rozdělila na tři skupiny. Jedna z nich, ta nejpočetnější, jsou žáci ze základních a středních odborných škol, kteří zvažují, že by do profese sestry vstoupili, nebo už ji studují. Pak to jsou zdravotníci, kteří už jsou na zaslouženém důchodě a přicházejí sem vzpomínat. Také to jsou lidé, kteří mají zájem o muzejní sbírky jako takové.
Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vy teď pouštíte své „dítko“ z areálu Slezské nemocnice do světa. Exponáty z muzea ošetřovatelství přecházejí pod Slezské zemské muzeum. Já nepředpokládám, že budete sedět s rukama v klíně. Budete dál pátrat po zajímavých předmětech?
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Určitě. Je mi velkou ctí, že jsem dostala nabídku ze Slezského zemského muzea, že mohu jako externí pracovník pomoci uspořádat ty předměty, pojmenovat je a dát je do jakéhosi přehledu. V současné době mám v mejlu tři nabídky předmětů, které nemám a určitě je využiji. Protože formou daru se k nim dostanu a neskončí někde na smetišti.
---