Zastupitelé neúspěšně odvolávali primátora

Opoziční opavští zastupitelé požadovali odvolání primátora Tomáše Navrátila (ANO). Diskuse na toto téma byla dlouhá. Návrh ale nezískal dostatečnou podporu. A tak vedení Opavy je beze změny.

Údajné netransparentní zadávání veřejných zakázek a také špatná informovanost opozičních zastupitelů – tyto důvody měly vést k odvolání primátora Opavy Tomáše Navrátila. Přednesla je opozice.

Libor Witassek (Změna pro Opavu), člen Zastupitelstva města Opavy: „Tady se vytvořilo tvrdé jádro kolem primátora, které si rozhoduje všechno samo.“

Marek Veselý (ODS), člen Zastupitelstva města Opavy: „Radnice s námi nekomunikuje. Chystá projekty, o kterých jsme víceméně informováni z tisku, z médií.“

Debata o tom, zda dojde ke změně, trvala bezmála 7 hodin. Na jejím konci bylo tajné hlasování. K výměně primátora bylo potřeba nejméně 20 hlasů. Své "ne" vyslovilo Navrátilovi jen 16 zastupitelů. A tak ve funkci nadále zůstává. A jak přislíbil, vztahy s opozicí by chtěl vylepšit.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Já si v nejbližší době svolám předsedy všech zastupitelských klubů. Zkusíme se domluvit na dalším postupu v rámci komunikace. Jestli nastavíme pravidelné schůzky, jednání.“

Zatímco vládní hnutí ANO se k odvolání svého kolegy nestavělo jednotně, naopak koaliční partneři jej ve funkci podrželi.

Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora: „Klub ČSSD má v současné době 3 hlasy a ty projevily vůli zůstat v této koalici.“

Primátor Tomáš Navrátil doufá, že se rok a půl před volbami podaří situaci v zastupitelstvu zklidnit. Opozice ale připustila, že se o se o jeho odvolání pokusí znovu.

---

Začala rekonstrukce nádraží Opava západ

Výpravní budovu na opavském západním nádraží čeká kompletní rekonstrukce. Kvůli špatnému technickému stavu byla velká část objektu nevyužívaná. Přestavba vrátí budově podobu, jakou měla v době své největší slávy před víc jak sto lety. A cestujícím přinese komfortnější prostory.

Velkolepá stanice Opava západ byla vybudována v roce 1872 na trati, která spojovala Olomouc s Krnovem. Šlo o druhou nádražní stanici ve městě (po Opavě východ), která na počátku minulého století nabyla na významu. Odjížděly odtud totiž mezistátní vlaky.

Ondřej Haničák, historik, Slezské zemské muzeum Opava: „Tehdy byly odtud vypravovány vlaky, které mířily jak do nedaleké Pilscze a Baworova, tak především do pruské Ratiboře.“

Po II. světové válce ale význam nádraží upadal. Nyní je z něj chátrající budova poznamenaná necitlivými stavebními zásahy. Ten poslední je z 60.let minulého století, kdy zde byly přistavěny další provozní budovy. Kvůli špatnému technickému stavu je objekt z velké části nevyužitý. Rekonstrukce budově vrátí historický vzhled, jaký je známý z dobových pohlednic. Detaily, které na dobu předminulého století odkazují, zůstanou. Například stříška nad nástupištěm.

Matěj Piwowarski, stavbyvedoucí, Metrostav: „Stávající sloupy budou nově natřeny epoxidovým nátěrem. Konstrukce krovu nad nástupištěm bude demontována a bude nahrazena novými dřevěnými prvky.“

Nádražní restaurace, na kterou byli cestující zvyklí, se sem ale nevrátí. Přibudou ovšem malé prodejní stánky, bankomat či infokoutek. Opravy za téměř 79 mil. korun s sebou přinesou částečné omezení provozu ve vestibulu budovy.

Dušan Gavenda, tiskový mluvčí SŽDC: „Výhledově se počítá také s krátkodobým uzavřením pokladny, během kterého bude prodej jízdenek probíhat ve vlaku. Toto budeme ještě upřesňovat.“

Stavební práce jsou naplánované do srpna příštího roku. V opravené budově zůstane pobočka České pošty, zdejší prostory bude využívat také policie.

---

Opava byla válkou totálně zničená

22. dubna roku 1945 skončila pro Opavany II. světová válka. Město s převažujícím německým obyvatelstvem osvobodila sovětská armáda, která sem přišla z dnešního Polska a postupovala dále na Ostravu. Slezská metropole patřila k nejvíce válkou zničeným městům v Československu. Více řekne historik Ondřej Kolář.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Německá armáda o Opavu velmi stála. Jaký význam mělo toto správní město Sudet v dubnu roku 1945?

Ondřej Kolář, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „V té době už nemělo ten správní význam, protože civilní úřady říšské župy Sudety se odtud evakuovaly s většinou německého obyvatelstva. Nicméně byl tady strategický vojenský význam díky poloze mezi Ostravou a Krnovem na železniční trati, kterou Opava bránila. A zároveň město leželo v relativně odkrytém terénu, kde nebyly výrazné přírodní překážky. Takže to mělo zabránit tomu, aby se sovětské jednotky dostaly z území dnešního Polska hlouběji do vnitrozemí.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Na území slezské metropole žilo tehdy více Němců, než Čechů. Situace tam musela být v době osvobozujících bojů velmi nepřehledná...

Ondřej Kolář, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „Město bylo v době, kdy se přiblížila fronta, vylidněné. Většina civilních obyvatel se evakuovala. Zůstali jen pacienti, personál nemocnic a několik desítek Čechů, kteří se ukrývali před nařízenou evakuací a čekali na možnost podílet se na převzetí moci ve městě, až přijde fronta. Město bylo tři týdny před příchodem fronty bombardováno a také ostřelováno."

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jakým způsobem funguje život ve městě, které se zevnitř snaží udržet wermacht, zatímco za branami se šikuje sovětská armáda?

Ondřej Kolář, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: „Tady ten veřejný život byl před příchodem fronty suspendován. Tady nefungovalo v těch posledních týdnech před příchodem fronty nic. Většina obyvatelstva utekla k příbuzným na venkov, aby se vyhnuli bombardování.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Jako poděkování Sovětům vznikl hned v červnu r. 1945 na Náměstí Osvoboditelů pomník. Kdo jeho stavbu inicioval?

Ondřej Kolář, historik, Slezské zemské muzeum v Opavě: Bylo to enormně rychle, byl to jeden z prvních pomníků, protože většinou ta výstavba honosnějších míst přichází až během 50. - 60. let. Většinou v té první fázi po válce se používaly improvizované dřevěné pomníčky nebo jako pomník sloužila vyřazená bojová technika. Konkrétně pomník v Opavě byl financován místním okresním výborem."

---

Rok výuky tance na on - line

Už téměř rok vyučuje Eva Grambalová břišní tance ve virtuálním prostoru. Se svými kurzy opavská lektorka nechtěla jen tak přestat, a tak začala hned v úvodu koronavirové krize s natáčením hodin pro své tanečnice. Některé tancování doma vzdaly. Ty co vydržely, říkají, že jim v této koronavirové době tanec dodává silu a energii.

Za rok plný protikoronavirových opatření se Eva Grambalová setkala se svými žačkami v tanečním sále je několikrát. Většina jejích hodin břišního tance se teď uskutečňuje především ve virtuálním světě. Vloni na jaře byly do kurzů zapsány desítky žen. Do dnešních dnů ale „dotancovala“ jen každá druhá.

Eva Grambalová, lektorka břišního tance: „Ve skupinách pro začátečníky se tanečnice střídají. Vloni bylo jich bylo okolo 60, ale postupem času začaly některé odpadat, a některé zase přibývat.“

Problém vydržet mohou mít začátečnice, které ještě nemají přesně zažité taneční pohyby. A před obrazovkou počítače se mohou cítit ztracené. Ty pokročilejší se pak soustředí spíš na to, co jim tanec době koronaviru může dát. A z on -line hodin se snaží vytěžit co nejvíce.

Kateřina Jelonková, amatérská tanečnice: „Já se na ty lekce těším. Protože tam uvidím Evičku a ta vám zas vlije trochu energie do žil.“

Štěpánka Kubesová, amatérská tanečnice: „Chybí ta zpětná vazba, kdy nás lektorka nevidí a nemůže nás hned opravit. Tak jsme se domluvily, že se natočíme, jak tančíme nějakou choreografii a ona nás zkontroluje.“

Ve virtuálním světě se našel také prostor pro on line vystoupení a také nejednu taneční výzvu Evy Grambalové.

---