Město Opava koupilo Bredu za 39,5 mil. Kč. Smlouva je podepsána

Město Opava koupilo od insolvenčního správce budovu obchodního domu Breda. Se záchrannými pracemi chátrající kulturní památky se začne co nejdřív. S pomocí státních dotací by pak měla být budova rekonstruována. Její využití se stále hledá. Smlouvu obě strany podepsaly v hlavní dvoraně nyní uzavřeného obchodního centra Breda.

Padající skleněné výplně, ohořelý interiér zdevastovaný vlhkem – tak dnes vypadá opavský obchodní dům Breda. Přesto jeho vstupní dvorana posloužila jako impozantní místo pro podpis kupní smlouvy. Město Opava získalo tento dům postavený podle architekta Leopolda Bauera od insolvenčního správce. Začíná záchrana této kulturní památky.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „V nejbližších dnech se budou demontovat dřevěná obložení, které tady jsou. Řekli jsme si základní věci, které je třeba udělat. Skleněná kopule ve dvoraně bude zachována, sklo bude vyměněno celé . Děláme už injektáže dřevěných oken."

Obchodní dům Breda & Weinstein postavený ve 20. letech minulého století získal v privatizaci opavský podnikatel Kamil Kolek a nazval jej Breda. Provozoval jej a následně v roce 2013 kvůli špatnému stavu uzavřel. Nevyjasněné majetkové poměry následně spustily kolotoč soudů. Před 4 lety jej nabídl k prodeji insolvenční správce. Zájem o chátrající budovu ale nikdo neměl.“

Josef Cupka, insolvenční správce: „Většinou to skončilo ve fázi prohlídek a plánování dál se nedostal nikdo.“

Historicky cenná je nejen fasáda v americkém stylu, ale také dřevěné obložení a vestavěné vitríny ve vstupní dvoraně, původní parkety, vitrážová okna. Nebo také

regály a prodejní pulty v suterénu, které jsou ještě starší, než obchodní dům sám.

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav: “Chtěli bychom, aby toto vybavení bylo zachováno a prezentováno pro veřejnost. Jako doklad, jak interiér obchodního domu vypadal.“

Tato dominanta centra města je opavským fenoménem a srdeční záležitostí. Obchodní dům Breda a jeho osud tady zná opravdu každý.

obyvatel Opavy: Je to architektonický skvost. Každý Opavák vám tohleto řekne. Určitě by měl zůstat zachovaný.

Za záchranu obchodního domu se lidé postavili vyhlášením finanční sbírky. Díky ní se vloni před Vánocemi rozsvítila fasáda budovy stovkami žárovek stejně, jako v dobách největší slávy.

Linda Bittová, organizátorka sbírky, Spolek na záchranu obchodního domu Breda: „Založili jsme spolek, který se jmenuje Spolek na záchranu obchodního domu Breda. A chceme v našich aktivitách pokračovat. Dělat tam kulturní akce v omezeném provozu.“

Náklady na rekonstrukci objektu odhaduje nový vlastník na 450 milionů korun. K financovaní stavby chce využít dotačních titulů. V budoucnu by v budově se 6 nadzemními a dvěma suterénními patry mohly být kanceláře, výstavní prostory, restaurace, byty nebo také sídlo Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity.

---

Obchodní dům Breda &Weinstein – inspirace Amerikou

Přestože obchodní dům v centru Opavy nyní nese jméno po jednom se zakladatelů obchodní společnosti, Maxi Bredovi, u jeho zrodu stál ještě další muž, jeho společník David Weinstein. Ten se později stál jediným majitelem firmy. O historii této stavby promluví Václav Hájek z Národního památkového ústavu.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Obchodní dům Breda byl v době svého otevření největší v tehdejším Československu. Nebyl tento nákupní chrám pro město s necelými 40 000 obyvateli příliš velký?

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav: „Uvědomme si, že Opava ve 20. letech minulého století byla stále ještě hlavním městem Slezské země. Tudíž zde bydlela celá řada úředníků, kteří pracovali pro zemské správní orgány. Bylo to významné posádkové město, takže zde byla řada významných vojenských šarží. Kupní síla tedy byla poměrně vysoká.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vy jste autorem dokumentárního filmu o obchodníkovi Davidu Weinsteinovi. Zjistil jste, co jej k této monumentální stavbě vedlo a jaká byla spolupráce s architektem Leopoldem Bauerem?

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav: „David Weinstein byl dlouhodobě inspirován stylem zaoceánského prodeje. On se hodně díval do zámoří na americký styl komerce a prodeje. Celkově ho fascinoval i ten životní styl jako takový. Tak hledal někoho, kdo mu bude schopen jeho představy architektonicky zformovat. Po etapě, kdy zkoušel návrhy jiných architektů, které mu předkládali se shodl s Leopoldem Bauerem.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Mohli zde Opavané dostat „lepší zboží“ než jinde? Za nákupy se sem sjížděli ještě dobách socialismu lidé z daleka. A myslím, že měli rádi tu prvorepubliková výjimečnost tohoto místa.

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav: „Zboří, které se zde prodávalo, bylo určeno spíše pro movitější klientelu, tedy pro střední a vyšší třídu. Ale to, co činilo tento obchodní dům specifický, výjimečný, byla právě ta přidaná estetická hodnota toho procesu nakupování. Toto fungovalo jak v období první republiky, tak i v dobách socialismu.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Obchodní dům Breda & Weinstein je opavským fenoménem. Lidé dodnes vzpomínají na to, jak se před Vánocemi fasáda rozsvítila stovkami žárovek nebo na proslulé módní přehlídky. Řekněte, čím to, že značka Breda & Weinstein přetrvala dodneška?

Václav Hájek, památkář, Národní památkový ústav: „Ten dům sám je jakýmsi pomníkem velkých vizí, myšlenek, které měl jak stavebník, tak i architekt Bauer a Opavu posouvaly dál. Lidé si jsou dodnes výjimečnosti stavby a koncepce obchodního domu vědomi. Ten obchodní dům jakoby vyjadřoval touhu Opavy být velkoměstem a posunout se dál. A pro Opavany dodnes zůstává součástí historické paměti toho citového vztahu k budově.“

---

Nebezpečný plyn CO spolehlivě oznámí detektor

Zhruba k 30 případům otravy oxidem uhelnatým vyjíždějí ročně moravskoslezští záchranáři. Před týdnem zasahovali v Opavě. Zřejmě kvůli závadě na plynovém ohřívači vody se nadýchali zplodin a v důsledku toho zemřeli tři lidé. Život jim mohl zachránit detektor tohoto nebezpečného plynu.

Tragédii, která se tady před několika dny odehrála, připomínají svíčky, vzkazy i hračky. V tomto domě v Opavě se otrávili oxidem uhelnatým tři lidé, včetně desetileté dívky. Zřejmě kvůli poruše na přístroji pro ohřev vody unikal do bytu oxid uhelnatý, který způsobil jejich smrt.

René Černohorský, mluvčí PČR Opava: „Byly zahájeny úkony trestního řízení a to pro přečin usmrcení z nedbalosti ze strany doposud neznáme fyzické či právnické osoby. V dané záležitosti budou nadále prováděny speciální expertizy a znalecké posudky. Bude zjišťováno, zda např. na plynovém ohřívači nedošlo nedošlo k technické závadě."

Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování při nedostatku kyslíku. Je to nedráždivý, neviditelný plyn, bez zápachu. Takže pokud se člověk pohybuje v prostředí, kde se nachází, nemusí to vůbec zaznamenat.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje:„Oxid uhelnatý má velmi záludnou vlastnost. Navazuje se na krevní barvivo několikanásobně lépe, než kyslíková molekula. Tzn. i v prostředí, kde je kyslík a zároveň je tam oxid uhelnatý dochází k dušení pacienta.“

Přítomnost nebezpečného plynu může signalizovat malátnost, bolest hlavy nebo zvracení. Lidé tyto příznaky ale často přisuzují jiným zdravotním obtížím a na otravu nepomyslí.

Záchranáři v Moravskoslezském kraji vyjíždějí ročně asi k třem desítkám případů, otravy oxidem uhelnatým. Mnohdy za to může špatná instalace spotřebičů nebo jejich chybná údržba.

Miloš Střelka, náměstek pro prevenci, HZS Moravskoslezského kraje: „Já mohu potvrdit, že nejčastěji máme problémy s průtokovými plynovými ohřívačemi. Jedná se o typ spotřebiče karma.“

Karmou pro ohřev vody je vybavena asi 1/5 z pěti stovek obecních bytů v Opavě.

Roman Konečný, mluvčí Magistrátu města Opavy: „Kontroly probíhají jednou za rok. Zvažujeme, že na základě této tragické události uděláme ještě další kontrolu nad rámec zákona.“

Přestože plynové spotřebiče by měly procházet kvůli bezpečnosti pravidelnými kontrolami, mnozí jejich majitelé na to ale nemyslí.

Stanislav Przeczek, výrobně technický ředitel, Gascontrol: „Je nutné provádět 1x ročně servisní činnost na těch spotřebičích. A revize instalace 1x za tři roky. Je to vlastně stanoveno vyhláškou.“ 

Spolehlivou ochranou proti „tichému zabijákovi“, jak se oxidu uhelnatému také říká, jsou detektory, které zvyšující se koncentraci plynu oznámí zvukovým signálem. Jejich pořízení není finančně náročné. Pohybuje se okolo několika stovek korun.

---